A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Vážený pane ministře jsem řadový policista a byl bych velice rád, když peníze o které od 1.1.12007 přicházím ( není to vůbez zanedbatelná částky) investujete do vašeho golfového hříště. Děkuji

Na II.PK pan MV prohlásil, že se cítí být jedním z nás (policistů). Proto si dovolím mu tykat a položit i otázku: Ivane, o kolik ti k 1.1.07 klesl plat, jak se to stalo velkému počtu tvých kolegů?

Dobrý den

Jsem policista, a abych řekl pravdu, tak stále nemohu nějak pochopit ten váš krierní řád? Jsem zařazen jako velitel směny. Tuto funkci jsem si vydobyl svou prací a úsilím. Na základě této funkce mi podle starého zákona byla přidělena TT 8 moji podřízeni měli stejnou nebo o třídu nižší. Podle nového zákona mi byla jako vedoucímu směny přidělena TT 4 a policistům, kterým jsem nadřízený byla přidělena třída TT 4 – TT 6, přičemž já odpovídám, za jejích práci a nesu kůži na trh. Tak jestli jsem to dobře pochopil, tak je lepší se u policie o nic nesnažit a budu na tom lépe, než když se budu snažit. To ještě nepočítám ten propad ve financích. Nevím, kde se stala chyba a nebo jestli to špatně chápu? Můžete mi to vysvětlit?

Drahý kolego, je vidět, že i přes odsloužené roky jsi neochopil fungování policie. Čím méně děláš a šlapeš brázdu, tím máš víc peněz.

Ale musíš vědět, do které prdele pořádně lízt.

kdybys tolik nepřemýšlel už by jsi byl ředitelem minimálně okresu. Vždycky se říkalo že čím větší sedlák, tak tím větší zemák. Podívej se koneckonců na toho arogantního tupce z Olomouce v záhlaví této stránky

Ivánku, kamaráde, za co.......?????

Za co? Za trest! Zřejmě jsi si kolego nevšiml, že česká policie je politikům na obtíž

zde jsem si dovolil nakopírovat článek z WWW.Policista.cza myslím, že na odpověď čekají všichni policisté, hasiči i celníci a vůbec všichni, kterých se to týká.

Armáda vers.Policie
Dovolte mi laskavě příspěvek do diskusního fora a snad administrátoři přehlédnou, že se vymyká běžné délce, ale zkrátit jej při zachování vypovídací hodnoty nešlo.

V něm kladu policejnímu prezidentovi, jeho prostřednictvím ministru vnitra a premiérovi, a konečně zejména Vám pane místopředsedo ODS, jakož i všem dalším politikům obecně tuto otázku:
Potřebujeme speciální služební zákon?

Ne, nebojte se, nehoruji pro zachování současného zákona z roku 1992, tak jako mnozí z těch, co si nevidí na špičku nosu s tichým a nečestným spoléháním, že až na ně přijde řada, až budou mít věk na odchod do výslužby, tak nějaký nový zákon, který je zvýhodní, určitě bude.
Jen chci připomenout genezi zákona č. 361/2003 Sb. do současné zmrzačené podoby, která je výsměchem poctivým policistům, hasičům, celníkům a ostatním příslušníkům bezpečnostních (ozbrojených) sborů vyjma ARMÁDY ČR.

Proč velká písmena u armády? Protože v jejím případě v Parlamentu zcela nepovšimnut veřejností již v roce 1999 vzniknul zákon o vojácích z povolání č. 221/1999 Sb., který vojáky z povolání, včetně těch, kteří za doby jeho účinnosti odešli do výslužby, zabezpečil způsobem, o kterým se ostatním ozbrojeným (bezpečnostním) složkám dosud jen zdá.

Jen pro osvěžení: ministerstvo obrany je povinno zajišťovat pro vojáky zdravotní péči, zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení, pečovat o vzhled a úpravu míst, ve kterých vojáci vykonávají službu, vytvářet příznivé podmínky pro stravování vojáků, zajišťovat vojákům ubytování, vytvářet podmínky pro soustavné vzdělávání a prohlubování kvalifikace, zabezpečovat rekvalifikaci vojákům a vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti vojáků.

