Jiřina Šiklová
Narodila se v roce 1935 v Praze. Vystudovala historii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1965 se podílela na založení katedry sociologie FF UK. Kvůli své angažovanosti byla po 21. srpnu 1968 z fakulty vyloučena a později vězněna za šíření zahraniční literatury. Po roce 1989 se vrátila k výuce sociologie a podílela se na založení Katedry sociální práce FF UK či pražského Centra pro Gender Studies.


Před 20 lety se schylovalo ke konci vlády komunistů nad naší zemí a o tuto změnu jsme aktivně usilovali.
________________________________________

Za 20 let mnozí z nás svým umem, pílí a inteligencí dosáhli profesních úspěchů a blahobytu, o kterém se nám za komunismu ani nesnilo.


Budování soukromého úspěchu jsme vykoupili tím, že jsme až příliš ochotně odevzdali osud věci veřejných do chtivých a chamtivých rukou.


Skandály dnešních politiků sledujeme se stejným znechucením jako někdejší tupost těch komunistických. Napříč zemí se rozrostl bezprecedentní systém korupce na komunální, krajské i centrální úrovni.
Vstupenkou na lukrativní posty polostátních podniků a organizací s miliardovými rozpočty je legitimace nebo spřízněnost s velkou politickou stranou.


Nepozastavujeme se nad tím, že v zemi, kde je pracovní síla 3x levnější než v západní Evropě, je kilometr dálnice 2x dražší.


Nepozastavujeme se nad tím, že narozeniny primátora či státního úředníka rozhodujícího o miliardách, stojí jeho "oficiální" roční plat.


Nepozastavujeme se nad tím, že miliardové veřejné zakázky získá ministrova firma s momentálně neznámým vlastníkem - akciemi na doručitele.


Nepozastavujeme se nad tím, že bývalý premiér vydělal desítky milionů na obchodě s akciemi od podnikatele, kterému předtím zajistil miliardovou dotaci.


Nepozastavujeme se nad tím, že výroba tramvajenky s čipem stojí v Praze 10x více než v Londýně nebo v Paříži.


Vleklá vyšetřování, když k nim vůbec dojde, končí tím, že obvinění se neprokázala. Pokud magistrátní úředníci uvíznou v síti policie, tak jedině té švýcarské nikoli české.


V naší zemi lze dnes ustát jakýkoli skandál,za několik dní ho překryje ten další.


Hlavě státu, zaměstnané vlastní ješitností a bojem proti nebezpečí evropské integrace, nestojí korupce za půl slova.


I když je to dnes méně okaté, média vědí o čem psát víc, o čem méně, o čem nic.


Zatímco v dobách komunismu jsme museli překonávat strach, nyní je překážkou lenost.


Nadáváme na ceny, ale jsme líní změnit banku nebo telefonního operátora.


Necháme se stříhat jak ovce. Jsme líní se informovat, vytvářet si, prosazovat a bránit svůj názor.


Místo přísunu a zpracování informací si vymýváme mozky stupidními seriály.


Místo zpráv a názorů čteme v bulváru o celebritách, kdo komu zahýbá a s kým.
Náš národní cynismus se masochisticky vyžívá v tom, jak hrozné panují poměry a sami kromě vymýšlení vtipů neděláme nic.


Ti přihlouplí se ještě rozčilují nad stotisícovými platy, ale miliardové causy jim unikají.


Svou lenost pak omlouváme filozofií, že "jsou stejně všichni stejní", případně "tihle budou ještě horší".


Za nezájem a lhostejnost k osudu věcí veřejných zaplatíme vysokou cenu.


Korupce prodražuje většinu investic financovaných z daní i z obrovského deficitu. Ukrajuje šance našich dětí, na nichž v soukromí tak usilovně pracujeme. Zadlužuje zemi, která bude jednou jejich.


Dvě největší strany si rozparcelovaly tuto zemi s tím, že stejně budeme muset volit jednu z nich bez ohledu na to, jak přezíravě se k nám budou chovat. Myslí si, že stačí provětrat strašáky, zahrát na strunu sociálních jistot pro jedny a strunu nízkých daní pro druhé. Technika jejich vládnutí přitom dlouhodobě vylučuje jedno i druhé.


