Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Dopis ČT vol. 2 (racer, 03. 01. 2007 17:50)
Mezi řadovými policisty, hasiči, pracovníky vězeňské služby a dalšími dotčenými státními zaměstnanci vznikají nálady přiklánějící se k velmi razantním opatřením zajišťujících, že si této skupiny občanů konečně někdo opravdu všimne a politici ji začnou brát vážně jako partnera, nikoli pouze jako příhodný hromosvod v případě vlastních problémů a zdroj financí, je - li třeba někde ubrat. Jsme připraveni na svou neutěšenou a nedůstojnou situaci upozornit veřejnost i Evropské struktury. Kromě toho v současné době probíhá masové podávání odvolání proti těmto rozhodnutím a spousta policistů velmi vážně zvažuje odchod od této organizace. Nikoli proto, jak bylo prezentováno, že se konečně dočkali zákona, který jim umožní odchod za lepších podmínek - což rozhodně není pravda, ale proto, že za těchto podmínek je další služba pro policisty i hasiče a jejich rodiny nadále v našem ekonomickém prostředí neúnosná.
Možná by i pro Vás stálo za to věnovat tomuto tématu pozornost a vlastními prostředky nezávisle prozkoumat pravý stav věcí a informovat veřejnost této země o skutečnostech, které se i jí samotné dotýkají. Dosud byli policie a policisté představováni v ne vždy příznivém světle, k čemuž docházelo i díky tomu, že bylo představiteli vlády stále prezentováno stanovisko, že se policistům stále zvyšují mzdy a po uvedení v život nového zákona o služebním poměru nadále razantně zvyšovat budou. Dopad takovýchto informací jsme my, policisté sloužící na ulici, denně pociťovali na vlastní kůži v reakcích občanů při našich služebních zákrocích. Nyní chceme, aby naši spoluobčané znali pravdu. Pravdu o tom, jak se naše vláda zastavuje o posílení sociálních jistot osob pracujících pro stát a jak si prakticky představuje boj proti zkorumpovatelnosti státních zaměstnanců na úrovni své vlastní a na úrovni chodníku, po kterém se pohybujeme my, společně s Vámi. Vykonáváme mnohdy úkoly, nad kterými by se asi mnohý ze zákonodárců jen zhnuseně otřásl a odvrátil zrak. Kromě řádných občanů, pro něž zde jsme, přicházíme do denního styku s tím nejhorším, co naše společnost přináší. Bereme jako samozřejmost, že ať už v boji se zločinem nebo s ohněm nastavujeme vlastní kůži a riskujeme zdraví a životy, avšak považujeme za stejně samozřejmé, že takováto práce bude adekvátně oceněna ať už společenským uznáním, nebo finančním ohodnocením.
Děkuji za pozornost věnovanou tomuto mailu a upřímně věřím, že pochopíte situaci, do které nás vrcholní představitelé státní moci vhánějí a i svou nestrannou pozorností nám pomůžete. Říká se, že média jsou hlídacími psy demokracie. A ta naše zřejmě potřebuje ochranu celé smečky takových strážců.

pardon, tady je začátek..
Dopis ČT (racer, 03. 01. 2007 17:49)
Před chvílí jsem odeslal mail následujícího znění do zpravodajství ČT a budu jej posílat i dalším televizím. Možná to nic nepřinese, ale možná... Kolegové, napiště kromě tohoto fóra i těmto a dalším médiím. Jo - a k myšlence demonstrace se 100% připojuji.