Kromě platu má voják z povolání nárok na bezplatné ubytování ve služebním bytě, jinak pobírá příspěvek na bydlení v rozpětí 1,4 – 1,7 násobku minimální mzdy, tj ve výši větší než 11 - 13 tisíc korun měsíčně (jsou-li vojáky manželé, každému z nich).

Vojákovi může být poskytnuta jednorázová nenávratná peněžitá výpomoc ve výši až 20 násobku minimální mzdy.
Vojákovi může být poskytnut náborový příspěvek od 30 do 130 tisíc korun. Při nepřetržité službě v trvání nejméně 24 hodin má voják nárok na bezplatné stravování nebo náhradu za ně. Při splnění stanovených požadavků má voják nárok na další náhrady. Při skončení služebního poměru náleží vojákovi odchodné ve výši od 4 násobku průměrného platu po patnácti letech až po 6 násobek po dvaceti letech.

Místo toho si voják může zvolit odbytné ve výši od 2 násobku průměrného platu po dvou letech služby až po 18 násobek po dvacetišesti letech služby. Výsluhový příspěvek (renta) náleží ve výši od 5 % po patnácti letech služby, 36 % po dvacet letech až do 55 % po třiceti letech služby.
Samozřejmě se vyplácí i starobním důchodcům ve výši rozdílu mezi příspěvkem a důchodem.
A pro pořádek: zákon byl schválen 14. září 1999 a účinný byl již od 1. prosince téhož roku!!!!

Pokud jde o bezpečnostní sbory, souběžně s přípravou zákona o vojácích z povolání (tehdy ještě existovala i základní a náhradní vojenská služba) i po jeho přijetí vznikaly nejdříve návrh věcného záměru a posléze věcný záměr zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Podle něj měli být příslušníci bezpečnostních sborů v mzdové a sociální oblasti oproti vojákům ještě zvýhodněni.

Měsíční služební příjem měl sestávat z platového tarifu - deset platových tříd v rozpětí 20 – 60.000,- Kč, z příplatku za státní službu 3 – 9.000,- Kč, z funkčního příplatku 3 – 10.000,- Kč, a z příplatku za službu konanou nad základní dobu služby v týdnu zhruba ve stejném rozsahu jako dosud. Odměna za služební pohotovost měla být rovněž zachována v dosavadní podobě a výši. Při skončení služebního poměru mělo být vypláceno odchodné ve výši až 8 násobku měsíčního služebního příjmu, a výsluhový příspěvek až do výše 60 % měsíčního služebního příjmu.

V sociální oblasti měli být příslušníci na obdobné úrovni jako vojáci. Zkuste počítat! Příslušníkům bezpečnostního sboru byly slibovány vskutku velkorysé perspektivy. Uvedený věcný záměr dostal podobu paragrafového znění včetně důvodové zprávy prvně v roce 2001, a byť šlo o podobu již okleštěnou, stále dostatečně lukrativní. Dovolím si několik příkladů:
Složky služebního příjmu § 112 – základní tarif v páté třídě šestém stupni 1,1 násobek průměrného příjmu fyzických osob v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, příplatek za službu 50 % základního tarifu u celorepublikových složek, 40 % u ostatních, příplatek za vedení stejný jako dosud, příplatek za službu v zahraničí, služební příjem za službu přesčas zhruba stejný jako dosud, příplatek za službu v noci 20 %, příplatek za službu ve svátek, zvláštní příplatek jako dosud, další služební příjem ve výši dvou plných platů za rok, osobní příplatek nebo mimořádný tarif do 20 % základního tarifu, a odměna jako nyní podle vládního nařízení č. 330/2003 Sb. Za služební pohotovost měla být přiznávána odměna jako dosud.

