Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Kolegové, právě jsem viděl reportáž na TV Nova (že by do toho chtěli hrábnout?) a tam jsem se dověděl, že výjezdoví hasiči budou zařazeni ve 2. rizikové skupině. To je výsměch, kdo jiný, než člověk v přímém výkonu služby má být v první skupině, když ne hasič na výjezdu nebo policajt na ulici? ... No a v návaznosti na to očekávám (výměr zatím nemám) propad platu o 3 - 4 tisíce. Hlavně že na krajských ředitelstvích (HZS) sedí 150 - 180 lidí. Když vznikala, bylo jich tam 45 a krajský ředitel nám osobně tvrdil, že je to konečný počet. A ejhle po 6 letech. Hlavně že se začínají snižovat stavy lidí (výjezdových hasičů) na stanicích a některé stanice se dokonce měly rušit (ale bylo před volbami, tak se nerušilo). Mám za sebou skoro 13 let a poslední dobou mě to baví čím dál míň. Tam kde kdysi stačil jeden papír je jich dnes potřeba osm, vnitřních předpisů vychází ročně tolik, že už se ani nedá pamatovat čeho se týkaly (hlavně že je musíme podepisovat) a teď nám ještě sahají na peníze. Začínám vážně uvažovat o tom, že toho nechám. Nerad bych, baví mě to, ale podmínky jsou čím dál horší. ... A chtěl bych vidět naše pantáty úředníky (policejní či hasičské), kdyby měli vyrazit do terénu - no, možná bych to ani vidět nechtěl.

Dík Soptíku,konkrétní názor o 2. rizikové skupině, takové věci se musí psát a předkládat i všem lidem, ať ví, co musí dělat za práci policie i hasiči a nakonec jim dají 2. rizikovou skupinu, tu nižší.

No jo no máš ještě 2roky se rozmyslet někomu zbývá do 15cti let pár týdnů či měsíců!A pak???

Já jdu do práce v pátek od kolegů vím co mě čeká .... Už se na mě velitel chystá, abych podepsal nový platový výměr, podepíši, ale ihned vzápětí podávám odvolání!! Jezdím tísňovou linku 158 a plně souhlasím se Soptíkem, pokud bude demonstrace, tak na 100% s mou učastí!!!!

Pokud se zamyslíme nad tím, proč zde píší jen ti nešťastníci "pěšáci" rád se podělím o zkušenost z rodiny. Mám strýce na PP : 9. platová třída, odslouženo 33 let a více, příplatek za riziko+ osobní celkem něco přes 50000 hrubého. K tomu pobírá již 2 roky důchod cca 11 000,- Kč. Vy byste tam za ty peníze nebyli? NEHORÁZNÉ, proc nezruší alespoň ten souběh ??? VÝSMĚCH těm dole. Výsluhy ano, snad se taky dočkáme, zákon je nastaven tak aby, po 33 letech bylo umožněno vyčerpanému policistovi nebo hasičovi z rozumnou rentu odejít do civilního světa....... ale souběh ????????

TAKOVÉ PATŘÍ VYHÁZET OKNY Z TOHO PREZÍDIA, UJÍDAJÍ NÁM Z KRAJÍCE.

Nechci ti brát iluze, ale 33 let ve službě se nikdo z nás nedožije budu mít 11 let a jsem už hotovej a ostatní kolegové taky. Sloužím na severu Čech v malém městě s vysokou kriminalitou je nás 33, ale na práci jenom 21. Za šichtu se kolikrát nenajíme a už mi leze krkem neustále poslouchat ty kecy, že nejsou výsledky a vyřízené přidělené spisy. Ani být nemůžou, když celou šichtu zpracováváme nové věci a stále si říkám jestli mám dělat u PČR fackovacího panáka za 19.000,- Kč. A od Nového roku se buzerace vedoucích zhorší jde jim přece o koryta.

Teď jsem viděl reportáž v televize na platy policie a hasičů.
Proč máte čekat na výplatu? Každý vedoucí má možnost srovnat platy minulého roku s novým a pokud tam nebude nárůst, tak je to jasné, nebo neví jak se to počítá? V mém názoru jsem se vyjádřil - psát odborné odvolání do lhůty a v diskusi se dotazovat na konkrétní věci - viz polda aleš. Držím Vám palce, hlavně všem dobrým policistům a hasičům a nedejte se chlapi! Půjdu s Vámi demonstrovat.

Jdeme všichni kdo spadli úplně na dno.

Nebyla započítána doba, kdy jsem od r. 91-94 sloužil jako hasič(strojník) u Sboru požární ochrany na dráze v Brně do nároku na výsluhu. Zásahy jsme prováděli nejen na dráze, ale na všech akcích v městě a okolí. Bylo mi řečeno, že v tehdejší době neměli nadřízení dráhy zájem být vedeni pod ministerstvem vnitra, protože na dráze měli daleko vyšší příjmy. Může mi na to někdo odpovědět, jak se bránit?

