A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Nepochopil jsem články kolegů, kteří neustále poukazuji, že dělník má nižší plat a proč si stále stěžujeme. Jde přece o to, že bylo veřejně panem Langrem přislíbeno, že platy policistů, hasičů, celníků, příslušníků VS a JS budou navýšeny, kdy došlo k navýšení platů pouze těch nahoře a na řadové nezbylo. Nezlobte se na mne, ale srovnávat nás neustále s dělníky to je zavádějící. Pět mých spolužáku ze střední školy pracují v dělnických profesí dva jako parťáci a tři jako mistři, kdy pouze jeden má nižší plat než já a to o 300,- Kč.
Není na místě nás srovnávat se strážníky MP, kdy v našem městě mají strážnici vyšší plat díky našemu novému zákonu a to jsou pouze vyučení.

MP a ve fabrikách brali u nás více již před novým zákonem, teď je ten rozdíl akorát ještě větší

Závádějící, jak jsi uvedl, to opravdu je. Proto tedy musíš pochopit, že opravdu v nějakých okresech, u této problematiky by bylo spíše lepší uvést, konkrétních městech, vydělávají dělníci opravdu stále ještě méně než policisté.
Rád bych uvedl své město, ale z pochopitelných důvodu to neudělám. Hlavní problém vidím v tom, že ve srovnání s dělníky z Prahy je plat policistů (se všemi riziky, které obnáší) úplně směšný. Na druhou stranu, když tyto stránky bude číst občan z regijonů, kde je tak nízká zaměstnanost, nikdy podle mne nepochopí, že si stěžujeme, když on sám by např. ve fabrice dělal i za 15.000,--Kč.
Protože však těmto lidem nikdy nevysvětlíme o čem vlastně naše práce je (museli by si ji vyzkoušet) v očích převážné skupiny veřejnosti zůstaneme pouze za ubrečence a žádnými dalšími příspěvky je nepřesvědčíme.

je jasné, že osobní nám plebejcům může činit 60% základu. Já mám 3% a o tom to všechno je. Vedoucí jsou kariéristi a neuznávají práci na ulici. Odměny dostávají jen kancelářští a také vysoké osobní a to mají stejný rizikáč i když z kanceláře paty nevytáhnou.

je mi líto, že ministr vnitra netuší, co se u PČR děje. Jak stoupá administrativa. Třeba bloková pokuta - trvá administrativa půl hodiny. Káóčko uložit a ještě do ETŘ, nezaplacenou ještě předat zaknihováním trvá 30 minut. Jak to asi vypadá na DBA když bych dal 10 pokut jako dřív. Kolik hodin bych poté seděl u počítače kvůli této agendě.

Každý rok zavedou další počítačový program, který usnadní jednomu vedoucímu práci, ale řadovým policistům ji přidá. Dříve jsem měl běžný PŘ napsaný za 5 minut na striji a nyní v ETŘ za 30 min když to všechno funguje a když se jako hlídkař dostanu k počítači včas, ptotože běhám po služebně od jedné cizí kanceláře k druhé abych jeden volný nalezl. Ve třetí třídě jsou nám přidělovány přestupkové spisy, i když máme dělat PŘ pouze v blokovém řízení. V noci dokumentujeme i TČ. I když nám toto nepřísluší nikde se nenajde nikdo zkontrolního proč se tak děje aj.

citace pane langera:

Žádostí o trpělivost s vědomím garance toho, co jsem řekl, tedy že roční příjem za letošní rok bude vyšší než za rok minulý a větší míru ochoty přijímat informace tak, jak jsou a nepodléhat fámám a dezinformacím typu, že je někdo degradován, neboť to není pravda, protože od nového roku nastupuje nový služební zákona a je to úpně nová situace a hodnosti končí, nastupují hodnostní označení.

NA PODKLADE UVEDENEHO MOHU VAM S PREDSTIHEM RICI ZE JSTE LHAAAAAAAAAR PROTOZE SE ALESPON JEDEN POLICISTA NAJDE KTERY S PLATEM DOLU PUJDE.

