Zákon

ze dne …….. 2005,

kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto:

1. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 až 4 zní:

   Ҥ 2

   Pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru

   (1) Ve věcech služebního poměru příslušníků jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. V rozsahu jím stanoveném jedná a rozhoduje též vedoucí organizační části bezpečnostního sboru¹⁾.

   (2) Ve věcech služebního poměru ředitele bezpečnostního sboru jedná a rozhoduje jménem státu ministr, jemuž je ředitel bezpečnostního sboru odpovědný za činnost bezpečnostního sboru nebo z výkonu funkce podle zvláštního právního předpisu²⁾, a ve věcech služebního poměru ředitele Bezpečnostní informační služby jedná a rozhoduje vládou určený člen vlády, nestanoví-li zvláštní právní předpis³⁾ jinak (dále jen “nadřízený ředitele bezpečnostního sboru”).

   (3) Ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených ve škole nebo školském zařízení (dále jen “škola”), které nejsou organizační částí bezpečnostního sboru, jedná a rozhoduje nadřízený ředitele bezpečnostního sboru. V rozsahu jím stanoveném může ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených ve škole jednat a rozhodovat ředitel školy.

   (4) Ve věcech služebního poměru příslušníků Policie České republiky povolaných k plnění úkolů v Ministerstvu vnitra (dále jen “ministerstvo”)⁴⁾, a příslušníků zařazených v Policejní akademii České republiky (dále jen “policejní akademie”) jedná a rozhoduje ministr vnitra. V rozsahu jím stanoveném může ve věcech služebního poměru příslušníků povolaných k plnění úkolů v ministerstvu jednat a rozhodovat vedoucí organizační části ministerstva a ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v policejní akademii rektor policejní akademie.

   (5) Ministr vnitra, ministr financí a ministr spravedlnosti mohou na žádost ředitele bezpečnostního sboru pověřit

   a) ředitele organizační složky státu, která je zřízena k plnění úkolů jím řízeného ministerstva, rozhodováním ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v záloze činné a vyslaných k výkonu služby v této organizační složce státu a

   b) vedoucího organizační části ministerstva rozhodováním o výluhovém příspěvku příslušníků.

   (6) Nadřízený ředitele bezpečnostního sboru, ředitel bezpečnostního sboru a osoby pověřené rozhodováním ve věcech služebního poměru podle odstavců 1, 3 až 5 jsou služebními funkcionáři.”

    

2. § 4 včetně nadpisu zní:

   Ҥ 4

   Systemizace

   (1) Systemizací se rozumí stanovení počtu služebních míst příslušníků a objemu prostředků na jejich služební příjmy.

   (2) Návrh systemizace připravuje ředitel bezpečnostního sboru v součinnosti se svým nadřízeným. Návrh systemizace je zpracováván v souladu s úkoly, které plní bezpečnostní sbor podle zvláštního právního předpisu.

   (3) Návrh systemizace Policie České republiky doplní ministr vnitra o návrh systemizace pro příslušníky povolané k plnění úkolů v ministerstvu a o návrh systemizace pro příslušníky zařazené v policejní akademii a ve škole. Návrh systemizace pro příslušníky zařazené v policejní akademii a ve škole připravuje ministr vnitra v součinnosti s rektorem a ředitelem školy.

   (4) Návrh systemizace na příslušný kalendářní rok předkládá v předcházejícím roce ke schválení vládě nadřízený ředitele bezpečnostního sboru.

   (5) Návrh organizační struktury bezpečnostního sboru připravuje ředitel bezpečnostního sboru a schvaluje jej podle vládou schválené systemizace nadřízený ředitele bezpečnostního sboru; v případě zpravodajské služby schvaluje organizační strukturu ředitel zpravodajské služby.”

3. V § 7 odst. 1 písm. b), c), d) a e) se slova “úplné střední, úplné střední odborné” nahrazují slovy “střední s maturitní zkouškou”.

4. V § 7 odst. 1 písm. f) se slova “úplné střední, úplné střední odborné / vyšší odborné” nahrazují slovy “střední s maturitní zkouškou / vyšší odborné”.

5. V § 19 odst. 2 větě první se slovo “a” zrušuje a na konci věty se doplňují slova “a jiný zvláštní požadavek, jestliže je pro toto místo stanoven”.

