Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

jenom škoda, loni bych za státní svátek vyfasoval 4.000,-Kč hrubého, letos je to již jiné...... :-(

Tak u nás nastal větší paradox. Svátky nám sloužit nedávali, abychm si nevidělali a teď, když se svátky platit nebudou, tak rázem počítají Nový rok do pracovní doby, která se musí odsloužit. V zákoně se o svátcích skoro vůbec nemluví, ale narazil jsem na § 112 odst. 4 - Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí. Tak mě docela dost zajímá, co se s těma svátkama bude dělat?!

vzhledem, k tomu,že mám pohotovost na pracovišti, které se podle rozhodnutí našeho managera ze správy kraje bude započítavat do 150 přesčasových hodin (zde asi neplatí zákon, že?), jdu chrápat a raději už nikdy nebudu číst nějaké diskuze.

Platový výměr mi doručil vedoucí na Silvestra.I přesto, že jsem na tom vcelku dobře,když jsem v 5PT a mám osobní 1000,-Kč po 13 letech služby,tak můj současný výměr je o 1.000-4.000,-Kč nižší, než-li v průběhu roku 2006. Na příplatcích jsem měl až 8.000,-Kč. Zde již končí veškerá sranda a musí se začít konat. Nejsme sice žádní chudáci,ale když už jsme v roce 2006 dostávali služební příjmy v takové výši, že jsme si tomu přizpůsobili životy, tak nám tímto způsobem nemohou snížit životní standarty. Pokud se věc ihned nebude řešit, tak je pro mne čas udělat této firmě sbohem a stát mi bude dalších 30 let platit rentu. A již nyní mohu s jistotou prohlásit, že tak učiníme asi 3 z jednho oddělení. Tahat za nos se už nenecháme. Ještě,že jsme těsně před dokončením studia na jedné z prestižních VŠ.

A to je ten průser, příplatky ti tvořili až 1/3 mzdy. V platovém výměru se však o žádných příplatcích v určité výši nehovoří, stejně jako v tom předchozím. A základ máš určitě výšší než ten předchozí - což znamená, že ti přidali :)))

jiště přidali - o 3.910,-Kč, ale ........

jako řadový policista v dřívější 9PT jsem měl i 32.500,-Kč hrubého!!!

Prostě těch 10% za směnnost nepokrývá předchozí výši příplatků. V tom je celý problém snížení příjmu. Jinak jak jsem psal, opravdu na základu přidali, ale již nedali možnost vydělat si na příplatcích. Jelikož jsem dělal v převážné části přes den ( na spisech) tak si nepohorším (26.000,- hrubého)

a to jsem byl také v 9 PT

Nechci se nikoho, kdo je od 1.1.2007 ve 3PT dotknout. Už jsem u policie za svých 10 let prošel několik úrovní, které bych mohl klidně očíslovat v PT platných od 1.1.2007 takto - (2) 3, 4, 5, 6, 7. Při nástupu k policii jsem pracoval na oddělení hlídkové služby (od 1.1.2007 2 či 3 PT), kdy tam také pracovali kolegové, kteří v té době již nějakou dobu u policie sloužili, někteří i 5 či 10 let. Názor některých kolegů byl takový, že se nikam jinam hrnout např. na obvody nebudou, že jim to vyhovuje "odmakat si směnu a odejít domů s čistou hlavou". Několik jich na oddělení hlídkové služby pracuje i dnes. Nechápu, proč si nyní stěžují, že budou ve 3PT, když jin OHS vyhovovala? Proč se nesnažili přejít na jiná zodpovědnější místa, kde by nyní mohli být zařazeni o několik PT výše? Nechci hájit nový služební zákon, je tam mnoho věcí, které se mi nelíbí, jsou nesmyslné, ale je potřeba uznat, že lze v něm shledt určitá pozitiva v karierním řádu (růstu) "Když chci vyšší plat, musím se snažit vyšplhat výše po stupnici PT!"

...a teď mě ukamenujte...!!