Monopol jedné strany v naší zemi nahradila střídavá a na komunální úrovni i společná vláda dvou stran, které se vždycky nějak dohodnou. Je přitom zřejmé, že i ostatní strany využívají své zaslepeně loajální "fanoušky", ochotné jim odpustit úplně cokoli.


Vedení velkých stran sází na to, že se budeme bát zahodit náš hlas podporou malých, nových či exotických a že nám nezbude než zvolit jejich oranžovou či modrou košili bližší než toho druhého kabát.


Kolikrát jsme už slyšeli, že "není koho volit", mnozí volit nechtějí a nepůjdou. Kolikrát jsme svou volbu s pocitem studu nikoli hrdosti, zdůvodňovali menším zlem. Není snad právě takovýto vynucený hlas z rozumu ten "vyhozený"? Jakou cenu má vůbec náš hlas, když ho dáváme se skřípěním zubů?


Nikdo z nás si nedělá iluze, že by malé politické strany byly lepší a čestnější než ty velké. Moc korumpuje vždy. Ale absolutní moc korumpuje absolutně.
Možná jsme se někdy ptali našich rodičů a prarodičů: "A proč jste s tím tehdy něco neudělali?" Připravujme si dnes odpověď pro naše děti.


Nemusíte to podepisovat. Můžete to poslat dál.
Jiřina Šiklová
Klimentská 17, Praha 1.
e-mail: jirina.siklova@ecn.cz

Já jsem s Langerem spokojený. Mám flíček pár exeláns a žiju si v krizi nad poměry dobře. Ještě že je PČR. organizace, která nerozpozná flíkače od kvalitních lidí. Bejt to soukr. firma zkrachovala by za jeden den.

pane provokatére chvátale martine z NBÚ

by křivé obvinění?

Vezmi si prášek....

Takový binec a chaos co je teď ve vnitru, ještě nikdy v minulosti nebyl. Reforma, chá chá, samý intriky a dohody a naoko výběrová řízení a kecy a kecy...

BYCH SVAZÁKOVI DOKTOROVI,MAGISTROVI,ABY SI PO VOLBÁCH NAŠEL PRÁCI V OBORU,NAPŘÍKLAD PRÁCI NA PATOLOGII,TAM BY UŽ NIC NEZKURVIL-SNAD...

tunel-Íčko má s ozdravovnami vystaráno.

nemusí...má přeci bývalá rekreační střediska MV, to ho přeci v poho uživí:)))

Ivane, tobě by měli sebrat i papíry na auto a né že budeš ještě řídit nějakou volební kampaň!

Už můžeme zalévat květiny, nebo stále platí krizový scénář podle pablbů na vysokých funkcích MV a PP.

pokud je nedostatek peněz v době krize u MV, přisypal bych tam peníze z prodeje lázní v K.Varech, které bych rovněž prodal s podmínkami smlouvy poskytovat tuto službu pořád za výhodných podmínek resortu MV. Mám dojem, že však osud lázní je již jinak spečetěn.

tunel Íčko už lázně nepustí.

já bych zase zrušil renty a přidal na platy

Jak už tu něolikrát bylo řečeno, platy a výsluhy se vyplácejí z úplně jiných kapitol rozpočtu. Takže při zrušení rent by určitě nedošlo ke zvýšení platů. Ba právě naopak.

a co takhle obráceně, přidat renty a zrušit platy, to by se ti nelíbilo? potom ty radši neruš nic! nebo třeba někdo zruší nakonec i tebe