6. V § 19 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

   “(6) Jiným zvláštním požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí způsobilost zdravotní, fyzická nebo osobnostní.”

   Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

7. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: “c) pozbyl zdravotní, fyzickou nebo osobnostní způsobilost požadovanou pro toto místo.”.

8. V § 32 odst. 1 se za písmeno c) doplňuje písmeno d), které zní: “d) který pozbyl zdravotní, fyzickou nebo osobnostní způsobilost požadovanou pro dosavadní služební místo,”.

9. V § 53 odst. 4 se v poslední větě tečka nahrazuje čárkou a za ní se doplňují slova “a režim služby podle odstavce 5.”.

10. V § 54 odst. 1 se slova “ , příslušníkovi ve dvousměnném, třísměnném či nepřetržitém režimu služby lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 300 hodin ročně” zrušují.

11. § 114 včetně nadpisu zní:

    Ҥ 114

    Základní tarif

    (1) Základní tarif je měsíčně poskytovanou složkou služebního příjmu, která je stanovena v měsíčních částkách za stanovenou dobu služby. Příslušník má nárok na základní tarif, který je stanoven pro tarifní třídu stanovenou pro služební místo a služební hodnost, do níž je jmenován, a pro tarifní stupeň, do kterého je zařazen.

    (2) Základní tarif, na který má příslušník nárok podle odstavce 1, se zvyšuje o 10 % příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby.

    (3) Základní tarify se zaokrouhlují na desítky korun nahoru.”

12. § 115 včetně nadpisu zní:

 

Ҥ 115

Stupnice základních tarifů

(1) Příslušníkům se stanoví stupnice základních tarifů v jedenácti tarifních třídách a v každé z nich ve dvanácti tarifních stupních. Základní tarify v tarifních třídách se zvyšují oproti nižšímu základnímu tarifu o procentní přírůstek, který činí 9% ve druhé tarifní třídě, 10% ve třetí až sedmé tarifní třídě, 11% v osmé až deváté tarifní třídě a 13% v desáté a jedenácté tarifní třídě. Základní tarif ve dvanáctém tarifním stupni činí 1,5 násobek základního tarifu v prvním tarifním stupni. Základní tarify v tarifních stupních se oproti nejblíže nižšímu stupni zvyšují o shodný procentní přírůstek.

(2) Stupnice základních tarifů na rok 2006 jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto zákona.

(3) Stupnice základních tarifů na rok 2007 jsou uvedeny v příloze č. 3 tohoto zákona.

(4) Pro rok 2008 a každý následující určí stupnici základních tarifů nařízením vláda, s ohledem na vývoj průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře.

5. Základní tarify se zaokrouhlují na desítky korun nahoru.

1. V § 122 odst. 2 se číslo “40” nahrazuje číslem “60”.

2. V § 122 odst. 3 se číslo “80” nahrazuje číslem “100”.

3. § 125 včetně nadpisu zní:

Ҥ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 6 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas, má nárok na část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na 1 hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu přesčas konal.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.”

16. § 129 včetně nadpisu zní:

Ҥ 129

Výplata služebního příjmu

(1) Služební příjem se příslušníkovi vyplácí v zákonných penězích 63) a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.

(2) Služební příjem popřípadě jiné peněžité plnění v příslušníkův prospěch vyplácí bezpečnostní sbor na svůj náklad a své nebezpečí bezhotovostním způsobem ve výplatním termínu, a to na příslušníkem určený jeden jeho bankovní účet 64).

(3) Při výplatě služebního příjmu vydá bezpečnostní sbor příslušníkovi doklad, který obsahuje údaje o jednotlivých složkách služebního příjmu a o provedených srážkách. Bezpečnostní sbor příslušníkovi na jeho žádost předloží k nahlédnutí doklady, které byly podkladem pro zúčtování jeho služebního příjmu.

(4) Příslušníkovi s místem služebního působiště v zahraničí lze s jeho souhlasem poskytovat služební příjem nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, ke které je Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Při zaokrouhlování se použije odstavec 1 přiměřeně.

(5) Pro přepočet služebního příjmu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den výplatního termínu.”

63) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

64) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

17. § 157 včetně nadpisu zní:

Ҥ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1

a) písm. a),

b) písm. c),

c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek nenáleží bývalému příslušníkovi po dobu trvání jeho pracovního poměru k organizační složce státu, anebo pokud jsou jeho právní poměry zaměstnance upraveny zvláštním zákonem 73) nebo je zaměstnán u ministerstva, 74) ústředního správního úřadu 75) a ostatního správního úřadu 76) (orgány státní správy), 77) jestliže jsou zřízeny zvláštními zákony, jsou těmito zákony výslovně označeny jako ministerstva nebo správní úřady anebo orgány státní správy.”

73) Zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů

74) § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

75) § 2 zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

76) Například § 9 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).

77) Například § 1 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů

  

18. § 158 včetně nadpisu zní:

Ҥ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 3 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % měsíčního služebního příjmu a za dvacátý šestý a každý další ukončený rok služby o 1 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % měsíčního služebního příjmu.”

19. V § 215 odst. 4 se slova “úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání” nahrazují slovy “střední vzdělání s maturitní zkouškou”.

20. V § 215 odst. 8 se slova “úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání” nahrazují slovy “střední vzdělání s maturitní zkouškou”.

21. § 226 zní:

Ҥ 226

(1) Příslušník, jehož služební poměr skončí do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona a který nesplnil podmínku doby služby pro nárok na výsluhový příspěvek, s výjimkou příslušníka propuštěného podle § 42 odst. 1 písm. a) nebo podle § 42 odst. 1 písm. d), byl-li následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, má nárok na příspěvek za službu podle právních předpisů platných do 31. prosince 2005, jestliže by podle nich splnil podmínku doby služby pro nárok na příspěvek za službu. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na příslušníka, jenž nesplňuje podmínky nároku pro přiznání výsluhového příspěvku ve smyslu § 157 odst. 2.”

22. V příloze v textu upravujícím 2., 3., 4., a 5. tarifní třídu se slova “ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ” nahrazují slovy “STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU”.

23. V příloze v textu upravujícím 6. tarifní třídu se slova “ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ / VYŠŠÍ ODBORNÉ” nahrazují slovy “STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU / VYŠŠÍ ODBORNÉ”.

24. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 a doplňuje se příloha č. 2, která zní:

Stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2006

 

Doba Praxe	Tar st.	Tarifní Třída
		1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11
do 3 let	1	12020	13110	14430	15880	17470	19220	21150	23480	26070	29460	33290
do 6 let	2	12480	13610	14980	16460	18130	19950	21950	24370	27060	30580	34560
do 9 let	3	12950	14120	15540	17100	18810	20700	22770	25280	28070	31720	35850
Do 12 Let	4	13430	14640	16110	17730	19510	21470	23620	26220	29110	32900	37180
Do 15 Let	5	13950	15210	16730	18410	20250	22280	24510	27210	30210	34140	38580
Do 18 Let	6	14460	15770	17350	19090	21000	23100	25410	28210	31320	35400	40010
Do 21 Let	7	15010	16360	18000	19800	21790	23970	26370	29280	32510	36740	41520
Do 24 Let	8	15570	16980	18680	20550	22610	24880	27370	30390	33740	38130	43090
Do 27 let	9	16150	17610	19380	21320	23460	25810	28400	31530	35000	39550	44700
Do 30 let	10	16770	18280	20110	22120	24340	26780	29460	32710	36310	41040	46380
Do 33 let	11	17390	18960	20860	22950	25250	27780	30560	33930	37670	42570	48110
Nad 33 let	12	18040	19670	21640	23810	26200	28820	31710	35200	39080	44170	49920

 

