Ivan Langer:

Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, dne 9. června 2004, což znamená před rokem, se nad městem Litovel přehnalo ničivé tornádo, které spolu s dalšími průvodními extrémními jevy způsobilo značné škody na majetku jak obce, tak i soukromých osob, ať již fyzických či právnických. Rozsah a charakter postižení si dokonce vyžádal vyhlášení stavu nebezpečí. Jako reakci na tuto přírodní katastrofu vydala vláda České republiky usnesení číslo 723, tzv. Strategii obnovy území města Litovle postiženého tornádem. Na jejím základě jednotlivá ministerstva přislíbila následující podpory: Ministerstvo pro místní rozvoj 11,8 mil. korun, Ministerstvo průmyslu a obchodu 12 mil. korun, Ministerstvo životního prostředí dokonce téměř 30 mil. korun.

Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo pro životní prostředí dané usnesení vlády splnilo, naopak Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vedete, z přislíbených peněz na obnovu majetku podnikatelských subjektů dodnes neuvolnilo ani jednu korunu. A je to proto, že jedinou možností, tak jak uvádí vaše ministerstvo, jak čerpat peníze, je prostřednictvím programu Záruka a z programů realizovaných v rámci operačního programu Průmysl a podnikání. Nicméně ani jeden z těchto programů neumožňuje čerpání finančních prostředků na náhradu škod způsobených tornádem.

Pane ministře, jste reprezentant jediného ze tří ministerstev, které dodnes neuvolnilo na náhradu těch obrovských způsobených škod ani jednu korunu. Proto se vás ptám: Ostatní ministerstva své sliby splnila a peníze na náhradu škody poskytla. Proč vámi vedené ministerstvo sliby neplní, usnesení vlády neplní a dodnes neuvolnilo ani jednu korunu?

Milan Urban: 

Pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí uvolnilo své prostředky do komunální sféry, což je celkem bezproblémová záležitost ve vztahu k plnění rozpočtových pravidel České republiky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu skutečně nemá jinou možnost, aby dodrželo pravidla a zákony České republiky, aby podnikatelskému subjektu poskytlo dotaci či zvýhodněný úvěr, než schválené programy podpory malého a středního podnikání. Také proto zní odpověď, kterou jste četl, a těch odpovědí je víc. První, kdo se staral o tuto záležitost, byl bývalý hejtman Olomouckého kraje pan Březina, který je v současné době poslancem Evropského parlamentu, a poté nový pan hejtman Olomouckého kraje Ivan Kosatík. Já jsem s nimi osobně na to téma několikrát mluvil a řekl jsem jim, že Ministerstvo průmyslu a obchodu potřebuje znát konkrétní projekty jednotlivých firem, které se cítí nebo byly reálně poškozeny tou přírodní katastrofou, a že Ministerstvo průmyslu a obchodu přispěje k tomu, aby žádosti, které budou v souladu s jednotlivými programy, byly vypracovány tak, aby se mohly tyto programy využít, to za prvé, a za druhé, že budou tyto žádosti přednostně vyřízeny.

Do této chvíle není na Ministerstvu průmyslu a obchodu soubor a seznam těch projektů konkrétních postižených firem. Tedy není možnost uvolnit finanční prostředky tak, aby to nebylo v rozporu s rozpočtovými pravidly. Ono kdyby to Ministerstvo průmyslu a obchodu vyplatilo, resp. vyplatil ministr průmyslu a obchodu, tak by ho zřejmě zavřeli, což by nebylo tak hrozné ani pro vás, ani pro mě, ale spíše pro ty podnikatele, protože by to museli vrátit i s těmi pokutami, které by jim byly uloženy.

Prostě já jsem v této chvíli připraven, a říkal jsem to znovu panu Hejtmanovi, pracovat s jednotlivými firmami na konkrétních projektech tak, abychom je mohli naroubovat na schválené programy buď Záruka, Progres nebo jiné. Takové programy (projekty?) jsem do tohoto okamžiku neobdržel.

Ivan Langer: 

Vážený pane ministře, obávám se, že postoj, který jste prezentoval, je typickým projevem byrokracie, byrokracie a byrokracie, na kterou ve svém důsledku doplácejí občané města Litovle. Jsem přesvědčen o tom, že usnesení vlády zvané Strategie obnovy území města Litovel postiženého tornádem umožňuje jednotlivým ministerstvům udělit výjimku ze stávajících dotačních programů. Podle mých informací takové výjimky využila i ona dvě další ministerstva, o výjimku, která je ryze v kompetenci příslušného ministra, o výjimku, o kterou vás koneckonců již žádal i hejtman Olomouckého kraje. Jde tedy jen o to, zda jste ochoten těm lidem pomoci, zda jste ochoten na základě usnesení vlády tuto výjimku poskytnout, či nikoli.

Já vás velmi prosím a apeluji na vás, abyste tu výjimku učinil a těm lidem pomohl.

Milan Urban:

Pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já nevím, jestli mě pan místopředseda poslouchal, ale prostě já nevím, kde bere tu jistotu, když říká, že ministr průmyslu a obchodu je kompetentní k výjimce v porušení rozpočtových pravidel. Já žádnou takovou výjimkou nedisponuji a je mi to líto. Já bych samozřejmě, kdyby to možné bylo, velice rád těm firmám, které byly živelní pohromou postiženy, pomohl. Já to prostě udělat neumím, tím pádem to udělat nemohu, protože k tomu nemám žádné kompetence.

Kdybyste se, pane místopředsedo, zabýval touto problematikou dříve, než jste zjistil na mapě, kde je Litovel, před volbami do Poslanecké sněmovny, byl bych vám to vysvětlil už před dvěma lety.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 13. října 2005