Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Chtěl bych vám všem poděkovat za tuto debatu. Skvěle se tu bavím. Ať již nad dlouhými a velice zajímavými dotazi strníků či nestraníků, ale i nad důkladnými a zajisté velice fundovanými odpověďmi váženého, usměvavého a skvělého poslance Ivana Langera. Takže jen tak dál. (Jen tak mimochodem. Možná byste měl vyměnit tu Vaši fotku. Vypadáte na ní jako teplý bratr). Tím ovšem netvrdím, že jste.

Jestli se chcete dal skvele bavit, kouknete se na debatu na www.zdenek-skromach.cz
Opravdu to stoji za to.

Jestli se chcete dal skvele bavit, kouknete se na debatu na www.zdenek-skromach.cz
Opravdu to stoji za to.

Dobrý den pane Langer,

líbí se mi Vaše stránky, využívám Vaší diskuse, a s dotazem se obracím na Vás, na poslance parlamentu ČR, a vzhledem k politickému vývoji pravděpodobně i na budoucího ministra vnitra. Jako policistu, mě zajímá Váš názor na současné a záměrné snižování autority policie jako celku u veřejnosti. Zajímá mne, jak chcete Vy, jako budoucí ministr vnitra, získat zpět u veřejnosti tuto autoritu? Zda vůbec toto bude Vaší prioritou, nebo Vám nezáleží na názoru veřejnosti na policii. Současný stav bych přirovnal k přísloví: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“, a „Důvěra se těžce získává, ale lehce ztrácí.

Je paradoxem, že veřejnost chce vidět policii při ochraně veřejného pořádku, majetku, osob atd., ale na druhé straně nepřijímá důsledky, které plynou z její činnosti pro jednotlivce samé. Osobně nejsem příznivcem např. naplňování státní pokladny prováděním nadměrných kontrol v dopravě pořádkovými policisty (nehovořím o dopravní policii), kteří jsou nuceni takto činit z důvodů vykázání své činnosti. V této souvislosti mne zajímá i Váš názor a postoj, který budete prosazovat k činnosti policistů při provádění pořádkové služby. Jaký policista je Vám z pozice ministra vnitra milejší:

- takový, který ve výkonu obchůzkové služby ve svém obvodu nebo úseku nedal žádnou blokovou pokutu, protože to nebylo nutné, komunikoval s lidmi, byl jim nápomocen a v podstatě si získával jejich důvěru potřebnou pro další činnosti policie, ale zároveň nebyl schopen svým nadřízeným vykázat žádnou ověřitelnou činnost, nebo takový,

- který za 4 hodiny služby v městských ulicích dokáže oprávněně a podle předpisů vybrat v dopravě 5.000,- Kč za prošlé lékárničky a podobné přestupky, a v podstatě slušně řečeno naštval spoustu občanů, protože jim ukázal jakou moc má zákon, kdy ale ve své podstatě to obyčejný člověk chápe jen jako moc policie samotné.

K tomuto mne napadlo Kocourkovské přirovnání:

Politici chtějí pořádek, k tomuto účelu, pod záštitou svých voličů, tvoří zákony, činí kroky, aby jejich zákony byly důsledně dodržovány a uplatňovány vůči svým voličům, ale ve svém důsledku se nedovedou postarat o ty, kteří de-facto jen vykonávají jejich vůli, projevenou v jejich zákonech, vytvořených pod záštitou jejich voličů, a těmto voličům nechtějí vysvětlit, že jsou policií činěny kroky, na základě jimi vytvořených zákonů, za účelem pořádku, pod záštitou stejných voličů, k radosti politiků samotných.

To je na bednu že? Já Vám ale věřím, Vy to pochopíte?

Budete i Vy v tomto trendu pokračovat?

Uvažujete o napsání např. „MODRÉ KNIHY POLICEJNÍCH ÚSPĚCHŮ“?

Dále mne zajímají Vaše názory a postoje, které chcete prosazovat ve finančních záležitostech policistů. Jaký je Váš názor, jako představitele politické strany podnikatelů, na zákaz podnikání policistů?
Ve vztahu k mé policejní odbornosti mne zajímá, jakou prioritu pro Vás má hospodářská kriminalita? Zajímalo by mne, zda Vy osobně vnímáte nějaký rozdíl mezi vyšetřovatelem hospodářské kriminality a vyšetřovatelem obecné kriminality ve vztahu k náročnosti, odbornosti, lhůtám podle trestního řádu, ale i ve vztahu k odměňování.