25. Za přílohu č. 2 se doplňuje příloha č. 3, která zní:

Stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2007

Doba Praxe	Tar st.	Tarifní třída
		1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11
do 3 let	1	12570	13700	15080	16600	18260	20090	22110	24540	27250	30790	34790
do 6 let	2	13050	14230	15660	17230	18950	20850	22940	25470	28280	31960	36120
do 9 let	3	13540	14760	16240	17870	19660	21640	23800	26420	29340	33150	37470
Do 12 Let	4	14040	15300	16840	18530	20390	22440	24690	27400	30420	34390	38860
Do 15 Let	5	14580	15900	17490	19240	21170	23290	25620	28440	31570	35680	40320
Do 18 Let	6	15120	16480	18140	19950	21950	24140	26560	29480	32730	37000	41820
Do 21 Let	7	15690	17100	18810	20700	22780	25050	27560	30600	33980	38400	43390
Do 24 Let	8	16280	17750	19530	21480	23630	26000	28610	31760	35260	39850	45030
Do 27 let	9	16880	18410	20260	22280	24520	26980	29680	32950	36580	41330	46720
Do 30 let	10	17530	19110	21020	23120	25440	27990	30790	34190	37950	42890	48470
Do 33 let	11	18180	19820	21800	23990	26390	29040	31940	35460	39370	44490	50280
Nad 33 let	12	18860	20560	22620	24890	27380	30120	33140	36790	40840	46160	52170

 

                                                      Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Důvodová zpráva

Obecná část

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/20036 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, usiluje o zachování a posílení těch atributů kariérního systému, které zavedl platný a dosud neúčinný služební zákon. Jedná se zejména o odstranění rovnostářského principu zavedeného do praxe 16ti třídním platovým systémem, zakotvení jasných a zcela jednoznačných povinností příslušníků, zachování zvýšených požadavků na vzdělání příslušníků a zachování právní jistoty příslušníků v oblasti jejich odměňování, která bude dána zejména tím, že o výši služebních příjmů příslušníků nebude rozhodovat svým nařízením vláda, ale že způsob stanovení výše služebního příjmu bude vyplývat přímo ze zákona.

Návrh zákona dále směřuje k těmto základním cílům:

1. Návrh vede ke snížení nákladů státního rozpočtu v oblasti odměňování příslušníků a v oblasti jejich výsluhových nároků. Přijetím návrhu nedojde v oblasti odměňování k odpoutání kategorie příslušníků bezpečnostních sborů od kategorie zbývajících státních zaměstnanců.V části výsluhových nároků dojde ke snížení maximální výměry výsluhového příspěvku z 55% na 50% měsíčního služebního příjmu příslušníka. Současně dojde ke zmenšení percentuálního nárůstu výměry výsluhového příspěvku za šestnáctý a každý další rok služby.

2. Návrh zabraňuje vzniku takové situace, při které by celý služební příjem příslušníka byl tvořen pouze nárokovými složkami. Naopak se snaží o posílení jednotlivých nenárokových součástí služebního příjmu. Vychází přitom ze zásady, že je třeba přesně rozlišovat mezi výkonností jednotlivých příslušníků a diferencovaně odměňovat ty příslušníky, kteří vykonávají službu v mimořádné kvalitě či mimořádném rozsahu. Tento nerovnostářský přístup by měl být jednou ze základních zásad, na kterých by měl služební zákon spočívat.

 

Zvláštní část

K bodu 1

Návrh upřesňuje problematiku jednání a rozhodování ve věcech služebního poměru. Ustanovení odstavce 3 je přitom určitou výjimkou z odstavce 1, podle kterého ve služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v zásadě jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru. Výjimka v odstavci 3 je odůvodněná při jednání a rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů zařazených ve škole nebo školském zařízení Ministerstva vnitra. Není však věcně odůvodněná v případech, kdy jsou nebo budou tyto školy nebo školská zařízení organizačně začleněná do bezpečnostního sboru. Uvedené ustanovení se týká zejména Hasičského záchranného sboru České republiky, jehož součástí je [podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb.] též Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku. Novela tohoto ustanovení by rovněž mohla navodit širší diskusi o tom, zda by obdobné řešení nebylo vhodné i v případě právního postavení středních policejních škol – pokud by tyto byly organizačně začleněny do bezpečnostního sboru, mohlo by to vést ke zkvalitnění řídící práce i pedagogické činnosti (přímé řízení bezpečnostním sborem a nikoliv nepřímé ministerstvem vnitra, výuka zajišťovaná příslušníky bezpečnostního sboru apod.).

V odstavci 4 návrh zpřesňuje pravomoci ministra vnitra ve vztahu k příslušníkům povolaným k plnění úkolů v ministerstvu a k příslušníkům zařazeným v policejní akademii.

