Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Vážený pane poslanče Langere, možná si uvědomujete, asi kolik lidí, a to zejména mladých policistů, v naději očekává, že problém s propouštěním u policie pomůžete vyřešit. Myslím si, že Vaše prohlášení a konstatování nepomůže zejména těm, kteří díky nečinnosti politiků přijdou o práci. Očekává se o Vás,že budete interpelovat ministra vnitra, aby v parlamentu předložil analýzu persnoálního stavu v policii s důrazem, kolik funkcionářů při svých vysokých platech souběžně pobírá starobní důchod. Musím plně souhlasit s názory diskutujících účastníků. Mám jen obavy, že Vaše váhavost a vyhýbavost řešit současný problém policie Vám v budoucnosti nepřidá na důvěryhodnosti budoucího ministra vnitra. Je-li práce poslance považována za službu občanům, tak teď je ten pravý okamžik dokázat, že jste nejen mistr slov, ale i činů.

Vážený pane Pelikáne, tiskové prohlášení k uvažovanému propouštění policistů bylo jen prvním krokem. Dalším krokem bude interpelace na pana ministra Bublana, která je již připravena a zařazena do programu interpelací této právě probíhající schůze Poslanecké sněmovny. Kromě toho jsem již panu ministru nabídl pomocnou ruku, pokud by rozhodl přistoupit ke skutečné a efektivní reorganizaci Policie ČR. Srdečně Vás zdraví, Ivan Langer.

Vážený pane poslanče,se zaujetím sleduji vývoj " šetření financí" u policie a nevím, jestli se mi to všechno jen nezdá. Copak nikdo z naší republiky nemá mozek? Pořád jen vidím, slyším, čtu, že se ušetří tím, když propustí mladé policisty a zruší některá oddělení. Ale to přece není normální. Policie je tu přece pro nás, pro lidi, pro celý stát. A hlavně ti, kteří jsou venku mezi lidmi a ne ti, co sedí někde v sofé. Proč prostě neodejdou ti staří, kteří přesluhují a stydím se za ně, že jsou schopni ještě ke svým nemalým platům brát důchod. Mladým propuštěným policistům by navíc musel stát vyplácet sociální dávky. Nebo se možná spojí s podsvětím, aby uživili své rodiny. Pak opravdu stát ušetří! Z Vašeho a nejen Vašeho postoje jsem ale nepochopila, zda s tím chcete něco dělat nebo se jich, těch kumunistických, vysoce postavených důchodců bojíte(asi hodně ví, že?). Prostě mi připadá, že všichni ti, kteří by něco mohli ovlivnit a změnit, chodí kolem tohoto hlavního problému, jako kolem horké kaše. Váš vyhýbavý postoj nechť si přeberou čtenáři Vaší diskuze.

Vážená paní Krásná, sám zastávám názor, že struktura Policie ČR je neefektivní a je potřeba provést reorganizaci. Taková reorganizace ale musí být založena na důkladné analýze a její součástí musí být i předpověď dopadů takových kroků. Proto v žádném případě nemůžu souhlasit s plošným snižováním počtu policistů bez jakékoli předchozí analýzy, která může vést k tomu, že odejdou policisté „z ulic“, zatímco policisté v kancelářích dál budou zahřívat své židle. Setrvávání policistů – důchodců do značné míry nahrává i odkládání účinnosti nového služebního zákona. Tito policisté by nejvíce prospěli situaci tím, že by přenechali svá místa mladším kolegům a odešli na zasloužený odpočinek. Zdraví Vás, Ivan Langer.

Pane stínový ministře vnitra, se zájmem jsem si přečetl Vaše tiskové prohlášení z pátku 28.1.2005 vztahující se k připravovanému propouštění u Policie ČR. Je chválihodné, že nesouhlasíte s postupem MV, ale na to hlavní jste nějak pozapoměl! Jedná se o to, že u policie je mnoho "policejních důchodců", kteří vedle svého platu a zastávané funkce pobírají starobní důchod. Všichni a všude hledají jak a na kom se dá ušetřit, ale někteří se zapoměli podívat na sebe. Nikdo nezávidí zasloužilým policistům, nechť na svých pozicích setrvají až do smrti, ale prosím Vás nechť v této těžké době "nedojí" to málo co v systému zbylo! Co Vy na to pane poslanče?

