V souvislosti s přijetím nových zákonů se od škol očekává, že každá z nich vypracuje vlastní školní vzdělávací program a zásadně se promění způsob práce učitelů. To samozřejmě od ředitelů škol a minimálně od části učitelů vyžaduje mimořádné dlouhodobé úsilí, a to nad rámec běžných pracovních povinností.

A i když Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pravidelně informuje o navyšování prostředků, určených na platy učitelů, je skutečností, že ono navyšování se promítá zejména do tzv. nárokových složek platu. Možnost ředitelů škol ocenit mimořádně kvalitní práci nebo práci vykonanou například v souvislosti s tvorbou školního vzdělávacího programu, je stále omezenější. Z deseti korun dnes může být na mzdové ocenění mimořádné práce využita nanejvýš jedna koruna. A tak ten, kdo pracuje dobře nebo ve prospěch svých žáků vykonává práce v podstatě zadarmo. To samozřejmě není dobré ani pro učitele, ale ani pro jejich žáky. Dříve nebo později se i tito pedagogičtí nadšenci k neprospěchu všech zařadí do šedého průměru nebo ze školství odejdou.

Právě proto jsem v rámci projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu navrhl navýšit příslušnou část rozpočtové kapitoly MŠMT o jednu miliardu. Očekával jsem, že se k mému návrhu připojí minimálně všichni ti, kteří v plamenných projevech hovoří o důležitém významu vzdělávání, proto i o prioritní pozornosti, která má být věnována ocenění práce učitelů. Zejména jsem pak očekával podporu od poslanců, stranických kolegů paní ministryně školství. Byla to totiž především ona a její strana, kdo se prioritou podpory učitelů, coby nositelů očekávaných změn ve školství, verbálně zaštitoval nejčastěji.

Ukázalo se však, že v okamžiku, kdy mělo být od slov přikročeno k činům, najednou už práce učitelů nebyla až tak důležitá. Vládní většina mnou navrženou změnu zamítla. Vláda a zejména sociální demokracie tak znovu prokázala, jak "upřímně" to myslí se svými sliby a jak mnoho jí opravdu záleží na zlepšení podmínek pro práci škol a učitelů, kteří jsou klíčovou podmínkou kvalitního vzdělávání dětí a žáků.

Walter Bartoš, stínový ministr školství, 2. prosince 2005