K bodu 2

Návrh v několika bodech upřesňuje pojem “systemizace”. Nezabývá se však myšlenkou, že by v rámci systemizace měla vláda schvalovat také plánovaný počet služebních míst pro příslušníky zařazené v zálohách, neboť tato myšlenka může v praxi přinést řadu obtíží. Velké množství životních situací, které povedou k zařazení příslušníka do některé ze záloh, totiž nelze dopředu naplánovat a proto ani podchytit v systemizaci. To může nastat například u zálohy pro studující (zejména v prvním roce studia a v případě předčasného ukončení studia i v jeho posledním roce), zálohy pro přechodně nezařazené (především v případě zařazení do zálohy z důvodu zániku platnosti osvědčení u příslušníků určených ke styku s utajovanými skutečnostmi) a zálohy neplacené (případy udělení služebního volna na dobu delší než jeden měsíc např. z vážných rodinných důvodů).

K bodům 3 a 4

Návrh reaguje na skutečnost, že od 1. ledna 2005 nabyl účinnosti zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který definuje jiným způsobem jednotlivé stupně vzdělávání. Cílem návrhu v tomto bodě je nastolit terminologickou jednotnost příslušných ustanovení zákona a školského zákona.

K bodům 5 a 6

Návrh reaguje na skutečnost, že v současné době nelze u některých kategorií příslušníků, u nichž by to bylo přínosem, stanovit vyšší požadavky na zdravotní, fyzickou či osobnostní způsobilost, přičemž tyto zvýšené nároky nelze chápat jako další odborný požadavek ve smyslu odstavce 5. V praxi se může jednat např. o zvýšené zdravotní, fyzické či osobnostní nároky na příslušníky Policie České republiky vykonávající službu v zásahových jednotkách či na příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky vykonávající náročnou činnost v lezeckých skupinách nebo činnost leteckých záchranářů. Návrh proto doplňuje, že příslušník musí pro služební místo, na které je ustanoven, vedle stupně vzdělání a oboru nebo zaměření vzdělání splňovat též jiný zvláštní požadavek, jestliže je pro toto místo stanoven. Termín “jiný zvláštní požadavek” je potom jednoznačně definován v novém odstavci 6. V důsledku této změny se dosavadní odstavec 6 nově označuje jako odstavec 7.

K bodům 7 a 8

V ustanovení § 25 odst. 1 písm. c) reaguje návrh na řadu praktických poznatků, podle kterých ztráta zdravotní, fyzické či osobnostní způsobilosti nemusí nezbytně vyvolávat potřebu ukončení služebního poměru příslušníka. Návrh proto zavádí možnost převést takto nezpůsobilého příslušníka na jiné, jeho způsobilosti přiměřené služební místo. Na tento návrh pak navazuje úprava § 32, který řeší situaci, kdy daný příslušník je nezpůsobilý ze zdravotního, fyzického či osobnostního hlediska zastávat dané služební místo (současně se však nejedná o dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost ani o osobnostní nezpůsobilost k výkonu služby, tedy případy, na které pamatuje § 42 odst. 1 zákona upravující propuštění ze služebního poměru), avšak příslušníka není možné zařadit na místo pro něj vhodné např. proto, že žádné takové služební místo není v daném okamžiku neobsazené. V takovém případě by měl být příslušník zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené a důvod pro jeho propuštění by nastal až po uplynutí 3 měsíců od okamžiku zařazení do této zálohy, podobně jako u příslušníků, kterým zanikla platnost pro seznamování se s utajovanými skutečnostmi.

K bodu 9

Návrh se snaží upřesnit stávající znění § 53 odst. 4 zákona. Určuje, že služba příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, u kterých na výkon služby v trvání 16 hodin bezprostředně navazuje služební pohotovost v délce 8 hodin, má charakter nepřetržitého režimu služby.

K bodu 10

Návrh sjednocuje rozsah služby přesčas u všech kategorií příslušníků na 150 hodin ročně. Dochází tak k odstranění nepoměru mezi rozsahem služby přesčas u příslušníků v dvousměnném, třísměnném a nepřetržitém režimu služby (300 hodin ročně) a příslušníků ostatních (150 hodin ročně). Na toto ustanovení pak reaguje úprava § 114 a § 125.