Dobrý den, souhlasím s Vámi, že ti policisté-důchodci, kteří sedí na svých místech jen proto, že čekají jak dopadne řešení výsluh, by policii pomohli nejvíce svým odchodem. v tomto úzkém slova smyslu je škoda, že služební zákon neplatí, neboť oni blokují místa pro mladší kolegy. A k onomu snižování počtů. Souhlasím s tezí, že je třeba ve státním rozpočtu šetřit, a že to platí i o Policii ČR. Šetřit se ale musí s rozmyslem a ne byrokraticky plošně, šetřit se má na základě analýzy současného stavu a tak, aby to nevedlo k ochromení práce policie.

Pane Langere,
nejen, že tito vysloužilí, třeba i zasloužilí, zabírají místa mladším, ale předpokládám, že jsou to právě oni, kteří si uměle vytváří papírovou válku, která jim zajišťuje místo. A nejen to. Zcela nemístně zaměstnávají skutečné zaměstnance či úředníky na spodních pozicích, kteří se musí prokousávat nesmyslnými fromuláři. Bohužel je tento nešvar rozšířen v jakémkoliv resortu a nikdo s tím nic nedělá. Naopak. Ale asi pláču na cizím hrobě. Vy vlastně za to nemůžete. :-))))))

Pane poslanče co říkáte tomu, že vláda KDU-ČSL, US a maličké čssd, nejprve slíbí policajtům peníze, ty pak poslanci dají sobě a nakonec bude vláda policajty masově propouštět ?
Děkuji

Dobrý den, chaotické a nesmyslné kroky jsou hlavním způsobem práce této vlády. Pro policisty nejasnosti kolem služebního zákona a nově i kolem možného propouštění na základě nesystémového rozhodnutí o snižování počtu policistů znamenají velkou nejistotu a vnášejí do jejich práce neklid, který se musí zákonitě projevit i v kvalitě jejich práce. A to může mít dopad na bezpečnost nás všech. Zdraví Vás, Ivan Langer.

Hele, že ono se to nehodilo ? No tak to teda pardón.
Co kdyby bylo třeba připustit, že si nevidím do ...? No jo, někdy člověk jen kecá a kecá a někdy dojdou slova, že ?

Vážený pane poslanče rád bych znal Váš názor na to že jste horkým kandidátem na cenu Shnilé rajče udělovanou portálem http://www.mladalevice.cz

Více info na : http://www.mladalevice.cz/modules.php?name=News&file=article&sid =71&mode=&order=0&thold=0

Zdeněk Štefek
předseda KSM

Dobrý den, na cenu se těším. Doufám, že budu pozván k jejímu osobnímu převzetí za zvuku tónů Internacionály. :-)

Pan Langer lže!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Chybí peníze na renty, tak se stahují z oddělení peníze na odměny. Bez příplatku za noční, víkendy, svátky a přesčasy (státem nařízené) děláme o polovinu víc práce. Aby se snížila dopravní nehodovost, tak budou policisté stát u silnic, ale že se zvyšuje i obecná kriminalita, to očividně nikoho nezajímá, takže policie bude stát na křižovatkách a zloději budou mít více času na krádeže, loupeže a jinou trestnou činnost. Lidi nebudou v bezpečí. A podle pana "ministra vnitra" je to ten správný směr? Pan ministr má sice tituly, ale jak vidno, o práci policie "nemá ani páru". Z něčeho žít musím, rodinu taky musím živit rodinu. Není se čemu divit, že policistům, hasičům, celníkům a ostatním zaměstnancům dochází trpělivost a chtějí konečně věc řešit radikálně. Jsem členem NOSP a na demonstraci se podívat jedu, i když spíš ze zvědavosti. Průměrný plat je prý 30.000.- Kč. Takže jsem podprůměrný, čímž mě právě pan Langer demotivoval. Protože jestliže mám o 3 tisíce méně, a můj nadřízený o 8 tisíc více, tak je to slušně řečeno nespravedlivé. Pro mě osobně pan Langer ení ministrem vnitra, neboť si jej jako člověka nedovedu vážit, což by mělo být prioritou nedřízeného. Ať si pan Langer zkusí žít nějakou dobu za 17.000,- čistého, oddělá si pár nočních, svátků, víkendů, ať si zajde na zákrok do hospody, kde vás staří i mladí pošlou do pryč, nikdo nemá respekt, kdekdo vám nadává a vy jim musíte vykat, jinak vás budou žalovat. Toto není normální!!!!!!!!!!!!!!!!!