Pokud jde o výsluhové nároky, odchodné - § 160 – mělo činit až osminásobek měsíčního služebního příjmu, výsluhový příspěvek - § 161, 162 - měl činit až 55 % měsíčního služebního příjmu.
Podobně vypadala další alternativa paragrafového návrhu s důvodovou zprávou z roku 2002, kde však měsíční služební příjem měl spočívat v základním tarifu pevně určeném podle služební hodnosti od asistenta III. třídy – 15.000,- Kč po vrchního státního radu – 50.000,- Kč, základní tarif měl být ročně valorizován procentem růstu platů v nepodnikatelské sféře, z příplatku za službu, který měl činit 10 % základního tarifu po pěti letech služby, za každý další rok služby se měl zvyšovat o 2 % základního tarifu, z příplatku za vedení, který měl činit od 1 – 2.000,- Kč u 4. řídící úrovně až po 7 – 12.000,- Kč u první řídící úrovně.

Příplatek za službu v zahraničí měl činit 700 – 3.000,- USD měsíčně. Zvláštní příplatek měl být určen policistům s vyšším stupněm požadovaného vzdělání a měl činit 3.000,- Kč měsíčně. Příplatek za službu přesčas měl činit 25 %, příplatek za službu v noci a za službu ve svátek měl činit 10 %. Součástí služebního příjmu měly být dva další měsíční platy. Mezi srážkami z příjmu nebylo počítáno s nemocenským pojištěním.

Odchodné bylo konstruováno shodně jako v návrhu z roku 2001, výše výsluhového příspěvku měla činit 60 % měsíčního služebního příjmu.
Porovnejte, prosím, co z těchto představ a návrhů v důsledku politické a mediální hysterie, prakticky nulovou snahu o prosazení ze strany resortu nevyjímaje, reálně zbylo ve znění přijatého zákona č 361/2003 Sb. Za zabezpečením vojáků už příslušníci bezpečnostních sborů výrazně zaostávali. A co po jeho novelizacích!
Nejenže se na mzdové a sociální zabezpečení vojáků z povolání už díváme jako vrabci na pštrosa, ale při nekonečném projednávání v Parlamentu a přetřásání v mediích navíc musíme neustále snášet zjevné opovrhování ze strany politiků, veřejných představitelů a pisálků v podobě hanebného handrkování a trvalé dehonestace.

V důsledku toho, včetně bezuzdného nafukování některých policejních pochybení, je dnes zejména policie fackovacím panákem na nejspodnější příčce společenské prestiže.
Pro ilustraci: zkuste si představit, jak by dopadl občan, novinář nebo politik v Německu, pokud by namísto pojmenování „policista“ použil „policajt“, které je zcela příznačné pro vyjadřování našich občanů, mediálních manipulátorů a politiků.

Přitom povinnosti, požadavky a odpovědnost oproti původním představám návrhů zákona nedoznaly zásadních změn, případně k horšímu, takže některé připomínají dobu před osvíceným císařem Josefem II, včetně roboty zadarmo. K tomu všemu se navíc ještě v poslední době přidávají návrhy na okleštění i nároků z dosavadního zákona o služebním poměru příslušníků PČR č. 186/1992 Sb.

Tak se stalo, že z velkorysých slibů po pěti šesti letech zůstala ohryzaná kost, navíc uvázaná někde daleko vepředu, což ji však nebrání, aby jí nebyli příslušníci trvale otloukáni o hlavu. Divíte se stavu morálky a znechucení v policii?

A tak nakonec opět ona otázka: Vážený pane Langer, nevážení páni politici, kteří jste nejdříve přijetí služebního zákona oddalovali a postupně zhoršovali slibované náležitosti příslušníkům, kteří jste pak přece zákon přijali a v Poslanecké sněmovně dokonce přehlasovali senátní změny, abyste pak sami s kalhotami zřejmě znečištěnými zevnitř dále odložili jeho účinnost, přitom si jaksi mimochodem dost výrazně zvedli vlastní platy a požitky, a nedodrželi ani ten nový termín, kteří jste proto zřejmě ve stejných kalhotách znovu pokořili příslušníky bezpečnostních sborů tím, že jste dále očesali jejich už beztak nízké nároky a opět odložili účinnost zákona, přičemž si nemůžete nebýt vědomi, že jste jej přenesením do doby po volbách s netušeným výsledkem v roce 2006 fakticky poslali na onen svět!