"přidat renty a zrušit platy" no ty už to neber ani ředěné

Doplnění příspěvku z 15. 5. pro Klokana a spol.Bratři Mašínové se aktivně zapojili do protikomunistického odboje až po tom, co komunisté začali provádět teror a čistky v jejich rodině a v okruhu jejich přátel. Zaměřeném na lidi podílející se na protifašistickém odboji, demokraticky smýšlející a se zkušenostmi ze západu. Byla to politická perzekuce nevinných, končících v komunistických lágrech, která přivedla skupinu bratří Mašínů k aktivnímu odporu. Teprve po té, co byla částečně odhalena, následovala akce na záchranu vlastních životů - útěk za hranice. I mně může být líto policisty, který byl v nesprávný čas na nesprávném místě a kterého někdo zabil jako nepohodlného svědka. Přesto je neoddiskutovatelným faktem, že příslušníci SNB byly ozbrojenou složkou zajišťující absolutní moc KSČ a stáli tedy na straně totalitní moci, ať již z jakéhokoli důvodu. Proto je mi více líto komunistických obětí, než jejich přisluhovačů. Prvopočátek a zodpovědnost padá na hlavu toho, kdo se chopí moci a u moci se protizákonnými prostředky drží. Kdo vraždí, mučí, zinscenovává politické procesy, vězní jen z důvodu příslušnosti ke společenské skupině ( živnostník, rolník, člen církve a pod.). Je právem občanů postavit se takovému režimu na odpor. A pokud chtějí přežít alespoň pár prvních týdnů mají jedinou možnost. Ctít pravidla partizánské války. Je to jednoduché, prosté, jasné jak facka. Jen na závěr. Pokud bych něco podobného zveřejnil v padesátých letech, skončil bych jako otrok patnáct let na uranu. Jako dva moji vzdálení příbuzní, které propustily těsně před smrtí, tak aby jim nechcípli v lágru. S pozdravem St.

Většina lidí má v této věci jasno a s vyznamenaním zločinců nesouhlasí. Nabízí se úvaha o hodnotě ocenění, které dostali, včetně pana Paumera od bývalého premiéra. Tito "hrdinové" se nikdy nepostavili na odpor jako chlapi .... Hodnota takového vyznamenání se odvíjí od hodnoty vyznamenávající osoby, plnící si svůj životní cíl.

Děkuji za názor a i za fakta. Nechci aby to vypadalo, že hájím zločiny komunismu, to v žádném případě. Ale já se prostě nemohu smířit s tím, že někdo podřízne spoutaného člověka, ať jsou důvody jakékoliv. Ten kdo tohle udělal, musí mít na to náturu, náturu vraha. A vrahům se vyznamenání nedávají. Také si myslím, že kdyby batři Mašínové zůstali v republice a bojovali s komunisty zevnitř, tak by jim určitě patřilo dík. Ale oni zdrhli, zanechali po sobě několik mrtvých a jak víme, jinou činnost proti komunistům nevyvíjeli. Tudíž si vyřešili svůj problém a osud ostatních jim byl ukradený. A jak Vy píšete, jejich aktivní odpor najednou skončil. Máme na věc odlišný názor a těžko budeme hledat shodu. Byli lidé, kteří se postavili komunistům na odpor, trpěli mnohem více a nikoho nemuseli podřezávat jak prase. A tito lidé se nikdy žádného vyznamenání nedočkali a už nedočkají. Rovněž se nemohu ztotožnit s tvrzením, že obyčejný řadový esenbák zajišťoval absolutní moc KSČ. To je velmi povrchní tvrzení. A tvrzení, že byl v nesprávný čas na nesprávném místě, no promiňte, to snad nemyslíte vážně.... V listině základních práv a svobod je také uvedené, že každý člověk má právo na život. A tím, že listina dává možnost postavit se na odpor určitě není myšleno podříznout člověka jako podsvinče. Oni totiž bratři Mašínové svým činem prokázali, že neměli vůbec žádnou úctu k životu a paradoxně se chovali stejně jako komunisté, používali stejné metody, tedy jsi pro nás nebezpečný nebo nepohodlný, musíme tě zabít. A esenbák nebyl jediný zabitý, bohužel. I když se ve věci nikdy neshodneme, děkuji za diskuzi. Přeji hodně štěstí.