K bodu 11 a 12

Návrh vychází z obecného zadání, kterým je snížení finanční náročnosti systému. Návrh tak v prvé řadě zabraňuje skokovému růstu tarifů v roce 2007, kdy by se jinak do služebního příjmu příslušníků promítlo skokové zvýšení tarifních mezd v celé nepodnikatelské sféře v roce 2005.

Stupnice základních tarifů pro rok 2006, jak ji určuje příloha č. 2 zákona, přitom vychází z předpokládaného růstu objemu mzdových prostředků o 4,5 % ročně. V návrhu přitom zůstává zakotven progresivní růst mezi jednotlivými tarifními třídami. Tato konstrukce musí být nutně zachována zejména proto, že při velmi omezených fiskálních mantinelech se jedná o jeden z posledních atributů kariérního řádu. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že v současném 16ti třídním systému představuje nejvyšší (tj. šestnáctá) platová třída téměř 3,5 násobek platové třídy nejnižší, zatímco v předkládaném návrhu činí tento rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší platovou třídou pouze 2,7 násobek a ve vládním návrhu dokonce jen 2,2 násobek.

Návrh dále zavádí zjednodušení spočívající ve spojení koeficientu násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře za rok 2003 se zvýšením základního tarifu o 40 %. Při tomto zjednodušení došlo rovněž ke změně koeficientu 1 na koeficient 0,9 a to zejména z důvodů fiskálních.

Stupnice základních tarifů pro rok 2007 určená v příloze č. 3 zákona představuje oproti roku 2006 zvýšení o 4,5 %, což je číslo totožné s valorizačním nárůstem předpokládaným vládou.

Počínaje rokem 2008 určí stupnici základních tarifů nařízením vláda s ohledem na vývoj průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře.

Z důvodů fiskálních dochází k odstranění percentuelního navýšení základních tarifů u některých kategorií příslušníků, tedy u příslušníků zařazených v organizační části, která řídí bezpečnostní sbor, a příslušníků zpravodajských služeb (zákon dosud předpokládal pětiprocentní zvýšení jejich základních tarifů oproti základním tarifům ostatních příslušníků). U příslušníků zařazených v organizační části, která řídí bezpečnostní sbor, a příslušníků zpravodajských služeb dochází k odstranění toho navýšení (vedle důvodů fiskálních) s poukazem na snahu o zavedení systému rovného odměňování všech příslušníků, tak aby žádná kategorie příslušníků nebyla bezdůvodně zvýhodňována pouze na základě např. místa výkonu práce či rozvržení pracovní doby .

Návrh respektuje kariérní princip – tj. služební příjem příslušníků je stanoven tak, aby příslušníky motivoval ke zvyšování kvalifikace a k budování kariéry v rámci bezpečnostního sboru.

K bodům 13 a 14

Návrh je obecně veden snahou o posílení nadtarifních (nenárokových) složek služebního příjmu. Jedním z cílů návrhu je rovněž změna poměru mezi nárokovými a nenárokovými složkami služebního příjmu ve prospěch složek uvedených na druhém místě. Zvýšení procentní výměry osobního příplatku ze základního tarifu příslušníka směřuje k naplnění tohoto cíle.

K bodu 15

Návrh reaguje na změny § 54 a § 114. Návrh přitom jednoznačně upřednostňuje čerpání náhradního volna před poskytování služebního příjmu za službu přesčas. K čerpání náhradního volna bude moci dojít v době 6 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas.

K bodu 16

Nové znění § 129 reaguje svým zrušením základního způsobu výplaty služebního příjmu v hotovosti na administrativní náročnost tohoto způsobu vyplácení. Praktický život směřuje ve svých důsledcích zcela nepochybně k bezhotovostnímu způsobu vyplácení služebního příjmu (poukázáním na účet příslušníka). Proto by mělo být bezhotovostní vyplácení služebního příjmu prvotním a jediným způsobem. Není připuštěna žádost příslušníka, na jejímž základě by bylo možné vyplácet služební příjem v hotovosti, a to z důvodu nepřiměřených ekonomických, personálních a bezpečnostních nákladů na vedení pokladen pro výplatu služebního příjmu v hotovosti. Veškerá agenda spojená s vedením pokladny by musela být vedena ve stejném rozsahu a se stejnými náklady, byť by se jednalo o výjimečný způsob výplaty v případě jednotlivých žádostí příslušníků. Právní úprava této problematiky by se tak vhodným, moderním řešením přiblížila již delší dobu zažité praxi.

