Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

For Ivan Langer
Policisté nechtějí výhody na úkor obyčejných občanů, chtějí kompenzaci za nevýhody, se kterými se obyčejný občan nesetkává a chtějí konečně jistotu, ne 3 leté přešlapování na místě a pořád jenom sliby. Mimochodem nový služební zákon je vládou slibován již deset let, takže ještě z doby kdy ministerstvo vnitra podléhalo Vašemu ministru.
Myslím si, že jasné slovo by resortu jenom prospělo - Buď řekněte Ano Vážíme si vaší práce a bude oceněna tak a tak anebo řekněte - NE nevážíme si vás jste lotři a budižkničemu, a proto si nic nezasloužíte. Slibování je k ničemu a vede pouze k nejistotě a špatné činnosti uvnitř bezpečnostních složek.

Dobrý den, pane Pechu, ANO, velmi si vážím těch policistů, kteří svou práci vykonávají profesionálně a kvalitně. A také si myslím, že takoví policisté by měly být kvalitně odměněni. S tehdejším ministrem vnitra Stanislavem Grossem jsem úzce spolupracoval na novém služebním zákoně a podařilo se mi do něj prosadit řadu ustanovení, která by zlepšila práci policie a zlepšila podmínky pro policisty, kteří na sobě chtějí pracovat a chtějí se vzdělávat. Také jsem navrhoval, aby tento zákon nabyl účinnosti již od roku 2004. Tento návrh vláda nepodpořila, místo toho prosadila neustálé odkládání účinnosti tohoto zákona, což považuji za největší chybu. Vláda pak zavedla nesmyslný demotivují 16ti třídní platový systém, padaly návrhy na zrušení odchodného a výsluh, policejní prezídium připravilo plán propouštění až 2000 policistů atd. To vedlo k velké nejistotě, která dnes policisty trápí a kvůli které jich řada chce Policii ČR opustit. Proto se domnívám, že současnou prioritou musí být co nejvčasnější účinnost nového služebního zákona č. 361/2003 Sb. Je nutné přijmout takovou podobu, která bude pro policisty dostatečně motivační, ale zároveň bude respektovat možnosti státního rozpočtu. Pro potvrzení toho, jak si práce policistů velmi vážím, chci dodat, že Nadace Bezpečná Olomouc, kterou jsem založil, každoročně finančně odměňuje mj. policisty, kteří svým mimořádným činem přispěli k ochraně lidského života, zdraví či majetku. Děkuji za Váš názor a srdečně Vás zdravím, Ivan Langer

Pane Coufal, prosím Vás nechte si Vaše nicneříkající, obecné věty pro sebe. Ony výsluhy schválila vláda již v roce 1991, takže se nejedná o populistický krok ČSSD. To, že se nyní jedná o jejich navýšení a úpravě je spojeno s tolika nevýhodami pro příslušníky bezpečnostních složek (mimo vojáky) o jakých se Vám ani nezdá.

Vážený pane, je ošidné reagovat na příspěvek někoho, o kom nic nevím. Člověk může lehce "šlápnout vedle". Vám se to povedlo v plném rozsahu. Možná, že o PČR a bezpečnostních složkách v ČR vím minimálně tolik, co Vy, ne-li víc. To "prostředí" totiž dosti důvěrně znám. Ale tyto stránky patří především panu Dr. Langerovi. Tak ať se Vám daří.

Vážený pane Langere,přečetla jsem některé příspěvky od řadových policistů,mají pravdu.Měli byste se zamyslet nad tím,kdože to má dostat přidáno na platě?Jsou to nejvyšší funkcionáři,kteří zastávají nejvyšší funkce,mají obrovskou moc a jsou to právě ti,kteří jsou zapleteni v různých zločineckých gangech,neboť mi není známo,že by některý řadový policista spolupracoval s podsvětím atd...Veškeré kriminální kauzy mají jméno nějakého vysokého důstojníka,hlavně na policejním prezidiu a tito funkcionáři by měli být ještě více honorováni?Vůbec se nedivím,že slušní a pracovití policisté budou odcházet a ti nejhorší a zkorumpovaní tam zůstanou,proto vázne vyšetřování některých kauz,již jsem to dříve zmínila ve svých příspěvcích,zamyslete se nad tím i celá ODS a včas.

