Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Politici si polepšili o tisíce korun

http://zpravy.idnes.cz/politici-si-polepsili-o-tisice-korun-dsf- /domaci.asp?c=A070102_203747_domaci_zra

aspoň vím kam ty naše peníze dali !!!!

A dost, končím. Pane ministře hodně štěstí ve Vaší práci a snad dostojíte svým prohlášením, že příslušníci nespadnou s platem. Ještě pořád se tu najdou tací, kteří Vám věří. Já na Vašich stránkách končím, už jsem si tu játra vyplácal dostatečně za kolegy...:-)

Nějak tě kolego rozhodil co ?

Už jsem v klidu, nemá cenu se rozčilovat....:-)))

http://www.blesk.cz/Clanek67007.htm

.. tohle nevypadá bohužel optimisticky ... ale naděje umírá poslední! :o)

Nazdar smažky, už jsem zase tady. Pořád se hádáte? Nevzdělanci a zdělanci, chtěl jsem napsat vzdělanci. Docela mě dojal ten, co mě posílal na rychlokurs z jazyka mateřského. Chlapče, taky bys ho potřeboval, když píšeš ty ohledačky. To se při nich asi nasmějou, když to po tobě čtou. Hádejte se dál, opět v pracovní době, za naše peníze. Zatím čau, poliši.

To je vše? Vem si ty prášky z lednice a moc se nepřetahuj....

Nevím jak kolega, ale já mám zrovna volno. Jinak v práci internet už máme, ale jen pro vyvolené já mezi ně nepatřím. Nemám čas ani na psaní na intranetu jsem rád, že se za směnu najím.

Já mám taky volno, neřeš ho, je to jen provokatér...:-)))

Ty nejsi v práci? Aha další co je na pracáku a mluví tady, že platí policajty z daní, ale musím tě hochu zklamat my policisté na ulici si dokážeme na své platy vydělat a dokážeme vydělat i na tebe, aby tě měl ÚP z čeho platit. Jen ti naší vedoucí atd. žijou z daní lidí. Takže pa.

Nevím, kde ty inteligente bereš tu drzost nás urážet, že píšeme na tyto stránky v pracovní době a za tvoje peníze. Tak pokud nevíš, my ty daně také platíme, a ne malé. A pokud si myslíš, že toto píši v pracovní době a na služebním internetu, tak jsi pěkně vedle inteligente. U policie mají internet jen ti vyvolení, tedy naši nadřízení. Já se tomuto věnuje v době svého volna a na svém PC a internetu. Než budeš příště někoho napadat zameť si před vlastním práhem, chytrolíne.

Všem platově, hodnostně a nízkou třídou postižeým kolegům přeji úspěch v jejich odvolání a také demonstraci, pokud se zorganizuje. Plaťák sice nemám ( dočerpávám dovolenou), podle informací co jsem ale od kolegů získal, jsem si vůbec nepohoršil. Rozhodl jsem se ale, po po zvážení všech pro a proti po 32 letech služby u PČR odejít na rentu a tak k 1.4/07 někdo z mých mladších kolegů podědí mou 5TT.

Pane ministře,
dovolím si předběhnout dobu, a předložím Vám malou úvahu a zároveň i návrh, kterým směrem se může vyvíjet další jednání o úpravě platů, především policistů, hasičů, celníků "na ulici", neboť právě tyto osoby jsou znevýhodněny dle nově platného Zákona č.361/2003 Sb..

V § 114 Základní tarif, se hovoří v odst.2
(2) Základní tarif, na který má příslušník nárok podle odstavce 1, se zvyšuje o 10 % příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby.
V § 115a) se hovoří, že
Vláda stanoví nařízením stupnici základních tarifů pro následující kalendářní rok, poprvé pro rok 2007. Při stanovení této stupnice může zvýšit procentní částku uvedenou v § 114 odst. 2.

Nemám VŠ vzdělání, ale selský rozum mi říká, že zvýšením procentní částky v §114 odst.2) by se mohl vyřešit celý problém s nedohodnocením práce příslušníků ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby. Policistům, hasičům a celníkům ve vyšších platových třídách, kteří si nijak nestěžují, jelikož mají královské ohodnocení své práce, vůbec nepřidáte, neboť nejsou ve "směnném" režimu služeb. Přidáte právě jen těm příslušníkům v přímém výkonu, čili těm "na ulici", jejichž práce je nedoceněna a kteří právem projevují nespokojenost se svým ohodnocením. Pokud to s námi, řadovými policisty, hasiči, celníky, myslíte pane ministře vážně, předložte vládě návrh na změnu procentní částky v §114 odst.2).