Potřebujeme za těchto okolností speciální služební zákon, který je u vás trvale neprůchodný, anebo průchodný v podobě, která z příslušníků bezpečnostních sborů dělá vazaly a chudáky v nejednom případě rodin závislé na sociálních dávkách?
¨
Dejte nám stejný, jako vojákům z povolání. Hlavně rychle. Stačí jen jeho kosmetické úpravy. Nejsme vůči vojákům žádná druhá liga, nechceme dokonce oproti nim ani nic navíc, přestože naše činnost, byť neustále účelově napadaná a politicky zneužívaná, nespočívá v přípravě na možný budoucí vojenský boj, který, jak věříme, a to i naší zásluhou, snad nikdy nepřijde.

My jsme v praktickém boji každodenně, aniž bychom se dožadovali opentlených parád a čepobití za účasti nejvyšších státních představitelů jako při přísaze nových profesionálních vojáků, jako při příležitosti odletu několika vrtulníků do Kosova apod., a to ani při příštích Měnových fondech, Shromážděních NATO, povodních, hrdinských činech příslušníků, kteří občas při plnění svých povinností pokládají za vás a za všechny spoluobčany své životy.

Nevidím, jaké byste mohli mít vy i ostatní společnost vůči povinnostem i nárokům z takového zákona pramenícím pro příslušníky bezpečnostních sborů oproti vojákům výhrady! Najde někdo z vás ten nepatrný zbytek jakéž taktéž odvahy prohlásit a prosadit. „Příslušníci bezpečnostních sborů nejsou o nic horší než vojáci z povolání a proto jim náleží alespoň stejné ohodnocení!“??"

ANO, to je to, kde jsme mohli být, ale když se podíváme na platové výměry kolegů (já ho doposud nemám), tak vidíme, kam jsme se to dostali. Já už si v poslední době ani neříkám, že bude lépe, já už si jen přeji, aby nebylo hůř!

Ano, 100% souhlas,hezky napsané.........vojáci jsou za vodou mají o hodně lepší mzdy i sociální zajištění,oproti Policistům,Hasičům a dalším kolegům.
Navíc se do nich nikdo nenaváží v TV a nejsou tak potupně medializováni jako Policisté,kteří v globálu odvedou větší a plnohodnotnější práci než vojáci(nechci je samozřejmě hanit).

JJ s tvým článkem musím souhlasit.

S velkým zaujetí jsem si přečetl příspěvek p. Drobného a samosebou souhlasím. Jenom bych doplnil opovědnost Armády a odpovědnost Policie. To se nedá srovnávat jelikož vojáci nemůžou být potrestáni za kraviny typu spisová sslužba, jednání s poškozeným a jednání s podezřelým. Abych náhodou nepošpinil práva opilého muže který svým jednáním způsobí dopravní nehodu a zmrzačí neviné lidi na přechodu! Pak se každej kdo má do zadku díru vozí po polictovi, který takovému muži nasadí pouta proto aby se chránil před jeho agresivitou, podávání stížností na neoprávněné použití pout a hlavně podání trestního oznámení na zneužití pravomoci veřejného činitele!! Neslyšel jsem nikdy aby voják byl potrestán za zneužití pravomoci veřejného činitele. Celkem hodně závidím armádě, která nás chrání před nepřáteli.