Znění dopisu ČT: (Mail samozřejmě řádně podepsán)

Tuším, že je velmi pravděpodobné, že jste již zaznamenali vření a přinejmenším velmi napjatou situaci uvnitř policie ČR a dost možná jste i na tuto adresu obdrželi upozornění na vzniklou situaci od některých kolegů. Tato napjatá atmosféra, která rozhodně žádné ze zůčastněných stran nepřináší nic dobrého, byla způsobena tím, že od 1.1.2007 vstoupil v účinnost zákon č. 361/2003 Sb.
V rozporu s veřejně deklarovanými přísliby vlády České republiky a Parlamentu České republiky, jakožto i se sliby všech tří ministrů vnitra, kteří se na přípravě zákona postupně podíleli došlo k výraznému propadu reálných mezd řadových policistů i hasičů. Zákon zpřísnil podmínky pro službu a, jak byli zainteresovaní pracovníci i veřejnost vytrvale informováni, ruku v ruce s tímto faktem mělo jít i navýšení platů státních zaměstnanců.
I když nikdo z nás nijak závratné navýšení mezd neočekával, přesto jsme zcela konsternováni skutečností, že nám byly platy natolik dramatickým způsobem sníženy. V mnohých případech došlo ke snížení hrubých mezd i o částky kolem 3 - 5.000,- Kč. Navíc byl mnoha policistům bezprecedentním způsobem retroaktivně změněn druh pracovního poměru ze služebního poměru na dobu neurčitou na služební poměr na dobu určitou s dalšími podmínkami setrvání ve službě, což stejně jako snížení služebního příjmu přináší ztrátu sociálních jistot a možností občana se stálým zaměstnáním, jako například snížení bonity klienta bankovních ústavů pro případy schvalování hypoték a pod. Značnému počtu policistů (pravděpodobně drtivé většině) byla odňata služební hodnost, což byl až dosud jeden z druhů trestů udělovaných soudy za zvlášť závažné trestné činy.
Nová rozhodnutí jednotlivých ředitelů bezpečnostních sborů ve věcech služebního poměru byla policistům k podpisu předkládána v průběhu jejich služeb v mnohých případech přímo na ulici ve služebních vozidlech od večera 31.12.2006 za přinejmenším nestandardních podmínek.

(Pokračování v dalším příspěvku pro jeho délku)

Přeposlána Europoslancům...bez Tvého svolení, snad mi promineš...

bez svolení racera, já to stáhl z policista :-) věřím, že by s tím souhlasil

PÍSEMNÉ ODVOLÁNÍ, NÁZORY DO TELEVIZE JINAK SI TU DŮCHODCI A LIDÉ NAD 60 LET BUDOU ROZDĚLOVAT NÁŠ CHLEBA DO 70 LET.

Nevím na které ze dvou vysokých pana ministra tak důkladně vyučují pohrdání lidmi a neůctu k podřízeným.Pokud si tuto diskuzi přečte,myslím ž myslím,že vydá další knihu o tom,jací jsou policajti hajzlové a nechtějí sloužit vlasti za nižší platy.

Nevím na které ze dvou vysokých pana ministra tak důkladně vyučují pohrdání lidmi a neůctu k podřízeným.Pokud si tuto diskuzi přečte,myslím ž myslím,že vydá další knihu o tom,jací jsou policajti hajzlové a nechtějí sloužit vlasti za nižší platy.

Sloužím několik let, myslím si a celkem oprávněně, že mám jedny z nejlepších výsedků na skupině, kde sloužím, přesto jsem nejhůř hodnocený, jak v oblasti odměn, tak osobního ohodnocení. Přijde vám to spravedlivé, pane ministře? S novým zákonem jsem byl degradován, budu brát o pár tisíc méně. Je to motivující? Měl bych přejít na stranu těch kolegů, kteří se jen vezou? Budu na tom potom lépe? Nebo mám být nadále aktivní, mít nejvíc zadržených pachatelů a domů chodit naštvaný, že něco dělám a jsem za to trestaný, i když by to mělo být naopak? Přijde vám jako motivující odměna 500,- Kč za několik zadržených pachatelů, když kolega za stejné obdbí měl max. 1 pachatele a dostal 1500,-Kč? Mě tedy ne. a nebo jsem to šatně pochopil, třeba to bylo myšleno tak, že budeme motivováni k nic nedělání . A ted mi řekněte, co je po nás požadováno? Služba této vlasti a to nejlépe, jak to jde a nebo to nicnedělání? Zatím mi přijde, že jsme motivováni k tomu nicnedělání, viz. nový zákon, degradování, nižší služební příjem. To tu ale pak ta policie nemusí být.