Naprostý souhlas s Milou.

Hezký den, za dobrou práci by měli dostat dobře zaplaceno všichni policisté. Naopak ti, kteří se dopustili spáchání trestného činu, či jen porušení služební přísahy, musí být od policie na minutu propuštěni, a to bez nároků na jakékoli výsluhy apod. Zároveň také platí, že policistům, kteří svou práci vykonávají profesionálně a mají chuť na sobě pracovat a vzdělávat se, musí být kariérním řádem umožněno stoupat na služebním žebříčku a tím pádem i na žebříčku odměn. Na tyto policisty pak jsou kladeny mnohem vyšší nároky a mnohem vyšší odpovědnost za jejich funkci, a proto u těchto funkcionářů, tak jako v jiných profesích, musí platit dvojnásob, že za dobrou práci budou dobře odměněni, za špatnou práci pak rychle sesazeni. S pozdravem, Ivan Langer

Vážený pane poslanče právě jsem se v jednom vašem příspěvku dočetl, že policisté dostanou přidáno s novým policejním zákonem. Nemohl byste mi to přepočítat vzhledem k tomu, že nejsem poslanec tak mi to nevychází. Po zrušení příplatků za soboty neděle, hodnostní a jiné mi podle nových tabulek vychází , že budu brát v průměru o 1.000-1.500,-Kč méně. A to jen v případě, že mi zůstane osobní příplatek, který mohu a také v případě nedostatku financí nemusím dostat. Podobně jako učitelé. Podle všech zhovadilostí co jste vymysleli v parlamentu zase dostali přidáno jen ti, kteří sedí na tabulkávch v kancelářích a vymejšlej nařízen,í předpisy k předpisům atd.- pro ty po kterých nejraději plivete. K těm odchodům policistů Vám mohu říci, že také končím. Než čekat co si zase vymyslíte za zhovadilosti. Hlavně, že máte vždy pravdu.

Dobrý den, v prvé řadě musím podotknout, že tu nejistotu kterou pociťujete, způsobila již na počátku projednávání nového služebního zákona vláda, když její poslanci zamítli můj návrh, aby tento zákon byl účinný již od roku 2004. Pro odložení jeho účinnosti jsem pak hlasovat nemohl, protože jsem dobře věděl, jaké zmatky poté nastanou. Jen pro zmínku – demotivující 16ti třídní platový systém, další odkládání účinnosti zákona, návrhy na zvýšení platů, na snížení platů, na propouštění policistů – to vše z dílny vládních poslanců. Jsem proto rád, že ministr vnitra předložil Poslanecké sněmovně konečně návrh, který by tuto nejistotu odstranil. Ač s jeho zněním nesouhlasím ve všech bodech, tento návrh jsem i svým hlasem propustil do jednání Výboru pro obranu a bezpečnost, kde budou předloženy takové pozměňovací návrhy, které povedou k zavedení systému odměňování, který bude pro policisty dostatečně motivující, aby řady Policie ČR neopouštěli, ale zároveň bude přijatelný i pro státní rozpočet. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Domníváte se, že pořízení "vyPečeného strýčka Vika" bude dobrým krycím manévrem na pochybné příjmy, nebo považujete potencinální voliče vaší strany za hlupáky? Možná by bylo vhodnější, kdyby jste všechny své rady ostatním uplatňoval ve svém vlastním chování, jednání a vystupování.