To slibuje, protože ví moc dobře, že do konce roku nebude ministr a pak to svede na toho nového, že to měl napravit.

komentář (polda, 08. 01. 2007 09:37)
Pánové jak to tak vidím, tak je to boj mezi naším vedením, který obhajuje nový zákon, který je bohužel výhodný jenom pro ty nahoře. Jak MV tak PP se ho snaží obhájit všemi prostředky, jak vystoupeními v médiích, tak písemnými vyjádřeními veřejnosti, kdy se tuto snaží dostat na svou stranu. Je špatné, že uvádějí spoustu polopravd a říkají jenom to co se jim hodí. Bohužel spoléhají na neznalost obyvatelstva. No a pak na druhou stranu tu jsme my, kteří se snažíme si udržet životní úroveň z minulého roku a to se nebavím ani o nějakém navýšení platů jako u všech ostatních zaměstnanců. V tuto chvíli musíme něco udělat, ať je to demonstrace nebo i jiné adekvátní prostředky, protože jestli ne, tak se zavře hladina a soudruzi z našeho vedení válku vyhrají.

I když vím, že hodně kolegů nevěří v odbory, tak i ti za nás bojují ( a tím nemyslím jenom ty naše) a snaží se něco pro nás udělat. Jenom tím chci říct, že ti jediní se mohou dostat k policejnímu prezidentovi a panu MUDr. Langerovi a argumentovat, kolik nás je nespokojených. Pokud máte možnost, tak se kukněte na NOS, kde v aktualitách je dotazník, který je třeba vyplnit a odeslat na NOS, aby měli něco v ruce a mohli za nás bojovat.

A myslím, že je bezpředmětné říkat, že ti pro nás nic neudělají. Jak tu někdo řekl, musíme se spojit a být jednotní. I hasiči a ostatní složky chystají a vymýšlejí jakými prostředky se budou bránit.

Takže na závěr si myslím, že v médiích zatím naši nespokojenost prezentovali celkem obstojně a je na nás jak to zhodnotíme. Přeji hodně zdaru všem.

http://www.nosp.cz/index.php?co=66

To je holý fakt v Itálii je 80 % policistů v odborech a u nás je v odborech pouze 10 %, kdy tím pádem odbory zastupují menšinu a nemají takovou sílu jako třeba v Itálii.

Považuji se za jednoho z těch, kteří něvěří odborům. Dříve jsem slíbil, že se již do odborů nebudu navážet a to z důvodu, který uvádíš ve svém příspěvku, že opravdu musíme být jednotní.
Nicméně, abych si ujasnil své názory na odbory (myslím ty zástupce, kteří se tedy dostávají za ministrem), potřeboval bych vědět, co je to tedy za kolegy.
Dopředu se omlouvám všem, které nějak urazím, ale mě připadá, že v této skupině není nikdo, kdo za nás opravdu bojuje i s rizikem, že za tento boj může také skončit. Já u jednání s ministem nebyl a tudíž mi nejde do hlavy, jak zástupci odborů mohli odejít s částečným uspokojením, s vyjádřením ministra, že platy budou dorovnávat osobním ohodnocením a další bláboly. Přece kdyby tam byl tedy někdo, kdo chce bojovat za obyčejné policisty, nemohl by se nechat ukecat takovými nesmysly. Tím nesmyslem myslím i to, že se budou platy sledovat a vyhodnocavat. Ať už bude pravda s platy jakákoliv, můj názor je ten, že platy se nijak dorovnávat nebudou, stát na to prostě nemá.
Na závěr - opravdu se tímto příspěvkem nijak nechci dotknout odborů, jsem rád, že vůbec někdo s ministerm jedná, prostě si chci pouze vyjasnit určité věci.

u nás i toto zákon tuším upravuje, v odborech může být max.40% policistů, ikdyž jsem názoru, že je to protiústavní.....

Je chybou, že nejste v odborech, nikdo jiný se za vás nepostaví. Zamyslete se nad tím, aspoň něco se jim vždy podaří vyřídit, jinak platí jen zákon a nikdo vás nepodrží.

Už jste počítali s tím, že na toho 26.1.07 zpohotovostněj SPJ a třeba ijiný útvary, aby se nemohli přidat k demonstraci? Být zařazen na SPJ tak by se mi moc do práce 26.1. nechtělo . . .

Žádné extra opatření jako při derby nebo příjezdu Baníku tu nebude, nemusíš se obávat. Mě zajímá, jestli už je něco bližšího k tomu datu. Organizace, ohlášení apod.

