Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Výžený pane, mám za to, že Vaše vystoupení v pořadu TV Nova - Kotel zcela jasně prokázalo, že lákání voličů na populistické a nerálné sliby, jsou Vám zcela cizí a to přes fakt, že riskujete úbytek určité části voličského spektra, voličů, kteří jsou za každých okolností sedout na lep populistickým demagogů, jejichž výrazný typ představuje např. náš stávající předseda vlády. Můj vzkaz zní: nenechte se znechutit!

Váš volič

Petr Kučera

Vážený pane poslanče, reaguji na Vaše páteční vystoupení v Kotli. ODS považuji za jedinou relevantní pravicovou stranu. Líbí se mi Vaše názory, které přesně vystihují aktuální politickou situaci a děkuji za vaši nepopulistickou politiku, která všem měří stejným metrem. Jen vydržte až do voleb.

Jo, vydržte do voleb a připravujte se na další roky v opozici :o)))

Vážený pane Marku, děkuji za podporu, kterou ODS i mé osobě projevujete. Slibuji, že jak v období do voleb, tak i po volbách budu dělat vše pro to, abych Vás a další příznivce ODS nezklamal. Srdečně Vás zdravím, Ivan Langer.

Dobrý den, pane doktore.Moc jste se mi líbil v Kotli, bylo to zdravě asertivní srozumitelné vystoupení.Moc Vám držím palce do voleb.Vaše volička.

Vážená paní Evo, moc si vážím Vaší podpory. Slibuji, že udělám vše pro to, abych Vás do voleb i po nich nezklamal. S pozdravem, Ivan Langer

Vážený pane Langer,
dočetla jsem se o uprchlémKrejčířovi,že bylo všeobecně známo,že měl velmi dobré kontakty jak s policií,tak i se soudci,jak je to možné?Proč jste nějakým způsobem jako stínový ministr vnitra nezakročil, vždyť tento stát je přímo prohnilý korupcí a úplatností,která je všude,nevyjímaje orgány činné v trestním řízení.připomínám znovu případ J.Kajínka,člověka,který byl veřejnosti předhozen jako ta nejtěžší zrůda,pořádaly se na něj¨doslova manévry,jak je možné,že Krejčíř uteče ze záchodu,kde by mohl být chycen během 1O minut,to Vám nikomu v Poslanecké sněmovně nevadí,co dělá branně-bezpečnostní výbor,co se to děje v této zemi.Na jedné straně jsou odsuzováni lidé bez jasných důkazů,na straně druhé pan soudce nyní teprve zvažuje zda vůbec dovolí zatykač na tak nebezpečnou osobu jako je Krejčíř,člověk se nemůže domoci spravedlivé obnovy procesu a to proto,že má smůlu jako pan Kajínek,že v jeho kauze spáchali vraždy policisté a soudce všemožně brání obnově atd. Můžete vůbec odpovědět na něco z toho co se ptám?Upřímně řečeno,ani nečekám odpověď ,zde bude zřejmě pravda v příspěvku diskutujícího pana Arnošta.Chtěli byste jako strana ODS vyhrát volby,vždyť jste doposud nic neudělali,aby se nedělo to,co se děje,jsem znechucena jako ostatně celá veřejnost.Chtělo by to zcela novou stranu,ale taková neexistuje.

Dobrý den, Mílo, z Vašich dosavadních příspěvků plyne, že přesně nevíte, za co je odpovědná a jaké pravomoci má vládní koalice a na druhé straně opozice, které jsem členem. O možných kontaktech pana Krejčíře na policisty či soudce měli vědět ministr vnitra a ministr spravedlnosti.

Opoziční politici bohužel přístup k takovým informacím nemají a mohou reagovat až tehdy, až takový skandál vyjde najevo. I mne mrzí, že nemám dostatek prostředků, abych takovým situacím mohl předcházet, ale slibuji, že učiním vše, co je v mých silách, aby celá záležitost byla řádně prošetřena a vůči odpovědným osobám vyvozena patřičná odpovědnost. Ta by se neměla týkat jen policejního prezidenta, ale i dalších lidí, včetně samotného ministra vnitra.

Děkuji za Vaše názory a srdečně Vás zdravím Ivan Langer.