Kuku, oni tu práci dělat chtějí, ale proč by měli mít o několik tisíc méně než loni? Nikdo z nich nečekal, že bude brát oněch 32.000,- ale proč nemají stejný plat???

je to jen tvůj názor kolego, ale jsou mezi námi i takový policisté, kteří na ty ulici jsou a jsou tam pro lidi a ne odsloužit si šichtu s čistou hlavou

...z mého okolí jsem zatím nenarazil na nikoho kdo půjde s platem dolů a to se setkávám i s policajtama z ulice. Všichni zůstávají minimálně na svém. Abych všechny uklidnil, ani v mé 7PT po 10-ti letech u policie se přes 30-tis. hrubého nedostanu. Tak by mě zajímalo kdo si ve 3 či 4PT myslel, že bude mít 32 tis.??

Kolego,pokud jsi do 31.12.2006 sloužil pár služeb,tak věřím, že pro tebe může jít i o jisté navýšení příjmu. Ale pokud by jsi sloužil 7 24 hodinových služeb + pohotovosti, tak by jsi utrpěl velký pád. Jinak již v roce 1998 nám náš žástupce ředitele sliboval "novým zákonem" 35.000,-Kč hrubého.

Částečně souhlasím s KUKU. Taky jsem si prošel u policie několik úrovní počínaje od hlídkové až do současné 7 TT. Jelikož mi bylo jako všem známo, že hrozí učinnost z.č. 361/2003 Sb. nečekal jsem a přihlásil se na VŠ. Taky nejsem žádný mladík a začal jsem ve 33 letech. Školu jsem zdárně ukončil a vysloužil si 7 TT. Je pravda, že kolegové na OHS jsou spokojeni, čistá hlava, žádné psaní a výplata kolikrát vyšší než na obvodě, kde se musí mořit se spisy a ještě dělat obchůzky (pokud jim na to zbude čas). Je pravdou, že pokud bude člověk chtít víc peněz, bude muset jít na odpovědnější místo ve vyšší TT. Pokud i já si sečtu svoji současnou výplatu (2007) také nebudu mít víc jak 30000,- kč hrubého a to sloužím 16 let.

..... a ještě dodateček. Díval jsem se samozřejmě na tabulky ve všech PT a porovnával jsem tabulky z roku 2006 a z roku 2007, tedy tak jak se překlopily. Problém jsem našel pouze v odstranění hodnostního příplatku ze služebního příjmu. U některých činil takový příplatek třeba také 3.000,- Kč (kapitáni). Problém je ale v tom, že změnami už ve starém zákoně zatávali policisté z ůstonjnickou hodností v roce 2006 funkci, kde byla možná nejvyšší dosažená hodnost pouze prap. a ne kpt. Zde by byl propad v příjmu pochopitelný.

jsem u PČR x let a propad mám 2500,- Kč jsem řadový policista.. hrozně rád poslouchám jak můžu studovat vyskokou.. kde sloužíš.. mě to bylo několikrát zamítnuto.. a k čemu mi bude vysoká?? když nemáš funkci můžeš mít vysokých třeba 5.. máme podstav 30lidí a to nemluvím o těch 6 co teď odchází do civilu.. podle toho co píšeš bych řekl že děláš minimálně zástupeckého.. jinak si to co píšeš neumím vysvětlit..

Budeš se divit, ale na VŠ jsem šel z obvodu 4-tého typu, vzali mne sice na 3-tí pokus, ale mám to za sebou. Pak jsem se už jenom rozhlížel. Chvíli to trvalo, ale na 7 TT jsem se nakonec dostal. Nejprve musíš mít Vš a pak hledat fc. Obráceně to už nyní nepůjde.

...pro "J.Wayne". S tím studováním to zcela chápu, taky jsem to zažil, když jsem chtěl už kdysi začít studovat. Vedoucí mi řekl, že vysokoškoláky na obvodě nepotřebuje. Ale na SKPV už problém se souhlasem nebyl, a žádného vedoucího či zástupce nedělám. Znám několik lidí z mého okolí, co vystudovali bez souhlasu na vlastní pěst, ale asi bych taky tak daleko nešel.

U nás odchodem na VŠ řeší dle upřímné odpovědi, možnost zdrhnout z dosti zatíženého oddělení pryč a nezblbnout. V lavicích si to pochvalují. Návrat na oddělení již nepřipouštějí, protože moc dobře znají, že je to ke zmagoření a spíše mají úmysly někde na neexponované místo u " kriminálníků " obecná, a ten kdo má nějakou tu civilní VŠ tak raději zdrhnout úplně pryč od Policie ČR. Tak to prostě je.