Omlouvám se za množství mých dotazů (původně jsem Vám chtěl napsat jen pár řádků), ale dotazů by se našlo podstatně víc. Snad příště. Jinak příjemný víkend.

S pozdravem KN

Vážený pane KN,
než Vám odpoví pan Langer, chtěl bych Vám napsat moje poznatky a zkušenosti s PČR:
1. - kdykoli Vás zastaví policista pro přestupek a má v úmyslu "vybrat pokutu", vždy začne na vyšší částce a po určitém smlouvání pokutu sníží. O náznacích nižší pokuty bez bloků ani nemluvím. Tím snižuje nejen svou autoritu, ale i autoritu celé PČR. O náznacích nižší pokuty bez bloků ani nemluvím.
2. - ukradli mi auto. Po telefonátu na PČR jsem čekal 40 minut, než se přijeli z místního oddělení (1500m) podívat na prázdné místo na parkovišti. Pak mne odvezli na MO PČR k sepsání protokolu. Tam jsem čekal dalších 70 min (!!!), protože si pánové zrovna předávali službu a nikdo si mne ani nevšiml. Nevím, jestli jste to zažil být "poškozeným". Mně ještě dnes po dvou letech, když se podívám na "to místo", se vrací trauma ponížení a bezmoci. Děkuji bohu, že nejsem žena a nebyl jsem třeba znásilněn. To už by nebylo "na bednu" ale přímo "na mašli", co říkáte?
Přirozenou autoritu si policisté nezískají vyššími platy a arogancí moci. Přísnost a nesmlouvavost, na druhé straně slušnost, vlídnost, ochota pomoci a citlivost k problému druhých by měli být základními vlastnostmi každého policisty. Je to vlastně první varianta Vašeho policisty.
Přeji Vám také hezký víkend, JO.
PS: Tyto řádky by měly být spíše určeny panu Kolářovi, ale e-mail na něho je asi tajný.

Dobrý večer pane JO,
jako policista se Vám omlouvám za všechny mé kolegy, i když zastávám názor, že u některých Vámi jmenovaných policistů bych byl raději, kdyby mými kolegy nebyli. Tímto mám na mysli hlavně ty, kteří v podstatě tím nejprimitivnějším způsobem jsou schopni se obohacovat prostřednictvím pokutových bloků. Jsou to hyeny nejvyššího zrna. Ve vztahu k tomuto jednání policistů Vám ale dám jednoduchou radu. Až se Vám to příště stane, vyhovte tomuto policistovi, zapamatujte si jeho služební číslo, místo jednání a na první služebně policie vedoucímu ohlaste toto jednání. Můžete využít i linky 158. Je to nejjednodušší způsob, jak se takového policisty zbavit a to navždy. Je skutečností, že jací jsou občané, takoví jsou i policisté. Tím mám na mysli, že spousty občanů takto jednat v podstatě mladé policisty naučí. Tímto se jich v žádném případě ani trochu nezastávám.