Vidím, že do této diskuze se snad zapojuje i vrcholový menegment policie a když ne policie, tak alespoň menegment krajských správ. Já jsem pouze řadový policista, který slouží již osmým rokem a to stále jak se slangově říká na ulici. Dle mého názoru je to zde dne ode dne horší a horší. To ale všichni co sloužíme v přímém výkonu víme. Ale nevědí to ti pánové, kteří o nás rozhodují a s tím by chtělo něco udělat. Zaráží mě pouze ten fakt, že naši představitelé odborových svazů neustále tvrdí, že vše je v pořádku. V každém možném rozhovoru či zprávě tvrdí, že celoroční plat bude vyšší než ten loňský. Jak jsem již uvedl, jsem pouze středoškolsky vzdělaný člověk. Maturitní zkoušku z matematiky jsem však složil na chvalitebnou. Nejsem tedy schopen pochopit a v matematické rovině vypočítat jakým způsobem budu mít za nadcházející rok vyšší plat než za ten minulý, když je jasně stanoveno platovým výměrem, můj příjem na následující rok. Byl bych rád, aby někdo z vedení, odborářů, či odborníků na danou problematiky, nám obyčejným lidem vysvětlil jakým způsobem toto navýšení vznikne.

To víš nadřízeným se tam plete to x na druhou. X je plat a zbytek si vypočítej. Suma sumárum jim výjde, že tvůj plat bude vyšší. Bohužel realita je bez toho na druhou. Takže jsme se dostali do roku 2005 a pak, že cestovat v čase nelze :-)

Podívej se na můj příspěvek níže, Zde to máš vysvětlené. Sečti si složky platu za rok 2006 ( samozřejmě mimo přesčasů a příplatků ) a tento výměr srovnej s rokem 2007. Výsledek v roce 2007 bude jistě vyšší - tedy jsi dostal prakticky přidáno, tak jako já. Pan mimistr ale stále nechce připustit výši příplatkových hodiny v měsíci a roce 2006, kdy tato položka není dostatečně vykompenzována. Závěr - na platovém výměru jsi dostal přidáno - a stále jede styl asertivního chování, jak vyučovali na policejní škole - styl gramofonové desky přeci znáš. Skoro mě připadá, že tam nastrčili nějakého naprogramovaného androida s podobiznou našeho ministra, který přes věcné argumenty odpovídá stejná a stejná slova - máte přidáno, máte přidáno, máte přidáno, máte přidáno....... Je to legrace s hořkostí v puse.

http://www.nosp.cz/index.php?co=66

Es Pe

Pane ministře dovolil jsem si si zde překopírovat Vaše ubezpečení o výhodách nového zákona a vysvětlení toho, čemu stále nerozumím a budu na toto nechápajíc reagovat :

Porovnáním příjmu z konce roku 2006 s novým platovým výměrem nezískáme správný výsledek. Ti, kteří budou řádně plnit své povinnosti, budou mít v celoročním srovnání vyšší příjmy v roce 2007 než v uplynulém roce. Příjmy příslušníků bezpečnostních sborů se v roce 2007 navýší v průměru o 7,5%, což je o 50% více než u jiných státních zaměstnanců. Příslušníci ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby mají o 10% vyšší základní tarif.
Nejedná se o degradaci

S novým služebním zákonem není degradován žádný policista nebo hasič. Hodnosti, které platily, s novým zákonem zanikají a Vám náleží nové služební hodnosti a k nim příslušná hodnostní označení.
Nezavírejme oči nad výhodami
Týden dovolené navíc
Kratší pracovní doba o 2,5 hodin týdně
14 dnů zdravotních rehabilitací
Progresivnější růst výsluh

1. VÝHODA ?

Tvrdíte, že nelze zaměnit jablka s hruškami a je třeba porovnávat s porovnávatelným a tedy je třeba porovnávat platový výměr z roku 2006 ku roku 2007. Tvrdím, že pro mě je jen jedno hledisko a to zda si pohorším či nikoliv a toto je hledisko i jiných policistů, kteří zde dávají příspěvky. Nyní fakta, která nechcete vidět. Ale jedu dle Vašeho smýšlení - prosím :