Mě taky nezapočítali 2 roky,když jsem sloužil u podnikovejch hasičů. Nastoupil jsem v roce 1994 jako hasič do Chemických závodů Sokolov. A v roce 1996 nás převedli na základě smlouvy mezi CH.Z. Sokolov a Okresním Uřadem Sokolov do Hasičského záchranného sboru okresu Sokolov (prý podle § 250 zákoníku práce,že prej nám všechny léta započítaj!!! CHA,CHA!) Realita je taková- 31.12.2006 jsem skončil u hasičú a ti 2 roky mi samozřejmě nezapočítali! Že prý na ně nemám narok! Nechapu proč? A to maj někteří kluci odslouženo i 17 let! ted najednou že prý nam ta léta neplatí,tak jim za to pěkně děkujeme!!! A hlavně že jim ted Chemička kupuje novou techniku a oni nás akorát využili!! To jsem mohl zůstat u podnikovech hasičů a vydržel bych tam až do důchodu. A nemusel bych odcházet,protože novej služební zákon je výsměch všem hasičům,policistům a celníkům!!!

Neznáte někdo dobrého právníka, nepomůže nám Sokol, nedáme to do Bruselu?

To by tam čuměli, co se tady děle, je to horší než v KOSOVU. ty by mě zajímalo, co by řekli na to, že nám nekompenzují soboty neděle a svátky a co by řekli na ten směšnej balíček 150 hodin. To by byl teprve bordel!!!!

dnes jsem to převzal, ale zatím nepodepsal. Chybí mi asi 2.500,-Kč. Řvali jsme všichni na toho kašpara co nám to předával, ale on nic on za to nemůže, jako vždy. Po dvou hodinách překvapení : pan ředitel se nám ozval. Až dostaneme 15.2.2007 výplatní pásku a na té budeme mít méně než v minulém roce, tak není problém. Zbylo mu totiž z toho slavného dělení 2.000,-Kč na hlavu. Při počtu 500 četníků je to milion. Prý nám to dorovná. Co to je doprdele za jednání, to je na blití, poslouchat toto od těch severomoravských komančů.

Pánové hromadně se odvolávat a protestovat proti nelidskému jednání. V celé republice je to stejné.

Když Vám rozhodnutí předával kašpar tak je vidět, že je to celé šaškárna. Váš ředitel je pěkný k .... ty už si to doplníš. Za to že jsme v pr ... můžou vedoucí v 7PT, kteří netlačili dostatečně na OŘ, kteří neměli motivaci tlačit na KŘ a ti na PP. Oni mají dostačující PT tak co se starat o jiné. Pak jen řeknou "oni za to můžou"

Pánové a dámy celý karierní sytém dle mého názoru je ho……….., jelikož kdyby všichni současný policisté a hasiči podle pana Langera začali studovat tak do tří let jsme samý Bc. a dis. a kdo by sloužil na ulici, kdybychom všichni seděli v kancelářích a zpracovávali spisy. Kdo by jezdil k požárům, kdo by chytal zloděje, to si nedokážu přestavit. Prostě nový zákon ve svém důsledku úplně vymazal činnost na místě v terénu, která pro další práci co se týče trestného činu nebo výjezdu HSZ degradoval a postavil na vedlejší kolej jako méněcennou. A při tom kvalitní práce v terénu je jedna z nejdůležitějších, pro objasnění trestného činu. Myslím, že pánové na PP a MV to už zapomněli a proto souhlasně přikývli na tak nehorázné platové tabulky jakou vláda vydala. Podle pánů z PP a MV je policista dobrý který má Ing. Mgr. Bc. a ještě něco za jménem.

Ty fešáky z prezidía to chce vymést jak štěnice a dát je do 3 platové třídy.

odešel jsem před rokem a udělal jsem dobře.pořád se jen slibovalo a takhle to dopadlo.kluci držte se a kdo má možnost tak ať odejde.

běžte všeci do prdele s vašima názorama... nemáte co napráci než sem psat!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Jo přesně máš pravdu. Jsi borec.

vidím, že Tvoje IQ plně odpovídá maxiálně tomu okopčenýmu vykřičníku na koncu, Ty demente. Ty máš s poldama společného leda tak 3x po tlamě tonfou, pokud Ti to něco říká.

Od , kdy mají ve věznici internet

Ty, buzno dostat tě do rukou tak bych ti strčil do huby hlaveň mého Glocka v ráži 45 ACP. Takový hrdiny, který se potom ve služebním autě poserou jsem pochytal mraky. Tak přejdi raději na stránky freefoto - sekce gayové a našeho fóra si nevšímej.

to:já
Co jsi to hulil magore?