K Vaší druhé zkušenosti bych si dovolil Vám jen uvést nějak případ z praxe, kdy určitě budete schopen si to promítnout do Vaší konkrétní situace. Jak jsem se již výše zmínil, že je paradoxem, že veřejnost chce vidět policii při ochraně veřejného pořádku, majetku, osob atd., ale na druhé straně nepřijímá důsledky, které plynou z její činnosti pro jednotlivce samé. Tímto mám na mysli např. situaci, kdy policista zařazen ve výjezdové skupině pro řešení dopravních nehod v době, kdy nemá nahlášenu žádnou dopravní nehodu, aby se neflákal, musí vykonávat hlídkovou činnost na určených stanovištích. Doposud se zdá být vše v pořádku, policie je vidět provádí dozor, občan by měl být spokojen, ale problém nastává v době, kdy se stane dopravní nehoda. Policista je v terénu, podle ročního období někdy i zmrzlý na kost, v mnoha případech je i na vzdálenějším místě k nahlášené dopravní nehodě. Na místě musí ukončit svou činnost a přesunout se k dopravní nehodě. Vznikají časové ztráty. Takto dochází i k situaci, kdy po dvou hodinách vymrznutí na sinici dvojčlenná hlídka policistů přijíždí na dopravní nehodu, kde je sedm mrtvých osob včetně dětí, další zranění, spoustu sanitek, záchranářů, hasičů až po cennosti účastníků dopravní nehody rozházených po okolí, ucpané silnice dalšími vozidly atd. Hasiče a záchranáře zajímají v uvozovkách jen lidské životy a životní prostředí. Policisty musí zajímat vše. Lidské životy, životní prostředí, zraněné osoby, musí zadokumentovat přesně vše, kdo řídil, kdo kde seděl, kdo kam jel, jakým způsobem, kdo to viděl, zajistit stopy před poškozením včetně fotodokumentace a přesného plánku, zaznamenat, která sanitka kterého zraněného veze a do které nemocnice, určit podezřelého, právní kvalifikaci, přes pátrání po uprchlých, řízení provozu, zajištění lékařských zpráv atd. Dále nebudu vyjmenovávat, je toho mnoho. Nevím, zda si to dovedete představit v jakém psychickém napětí se tito policisté nacházejí. V mnoha případech nejsou s dopravní nehodou na místě hotovi a už mají nahlášenou další dopravní nehodu, někdy i pět. Zde již čekají další poškození občané. O tom co policisté dělají neví. Ví jen, že čekají a čekají, že policejní stanice je vzdálena 15 min jízdy. Takto dochází i k situaci, kdy policejní hlídka za svou směnu zpracuje více jak 20 dopravních nehod v terénu a to ve dne- v noci. Tímto, ale jejich práce nekončí. Nastupuje nemalá administrativa a to často až po pracovní době, kdy již na místo vyjíždí jiná hlídka. Je otázkou, kdo zažije větší trauma? Je to ale jejich práce a jsou na to školeni. Zde právě vidím chybu v politice. Politici na jedené straně, laicky řečeno, v zájmu občana, aby se policisté neflákali za peníze z daní pracujících a byli vidět v ulicích, na druhé straně poškozují druhého občana, protože policista není tam, kde by měl být a není v takovém stavu, v jakém by měl být. Občanovi tyto skutečnosti již politici nevysvětlí a veškerá negativa zůstávají na policii. Nesdílím názor např., že by policie měla hlídat soukromou banku na úkor občana, který potřebuje její pomoc.

Nějak obdobně to mohlo být i ve Vašem případě, taky ale nemuselo a jednalo se o selhání lidského faktoru, lajdáctví a nezodpovědnost. V každém případě ale zastávám názor, že většina policistů je dobrých, ale smůla je, že o těch se v našich médiích nemluví. Osobně neznám žádného policistu o kterém bych věděl, že bere úplatky.

Mějte se fajn. KN

PS: Přeji Vám příjemný kontakt se skutečnými policisty.

Vážený pane Nováku !
Díky za radu (použiji) a díky za omluvu (není nutná, jsem už dost otrlý). Souhlasím s Vámi že většina policistů je dobrá a že máme policii (a ne jen tu) takovou, jací jme my samy a jakou si zasloužíme.
Ovšem většině i dobrých policistů chybí právě ta slušnost a ohleduplnost. Navrhoval bych nějaká školení, kurzy apod. Např. prodavači některých "zatracovaných" super a hyper marketů po absolvování podnikových kurzů jsou úplně jiní, než na jaké jsme zvyklí. Po jejich klidné a slušné reakci na třeba popudlivější chování jsem se až zastyděl. Že je to naučitelné, je zřejmé z toho, že to platí vždy pro určitou firmu. Platí zde pravidlo - jaký je šéf, takový podnik. To platí pro vládu, policii atd.
Vím, že práce policistů je velmi náročná a já bych ji nechtěl dělat ani za dvojnásobný plat. O zbytečné a přebujelé administrativě, vymýšlené úředníky jen proto, aby oni samy měli co dělat, se nebudu rozepisovat (platí v PČR i všude jinde). Ovšem stačí kouzelné slůvko "promiňte, máme moc práce tam a tam" a komunikace se přesune do klidnější roviny. V postavení "poškozeného" máte nervy dost napnuté a reagujete vždy podrážděněji na i na podnět, který by Vás nechal jindy chladným. Je však na profesionálovi, aby situaci zvládl.
Ještě k úplatkům - osobně jsem žádnému policistovi na jeho náznaky nereagoval. Ovšem špatný je i postup, když se nejdřív dovíte, kolik by jste mohl dostat a pak kolik máte zaplatit. Složitost zákonů právě toto umožňuje. Zákon má stanovit, přesně kolik a za co, pak nebude možno smlouvat. Jestli ODS po svém nástupu k moci zjednoduší daně, dotace, přerozdělování atd. jak slibuje, čeká je hodně práce.
S pozdravem JO.