Sloužím u policie 11. rokem, kdy jsem byl ustanoven do 4. platové třídy, VŠ nemám a zároveň vím, že si ji dělat nebudu, protože sloužím na oddělení I. typu, kde máme již asi pět kolegů, kteří mají VŠ, titou jsou i na hlídkové službě a nemůžou se pohnout dále. Někteří by chtěli na okres, ale jestli je to všude, tak jako u nás na OŘ rodinný podnik a "kamarád šoft", tak tam budou i s jejich tituly VŠ smrdět i nadále. Jestli ses na 7. platovou třídu dostal svými schopnostmi, tak Ti skláním hold, ale v opačném případě je mi Tě líto, ikdyž takoví to nakonec dotáhnou nejdál. Čest!!!!!!

Opět něco z historických příspěvků v sekci NÁZORY/ Policie ČR, hasiči ze dne 1.10.2006
Povšimněte si poslední části odpovědi pana ministra na dotaz. Myslíte, že dosáhl svojí prací toho, aby se nezhoršily finanční podmínky policistů pracujících ve směnách?
---------------------------------------------------------------- ------------------

Jan Čermák

Nevím, jestli se někdo na ministerstvu vnitra obsahem diskusních fór k něčemu inspiruje, ale zkusi to snad můžu...Musím přiznat, že jsem zklamán. Hluboce. Když jsem volil ODS, doufal jsem mimo jiné, že nový ministr vnitra pan Langer nový, dosud naštěstí neúčinný zákon o služebním poměru smete se stolu a projeví snahu o vytvoření nějaké smysluplnější normy. Já sloužím bezmála 15 let, z toho cca. 14 let u kriminálky. V roce 1992 jsem nastoupil na místní oddělení po civilní vysoké škole a vykonání ZVS. V minulosti jsem si u policie proběhl i různými vedoucími funkcemi.
Dle mého názoru finanční stránka "nového" zákona způsobí, že ti z nás, kteří mají zájem pracovat (a pracují) bez ohledu na čas, proti těm, kteří sotva dodrží pracovní dobu 40 hodin týdně, ostrouhají. Budou mít totiž stejně. Zkostnatělý a alibistický systém řízení u značné části policejních struktur a nakonec ani samotný zákon nějakou velkou diferenciaci neumožní. Kde je motivace? Morální přesvědčení? Aha.
S účinností "nového" zákona pochopitelně okamžitě odejdou ti kolegové, kteří slouží oněch 30 let, a mnozí z nich jsou opravdovými odborníky. A velkohubé fráze o "rozloučení se" s (bývalými?) estébáky? Tsssss.... Než by to pan ministr stihl, i kdyby zůstal ve funkci delší dobu, dávno se mu v souvislosti s účinností zákona, který jim to umožní, budou smát s vyplacenými odchodnými a doživotní rentou. A my mladší (mně je 38)? My budeme s konstantním platem, možná nižším, než máme teď, jásat, jak je všechno skvělé. Nebo včas odejdeme. Jestli je na tom policie tak dobře, aby mohla plýtvat poměrně zkušenými lidmi, jen tak dál!

Vážený pane Čermáku, uvědomuji si, že nový služební zákon není zcela dokonalý. Přesto jsem přesvědčen, že zastaralý stávající služební zákon takřka bez prvků motivace (pozitivní i negativní) a nejistota, která již od roku 2004 panuje v tom, zda zákon účinný bude či nebude, jsou pro bezpečnostní sbory mnohem horší. I já mám představu, že by některé prvky, např. pozitivní motivace, kariérní řád apod., mohly být v novém služebním zákoně uplatněny ještě více, ale to je možné změnit i za účinnosti zákona. Při přípravě nové systemizace služebních míst a mzdových tabulkách pracujeme na tom, aby s účinností nového služebního zákona nedošlo ke zhoršení mzdových podmínek policistů pracujících ve směnách. S pozdravem, Ivan Langer.

bohužel jsem taky padl do 3. platové třídy jako asistent, opravdu mě ocenili! žádné osobní a jen 3.000,-- riziko!!! proč mám stejnej rizikovej jako kolegové v kanclu? a o několik tříd méně? jsem rád, že na mě číhá stejné nebezpečí na ulici a za dveřma jako na kolegy v kanclu u psacího stroje!!! tímto jsem ztratil úplnou motivaci do práce!!!!