Ti vaši "hrdinové" dodnes nesmí do Německa, protože při svém "hrdinném" útěku přes dráty v Německu zabili i příslušníky pohraniční stráže NDR. Za vraždu by prostě šli k soudu.

byste byl vy, nebo někdo z vaší rodiny či přátel "v nesprávný čas na nesprávném místě" podříznut jako tele, byl by váš názor stejný?

Váž., pane
každý režim ať totalitní či demokratický a nebo jejich odnože potřebují represivní složku, kterou je policie a to nejen k udržení nastoleného režimu. Pokud se nebavíme o příslušnících zvl. složek, kterou bylo stb,aj., tak i tehdy policista řešil převážně věci týkající se otázek veřejného pořádku. Polopaticky Vám mohu napsat, že se jednalo o to poslední ho... na článku řetězu, které nic nemohlo změnit jako většina obyvatel tehdejšího státního zřízení. Možná, že sám tento policista, který byl podřezán jak prase zachránil někomu před darebákem život... sám bych dovedl pochopit situaci, kdy by někoho zabil v případě bezprostředního kontaktu v obavě před zatčením (přestřelka aj.), ale podřezat svázaného může udělat jen hovado !!!

Tak naposled. Nejsou to moji hrdinové a v podstatě jsou mi lhostejní. To co hájím, je právo postavit se na odpor. Právo jejich, moje a také vaše.
Oldo, něco si o tom přečtěte, již prezident Beneš je vyznamenal za aktivní odpor a hádejte v kolika letech?
Pro klokana. Chápu. Důvod je ale jediný, partizánská válka se svými specifiky, kterou uznává i soud pro lidská práva. Pokud by zůstaly v republice, skončili by na šibenici tak jako další dva členové jejich skupiny. V odporu chtěli pokračovat i za hranicemi a je zdokumentováno, že se hlásili do tajných služeb. (k SNB níže).
Pro ostatní. Máte na mysli ty příslušníky pohraniční stráže NDR, po jejichž zásazích zůstávaly na ostnatých drátech vyset rozstřílená těla těch, jejichž jediným proviněním byla touha po svobodě (a byli to právě ti co chtěli přejít neozbrojeni )? Kolik z těchto pohraničníků šlo k soudu za vraždu?
Další. Nikdy bych nepracoval v ozbrojených složkách totalitního státu a tak bych nemohl být v nesprávný čas na nesprávném místě.
K poslednímu. Nemusíte mne poučovat o důležitosti existence policie. Idealizování komunistického policisty však nechám na Vás. Již v roce 1946 obsadila KSČ ministerstvo vnitra a zahájila důsledné čistky. Takže i ten poslední článek řetězu musel být po převratu loajální. A z vlastní zkušenosti vím, že když jsem byl předveden k výslechu proto, že jsem si pustil hubu na špacír, vrátil jsem se s ní od krve a přeraženým nosem. I to byli pouze řadoví policisté, kteří si plnili své denní povinnosti v potírání kriminality. Mimo to byli také loajálními přisluhovači totalitní moci.St.
Staženo z netu.
Bratři Mašínové
Bratři Ctirad Mašín (* 11. srpna 1930) a Josef Mašín (* 8. března 1932) jsou syny generála Josefa Mašína.
V roce 1945 byli bratři vyznamenáni prezidentem Edvardem Benešem čs. medailí Za chrabrost za „osobní statečnost v době války“. Jsou však známi především svým ozbrojeným odbojem proti komunistickému režimu v Československu v letech 1951 - 53 a posléze odchodem z komunistického Československa přes východní Německo do západního Berlína v říjnu 1953. Český premiér Mirek Topolánek ocenil jejich odbojovou činnost čestnou plaketou, kterou předal 28. února 2008 ve Spojených státech Josefu Mašínovi a Milanu Paumerovi 4.3.2008 v Kramářově vile v Praze.
Po únoru 1948 pokračovali v ozbrojeném odboji, tentokrát proti komunistům. Ctirad a Josef Mašínovi byli za žertovnou debatu o schopnosti před nimi stojícího vraku letadla, považovanou jako záměr uprchnout na Západ po nějakou dobu vězněni, Ctirad byl ve výkonu trestu i v uranových dolech v Jáchymově.
• 13. září 1951 v Chlumci nad Cidlinou zabit příslušník SNB Oldřich Kašík při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní.