Vážený pane Nováku, děkuji za pochvalu těchto stránek. Nedomnívám se, že autorita Policie ČR je podkopávána záměrně někým zvenčí. Nízká autorita a velký pokles důvěry občanů v Policii ČR pramení jednoznačně z četných pochybení policistů (ať už jde o neprofesionalitu či dokonce o páchání trestné činnosti policisty) a z neochoty či neschopnosti vedení Policie ČR tyto problémy řešit. Obnovení důvěry občanů v Policii ČR a získání autority by pro mne, jako možného budoucího ministra vnitra, bylo prioritou. Jak toho chci dosáhnout si můžete přečíst v koncepčním materiálu stínového ministra vnitra „Modrá šance pro slušné lidi“, který je k dispozici na těchto internetových stránkách. K Vašemu dotazu ohledně policistů pořádkové služby se domnívám, že je nutné posílit počty policistů na ulicích na úkor policistů v kancelářích. Takový policista zde musí být pro lidi, pro ochranu jejich zdraví a majetku, ale i pro pomoc v jiných situacích. Musí s nimi komunikovat a získávat jejich důvěru. Pokud však zpozoruje, že někdo porušuje zákon, musí proti němu rychle a razantně zasáhnout tak, aby si dokázal vybudovat respekt a ochránil zdraví a majetky lidí. Jako stínový ministr vnitra o vydání knihy policejních úspěchů jakékoli barvy neuvažuji. To je práce pro někoho jiného. Jako ministr vnitra bych ji ale policejnímu prezidentovi doporučil vydat. Proti zvyšování platů policistů při současném zpřísnění podmínek jejich služby a nutném zvyšování jejich odbornosti tak, jak to upravuje nový služební zákon, nic nenamítám. Problém však vidím ve výši výsluhových nároků i ve způsobu jejich výpočtu. K Vašemu poslednímu dotazu se domnívám, že hospodářskou kriminalitu musí vyšetřovat policisté s dostatečným odborným vzděláním a speciálním školením. Výše platu a dalších odměn by měla být odvislá od dosaženého stupně vzdělání, počtu odsloužených let a dosahovaných výsledků, nikoli od toho, zda vyšetřuje hospodářskou či násilnou kriminalitu. Rozdíly ale samozřejmě budou v tom, na jaké úrovni (např. speciální jednotky či jen okresní ředitelství) policista působí. Děkuji za Vaše dotazy a názory. Ivan Langer.

Pane poslanče,myslím,že jsem dobrý pozorovatel naši politické sféry,ale chtěl by jsem se Vás zeptat na Váš názor
o "platech policistů +......."Často slyším z řad policistů,že oni vlastně měli zaručeno zákonem k 1.1.2005 to,co u armády již dávno existuje.Tzn. renta,příspěvky na bydlení ...atd.Bohužel jsem nikdy neslyšel tuto argumentaci
od Vás,stínového mnistra vnitra.To by asi občané koukali,ale o tom se nemluví!Zajímá mě proč je tato oblast tabu.Myslm,že v resortu obrany jsou v tomto větší možnosti
úspor než se veřejně deklaruje.
Aby jsme si rozuměli,jsem pro zvýšení ročního platu běžného policty,ale ty renty,jsou i dle mého názoru trochu
ústřel.
Jak chápat slova ministra Bublana,že musí ještě policisté rok počkat.Dá se to vysvětlit i tak,že někteří musí rok počkat a potom zažádat o odchod od policie.V tom se asi shoduji s p.Kalouskem.
Ale policisté po zvýšení ročních příjmů (né renty) musí jít i
do nepříjemných situací,bez ohledu na možnost napadení z
rasismu,dopravní policie řídit dopravu-né vybírat pokuty atd.
Ještě jednou k té armádě.Jak můče mít důstojník příplatek na bydlení cca 9 tis,když oba manželé pracují v resortu tak 18 tis.-to je přeci nehoráznost.Čím se naše armáda tak proslavila v posledních letech,když neberu účast v zahraničních misích,že musí mít takové privilegia.Účast v misích je opět o jiných penězích,ale ty jim snad soudný občan nezávidí!
Dle mého názoru pro běžný můj život je z tohoto hlediska důležitější dobře zaplacený policista,než voják na štábu.
Prosím,upozorníte na tento problém někdy v interpelaci,diskusi,mediích atd?
Ať normální člověk vidí,na co peníze jsou a na co né.
Děkuji ing.Jiří Soukup