Český rozhlas

Platy policistů se podle všeho už od ledna výrazně zvednou - a to v průměru o osm tisíc měsíčně. Průměrně by tak měli brát 32 tisíc korun. Navíc se po středečním rozhodnutí poslanecké sněmovny nejenom dočkají vyšších platů, ale mohou se stát i nejlépe placenými důchodci v zemi. Podrobnosti má Lenka Jansová.
Předseda lidovců Miroslav Kalousek totiž ve sněmovně neuspěl se svým návrhem, aby se zvýšení platů policistů odložilo. Zdůvodňoval to nepřiměřenými rozdíly mezi příjmy ve státním sektoru. Miroslav Kalousek se ale nevzdává - pravděpodobně už na listopadové schůzi sněmovny chce tuto otázku otevřít znovu:
"Pokud tento zákon nabyde účinnost, tak od příštího roku budou muset všichni učitelé, zemědělci, důchodci, zdravotníci, prostě všechny profesní skupiny, přispět bezpečnostním sborům na naprosto výjimečná privilegia. Půjde o nové a nové miliardy, které někomu budou chybět."
Sociální demokraté ale s odkladem růstu platů u Policie nesouhlasí. Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha je to nutná součást změn v příjmech zaměstnanců státu, které vláda už schválila. Na případných dalších úpravách je podle Škromacha nejdřív potřeba dohodnout se v koalici:
"Prosadili jsme vládní návrh, v podstatě se tak zjednoduší systém odměňování ve státní a veřejné správě. Dopady jsou zahrnuty ve státním rozpočtu. To, co bylo schváleno, je v souladu s tím, co vláda předložila do parlamentu."
Ve snaze znovu otevřít problém na příští schůzi chtějí předsedu lidovců Miroslava Kalouska podpořit opoziční občanští demokraté, jak potvrdil šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý.
"Uvedl bych jeden strašidelný údaj: policista bude zřejmě od svých 45 let do smrti pobírat dvacet pětadvacet tisíc jako výslužné, zatímco průměrný důchod je skoro čtyřikrát nižší. Já myslím, že je to nepřijatelné absolutně pro každého."
Někteří ekonomové před rychlým růstem mezd varují. Obávají se totiž, že zvýšení platů policistům může spustit mzdovou nákazu. Analytik HVB Bank Pavel Sobíšek se ale domnívá, že hlavní problém je jinde:
"Považuji vládní mzdovou politiku dlouhodobě za naprosto nekoncepční, chvilku se šlape na plyn, chvilku zase prudce na brzdu. Jednou mzdy ve veřejném sektoru rostou meziročně o 14 procent, pak zase stagnují. To jednak ubírá jistotu zaměstnancům, jednak to v ekonomice způsobuje nežádoucí výkyvy kupní síly."
Nárůst platů policistů si vyžádá přes osm miliard korun. Kvůli zvýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů se Česká republika podle odborníků asi stane raritou mezi okolními zeměmi. V ostatních evropských státech pobírají totiž vyšší mzdy ve srovnání s jinými profesemi nejčastěji lékaři nebo učitelé.

To je hnus co říkají, že jim ta huba neupadne Kaloskovi a spol.

Hnus to je, to je fakt, ale v rámci objektivity je třeba konstatovat, že se jedná o záležitost přes 2 roky starou (viz. Škromach coby ministr práce) a na zmíněné listopadové schůzi se odložení účinnosti Kalouskovi opravdu podařilo prosadit (zároveň se zvýšením poslaneckých platů). Sice ho k tomu vedly úplně jiné pohnutky, ale přesto škoda, že už tenkrát ten náš ořezanej služební paskvil nespláchli jednou provždy do hajzlu, mohli jsme být jinde...

Myslím, že pisatelka vůbec neví o čem mluví. Stále se tady "pracuje" s tarifními třídami, ale vůbec nikdo nebere v potaz, že doposud byly propláceny opříplatky za SO,Ne, noční, státní svátky apod, což teď není - mimo jiné, jde zjevně o protiprávní stav (viz. poměr mezi zákoníkem práce a zákonem o služ. poměru), dále 150 hod. zdarma - což nemá oporu vůbec nikde ( ani z. č. 1/93 ani 2/93 Sb. ani v žádném dalším), jediný kdo si pomohl jsou ti v kancelářích, kdo pracuje na ulici ať již v uniformě nebo bez ní je na tom při nejlepším stejně, ale spíš hůř.
Tak třeba porovnání :
- nábor na tramvajáka - nástupní plat 24.000,-Kč + všechny příplatky, všechny přesčasy, zdarma jízdné pro celou rodinu a stačí mu řidičský průkaz a být vyučen

takže paní Jano, PROBERTE SE, vůbec nevíte o čem píšete

Možná by stálo za to někde sehnat průběhy hlasování od počátku legislativního procesu sl. zákona jednotlivých poslanců a jejich stranickou příslušnost. Myslím, že by vše bylo jasnější. Pak se jich třeba dotázat, proč tak, či onak hlasovali.