Jelikož je mi jasné, že všechny příspěvky z poslední doby pan ministr nebude číst, není to ani v jeho silách, žádám tímto administrátora o upozornění pana ministra na tento příspěvek. Myslím si, že tento příspěvek je jeden z těch konstruktivních, které stojí zato si přečíst. Tímto v žádném případě nesnižuji konstruktivní hodnotu ostatních příspěvků.

To je sice řešení, ale když na to nebyly peníze už při schvalování tabulek v listopadu, tak to bude těžké....Měli nechat původní tabulku s 20% a byl by klid....

Dovolil jsem si zkombinovat odvolání z nosp a z osh a dále jsem něco doplnil. Doufám, že to nepude autorům vadit, jelikož je to pro dobro věci. Nezaručuji, že celá forma je správně. V případě, že by měl někdo vypracované lepší odvolání, nechť ho dá do placu.


jméno
místo a datum ________
Počet listů: 2
Policie České republiky
Okresní ředitelství
¬¬¬¬¬___________
Rada ¬¬______
O D V O L Á N Í

Tímto podávám odvolání proti rozhodnutí ředitele PČR Okresního ředitelství ______, vydaného dne ¬¬¬_____ pod číslem _________, které mi bylo doručeno dne _____

Odvoláním napadám

ustanovení na služební místo _______
PČR okr. Ředitelství _______
Sl. Pořádkové policie a sl. železniční policie
Obvodní oddělení ________
s místem služebního působiště: ________

a související jmenování do služební hodnosti _______
zařazení do _____. tarifní třídy a stanovení hodnostního označení _______
zařazení do _____. tarifního stupně
určen podle § 114 a § 115 zákona základní tarif zvýšený o 10%
určení zvláštního příplatku podle § 120/3 zákona _____,- Kč
přiznání osobního příplatku podle § 122 zákona ______,-Kč

O d ů v o d n ě n í

Na základě citovaného rozhodnutí, které mi bylo doručeno dne _____ jsem byl
1. ustanoven podle § 215 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. na služební místo ________ PČR okr. Ředitelství ________,Sl. pořádkové policie a sl. železniční policie, ________ s místem služebního působiště __________

2. jmenován do služební hodnosti ______

3. současně zařazen podle § 116 zákona a § 3 nařízení vlády č. 104/2005 Sb. do ___. tarifní třídy,
byla mi podle § 219 započtena praxe v rozsahu ___ let a ____ dnů,
byl jsem zařazen do ___. tarifního stupně
byl mi zvýšen základní tarif podle § 114 a § 115 zákona o 10%
byl mi určen zvláštní příplatek podle § 120/3 zákona ve výši ____,-Kč
byl mi přiznán osobní příplatek podle § 122 zákona ve výši ____,-Kč

4. podle § 8 zákona mi náleží hodnostní označení ______

Žádám, aby napadené rozhodnutí bylo změněno tak, abych v součtu všech složek služebního příjmu, měl zajištěn měsíční služební příjem alespoň o 5 % vyšší, než tomu bylo v roce 2006. To je totiž veřejně deklarovaný příslib vlády České republiky i parlamentu České republiky, vyplývající pro všechny státní zaměstnance ze schváleného zákona o státním rozpočtu na rok 2007. V rozporu s tím je napadeným rozhodnutím můj služební příjem oproti roku 2006 podstatně snížen, což je v rozporu se zákonem č. 361/2003 Sb., který kromě zpřísnění podmínek služby měl přinést i určitou kompenzaci právě navýšením služebního příjmu příslušníků, což bylo i deklarováno v důvodové zprávě k tomuto zákonu a opakovaně veřejně deklarováno všemi třemi ministry vnitra, kteří se na vzniku zákona podíleli. Zaměstnavatel má pro požadovanou úpravu mého služebního příjmu v zákonu dostatečný prostor jak možností zařadit mě o jednu tarifní třídu výše, tak možností navýšit můj zvláštní příplatek, event. osobní příplatek, event. kombinací uvedených možností. Zákon i katalog činností upravuje tarifní třídy a některé složky platu natolik v určeném možném rozmezí, aby zaměstnavatel, tj. Česká republika, mohl příslušníkům služební příjem zvýšit, což bylo jedním ze záměrů zákona, nikoliv naopak, což je nyní napadeným rozhodnutím realizováno.
Pro srovnání: v roce 2006 byl můj hrubý roční příjem ve výši ______,- Kč, měsíční tedy _____ Kč. Můj současný hrubý roční příjem je _____,-Kč, měsíční tedy ____,-Kč. Roční propad hrubé mzdy činí ____,-Kč, měsíční hrubý propad mzdy tedy ___,-Kč. K tomuto když tedy přičtu 5% nárůst - veřejně deklarovaný přislib, tak roční propad hrubé mzdy činí _____,- Kč, měsíční hrubý propad mzdy činí _____,- Kč.