Dobrý den, při debatě o služebním zákonu je třeba zdůraznit, že by neměl za následky jen zvýšení platů policistů a ostatních příslušníků bezpečnostních sborů (hasičů, celníků, vězeňských dozorců). Tento zákon jim zároveň upírá právo na placené přesčasy do 300 hodin, příplatky za práci v noci či o svátcích a zároveň na ně klade zvýšené požadavky odborné a profesní a jeho výsledkem by mělo být zlepšení práce bezpečnostních sborů. Problémem je, že dopady na státní rozpočet nebudou jednorázové, ale budou dlouhodobého charakteru a je velké riziko, že se budou každým rokem zvyšovat. V tomto ohledu jsou problematické zejména vysoké výsluhové renty. Na tato rizika jsem v Poslanecké sněmovně upozorňoval a rovněž jsem podal pozměňovací návrh do Senátu, jehož důsledkem by bylo snížení těchto nákladů. Senát se však tímto návrhem nezabýval a prosadil odložení účinnosti služebního zákona o jeden rok. Na rozdílné podmínky Armády ČR a Policie ČR, tedy dvou bezpečnostních sborů, které chrání životy občanů této země, upozorňuji dlouhodobě, a to jak ve svých programových materiálech, tak i při přípravě tohoto zákona. Srdečně zdraví, Ivan Langer.

Pane doktore Langre, stále mi nějak uniká logika zvyšování platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců. nemělo být zvyšování platů někde jinde? podle mých informací jste se konkrétně vy hlasování zdržel, ale dokážete mi vysvětlit, podle čeho vlastně se "jede" tam nahoře? volební programy to nejsou. jsem odeesačka, chodím volit a rozhodně se mi nelíbí situace tady u nás v grossourkově. připadá mi, že proč dělat jednoduché věci, když to jde složitě (motto vlády ČSSD).

Lidé se základním vzděláním nikdy nedosáhnou žádné funkce. Je to způsobené tím,že je k tomu třeba středoškolské či univerzitní vzdělání. Co kdyby jsme jim dali senát? Senátoři by směli být jen lidé se základním vzděláním. Asistenti by pochopitelně pro ně sloužili občané vzdělanci. Senátoři(z.v.) by měli pouze za úkol hlasovat s palcem jako "ave Cezar",nahoru,vodorovně a dolů. Ať žijí plebejci! Dovedete si představit lopaťák s příjmem nad 100 000 tisíc? To by se vzdělanci třásli, že?

Senátorem se může stát každý občan ČR, který splňuje požadavky uvedené v Ústavě ČR (tedy právo volit a dosažení věku 40 let). Dosažený stupeň vzdělání mezi nimi není a tak nic nebrání lidem se základním vzděláním se o tuto funkci ucházet. I když nejsem zrovna příznivcem Senátu, jsem přesvědčen, že senátoři za ODS nehlasují podle toho, jak „Caesar“ poručí. Zdraví Vás, Ivan Langer.

Kaj džas more?

Ta klavesnice mě dela jestě někdy problémy. Prosim Rudo o přeloženi jelikož nejsem znalí tohoto jazyka.

Tak už by jste se mohli obě strany uklidnit, policejní prezident se na základě vašeho protestu vyjádřil, že vaše připomínky řeší, tak mu ale dejte jako demokrati také prostor a možnost nespravedlnosti odstranit. To však nejde ze dne na den, tak zase vy ukažte, že jste inteligentní a lidi na svém místě. Podle mne je tato diskuze momentálně zbytečná. Chce řešit celou věc nadále s iniciativou a NOSP. Tak myslím, že jste prozatím dosáhli určitý posun a pokrok. Teď dejte prostor těm kteří to musí řešit. Toď můj názor !!!

Neměl někdo, samozřejmě z těch parlamentářů s vyšším IQ, nápad uzákonit, že "zaměstnání" v parlamentu a zejména ve vládě by mohl zastávat pouze člověk s IQ vyšším (hodnotu bych nechala na doplnění p- Fořtíkem z Mensy). Je tragedie sledovat některé "zjevy" - viz. p. Škromach apod. V podstatě přece ke každému zaměstnání musejí být určité předpoklady.