Oli to jsem nepsala já, ale pouze zkopírovala ze stránek českého rozhlasu.

Názory pánů Kalouska a Paroubka uveřejněné v médiích mne už ani nepohoršují, protože je naprosto zřejmé, že jsou svým myšlením daleko zapřísáhlejšími komunisty než Grebeníček sa Randsdorfem dohromady. A vzhledem k tomu, že komunisty za ta léta zkušeností s nimi opravdu nemusím, od nich ani nic jiného než lži a přetvářku neočekávám. Jinak všem kolegům hezký nový rok a pevné nervy.

Tak se ti omlouvám......

Nepište jen sem, ale na adresy

ČT info@ceskatelevize.cz
NOVA obcanske.judo@nova.cz, izpravy@nova.cz
PRIMA informace@iprima.cz

pište sem, sem, sem

Pořád stený kecy u této firmy poslouchám už 11 let. Jenom pro vás kluci z venkova takovou informaci. Tady v Praze dostali spisáci jenom pár 5, drtivá většina, tedy zbytek včetně dozorčích má 6TT. Já jsem se "zachránil" v 5, protože mám hubu a nenachám si srát na hlavu od VO a ZVO. Osobní nám nechali (mých 500,- kč za 11 let) a preferák je 4.500,- kč, kdo je v pořádkových má 5.000,- kč. Jak jsem slyšel, na venkovských okresech je to přesně obráceně, pár šestek, většina 5TT a někdo i 4TT. U nás dali třem hlídkovejm 4, zbytek je 3TT a to tam jsou kluci, který sloužej i 20 let. To se jim fakt povedlo. Chtěj nás jenom rozeštvat.

Já jsem z venkova. Mám odslouženo 12,5 roku a na našem malém OOP to dopadlo tak, že drtivá většina dostala 5 tř, 2 kolegové 6 tr.ř a 1 kolega 4 tř. Rizikový příplatek je 2.500,- Kč. Průměrně vzato jsme rádi, že jsme zůstali na svých penězích. Mnohá rozhodnutí podle tohoto "zákona" jsou mírně řečeno velmi nešťastná, má nás být na odd 13, ve skutečnosti je nás 10 a z toho 2 lidi zařadí do 6 tř a zároveň je zařadí do nesměnného provozu. Takže teď potáhneme noc a víkendy v 8-mi lidech, soboty neděle přes den sloužíme po 1 člověku. Děkuji našim politikům za přínos který nám nový "zákon" dal. Proč píšu "zákon" v závorkách si vy co sloužíte na ulici stejně jako já sami.

Prosím tě, já jsem právě z malého obvodu na Moravě a u nás 3TT nemá nikdo. Proto se nedokáži vžít do pracovní náplně 3TT. U nás 3TT dostane tak kolega, který je na škole. Abych se vžil do situace kolegů z Prahy v 3TT, potřeboval bych vysvětlit jejich pracovní náplň. Má představa by byla ta, že za tyto peníze by měl tak nanejvíš po radiostanici přivolat kolegy v 4TT a dál nic nedělat.

Na našem MOP dělaj hlídkový běžně zesílení DS a do spisu dělaji OMČ, ÚZ a na místě nechávaj vypisovat ty přiblblý papíry místo klasickýho protokolu a zkrátka co je potřeba. Normálně to dřív dělal územák. Takže dělaj skoro všechno, mimo výslechů. Pamatuju doby, kdy se jim běžně dávaly přestupkový spisy.