Předseda vlády České republiky Stanislav Gross je lhář. Tedy - ne že bych z toho měl radost. Spíš s poděšením než s potěšením pozoruji, jak se šéf ČSSD a Strakovy akademie dusí ve vlastní šťávě, má-li odpovědět na jednoduchou otázku, kde vzal v roce 1999 milion dvě stě tisíc na nákup luxusního bytu, když naspořit si tu sumu z platu nemohl a původní báchorka o bankovním úvěru se ukázala být pustým výmyslem. Bohatý strejček Vik posléze také neprošel, neb se provalilo, že tento před třiceti lety penzionovaný lampasák měl sám co dělat, aby schrastil 87 tisíc na svůj sídlištní byt 2+1 v Jihlavě. Teď zase máme uvěřit tomu, že obětavý příbuzný se z lásky k chudému synovci zadlužil v cizině. U koho? Nepoví. Tomu lze koneckonců rozumět. Chtějte po zeleném mozku, aby vymyslel bajku, která by se záhy neobrátila v další lež.

I premiér se rozhodl držet bobříka mlčení. Nevraživě odstrkuje novináře: dejte mně pokoj, slídilové, nemáte nic lepšího na práci než se mi přehrabovat v soukromí? Ptám se snad já vás, kde jste vzali na to či ono? Můj byt, moje dluhy, moje věc.

Jenže právě v tom se ve vysokého ústavního činitele proměněný strojvůdce hrubě mýlí. Tím, že vzal na svá bedra tíhu veřejné služby, přestal být řadovým občanem a lidé, kteří se mu skládají na mocnářský plat, mají právo vědět, nejsou-li jejich berně v Grossově šrajtofli promíchány s penězi nečistého původu. Svým střídavým lhaním a mlčením si předseda vlády sám koleduje o spekulace, že se vydal všanc mecenášům z podezřelých kruhů, kteří ho teď mohou vydírat. To je věc navýsost veřejná všude v civilizovaném světě, a kdo to nechápe, nemá v nejvyšších patrech politiky co pohledávat.

Nedůvěryhodnost politicky nedospělého klacka v čele české vlády má ještě mezinárodní rozměr. Co si o nás asi tak mohou pomyslet západní partneři, reprezentanti zemí, v nichž je samozřejmostí skládat funkce za mnohem menší prohřešky? Jako bych to slyšel: to v tom vašem postkomunistickém chlívku vážně nemáte k dispozici nic lepšího než skrz naskrz prolhanou a v podfucích si libující »elitu«? Nejdřív sklerotický Klaus, který si za boha nemohl vzpomenout na skutečné sponzory své švindlpartaje, a teď zase tohle? Co vlastně Česko pohledává mezi Staroevropany, když z jednoho podvodníka učinilo všemi milovaného prezidenta a s dalším sedmilhářem si očividně neví rady?

Však také prvně jmenovaný velikán dělá všechno pro to, abychom se vrátili tam, odkud jsme přišli, chce se na to odpovědět. Co se současného premiéra týče, všechny trumfy má v ruce růžová partaj. V situaci, kdy zoufale a zatím marně hledá téma, které by jí pomohlo získat byť jen špetku důvěryhodnosti, měla by ve vlastním zájmu udělat nad Grossem kříž a sáhnout do kádrových rezerv. Jistěže vím, že je v tom rezervoáru bezútěšné pusto prázdno, ale to už je jiný příběh.