Lidi!!Proč se tady vůbec namáháte s nějakým plácáním do vody.Vždyť to ti parchantI "ÓDÉSÁCI"stejně nečtou a když,tak se jen usmějou a řeknou si,,,chudáčci za ty prachy co mám si kecejte co chcete.Taková diskuze je vlastně k ničemu.

Vážený pane Arnošte, pokud si dáte tu práci a prohlédnete si tyto stránky, zjistíte, že si zájmu občanů velice vážím a na jejich příspěvky reaguji. Své webové stránky pravidelně aktualizuji stále novými materiály a informacemi. Sdělovacími prostředky jsou tyto webové stránky dokonce dávány za vzor ostatním politikům (viz Česká média, 13. 3. 2005, článek i na těchto webových stránkách v sekci Média o IL). S pozdravem, Ivan Langer

Dobrý den,

rád bych se Vás zeptal na problém, o němž se veřejně mnoho nemluví. V roce 1991 bylo městům a obcím umožněno založit institut městské či obecní policie. Mělo se jednat pouze o dočasné opatření, než policie ČR bude schopna plně fungovat. Časem se ale ukázalo, že tyto místní složky jsou poměrně efektivní a jejich existence trvá dodnes. Bohužel, velmi často, a to zejména na malých městech a obcích, jsou částečně nuceni suplovat činnost policie státní. Zejména tam, kde PČR nemá služebnu v místě. Není nic neobvyklého, že PČR žádá policii městskou o zákrok či výkon, protože ona sama nemá prostředky, čas a lidi. Je-li tomu naopak, PČR odmítá spolupráci s MP. Dále, obvodní oddělení na venkově mají ve svém okrsku 10 a více obcí, včetně jejich katastrálních území, na něž připadá jedna dvoučlenná hlídka. Nejsou tudíž schopni efektivně fungovat a spoléhají výlučně na MP. I přesto je MP státem dlouhodobě ignorována. Odkazy zákonodárců na skutečnost, že MP pouze zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku ( není zákonem definováno ) a že jsou v pravomoci měst a obcí ( poskytují součinnost státním orgánům a suplují jejich preventivní činnost ) jsou výrazem naprosté neznalosti reality běžného života. Jsou to strážníci MP, kteří se při své pochůzkové činnosti setkávají s pachateli v prvotní fázy nezákonné činnosti a činí první opatření ( zajištění stop, pachatelů apod. ) Policista zařazený do OO PČR si pak nechá pachatele předvést až na služebnu, zpracuje dokumentaci a postoupí věc dále. Dokonce takový postup přímo vyžadují. Přesto jsou strážníci MP státem degradováni do pomyslného "hnojiště." Pracují za průměrný plat 12000,- Kč, každé tři roky musejí složit zkoušku před komisí ministerstva vnitra, jsou vydáni na milost vedení - ze zákona starostovi - jenž je v 99% případů "civilista", který nemá o práci MP ani potuchy, a snaží se ji využívat způsobem často nemorálním. Nemyslíte, že by bylo vhodné, učinit konečně radikální legislativní kroky k tomu, aby činnost bezpečnostních a pořádkových složek všeho druhu byla provozována na profesionální úrovni, ku prospěchu občanů a nikoliv úředníků ? A neměl by stát vycházet městům a obcím vstříc v záležitostech bezpečnosti a ochrany obyvatel, a neměl by jim poskytovat pomoc finanční či materiální, jakožto kompenzaci toho, že není schopen vlastními silami zabezpečit bezpečnost občanů a jejich majetku.

Dobrý den, situace je v některých oblastech dokonce taková, že obce nejen, že financují své obecní policie, ale dokonce i přispívají na policii státní (zejména vybavením kanceláří). V systému ochrany bezpečnosti občanů považuji obě složky policie (jak státní, tak obecní) za velmi důležité, mající svou nezastupitelnou, ale částečně odlišnou roli. Ve svých rolích by si neměly konkurovat, ale navzájem se doplňovat. Tímto vzájemným vztahem obecní a státní policie se rovněž zabývám ve stínovém materiálu Modrá šance pro slušné lidi, který je k dispozici i na těchto webových stránkách. Děkuji za váš příspěvek a srdečně Vás zdravím, Ivan Langer