K bodu 17

Do ustanovení § 157 došlo k doplnění omezujícího prvku získávání výsluhového příspěvku v případě, že bývalý příslušník zůstane na stejném pracovním místě popřípadě na jiném pracovním místě v rámci úpravy právních poměrů zaměstnance ve smyslu zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů či zaměstnání u ministerstva, ústředního správního úřadu a ostatního správního úřadu (orgány státní správy), jestliže jsou zřízeny zvláštními zákony, jsou těmito zákony výslovně označeny jako ministerstva nebo správní úřady anebo orgány státní správy, popř. je zaměstnán u organizační složky státu. Vlastním poskytovatelem mzdy je i na dále stát a tudíž by docházelo k “dvojí” platbě finančních prostředků ze státního (veřejného) rozpočtu stejné osobě – bývalému příslušníku. Smyslem výsluhového příspěvku je mimo jiné kompenzace ztížení společenského uplatnění bývalých příslušníků na trhu práce. V případě bývalých příslušníků, jež najdou své další pracovní uplatnění ve výše definovaném pracovním poměru je tato finanční kompenzace nadbytečná.

K bodu 18

Návrh předpokládá nerovnoměrné zvyšování výměry výsluhového příspěvku. Východiskem je 20 % za 15 let služby – za 16. a každý další ukončený rok trvání služebního poměru se výměra výsluhového příspěvku zvyšuje o 3 %, za 21. a každý další ukončený rok o 2 % a za 26. a každý další ukončený rok o 1 %. Maximální výměry výsluhového příspěvku je tak dosaženo po 30 letech. Tato varianta vychází ze stávajícího textu zákona, ve srovnání s tímto textem se však jedná o variantu úspornější. Návrhem dochází k výraznějšímu motivování příslušníků k setrvání ve služebním poměru v letech, kdy je příslušník nejvýkonnější a kdy se předpokládá jeho možné uplatnění na trhu práce (35 let věku). Naopak po více než 30 letech služby (tj. nad 50 let věku) už výsluhové nároky stoupat nebudou vůbec a budou tak motivovat příslušníka spíše k odchodu ze služebního poměru. V případě potřeby dosažení dalších úspor prostředků vyplácených na výluhové náležitosti je možné diskutovat o případném snížení percentuelní výměry výluhového příspěvku, v žádném případě však nelze uvažovat o zavedení maximální výše výluhového příspěvku ve formě pevného stropu (který by navodil výraznou nerovnost ve vyplácení výsluhových náležitostí příslušníkům v různých služebních hodnostech).

K bodům 19, 20 a 22, 23

Návrh vychází ze změn navržených v bodech 3 a 4. Jedná se tedy o reakci na skutečnost, že od 1. ledna 2005 nabyl účinnosti zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který definuje jiným způsobem jednotlivé stupně vzdělávání.

K bodu 21

Návrhem byl doplněn odstavec 2,který reaguje na nové ustanovení § 157 odst. 2. Návrhem by mělo být zabezpečeno, že nedojde po nabytí účinnosti zákona č. 361/2003 Sb. k rozdílnému způsobu uplatnění výsluhových nároků podle předchozí platné právní úpravy a současně platné právní úpravy, a to při odchodu příslušníka, jenž nesplnil podmínku doby služby pro nárok na výsluhový příspěvek podle nové právní úpravy a současně odešel na pracovní místo ve státní sféře ve smyslu § 157 odst. 2.

Příslušník by tedy neměl nárok na výsluhový příspěvek v souběhu s platem od státní organizace bez ohledu na to, podle které právní úpravy by se mu vypočítával.

K bodu 24 a 25

Jedná se o důsledek změny navržené v bodech 11 a 12, kdy návrh předpokládá existenci stupnice základních tarifů na rok 2006 a stupnici základních tarifů na rok 2007.