Vážený pane Dušku, voliče ODS považuji za rozumné, inteligentní občany, kteří se nebojí sami rozhodovat o svém vlastním životě. A právě proto včas a v plné výši zveřejňuji všechny mé vedlejší příjmy tak, jak mi to nařizuje zákon. Možná, že by se daly najít cesty, jak některé příjmy nezveřejnit, ale to není můj styl. A i když chápu, že mezi lidmi může takové přiznání příjmů vyvolat řadu otázek, jsem připraven na ně kdykoli odpověď a veškeré pochybnosti vyvrátit. Tak se také děje na těchto webových stránkách. S pozdravem, Ivan Langer

Tak mám takový dojem, že svým včerejším vystoupení při projednávání návrhu zákona, kterýn se mění zákon č. 361/2003, jste připravil ODS o několik tisíc hlasů od příslušníků bezpečnostních sborů. Je vidět, že jste malinko mimo mísu. Ale jen tak dál. :-(

Vážený pane,
nesdílím Váš názor. Myslíte si snad, že by ODS měla populisticky prosazovat takové znění služebního zákona, který by současným policistům, případně jiným příslušníkům ozbrojených sborů, garantoval zákonem výrazný, mnohdy dokonce nezasloužený, nadstandard na úkor ostatních občanů? Návrhy ODS v této oblasti a podoba navrhovaného zákona "o služebním poměru" se totiž prokazatelně nelíbí zejména těm jedincům, případně skupině, jež čekají na co největší luxus a podmínky, za nichž by bezprostředně NYNÍ (!) ze šlužby odešli! Jaká asi může být motivace pro jejich vlastní práci? Zřejmě pouze vyčkávají! Dovoluji si tvrdit, že se jedná o skupinu, zejména policistů, kteří svou neschopnost například systematicky se nadále vzdělávat a být skutečnou službou veřejnosti zakrývají naučenou frází: "..my za nic nemůžeme...no jo, to je váš problém, když máme(te) tu demokracii..". Paušalizace je sice ošidná věc, ale tak to prostě je. Každý člověk chce být za svou práci odměňován a pokud možno co nejvíc. Můžete mi ale říct jeden jediný důvod z jakého titulu by měli být současní páni "vysloužilí" praporčíci a plukovníci doživotně dotováni v takovém rozsahu, jak to populisticky navrhla ČSSD? Jo, leda, že máte v úmyslu to dotovat ze své vlastní kapsy!

Pane poslanače, jsem řadový policista(PPO MŘ PČR Brno), který má rodinu ( jedno dítě, druhé na cestě). Také jsem občan, který má práva a povinnosti. Sloužím soboty, neděle, noci, jsem v první linii( na ulici). Proč jsem ten nejhorší a přoč mám mít méně za to, že nasazuji život a zdraví, a za to, že musím honit čárky( čárka za pachatele TČ, za pokutu, za podnapilého řidiče apod.). Proč mám nasazovat svůj život a zdravý, když za to dostanu( podle novely zákona 361/20003 ) ještě míň peněz než mám teď! Myslíte si, že se po ulici budu honit, tak jak sem to činil a budu činit do 1.1.2006 dál. Omyl, budu to švejkovat. Za míň peněz míň muziky. A ty řeči( co poslouchám od nadřízených), jestli se mi to nelíbí, že můžu jít pracovat třeba do pekárny nebo do Zetoru, že na můj flek čeká dalších deset, to taky nemám zaplacený. Ale celá ta vaše sněmovna( neberte to na sebe, ale nás a cikány taky hážou do jednoho pytle) nemá o policejní práci ani páru a chce o ní rozhodovat. My odvádíme peníze do státního rozpočtu( z čárek). Armádě nezeberete. Ti taky bojují, ale s mnohem vyššími platy uvnitř kasáren než my. Tam se má brát. Zamyslete se kdo Vás chrání páni poslanci! Nechte zákon tak jak je a nebude problém. Tím nechci vyhrožovat, ale poprosil bych Vás pene Langr o tlumočení tohoto vzkazu ve sněmovně a o Vaše vyjádření o celé této věci na mou e-mailovou adresu. Děkuji za pochopení pprap. Černý