• 28. září 1951 v Čelákovicích podřezán po podání chloroformu svázaný příslušník SNB strážmistr Jaroslav Honzátko při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní.[1] Tento čin Mašínů je nejčastěji odsuzován, neboť i v případě vyhlášeného válečného stavu by se v souladu s Úmluvou o zacházení s válečnými zajatci z roku 1929 jednalo popravou bezbranného zajatce o válečný zločin. Na druhé straně při partyzánské válce je takové zacházení ze zajatci běžné, neboť si je žádá vojenská nutnost, a za druhé světové války je navzdory právnímu pohledu praktikovaly všechny strany konfliktu, včetně českých a slovenských partyzánů - a právě takovéto činy protinacistického odboje vyviňoval zákon č. 115/1946 Sb.
• 2. srpna 1952 mezi Čáslaví a Hedvikovem byl zastřelen svou zbraní pokladník (člen LM) Kovolisu Josef Rošický při přepadení vozu vezoucího výplaty pro zaměstnance do Hedvikova. Dle tvrzení Milana Paumera se však zastřelil, když při potyčce stiskl spoušť ve chvíli, kdy mu Josef Mašín zkroutil ruku, tak že hlaveň mířila na pokladníkovo břicho.
Ozbrojený pokladník bránil peníze před Mašíny, kteří byli převlečeni do uniforem Lidových milicí. Pokladník nejprve zatajil, že má u sebe zbraň a poté se snažil zadržet neozbrojeného Josefa Mašína. Ten ho však v následné potyčce zastřelil.[2] Vedou se spory, zda zmíněný pokladník byl členem milicí. V knize Odkaz[3] je citována řeč vysokého představitele Lidových milicí a bezpečnostního referenta Karla Skokana, který také jel ve vozu a který tehdy prý tvrdil, že Rošický je člen závodní milice. Zaznívá také názor, že v tomto případě došlo k záměně jmen, milicionář se měl jmenovat Rosický a Mašínové měli zastřelit bezpartajního nečlena milicí Rošického.[4] Podle některých svědectví si za uloupené peníze (cca 900 000 korun) pořídili motorky, kožené boty, módní oblečení a jeden z členů skupiny si měl nechat zavést vodovod v domě a koupit rozkládací gauč.[5][6] V obhajobě zaznívá, že motorky byly určené pouze k rychlému přemisťování v rámci odbojových akcí a vybavení do bytu Václava Švédy zakoupili pouze proto, že ho komunisté o všechen majetek připravili a on neměl ani na čem spát, jinak žádné z uloupených peněz nepoužili pro vlastní (osobní) potřeby.[7]
• 7. září 1953 na Olomoucku po zapálení 11 stohů byl těžce zraněn člen požární hlídky a zároveň příslušník Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti Lecián, který se pokusil Mašíny zadržet (přišel o oko).
Útěk z Československa
Teprve v roce 1953 se jejich pětičlenná skupinka rozhodla opustit Československo. Na území NDR byla však odhalena a pronásledována vojskem a příslušníky bezpečnostních sil. Celkem bylo proti pěti odbojářům mobilizováno 20 000 WOPO, jak se říkalo příslušníkům Volkspolizei. V říjnu 1953 v tehdejší NDR byli ve stanici Ucro zastřeleni komisaři H. Grumini a M. Lehman, další policista byl těžce zraněn. Potom byli zastřeleni policisté H. Hoffmann a H. Sunckel.
Dva členové skupinky Václav Švéda a Zbyněk Janata byli v sovětské zóně Německa dopadeni a vydáni do Československa, kde pak byli popraveni. Bratři Mašínové a poslední člen skupiny Milan Paumer úspěšně dorazili do západního Berlína. Milan Paumer s vážným průstřelem břicha. Později, v USA, se všichni tři přeživší členové skupiny přihlásili do americké armády se záměrem pokračovat v protikomunistickém odboji.
Jelikož při přípravě útěku a při něm zabili celkem šest ozbrojených lidí (dva příslušníky bezpečnosti a ozbrojeného člena lidových milicí, který vezl výplaty, tři příslušníky východoněmeckých ozbrojených složek), je dodnes ta část české veřejnosti, kterou kauza zajímá, rozdělena na dva tábory, z nichž jeden považuje skupinu bratrů Mašínů za vrahy, zatímco druhý za národní hrdiny, kteří vedli legitimní ozbrojený odboj proti totalitnímu komunistickému režimu.
Vyznamenání
• V roce 1945 vyznamenání Dr. Edvarda Beneše za "osobní statečnost v době války" čs. medaile Za chrabrost.
• Nově vytvořená Plaketa předsedy vlády České republiky - udělena 28.února 2008 premiérem Topolánkem. Podle svých slov jí Topolánek udělil, aniž by svůj záměr s někým konzultoval.
Vyznamenání od Mirka Topolánka vzbudilo novou vlnu diskuze o třetím odboji, některé veřejně známé osoby však s vyznamenáním nesouhlasily.