Policie tímto zákonem nezíská vůbec nic, úplně to tady zahrabou. Zákon plní úplně opačný efekt než měl.

kolik procent svobodným strhávaj z platu?

http://www.finexpert.cz/default.aspx?section=37&calc=1

Vážení kolegové a kolegyně. Je naprosto zbytečně něco psát. V této sekci se odpovědi nedočkáte - ani ji nečte a v sekci názory odpovědi nejsou a když ano, tak odpovídají na něco jiného, než se ptáte. Je to naprosto zbytečné. Pan Langer není jiný než ostatní politici. Jeho lidé nezajímají. Měl jsem možnost s ním osobně diskutovat před 3/4 rokem. Už tenkrát jsem ho upozornil, že zákon přinese řadovým policistům na ulicích (v přímém výkonu služby) pokles platů. Vysmál se mi s ještě větším šklebem, než má na obrázku a řekl doslova:"A vám by, pane kolego, nepřišlo nespravedlivé brát větší plat než mají vaši nadřízení?" V sále to zahučelo, zvedli jsme se jako jeden muž a odešli. Odešel i pan poslanec. tím to skončilo. Tolik pro dokreslení.
Myslím, že jediným způsobem jak vyjádřit nesouhlas a docílit nějaké odezvy je hromadné odvolávání se proti rozhodnutí. Už jenom představa, že do 30 dnů musí odpovědět tisícím policistů mne alespoň trochu pobavila. Howhg.

ptal jsem se kolegů kdo z nich se bude odvolávat, nikdo nechtěl, proto ani já se nepřipojím, bohuže represe ze strany nadřízených by byla krutá. novým zakonem dostali ještě větší moc, a jak říkal náš ředitel všichni jste plachetnice a jen já a mí nejbližší určují sílu a směr větru, což vypovídá za vše. prostě nám nezbyde nic jiného než držet hubu a krok, čehož dosahují novým zákonem a kodexem.:-( je to smutné asi jsem zbabělec, ale mam odslouženo několik let a nedokážu si představit co bych v civilu dělal

tohle bohužel není zbabělost, to je VÝZVA pro pana ministra, aby s takovýmto jednáním a chováním některých odpovědných zatočil. Jestli je na tolika odděleních a útvarech běžné na podřízené vyvýjet tímto způsobem nátlak, tak není něco v pořádku a stejně jako (v některých případech nezákonné) snížení platů by měl ministr reagovat na porušování § 77 z.č.361/2003 Sb., jde o diskriminaci, kterou je možno považovat za bossing nebo dokonce za vydírání....

Já bych se smál, kdyby navýšili platy těm co se v zákonné lhůtě odvolali a těm co by tak neučinili by řekli, že měli možnost. A jen my dole můžeme z plachetnice udělat titanick se kterým ani větry pánů ředitelů nepohnou. Musí ovšem stát policajt za policajtem.

Davide, to se smát nebudeš. Jestli navýší platy, tak to nebude ke konkrétním případům, musí je navýšit pak všem směnařům a to změnou zákona. Jiná možnost není a lepení osobním,nebo zvyšováním preferenčního příplatku to nejde dělat věčně. Je pravdou, že nátlak a vyhrožování je na denním pořádku (i já jsem toho svědkem) a to se musí změnit. Proto bych očekával od kolegy, že sežene důkazy o takovém vyhrožování a pak reagoval služební cestou na nadřízeného tohoto člověka (který zřejmě není na svém místě, když neumí vést ostatní jinak). Pokud nepomůže služební cesta, pak do médií a uvidíš ten fičák....

jestliže se já musím a chovám k lidem, kolegům a nadřízeným ve vší slušnosti a s respektem, očekávám totéž od svých nadřízených (na ulici ne, tam jsem v kontaktu většinou víš s jakou společností, ale i za to jsem placený)

Ano, já jsem to udělal...dnes jsem odvolání podal. Trochu se reakce obávám, nicméně mám právo se odvolat? Mám!

pro "zbabělého poldu" - proti větru nelze chcát, nic nového dokud Tě to živí!