Vážený pane Tomáši, zásadní pochybení ve věci nového služebního zákona nastalo již při jeho prvním projednávání, kdy vládní poslanci nepodpořili můj návrh, aby tento zákon nabyl účinnosti již od roku 2004. Místo toho docházelo k neustálému odkládání jeho účinnosti, byl zaveden demotivační 16ti třídní platový systém, padaly návrhy na rušení výsluh, policejní prezídium začalo připravovat propouštění policistů a další věci, které nutně vzbudily pocit nejistoty v řadách Policie ČR. Tuto chybu vlády a ministerstva vnitra bylo nutné co nejrychleji řešit. Proto jsem v prvním čtení podpořil vládní novelu služebního zákona, která by mohla celou situaci stabilizovat. Při projednávání návrhu ve Výboru pro obranu a bezpečnost však hodláme předložit pozměňovací návrhy tak, aby systém odměňování byl pro policisty dostatečně motivační (aby nemuseli opouštět řady policie) a na druhou stranu, aby respektoval i možnosti státního rozpočtu. S pozdravem, Ivan Langer.

Reakce na dotaz z 2.7.2005 15:04

Vážený pane Tomáši, zásadní pochybení ve věci nového služebního zákona nastalo již při jeho prvním projednávání, kdy vládní poslanci nepodpořili můj návrh, aby tento zákon nabyl účinnosti již od roku 2004. Místo toho docházelo k neustálému odkládání jeho účinnosti, byl zaveden demotivační 16ti třídní platový systém, padaly návrhy na rušení výsluh, policejní prezídium začalo připravovat propouštění policistů a další věci, které nutně vzbudily pocit nejistoty v řadách Policie ČR. Tuto chybu vlády a ministerstva vnitra bylo nutné co nejrychleji řešit. Proto jsem v prvním čtení podpořil vládní novelu služebního zákona, která by mohla celou situaci stabilizovat. Při projednávání návrhu ve Výboru pro obranu a bezpečnost však hodláme předložit pozměňovací návrhy tak, aby systém odměňování byl pro policisty dostatečně motivační (aby nemuseli opouštět řady policie) a na druhou stranu, aby respektoval i možnosti státního rozpočtu. Ivan Langer

Reakce na dotaz ze 6.7.2005 1:33

Vážený pane Tomáši, výše platů a zejména pak odchodného a výsluhových příspěvků tak, jak jej napoprvé schválila vláda, byla vzhledem ke stavu státního rozpočtu nereálná. To si brzo uvědomila i sama vláda a prosadila odložení účinnosti zákona (podle mého názoru špatně, neboť nový služební zákon obsahuje řadu prvků, které by pomohly řešit současné problémy v Policii ČR a vedly by ke zkvalitnění policejní práce a větší motivaci policistů na sobě pracovat). Vláda pak zavedla nesmyslný demotivační 16ti třídní platový systém, který do značné míry stírá rozdíly mezi řadovými policisty a služebními funkcionáři. Vzhledem k namáhavosti policejní práce, vzhledem k tomu, že policisté denně nasazují své životy, musí být dobře odměněn každý policista, který svou práci odvádí kvalitně. Ti policisté, kteří budou svou práci odvádět nejlépe a budou se dále vzdělávat, dostávají podle kariérného řádu (který je rovněž součástí dosud neúčinného zákona) možnost služebního postupu a tím i vyššího platu, ale zároveň i větší odpovědnosti za výsledky své práce a práce svých podřízených. Toto je podle mého názoru správný systém, který však bohužel kvůli odkládání účinnosti nového služebního zákona zatím nemůže fungovat. Způsob práce, kdy policisté pouze sbírají čárky a jsou pak odměňováni za jejich počet, považuji za nadále neudržitelný. Práce každého policisty musí v prvé řadě spočívat v ochraně zdraví a majetku občanů. Represe je sice podstatná složka této ochrany, ale nesmí stát na prvním místě. Jako stínový ministr vnitra od počátku prosazuji větší rovnost mezi výhodami policistů a vojáků, neboť policisté nasazují své životy ve prospěch občanů stejně často a možná i častěji, než vojáci. S pozdravem, Ivan Langer