Také naposledy. Vidím, že to nemá cenu, Váš názor respektuji, Vy respektujte můj.

Skoro vše kolem Mašínu jsou lži,vymýšlejí se řeči o odboji.Tvrdí, že se chtěli vrátit zpátky s jakousi svobodnou misí. Leda, že by to vzali z Koreje, kde zase jen zabíjeli a krví jiných si vykoupili svůj americký pobyt, vzali přes území Ruska a vsadili na moment překvapení.

Váž. pane,
pokud nemáte vlastní názor a věříte jakému-koliv článku z netu tak mi je Vás spíše líto, že neumíte číst a třídit myšlenky pisatelů. A ad.2) Vaše citace : Nikdy bych nepracoval v ozbrojených složkách totalitního státu a tak bych nemohl být v nesprávný čas na nesprávném místě.- tak Vám mohu říci, že práve proto by jste si měl těchto lidí Vážit, protože Vás musí navíc zajímat lidský život, kdy demokratický systém "pokud jej prosazuji" zavrhuje trest smrti. Navíc se nezlobte co napíši, ale s takovým názorem Vás lituji a nepřeji Vám, aby v tomto demokratickém státě provedl někdo obdobný útok na Vaši rodinu ze strany přívrženců DS (krajně pravicové strany) a to jen proto, že budete Vy a nebo někdo z Vaší rodiny na nesprávném místě v nesprávný čas !

Je mi líto, ale naše náhledy na právo a morálku v případu bří Mašínů jsou příliš rozdílné. Pro vás hrdinové, pro mne vrazi.

Hájíte právo postavit se na odpor? Ale ten vám přece nikdo nebere. Jen mi vadí, že vám vůbec nevadí dopouštět se "při právu na odpor" kriminálních činů vč.vraždy.

Tak chlapi už není co řešit, ten debílek je pryč a tohle forum je úplně k HHHH

TUNEL ÍČKO nakoupil nová auta a teď si je budeme prohlížet na obrázcích a koukat se na ně z okna.

SKUTEČNÝ PŘÍBĚH
Měla to být rutinní cesta pro důkazy na benzinku za městem. Jenže policista, který záznam z bezpečnostní kamery potřeboval pro vyšetřování, nesměl jet služebním autem. A tak šel na benzinku pěšky. Letos dostala policie na zajištění provozu o miliardu korun méně, a proto šetří. Navíc je ekonomická krize.
David Port, MF DNES

Ilustrační foto.

"Cesta mi zabrala 53 minut. Vedoucí benzinky mě viděl, jak jdu pěšky, a nabídl mi odvoz. Ale odmítl jsem, připadal jsem si jak žebrák," píše policista ze severní Moravy na webu policista.cz, kde diskutují "muži i ženy zákona" o svých problémech. "Do kanceláře jsem se dostal za dvě hodiny. Ale ušetřil jsem asi litr benzinu," doplňuje.