HZS PK to samé!Žádný platový výměr

PENÍZE
Mohou koupit dům,
ale ne domov.....
Mohou koupit postel,
ale ne spánek.....
Mohou ti koupit knihu,
ale ne vzdělání....
Mohou koupit hodiny,
ale ne čas.....
Mohou ti koupit pozici,
ale ne respekt....
Mohou ti koupit léky,
ale ne zdraví.....
Mohou ti koupit krev,
ale ne život.....
Mohou ti koupit sex,
ale lásku ne.

Tak vidíš, že peníze nejsou všechno, říkám ti toto všechno proto, neboť jsi....

Můj nejlepší přítel a jako tvůj nadřízený ti chci pomoct od tvé bolesti a utrpení. Proto mi pošli všechny svoje peníze a já budu trpět za tebe.

Věř mi, lepšího nadřízeného, než jsem já,

NENAJDEŠ.

P.S.: a o peníze nepřijdeš...:-)))

VOLE! CHLEBA A SLOŽENKY ZAPLATÍM Z KECŮ?:-)

Za 1) nejsem vůl, ještě mi slouží,
za 2) - nezaplatíš, opravdu nezaplatíš,
za 3) jde o ironii
a za 4: zkus dikutovat slušně...já s penězma taky spadl....

O PRADON!Je to nechutná vypjatá situace!

VSČR -to je taky dobrá organizace!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Zatím nás nikdo neseznámil s platovým výměrem.
Nevím vlastně za co dělám :-(

A co na to pan ministr??? Stěžujte si sakra chlapy. Chvástal se v médiích, že do 31. 12. 2006 to budou vědět všichni (myslím oficiálně). To je asi jako ta jeho náboová akce na parťáky na mvcr.cz, taky nehorázný kecy.

pro XY, co chceš dělat proti těm nahoře ??? Ze zákona máme zakázanou stávku a nečetl jsi kodex a novej zákon, nemůžeš udělat vůbec nic a navíc bych se nedivil, kdyby za to, co tady kdo napsal jsme měli problém v práci !!! Ať žije demokracie !!!!

Někteří šli od nás marodit, nedělám nic nad rámec mé práce, bez přesčasů, po pracovní době mi upadne tužka a jdu domů. Do teďka jsem dělal vola zadara. Udělám si svou práci a nic víc. Neberu telefony z práce (většinou potřebují někoho do práce), atd atd. Ono se to naspořádá. Demonstrovat se může i takto a mě to stačí. Však na ně dojde...

stávkovat nemůžeš, ale demonstrovat ano

přesně tak před podepsáním rozhodnutí jsme museli podepisovat kodex a pak až rozhodnutí pěkně to maj ty ze shora chráněný

Ke kodexu: pokud se vyjadřuješ slušně (nekazíš dobrou pověst sboru), ale nesmíš se samozřejmě vyjadřovat o skutečnostech, kde jsi povinen zachovávat mlčenlivost. Navíc ti nikdo nemá právo zakazovat pokládat otázky přímo ministrovi vnitra, ba naopak je sám rád, že se tek děje, ikdyž po těchto dotazech asi změní názor. Mé zkušenosti od (jak se s oblibou píše - starých STBáků) jsou ovšem takové, že jsem byl za dotaz málem odstřelen a šlo o kancelář ministra vnitra - bývalého, jestli tam sedí pořád nevím, ale s takovou arogancí jsem se setkal jen na ulici od lumpů. Asi tak....

Neblázni, nebuď tak vystrašenej. Demonstrovat nespokojenost můžeš a dokonce musíš, pokud chceš pro sebe slušnější podmínky. To oni se nakonec budou bát o sebe před médii, veřejností a nakonec i politiků.