Pozn. : napadeným rozhodnutím, které obdrželo v podobném platovém propadu i mnoho mých kolegů, vytváří Česká republika historicky první velkou profesní skupinu zaměstnanců státu, u kterých dochází ke snížení platu, ačkoliv nároky, omezení a zákazy na jejich službu kladené se po všech stránkách neustále zvyšují. To považuji zvláště v situaci, kdy ekonomika země již několik let roste, za krajně nespravedlivé a odporující jak myšlence právního státu, tak zásadě spravedlivého odměňování občanů za vykonávanou práci pro stát. Velká část příslušníků bezpečnostních sborů (i jejich rodin) je tím de facto trestána, ačkoliv nejenom nic neprovedli, nýbrž naopak slouží často i nad rámec zákonem stanovené služební doby a za samozřejmost při tom považují, že nasazují v zájmu vnitřní bezpečnosti České republiky své životy.


Navrhuji, aby bylo uvedené rozhodnutí zrušeno (změněno).


Místo a datum

_________________________________________
služební hodnost, hodnostní označení, titul, jméno, příjmení; podpis

nečetl jsem to, ale forma dobře není, na první straně musí být vlevo vše o tobě, zařazení, ČOZ, Útvar atd., pod tím Č.J.: a vpravo Kotěhůlky, 4.1.2007 příp.pod tím počet listů a přílohy.
Dál musíš adresovat odvolání tzn.že vlevo pod tvou hlavičkou musíš napsat hlavičku proti komu a se odvoláváš - ten, kdo vydal rozhodnutí i s jeho funkcí a zařazením a až pak následuje obecně Odvolání dle § 190......proti rozhodnutí ředitele...č.....vydaného dne...
a pak teprve: Tímto podávám odvolání atd....

vše to bylo jak říkáš, ale bohužel když jsem vložil text, tak se to celé rozhodilo. Správnost jsem myslel ve výrokové části odůvodnění

pokud bude nejaka demonstrace, napiste sem prosim, kdy kde a v kolik, různí se tu dva nazory, tak bych byl rad, kdyby se to ujednotilo, diky a preju hodne sil

počkej na reakci po jednání odborů s vedením resortu, pak budeme chytřejší.

Pro tečku a tři áčka

Je zajímavé, že jste se ozvali. Asi jsem psal o vás. Koho se to netýkalo, ten se neozval. Jinak je to můj názor a vlastní zkušenost. Máš pravdu v tom, že zůstanu na ulici. Někdo tu práci za vás musí udělat. Z vašich příspěvků jsem pochopil to, že vám nejde o nějakou spravedlnost, ale pouze o vaše korýtka. Nikoho konkrétně jsem sprostě nenapadl, narozdíl od vás. Mohu vám říci, že se opravdu hodíte na vedoucí pracovníky. Slušnosti vás nikdo nenaučil. To že máš odslouženo 16 let, ještě neznamená, že máš ve všem pravdu. Já vím, že svým příspěvkem jsem napadl všechny s VŠ, což nebylo tak celkem fér, ale nemohl jsem nereagovat na některé příspěvky vás s VŠ. Přečti si ještě jednou můj příspěvek a snad pochopíš. Ono opravdu na PČR není tolik koryt a korýtek, co je a bude lidí s VŠ. Musíte se vyrovnat se skutečností, že řada z vás bude i na té tebou zatracované ulici, kams mě s chutí poslal.

Plácáš 5přes9, já jsem na ulici a na ulici zůstanu. To, že si dodělám ze svého volna VŠ neznamená, že nebudu jednou jako př.vrchní inspektor na ulici, nevíš o nás nic, ale opět obviňuješ z touhy po korytech. To, že se někdo na diskuzi ozve, je logické, od toho se tomu říká diskuze a když už jsi tak chytrý a hodnotíš lidi podle odpovědi a ještě k tomu nemáš úctu k člověku, který je na ulici 16 let, tak jsi u mě skončil END s tebou!