...myslíš, že si jako policejní komisař "vyšetřovatel" nezasloužím rizikový příplatek?.....to je tím, že ty jsi mojí práci nedělal, ale já tvojí už jo. Pokud si myslíš, že jsme zalezlí jen v kanclu, tak tě z toho musím vyvést. Objevujeme se také na ulici, nedávno jsem byl dokonce vyslán jako člen výjezdové skupiny na nějakýho magora z bouchačkou, a když jsme tam dorazili, tak tam ještě nebyky ani hlídkaři, dorazili asi 5 minut po nás v neprůstřelných vestách, my jsme byly byz nich. Nebo dost často provádíme domovky, kde se setkáváme s feťákama a různýma magorama, od kterých člověk neví, co má čekat. Určité riziko je také jen při výslechu v kanclu, kde se musej různý "magoři" vyslýchat. Asi řeknu vedoucímu, že nechi rizikáč, že si ho nezasloužím, protože žádné riziko nepodstupuju.

Dneska jsem dostal platový výměr a nové služební zařazení, sloužím přes dvacet let na ulici. Nicméně to bylo jak ve špatným snu! Vše ve smyslu "Pane podporučíku vystupte! Pane podpraporčíku zařaďte se".. Byl jsem mimořádně POnížen a ne za trest, ale za dlouholetou poctivou službu bez kázeňského prohřešku či služebního pochybení. Ne, nebazíruji na hodnosti, si čert jí vem, ale na skutečnosti, že snižování hodnosti bylo v tomto státě vždy spojeno s trestem a z "civilů", například mých známých, to nedokáže nikdo pochopit, že jsem nic neprovedl.. nebo že by jo? Vše šlo udělat přeci jinak.. Proč někdo stávající hodnosti nezrušil zcela a nenahradil je prýmky na rukávech a názvy funkcí? Nebylo by to tak "potupné", protože by to byla kompletní změna a nikomu z "nezasvěcených" by to tak nepřišlo. Sloužím již dlouho, jsem hrdý na svoji dobrou fyzickou kondici i na svoji práci a že se nejméně vyrovnám mladším..Na ulic jsem začal a taky na ní i skončím, byť je to pro některé funkcionáře PP divné, že když sem tak dlouho "na dlažbě" prý něco není v pořádku (jak je občas slyšet na pol.intranetu) atd.atd.. a tak jsem pomálu považovaný za méněcenného protože netoužím jít výš.. Ne, to vážně nechci, děkuji! Chápu, že tomuhle může porozumět jen ten, kdo třeba zaživá jen tu správnou policejní solidaritu "že se můžeme na sebe na ulici, při dennodenním boji s pouliční kriminalitou vzájemně spolehnou", nikoliv ten kdo to vidí z výšky několika pater PP a pro nějž je policejní postup vším. Mám pořád svoji čest a podepisovat policejní kodex mi připadá podřadné a nedůstojné. Pořád vím co je moje povinnost, neporušil jsem jej do současnosti, neporuším jej ani do těch zbývajících dní a podepisovat něco, co by mělo být zcela u policisty normální, mi připadá velmi podivné.. Proboha kam jsme se to dopracovali? Byl sem degradován, budiž, alespoň jsem "omládnul" :), s penězma jsem zůstal díky odslouženým letům zhruba stejně jako loni, ale mí mladší kolegové jsou na tom hůř a je těžké se na to koukat z pozice mých odsloužených let, protože děláme stejnou práci, ale to dost dobře nedokážu teď výstižně vyjádřit a doufám, že tato věta se nestane terčem narážek a posměchu.. Čeká nás těžký rok.

jsem na tom názorem stejně! nejsem skokan a kariérista, pro mě policejní práce znamená být na ulici a ne celej den za psacím strojem

pro mne taky, i když dáváme příspěvky pod stejným jménem, s výjimkou, že já píšu první písmeno velké!

Lidičky a kde je Langr, že by utek za hranice?

Zajímalo by mě kolik lidí ve 3. platových třídách bude mít ještě chuť vůbec chodit do práce natož odvádět činnost pro tento nevděčný stát !

Taky by mě zajímalo,jak by řešili,kdyby v jeden den odešli všichni na nem.zajímavá situace,možná by sám Ivan nastoupil

I kdyby se něco podobného uskutečnilo, každý Polda s velkým P by se stejně jako hasič a ostatní sebral a i ze svého volna šel chytat šmejdy, protože si dokážeš jistě představit, co by se dělo na ulicích....