Je mi to jasný a nevím co dalšího bych k tomu měl psát. Snad jen to, že by bylo pro vás lepší odejít na běžné OOP mimo Prahu. Vlastně z Prahy se jen tak někdo nedostane. Takže nezbývá než konstatovat úpřímnou soustrast.

Tak jsem to v 00:54 hod. dne 1.1.2007 podepsal. Jsem chudší o 1200,-Kč měsíčně. No když přičtu valorizaci tak to dělá kolem - 2500,-Kč . Super. Takže v mém grafu si rodinu můžu škrtnout a teď to půjdu sdělit své přítelkyni se kterou jsem 8 let a vy si pane ministře můžete škrtnout mě, protože od ní se asi živý již nevrátím. Jsem zhnusen!!! Až vám pane ministře někdo šlápne na úsměv nepočítejte s tím, že tam policie bude. Protože na ulici nebude ani noha. Až tak daleko jste to dopracoval. Policie má rekonstruované budovy, ale nemá lidi. Jen by mě zajímalo kam se poděla ta 1,2 miliardy korun co jste chtěli pro realizaci PT. Pokud je policajtů na ulici 15000 pak se vám podařilo minimálně ušetřit z jejích platů 15 mil. korun. Co dodat závěrem? Plat na hovno, zákony na hovno, ministr na ho..., Pokud jsou ve vládě všichni jako vy pak je i ČR v prdeli i s celým etnickým kodexem.

Otázka cukru a biče se odvíjí zcela v současném politickém trendu, těžko ji kritizovat, pouze se přizpůsobit v souladu se sloganem," Za vraty je dostatečný počet zájemců o službu ".
Je zde sice otázka na zvážení, že peníze z daní vynaložené na odchody zejména mladých a nezatížených policistů a vyškolování dalších mohou jít řádově do stovek milionů, není vyloučeno, že i více, kdy by bylo jednodužší takové prostředky použít na stabilizaci současných policistů. Bohužel k tomuto není a nebyla ani v minulosti politická vůle. Docházelo by ke snižování pracovních míst v praporčických školách a dalších míst na tyto místa navazující. Je tedy lépe jít cestou menšího odporu a dělat akce typu - hledám svého kolegu, nežli předejít případnému odchodu policistů, stabilizovat současné, vytvořit jim platové podmínky takové, aby se odchod spíše snižoval, nežli opačně. V tomto směru také zní většina odpovědí pro novináře,že ani očekávaný značný odchod policistů neohrozí chod policie - patrně se není se čeho bát, tedy ani případného vzdoru ohledně poklesu platů části policistů. Případné dorovnání platů pouze u těch, kterým by plat poklesl je rovněž nespravedlivé, pokud dorovnání o určité částky není plošné a nesníží se tam, kde naopak došlo ke značnému navýšení.

Nelze,nebo těžko kritizovat zní,tak nafoukaně a arogantně,jako postoje a výroky garnitúry která ovladá PP.S plným břichem se hladovému nevěří.Zřejmý trend oddělit dle platů,vyvolence s vedení a řadové policisty a schovávat to za masku menežerských,vzdělanostných kriterii v byrokratickém a nevykoném molochu PP je směšné.Zavalení každý den kvantami papíru proudících z jednotlivých stupňů velení a PP se ptáme,kdy pane mistře udělate personalní ale finanční a mzdový audit těchto šedých límečků Policie.Velice pochybuji o menežerských schopnostech těchto lidí a proto si je nevážim a když nic neuděláte nebudu si vážit ani Vás pane ministře.A pro vás s PP,jak pohodlné se schovávat za politicke trendy cukru a biče s naditým bříchem a peněženkou.Na vás asi nikdy nedopadne bič.Lížete jen cukr.A co se týče vzdoru ohledně poklesu platů policistů,aby jste se nepřepočítali...,jsem a u nás mnozí připravení jít demonstrovat a veřejné mluvit o svých pravéch.Tento zákon je k něčemu dobrý otevře nám oči a radikalizuje nás.S pozdravem obyčejný policista.