Dobrý den pane Langner. Chci reagovat na Vaše vystoupení v kotli.
Představte si, že si všichni vezmou z Vás příklad a začnou studovat a stanou se z nich manažeři, politici, ředitelé firem. Zajímalo by mě, kdo vypěstuje obílí, kdo umele mouku a kdo z ní upeče chleba, abyste měl co jíst. Všichni budeme přeci velice vzdělaní a nebudeme chtít pracovat rukama. Co se týče minimální mzdy - zeptejte se prodavaček, šiček jakou mají mzdu (samozřejmě ne v Praze). A to mají v kapse výuční list.
Já sama mám VŠ a chápu, že potřebujem inteligenci, lidi vzdělané, ale potřebujem i ty ostatní, vyučené, s maturitou a i ty jen se základní školou. Každý kdo pracuje vytváří hodnoty. Každý by měl být slušně zaplacen tak, aby mohl slušně se uživit a po 45letech práce si ještě stihnout trochu užít důchodu.
Hezký den
Mě se tJá naštěstí za tuto mzdu nepracuji, i padzza kolik , etetep áž od clod dlVám napeče chleba, kdo bude kopat uhlí, kdo bude šít, pěstovat chodit abedko , firem. i chtchi

Dobrý den paní Kateřino, dobře vím, že tato země potřebuje nejen vysokoškolsky vzdělané lidi, ale i ty, kteří pracují na stavbách, u výrobních linek, stojí za pultem apod. Těchto lidí, pokud vykonávají svou práci kvalitně, si velmi vážím, stejně, jako si vážím manažerů, ředitelů, učitelů, lékařů, policistů a jiných povolání s vyšším vzděláním, pokud svou práci rovněž vykonávají profesionálně. Ale i pro ty dělníky, zedníky, řemeslníky a další platí, že čím vyšší bude jejich kvalifikace, tím lepší bude vykonaná práce a tím více peněz si zaslouží. Motivace a postup jsou možné v každé profesi. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Člověče Langře, vy jste v tom kotli pomalu víc než v parlamentu!!!

V "nováckém kotli" se pan Langer cíti jako ryba ve vodě. Prázdné hlavy, prázdné řeči, populismus, trochu ega, trochu sexu, trochu ramen, atd...
Škoda, že volby nejsou do "kotle". Tam by vyhral... a po volbách i uspěl..
On však již léta sedí v parlamentu. Vše, co si za ta léta "vydělal" mu přeji. Neumím si však odpovědět ,co z toho měl občan-volič.
V čem je vlastně rozdíl mezi zkorumpovaným bývalým ministrem vnitra Grosem a stínovým ministrem vnitra Langerem.Snad v tom, že ten první už tam díky bohu není a ten druhý tam snad nikdy nebude.
Je to obyčejný populista.

Dobrý den, i když mám diváky Kotle velmi rád, tak v parlamentu jsem přece jenom častěji :-). S pozdravem, Ivan Langer

Pane Langer.
V kotli jste mně nezklamal, pořad stejně trapné žvásty. Jděte s tou vaši ODS už do .....
Jenom škoda, že nikdo nevznesl dotaz na ty vaše majetkové poměry. Bylo by zajímavé slyšet vaši odpověď, kde jste na to vzal a kdo vám půjčil. Ne, že bych zavíděla, ale pracují 45 roků v kuse a jaksi po tolika rokách tvrdé práce v hutích jsem se zmohla akorát na dům, na který mi komunisté půjčili. Asi jsem byla celý život neschopná a proto čest těm, kteří byly schopni si natunelovat a najkrást.
Věřím , že by jste to zase pěkně ukecal tím, že jsem se nsnažila, tudíž mne čeká mizerný důchod ale Vy odesáci uděláte pořádek, každý dostane 4000 tisíce a kdo není schopny jako Vy, tak ať chcípne hladem. Ti kteří vás budou volit jsou padlý na hlavu a také se dočkají.