K Info informaci není téměř co dodat. Myslím si, pane místopředsedo, že v tuto chvíli zpytujete své svědomí, neboť jste se dostal do podobné situace, jako expremiér Gross. Příjem, získaný za něco, co je nevysvětlitelné nebo spíše nepublikovatelné. Můj závěr je jednoduchý. Nevěřím, že přiznaný příjem (předpokládám, že jste jej přiznal celý) je odměnou za jinou než koncipientskou práci, kterou jste již pro p. Pečeného provedl nebo provedete.

Dobrý den, pane Meixnere, pokud vím, my dva jsme se nikdy neviděli, v naší kanceláři jste nikdy nebyl, takže nemůžete vědět, co a jak v ní dělám. Přesto všechno máte ve věci jasno… Já bych si Vás takto kategoricky soudit netroufl. Ivan Langer

Známý bonmot říká: zatímco se Evropa pře o pětatřicetihodinový pracovní týden, spousta Indů je už dnes ochotna pracovat 35 hodin denně. Příklad "indické pracovitosti" najdeme už i v české politice. Jejím průkopníkem je sám místopředseda Sněmovny Ivan Langer.

Ten totiž - jak napsal ve svém majetkovém přiznání - dokázal loni "bokem" vydělat 996 tisíc korun jako koncipient v advokátní kanceláři známého pražského právníka Petra Pečeného.

Přepočteno to dělá velmi pěkných 83 tisíc za měsíc. Taková částka ovšem nutně vzbuzuje otázky.

Především: Langerův koncipientský plat je zcela výjimečný - oslovení advokáti se shodují, že běžný plat koncipienta je dnes v Praze kolem 15 tisíc - třiaosmdesátitisícová mzda je zcela nepředstavitelná.

Langer je výjimečně vytížený muž: kromě práce "na plný úvazek" ve Sněmovně je také místopředsedou ODS, stínovým ministrem vnitra, předsedou liberálně konzervativní akademie CEVRO, členem dalších tří nadací a společností a přednáší na olomoucké právnické fakultě. Kde tedy bere čas na tak dobře honorovanou práci pro Pečeného?

"Podstatou této práce není být v kanceláři," vysvětluje Ivan Langer, který se u Pečeného věnuje trestnímu a obchodnímu právu.

"Celou řadu věcí si beru domů, zejména přípravu smluvních dokumentů. Věřím, že na mně můj zaměstnavatel oceňuje pracovitost, dobré nápady a schopnost nacházet ve složitých situacích dobrá řešení výhodná pro klienty. V této kanceláři pracuji už šest let a můj plat za tu dobu postupně rostl," dodává.

Dobré nápady Langer prozrazovat nechce
Prozradit některý ze svých dobrých nápadů Langer nechce. "To je tajné," usmívá se.
Ani jeho šéf Petr Pečený neoplývá ochotou rozpovídat se o přednostech svého prominentního koncipienta: "To je moje věc, kolik mu platím. Jaké platy jsou v jiných kancelářích, opravdu netuším," říká Pečený. "Kolik tu tráví času? Asi hodně, jako ostatní koncipienti. Prostě kolik potřebuji," dodává.

Pečený i Langer svorně odmítají myšlenku, která nad jejich spoluprací napadne asi ledaskoho - že totiž vrcholný politik ODS může být advokátovi užitečný hlavně svými politickými kontakty třeba při sjednávání zakázek.

Anebo že může být velmi výhodné zavázat si takovým způsobem člověka, který se už za rok může stát jedním z nejmocnějších politiků v zemi. Pokud ODS převezme moc, je Langer jejím hlavním adeptem na post ministra vnitra.

"Chápu, že se na to ptáte," říká Langer. "Ale pro mě jsou právě proto důležitá pravidla hry. Můj zaměstnavatel akceptuje, že nemůžeme zastupovat klienty, kteří jsou ve sporu se státem nebo státem vlastněnou firmou. Možnost střetu zájmů je tak zcela minimalizovaná."