Docela jsi mě namíchnul, blahopřeji. O retardaci jsem nepsal já a u kolegy aaa jsem si asi nevšiml, ale ještě k tomu vzdělání. Jestliže někdo studuje, investuje svůj čas, čas pro svou rodinu, nemalé finanční prostředky a podstupuje stres u každé zkoušky, tak logicky chce, aby se mu i tato investice vrátila. Není třeba nad tím víc přemýšlet, prostě to tak je. Jestli ty studovat nechceš (napsal jsem že jsi líný), tak je to jen tvůj problém a nemusíš se navážet do lidí, kteří ze sebou něco dělat chtějí a chtějí se dozvědět a znát víc. Takové s prominutím kecy o rychlokvaškách, o švindlkursech na vysokých školách apod.mají v oblibě nejraději ti rozumbradové, kteří na studium VŠ nemají ani odvahu, tak pomlouvají a pomlouvají, jde ti to moc dobře....blahopřeji.....doufám, že tě nemám někde za kolegu

Kolegové s VŠ četli jste pořádně příspěvek kolegy, že se tak urážíte, kdy pro ti Vám nic nemám, ale nezlobte se na mě musím Vám sdělit jeden fakt. U nás na denní studium na Akademii odcházeli kolegové z hlídkové služby o které nikdo nestál, kdy jim nešly zákroky a ani administrativa. Co bylo jednodušší poslat je na školu, kdy tímto se jich na 3 roky zbavili. Po návratu je dali na SKPV a dlouholetý kolegové, kteří VŠ nemají je musí všechno učit a makat za ně za nižší plat. Je smutné, když někdo sloužící ve výjezdu s hodnosti poručíka neumí napsat pořádnou ohledačku.

s, z ... to ten vztek...

pro Polda: ohledačku jsem psal už ve zkušební době u policie a nikoho nezajímalo, že to dělat nesmím, coč je srovnatelné se zařazováním policistů do tarifů, kde nesouhlasí náplň práce. Nemám jen rád, když se někdo naváží do lidí, co studují. Tu možnost má i on, dovolené má 30 dní v roce, tak ať začne.

To je hodně slabý argument, že jsi ohledačku psal ve zkušební době to asi skoro každý. Dál to byla určitě ohledačka méně závažného TČ nebo přestupku. Nevím jak u Vás, ale u nás jezdí výjezd okresu na závažné případy. Tehdy se jednalo o útok na kolegy ze zbraní u nás u oddělení. Ohledačka byla tak dobrá, že i inspekci nevěřila jak může někdo vyplodit něco takového. Nic neříkající text s pravopisnými chybami a ani se kolega netrefil do adresy našeho oddělení. Jak tady už uváděl kolega Espé VŠ není patent na rozum a administrativní zručnosti se naučíš pouze praxí.

12 sklepů vloupání a byl jsem u PČR přesně 5 měsíců....:-)))

Jistě, praxe je nezbytná, ale ať nesoudí lidi podle toho, jestli dělá nebo nedělá školu. Já praxi mám a slušnou, stejně jako znalost zákonů, asi tak

pro tečku
Zato já jsem podle tebe úplný hlupák. Ty pindat můžeš a jak se někdo ozve, je oheň na střeše. Jen tak mimochodem, těch let u policiie mám o něco víc než ty a vím o čem píšu. Na výjezdy jsem jezdil taky a zaučoval ty s VŠ. Čo bolo, to bolo.

no, tak není co řešit, zaučuj dál a studuj, budeš se mít snad lépe...

Kolegové nehádejte se není to důstojné. Faktem je že vysokoškoláků je již jako sraček, většina jde dělat VŠ, aby utekli z té nejhorší špíny na odděleních - taklen mě odpověděli všichni u nás na OOP, takže o čem je řeč ? - o tom, aby se mohla tahlen spousta vysokoškoláků někde uplatnit - a kde v rámci PČR ?, vždyť již teď mě připadá, že na každé místo s předepsaným vzděláním Bc. - tedy hovorově blbec, jak říkáme, je již nyní tak 5 lidí. Víc jak půlka SKPV VŠ má a tak kam s těmi přehršle VŠ. Kdo si ji chce udělat a získat lejstro, ať si ji udělá, ale ať si nedělá právo okamžitě vystrčit z fleku nějakého zkušeného poldu s 20 letou praxí, na kterého v letitých zkušenostech nemá a poučkami se může někam, na to se u běžných policistů praktiků nehraje. Znalost pachatelů, taktika výslechů........ na to se u běžných poldů hraje a kdo útíkal rychle si udělat VŠ ( taky jsem mohl neříkám, ale nikam se necpu ). Dneska každý druhý nový policista již po roce přemýšlí, jak si rychle udělat VŠ a tedy nedělat tu špinavou práci. Takhlen se dříve nepřemýšlelo a každý bral to, že holt bude makat na hlídkový nebo na OOP a po dosti letech se možná dostane na kriminálku. Dneska jenom každý studuje a studuje a kouká s tím hlvně nějak vyje....at. ( Omlovám se čistým duším, které studují jen z prosté touhy poznávat )

ES PE,

děkuju Ti, to jsem chtěl říci. Bohužel jsem se moc rozepsal a myšlenka se rozplynula.