Pane poslanče,
po dnešním sledování pořadu " KOTEL", tj. dnes 17.6.2005 jste mne přesvědčil, koho budu volit v příštích volbách. Vaše strana to tedy rozhodně nebude. Dnešním dnem jste ztratil pro svou stranu můj hlas. A nejen můj, možná totiž víte, že každý člověk dokáže ovlivnit minimálně 8 lidí a těch 8 lidí ovlivní dalších 8 lidí a zkuste počítat se mnou...64-128-256..., a tak bychom mohli počítat a počítat... .
Přesně tolik voličů ztrácíte, protože to co jste dnes předvedl v "kotli", není hodno politika zastupujícího nás obyčejné občany. Jak si můžete veřejně dovolit říci či jen uvažovat o zrušení minimální mzdy? Umíte si vůbec představit jak se chovají dnešní rádoby podnikatelé ať už tuzemští či zahraniční ke svým zaměstnancům? Dnes je totiž taková doba, že jsou lidé zaměstnáváni jen za minimální mzdu. A je úplně jedno jestli je to dělník či úředník ve firmě. Zaměstnaneci se obávají o svá místa. Ptáte-li se na důsledek a příčinu tak tady jsou. Příčina je jednoduchá a je jich hned několik, například nemoc, kdy se lidé bojí jít k lékaři a nemoci přecházejí a důsledek? V lepším případě invalidní důchod a o tom horším snad ani není potřeba psát. Další z příčin jsou velmi špatné pracovní podmínky, jako je nedodržování přestávek v pracovní době či možnost navštívit toaletu, což se bohužel děje nejen ve firmách typu TCPA, Panasonic, ARROW, FOXCON a další.... najde-li se zaměstnanec, který má odvahu se veřejně ozvat důsledkem je mu ona otřepaně známá věta "... můžete jít, venku čeká dalších 100 lidí..." Smutné, že?
Víte, když vás poslouchám, říkám si v jakém že státě to vy, politici, vlastně žijete, že nevidíte skutečnosti, které přímo bijí do očí? Nebo snad na nich máte klapky, které se otvírají jen před vstupem do Sněmovní ulice?
Velmi se mi líbil názor o zavedení možnosti uveřejnit momentální počet poslanců při čtení či projednávání v poslanecké sněmovně! Vždyť vy poslanci si tam chodíte jako do sokola! Tímto teď nechci urazit sokolskou obec, ale je to tak. Vždyť poslanecký mandát je vaše "zaměstnání" a téměř vždy je sněmovna poloprázdná. Zaměstanec nepřijít do práce - má hodinouvou výpověď. Snad dalším bodem je výše poslaneckého platu i v době nemoci, výše různých forem odchodného z politických funkcí a tomu podobné. Není se proč divit, že průměrná mzda je 18tis, když jeden má sotva 6tis. stanovených dle minimální mzdy a druhý má 30tis. To se pak dělají krásné průměry průměrných mezd. Je spousta témat, která by se dala popsat či probrat. Mohu jen doufat, že obyčejní lidé prokouknou tu vaši "modrou šanci", která bohužel myslí jen na podnikatele a nám bere záruku těch sociálních jistot, které doposud máme a nové pomalu záčínáme získávat.

Dobrý den, paní Jano, vůbec by mi nevadilo, kdyby někdo počítal účast na jednáních sněmovny při projednávání zákonů, protože já na tato jednání chodím a jako místopředseda sněmovny jich velkou část dokonce vedu. A teď k té minimální mzdě. Existence minimální mzdy není ani v Evropě samozřejmostí. Minimální mzdu nemají ani takové státy jako Německo, Rakousko, Finsko, Švédsko a další, které jsou dávány jako vzor sociálního státu. Dnes pobírá minimální mzdu 2 % pracovníků. Tento podíl byl za pravicových vlád nižší, zatímco za levicových roste. Pokud se navíc podnikatel ocitne v nesnázích a nemá na to lidem vyplácet minimální mzdu, tak místo přechodného snížení mzdy je raději všechny propustí. Myslíte si, že toto je pro ty zaměstnance lepší řešení? Minimální mzda je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé a černé ekonomice. Více se můžete dovědět v Modré šanci pro zvýšení zaměstnanosti od stínové ministryně práce a sociálních věcí Aleny Páralové. Věřím, že i v ostatních Modrých šancích (pokud si je skutečně přečtete a nebude věřit jen demagogii sociálních demokratů) naleznete spoustu témat, které Vás zaujmou a jejichž realizace by i Vám přispěla ke svobodnějšímu životu a růstu životní úrovně. Děkuji za Vaše názory a srdečně Vás tímto zdravím, Ivan Langer

Měl jsi se líp učit,socko!