Po šesti letech práce koncipienta by už měl Ivan Langer nejvyšší čas složit advokátní zkoušky a otevřít si vlastní praxi nebo začít pracovat jako plnohodnotný advokát. V nejbližší době se však k tomu nechystá. "Jestli na něco opravdu není čas, tak právě na zkoušky," říká Langer.

Pane místopředsedo,
pravda je prostá. V řádné normální demokratické zemi by Vám tohle nemohlo projít.
Máme se na co těšit....až vyhrajete ty volby...

Dobrý den, v tomto příspěvku jsou obsaženy i odpovědi na mnohé Vaše pochybnosti. Kdo tyto odpovědi vidět nechce, ten je asi nevidí a tomu je zbytečné je znovu opakovat. Snad jen zbývá dodat, že práci na právnické fakultě a praxi z advokátní kanceláře považuji za velmi dobrý doplněk k legislativní práci poslance a doporučoval bych ji i ostatním kolegům. S pozdravem, Ivan Langer.

Reakce na dotaz z 1.7.2005 16:34

Dobrý den, Pavle, demokratické země mají nastaveny systém kontroly, aby nemohlo docházet ke střetu zájmů. Do tohoto systému patří i povinnost poslanců přiznávat své vedlejší příjmy. Tuto povinnost každoročně plním a každý si tak může ověřit, jakými činnostmi se vedle práce poslance zabývám. Každý pak může vznášet své dotazy k mým příjmům a činnostem, na které Vám rád odpovím. Své chování považuji za transparentní a správné. Ivan Langer

Zdravím,není mi jasné,proč jsou Vám podsouvány názory na zrušení reklamy ve tzv.veřejnoprávní TV a naopak zvýšení konces.poplatků.Nebylo by pro občany lepší
ČT i ČRo zprivatizovat a veškeré poplatky zrušit?Přece nejsou všichni stejně bohatí-zejména důchodci-platí stejně jako milionáři.
Dále mi naprosto není jasné,jak je možné,že na ČT běží seriál"Sex ve městě",kde se propaguje promiskuita,kouření,alkohol a drogy.Proč se za tyto zrůdnosti má ještě platit?
Nebyla by lepší ryze česká nekomerční státní TV,placená z daní?Daně jsou svým způsobem spravedlivější než rovný poplatek,protože nevýděleční občané,těm kterým se zrovna nedaří by nic neplatili....

Pane Pavle, nechci se moc motat do Vašeho dotazu na pana Langera, ale jen drobnost. Ono to je vlastně jedno, jaká ta ČT bude. Stejně jejich provoz zaplatíme. V ČT v současné době poplatky a částečnou platbou v cenách propagovaných výrobků (reklama) a v soukromých TV pak plnou měrou v cenách propagovaných výrobků. A pokud si všimnete, jakých velkých příjmů docílil sám velký vzorový podnikatel pan Železný, pak je jasné, že kolik musí peněz na reklamu obsahovat propagovaný výrobek.

Dobrý den, Pavle, jsem již dlouhodobě zastáncem tzv. „metody čistého financování“, kdy veřejnoprávní televize je financování jen z veřejnoprávních zdrojů, zatímco komerční televize pouze ze zdrojů komerčních. Domnívám se, že veřejnoprávní média mají v demokratické společnosti svůj nepostradatelný význam. Proto nejsem zastáncem myšlenky, aby v ČR působily jen televize a rádia komerční. Pokud však veřejnoprávní média mají plnit svůj účel, musí rovněž poskytovat veřejnoprávní služby. Ke kontrole plnění těchto funkcí jsou zde příslušné rady – Rada České televize, Rada Českého rozhlasu a tzv. „velká“ Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Zdravím, Ivan Langer.