Paní, slečno Lucie souhlasim, ale doplnění avybrání osob s IQ bych nenechával jenom na jediné osobě. Ať volí lid, lid rozhoduje, lid reaguje. A k jednoduchým počtům nepotřebuji lide mnohdy vysoké IQ. Někdy taky stači když člověk umí počítat do 10. Ale je samozřejmé, že je potřeba mít předpoklad a vzdělání pro každé povolání a o politice je to obzvláš důležité. zn.: také namám rád p. Škromacha

Omlouvám se za chyby psát sms je rozdílné

Do krajských a senátních voleb již zbývají jen hodiny a nic neinasvědčuje tomu, že se bude konat kdovíjaké překvapení. ODS v nich má našlápnuto k přesvědčivému vítězství a také o umístění na dalších příčkách pomyslného žebříčku úspěšnosti zdá se být celkem jasno. Ledaže si modří ptáci mohou gratulovat, že se k urnám nepůjde o pár měsíců později, protože to by už mohlo dojít k dramatu. Sociální demokraté se totiž na ně začínají pomalu ale jistě dotahovat, čemuž se ale může divit jenom ten, komu uniká ubohost předvolební kampaně Mirka Topolánka a spol.

Ještě donedávna bylo lze míti za to, že je to hlavně právě tato neřízená střela v čele osiřelé klauspartaje, kdo může s přispěním inteligentů typu Tlustého nebo Dostálové připravit »jedinou pravici v zemi« o výrazný náskok před levicovými sociálními inženýry. Bohužel se ukazuje, že ODS má vzácný dar nechávat vyniknout dalším »osobnostem« s ambicí odpuzovat voliče. Jako jedna taková nevýslovně trapná figura se ve víkendovém rudém Právu předvedl středočeský hejtman a místopředseda strany Petr Bendl.

O co šlo: pan Bendl se v zápalu předvolebního harašení nechal svým nesrovnatelně vzdělanějším rudoprávnickým zpovědníkem vmanipulovat do role inteligenta, která mu sedí právě tak málo jako Topolánkovi. I mimo jiné v rozhovoru pravil, že nacismus vzešel ze sociálnědemokratických struktur předválečného Německa, přestože tamní sociální demokraté byli spolu s Židy prvními oběťmi Hitlerovy nenávisti. Tohle »přeřeknutí« (humanitním vzděláním netknutý hejtman si spletl sociální demokraty s národními socialisty, jako si někteří pasáčci pletou hodinky s holínkami - obojí se natahuje) posloužilo bratrstvu rudé růže lépe než celý kamion košťat k vymetení pravice. Podívejte se, lidičky, blbeček! Hysterický nedouk, který se chce prohulákat k moci pronášením urážlivých výroků na adresu nejen zdejší, ale i německé sociální demokracie, která je vůdčí silou v zemi našich nejbližších sousedů! Takto a nejinak vyznělo vítězné pondělní vydání rudého Práva, jen o něco méně hysterické, ale přece jen vyzbrojené alespoň zdáním solidnosti.

Upřímně se děsím představy, kam až to vůdčí občanskodemokratická »inteligence« domydlí za půldruhého roku, až se bude v předvolebním boji rozhodovat o složení příští vlády. Jestli se členská základna ODS nevzchopí k defenestraci stávajícího vedení a nepřiláká voliče nabídkou slušné, cílevědomé a všem poctivým demokratům prospěšné politiky, můžeme se dočkat nanejvýš výsledku, který se rýsuje už teď: zase si padnou do náruče všichni proflák- nutí technologové moci bez ohledu na vyznání a vymyslí pro nás cosi na způsob smluvněopozičního švindlu. Až zůstanou v opozici samo- jediní bolševici, jimž budou zákonitě stoupat volební preference ... obraťte se pak na pana hejtmana Bendla. On ví ze všech nejlíp, na jak

Máte pravdu . Ale začal jste vy. Komouši mají ve včem zelenou akorá že převlekli kabáty.My jsme nikdy jim nefandili.Konec

Pane Láďo M. Nechtěl byste v příštích volbách kandidovat na předsedu KSČM?Hloupej jste na to dost.Jak dlouho máte legitimaci.Tomu ty názory odpovídají.

Paní Kamilo,mám návrh. Vykašleme se už na to,abychom se dohadovali,kdo je vůl a kdo kráva,nebo kdo je dýl u komoušů./Mimochodem ty nej vyčůranější bývalé komouše najdete ve vedení většiny velkých soukr.firem a ve vedení VŠECH současných polit.stran/. Já mám teď docela vážné problémy a chtěl jsem se jen ,uznávám že trochu blbým způsobem odreadovat a už mě to nepřijde vhodné. Takže sorry a všechno dobré. Souhlasíte?