Jak poznáte kdo lže a kdo ne?Kdo se nechce přihlásit ke svému majetku a způsobu jeho nabití? Teď to dávají jasně najevo senátoři ODS - střed zájmů. Co sliby p. Klause o 20 000 tis. platech do r. 2000 u středně příjmových vrstev? Co se týče nedůvěryhodnosti nedospělého kl. je to srovnatelné s důvěrou, kterou nám získali taky privátoři a kdy ve FNM nezůstalo, po spravování tohoto fondu pány z ODS téměř nic, na to už se zapomnělo?Vůbec nachci hájit ČSSD a už vůbec ne p. Grosse , ale nemělo by se zapomínat i na jiné partajníky, protože z každé kritiky ČSSD má neskrývanou radost třeba p. Langer Ivan - neomylný to vůdce a propagátor silného a zdravého jedince ve společnosti, ostatní mají prostě smůlu , nebo jsou líní, pokud tyto atributy nemají.Ať žije naše politická scéna, ale za své, jak se říkávalo za vlád KSČ.

Vážený pane Vašut nejsem žádný mluvčí pana Langra. Ale pokud se správně domnívám tak toto je diskusní stránka takže se mohu vyjadřovat tak jak chci. Spíše se vyjadřuji k tomu co se týká mě v této diskusi.

Omlouvám se za chyby.

Vážený pane HRC vy jste opravdu tak trochu hrc. Nevyjadřujte názory ostatních ale nevyjadřujte své vlastní názory. A pokud jste usoudil že jsem vlezdoprdel tak se velice pletete protože já patřím ke skupině radikálnějších členů ODS a v danou hvíli bych mohl být spíše považován za rebela. Chci také změny u vnitř starny ne jenom venku kolem ni. Taky se všema nesouhlasím v ODS. To je můj názor takže si nechte svůj. A pokud chcete diskutovat s pevnými argumenty. Tak se do toho pusťte. S pozdravem a přáním Milan Vašek

Kdo je to kruci Vašek? Nějaký Langrův mluvčí, nebo co?!

Pane Smutný, takže k totázce jestli jsem byl někdy KSČM odpovídám nebyl jelikož jsem moc maldý na to abych tam někdy mohl být. nebyl tam ani jeden z mých rodičů. A to co jsem si začil s KSČM bych Vám nepřál. Děda byl za dob totalit živnostník a pod nátlakem spáchl sebevraždu, otec byl souzený za to že chtěl něco dělat a měl ideály a kriminální policie ho odvážela s pistolí za zády,takže mé ohlédnutí za minulostí není moc šťasné a pokud se Vám nelíby že je u korita pan Tlustý tak s tím něco dělejte máte možnost. A do ODS jsem nevstoupil proto, že bych chtěl ke korytu ale že chci změnit vývoj věcí v ODS až na některé věci. Co se týká preferencí ano jsou nahoře a je to především tím, že dělají dobře opoziční politiku. A pokud se chci dostat na vrch tak poze s vnitřním přesvědčením, že pomůžu této republice i Vám. Zatím na to nemám Věk ani zkušenosti a možná budu považován za protestanta v ODS a možná mě vyloučí a možná ne. A taky možná s tím něco udělám. Moje šance nejsou asi velké alé mím cílem je hájít obyčejné lidi, podnikatele a sociální vrstvy. Spekulace o tom jaký jsem nechte na vnitřním poznání z Vaší strany pokud máte zájem něco dělat s touto situací tak sím něco dělejte. Moje e-mailová adresa uvedena nebráním se osobnm schůzkám . A svoje současné a a nebo minulé lumpárny schovávat nebudu v žádném případě. A pokud nevýte proč? Tak ptoto že nemám potřebu své maléry ututlávat! S pozdravem a přáním pěkného dne MIlan vašek