Ahoj kolegové současní i minulí. Tak už 7 dní jedeme podle nového zákona a myslím si, že moc prospěšných věcí nepřinesl. Jen pro zajímavost sloužím sedmý rok, zatím budu mít asi o dva, tři tisíce méně. Samozřejmě pokud dostanu osobní příplatek 60% z tarifu, tak neřeknu ani popel.Mimo jiné jsem přišel o hodnost, jsem zpět NSTRŽM, ale to je skoro fuk, ale zamyslel se někdo nad tím, že i kolegové sloužící např. 38 let spadli s hodnosti MJR na NSTRŽM a to jen proto, že vykonává službu, která je ohodnocená 3tí plat. tř. Já si myslím to je na mašli, ztráta důstojnosti. Představte si jak budeme vypadat v očích veřejnosti, již nyní to není nějak růžové, když vedle sebe bude stát kolega 30 let u sboru a na ramenou bude mít NSTRŽM a vedle něj 20 letý zobák, jeden měsíc po škole a na ramenou bude mít NPRAP. Koho myslíte že se ten občan zeptá, starého chlapa s minimální hodností, řekne si to je nějaký trouba. Tak se zeptám toho mladého s velkou hodností, a co nastane? Mladý řekne nějakou kravinu a občan si řekne, TOTO PLATÍM SE SVÝCH DANÍ, HRŮZA. Co vy na to, nemám alespoň trochu pravdu??? Ahoj a pevné nervy s naším vedením, jinak pro vaši informacíi, 10 let stihnu a začínám o tom uvažovat, tak čau.

Pane Langer, pane Langer !! Abyste se pak tomu "Brouku pytlíkovi" nedivil a zase abyste utřeli !! Už se vám to stalo 2x...tak proč ne do třetice??? Myslíte si, že ja ta Vaše arogance někomu příjemná ?? Škoda, že už nežije Ondřej Sekora docela by mi zajímalo jakou by tu "funkci" dal Vám !! Moc zvědavý je Jan Bostl senior z Písku

Dobrý den, asi máme poněkud odlišný pohled na to, co je a co není projevem arogance. Pro mne osobně není přirovnání k Brouku Pytlíkovi nic jiného než jak se lehce humornou formou vyrovnat s prohlášeními pana Paroubka o tom, že v České republice lidem "nikdy nebylo líp", že naše země má za sebou "šest tučných let" pod vládou sociální demokracie a že naše ekonomika bude bez reforem růst o 8 procent. Jak jinak mám na něj reagovat vidím-li že zadlužení každého jednoho občana (včetně kojenců) vzrostlo ze 17 tisíc v roce 1997 na 50 tisíc letos a na 60 tisíc v příštím roce? Jak jinak mám na něj reagovat, když počet lidí bez práce byl v roce 1997 zhruba 220 000 a teď, po šetsi tučných letech, jich je půl milionu? Opravdu mi připadne brouk pytlík vhodnější než lhář či hlupák. Ale respektuji, že na věc můžete mít jiný názor.

Pane Langere, předpokládám, že jste přeskočil můj příspěvek z důvodu, že se musíte poradit s nějakým ekonomickým poradcem. Jinak si to nedovedu představit. Ještě k tomu přidám další dotazy. Víte, proč se tu tak výrazně zvyšuje zadluženost občanů? Že by to bylo tím, že to projedí? Komu myslíte, že tyto půjčky nejvíce pomohou? Co se týká nezaměstnanosti, pak se ptám, víte hlavní důvod nezaměstnanosti, která je pomalu stejná např. i v Německu? Je to tím, že se lidem nechce pracovat či pracovat za směšné platy a nebo tím, že má podnikatel malý odbyt práce firmy a proto ji buď nerozšiřuje či dokonce ruší? Zdá se vám důstojné, že Vy berete 83 000,- za částečný úvazek v advokátní kanceláři a mnoho jiných bere např. 8 000,- za úvazek plný, který je mnohdy, jak fyzicky i duševně, obtížnější?

Jděte už s plkama o aroganci někam.