Opět něco zajímavého z historických příspěvků v sekci NÁZORY/ Policie ČR, hasiči ze dne 6.12.2006
Zajímalo by mne, jestli je to vůbec ještě v dnešní době možné a jestli ten pan vedoucí, jak ho tazatel popisuje, jestli ještě slouží dál, a jestli dostal platový výměr v 1PT, jak v závěru odpovídá pan ministr, když výjimky neexistují!!!
---------------------------------------------------------------- --------------------

polda aleš

Vážený pane ministře, předem se omlouvám za to, že zde neuvádím své celé jméno, ale v zápětí Vám vysvětlím proč. Vzhledem k tomu, že jsou již známy všechny náležitosti služebního příjmu platné od 1.1.2007 uvádím dva konkrétní příklady: Můj nadřízený, hodnost major, vzdělání pouze základní, z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu mu byla odpuštěna maturita, si mne ruce se slovy cituji:"Je mi 51 let, odsloužil jsem si 30 let, budu mít nejlepší příjem v naší obci, ani starosta nemá 19.500,-měsíčně čistého a hlavně za nic a doživotně" /nepočítám pravidelné valorizace/.
Druhý příklad je má osoba:Je mi 33 let, hodnost poručík,vzdělání vysokoškolské-magisterské,u Policie ČR 13 let, sloužím v přímém výkonu,v noci, o víkendech a svátcích. Od 1.1.2007 s hodností praporčík, s měsíčním příjmen o 5.347,-Kč NIŽŠÍM!
Z těchto konkrétních dvou příkladů je celkem zřejmé, pro koho je, a to i díky Vám, tento zákon. Vážený pane ministře, ještě jednou se omlouvám že jsem nesdělil své jméno, ale jistě již víte proč.Policistou jsem byl, jsem a chtěl bych být, nicméně opravdu se domníváte, že toto je ten cukr pro policisty v přímém výkonu služby, pro policisty, kteří mají své rodiny a děti a domů budou nosit o více než 5.000,-Kč méně? Začínám mít pocit, že loď na které jsem s vámi vyplul, přestává být pro mě, ale pro "nové parťáky". Za Vaši odpověď předem děkuji

Vážený pane Aleši, nedokáži se přesně vyjádřit ke konkrétnímu případu, ale podle nového služebního zákona může být policista bez maturity pouze v první třídě, což samozřejmě není pozice pro jakéhokoli nadřízeného. Nový služební zákon toto prostě neumožňuje a neumožňuje ani výjimky, jak tomu bylo v minulosti. Pro bližší informace se, prosím, obracejte na Personální odbor MV (kontakty viz Pravidla této diskuse).
Stále platí, že po 1. 1. 2007 budeme vývoj služebního příjmu velmi pečlivě sledovat (jak na úrovni vedení MV a PP, tak na úrovni jednotlivých služebních funkcionářů) a pokud se zjistí, že u určité skupiny policistů došlo k propadu příjmu, budou využity jiné prostředky (např. zvláštní příplatek) tak, aby v rámci průměrného příjmu k těmto propadům nedošlo. Zdravím, Ivan Langer.

Já mám rohlík od ucha k uchu. To je opravdu možné?

jo tak on to bude Ivánek sledovat, jak se nám hnuly platy. A já vůl si myslel, že toto už je dávno vymyšleno a ono ne.My jsme potom nějaká pokusná laboratoř našeho kamaráda Ivánka, kde si vyzkouší co všechno četník vydrží. A až si nahrabe na další golfové hřiště, tak nám všem rozdá cukříky, práskne bičem do koní a pojede zpátky do Olomouce. Ten bordel co po něm zůstane už ovšem nedá nikdo dohromady.

Vážený kolego,

to, co jsi napsal je realita, o které jsem se také dnešního dne přesvědčila a je mi skutečně velmi zle. Pracuji asi jako ty na OOP a mě se měsíční příjem také sníží. Nicméně skutečně hůře je na tom můj manžel, který si přinesl domů platový výměr, který by snad ani po 9 ti letech služby nečekal. Degradace, snížení platu také o 5000,-- Kč. Nevím, jak budeme od února žít, ale bude to asi velmi těžké. Je mi z toho na nic, naše životní úroveň se prostě sníží. Zcela s tebou souhlasím v tom, že si polepší ti, kteří slouží dlouho a odejdou s vysokou rentou do důchodu. Vím, že si to možná odslouží, ale takto rapidní rozdíl mezi platy je neuvěřitelný a neskutečný. A už vůbec nevěřím, že nám někdo navýší zvláštní příplatek, což je např. osobní ohodnocení, když nám bylo řečeno, že můžeme být rádi, že nám ho nechali a na vyšší není. Prostě to, co nám dali podepsat je konečný ortel nad námi a mi, kteří nemáme ještě 10 let, musíme rok vydržet a odejít, protože za toto a ještě s vysokoškolským vzděláním se prostě nedá dělat. Je to skutečně výsměch řadovým policistům. A kdyby si někdo teď, když nám vydali paltové výměry u každého policisty najel na jeho průměrný měsíční výdělek v roce 2006, tak by věděl, do si pohorší a kdo si polepší. Jenom by se muselo chtít o tuto problematiku zajímat. My se rozhodně odvoláme a počkáme, co se bude dít.