ROK 2006 (zařazení zpracovatel) :
---------------------------------------------

- tarifní plat 18.910,- Kč ( třída/stupeň 9/8)
- zvl. přípl. riziko 3.000,- Kč
- zvl. přípl. směnnost 300,- Kč
- hodnostní příplatek 1.900,- Kč
- osobní příplatek 1.000,- Kč
--------------------------------------------
celkem platový výměr 25.110,- Kč ( pro rok 2006 ) + ( v průměru 4.000,-Kč příplatky SO+NE, noc, )


ROK 2007 ( zařazení zpracovatel ) :
--------------------------------------------

- tarifní plat 25.070,- Kč ( třída/stupeň 5/6 )
- zvl. přípl. riziko 3.000,- Kč
- osobní příplatek 1.000,-Kč
---------------------------------------------
Celkem platový výměr 29.070,- Kč ( pro rok 2007 )

Takže pane ministře na tyhle výsledky Vy přesně hrajete, tedy srovnávat platový výměr s platovým výměrem a v těchto číslech jasně vidíme výhodný rok 2007, kdy jsem si polepšil - děkuji.

Ale abychom zůstali u země. Teď na co stále zapomínáte. Jsem příslušníkem, který slouží směny včetně tzv. půlených nočních směn ( 22.00 -03.00), den, odpolední, noční, SO + NE, svátky, kdy v roce 2006 jsem měl tyto příplatky propláceny a jejich běžná výše byla od 3.500,- až 4.500,- Kč v jednotlivém měsíci. Tedy v půměru asi 4.000,- Kč.

A teď si prosím přidejte těchto 4.000,- Kč příplatků, které jsem měl běžně v roce 2006 k platovému výměru 25.110,- za rok 2006 a vyjde Vám číslo, které je nějak stejné s tím letošním platovým výměrem, že !!!!! Kde je tedy alespoň 5 % valorizace platu a tedy skutečně navýšené peníze, které se mi objeví fyzicky přede mnou ? My přeci umíme počítat. Nás přeci nezajímají části platu, ale jejich běžný souhrn - ne tedy jen platové výměry, když součástí byly v roce 2006 i ty finančně podstatné příplatky.

2. VÝHODA ?

To je něco nového od 1.1.2007 ta zkrácená doba o 2,5 hodiny týdně, tedy pracovní týden 37,5 hodiny. To je ta výhoda ? Vy nevíte, že pracovní týden 37,5 hodiny již byl zaveden před rokem 2007 ?

3. VÝHODA ?

Rehabilitace po 15 letech služby nebo 40 letech věku. Ano ale podle předešlého zákona. Nový zákon říká pouze po 15 letech služby. Je mi 41 let a již dva krát jsem měl rehabilitaci dosaženou věkem ( odslouženo 11 let 10 měsíců ). Tedy dle nového zákona nemám již nárok. Připomínám například bratry Slováky, kde mají policisté nárok po dosažení věku 35 let.

4. VÝHODA ?

Delší dovolená. Ano první výhoda, ale když si vzpomenu na těch 150 hodin, tak říkám nechte si těch 5 dnů dovolené a nejednejte s námi, jako feudální pánové. Když v práci, tak za spravedlivou odměnu a ne vaše přemýšlení, ze kterého je mi zle na duši, neboť již návrh předešlých přesčasových 300 hodin a jejich " stažení " vypovídal o něčem shnilém v myslích navrhovatelů - obhájců těchto hodin. Chtěl bych být občanem tohoto státu, který když vykonává nějakou činnost, tak je zaplacen a když nevykonává, tak zaplacen není. Viz. slovenský policista žádné předplacené hodiny ve služebním zákoně nezná, ale jistě dá práci navíc z obecné potřeby, tak jako my při naší práci.

DEGRADACE NENÍ DEGRADACÍ ?

Je jedno, jak tomu říkáte, ale dnešní pohled na policistu s odslouženými 26 léty a zkušenostmi, který z nadporučíka " propadl " až do " sklepa " na podpraporčíka a má nyní hodnostní označení o stupeň nižší než já tedy
praporčíka, je jistě pro tyto policisty povznášející. A co mimořádně povýšení policisté - například za záchranu života ?

Tedy závěrem - budu nyní končit 12 rok u PČR, kdy Vám upřímně řeknu a je to skutečně upřímné - v novém zákoně nevidím vůbec žádné klady - ty prostě pro řadové policisty nejsou a když sleduji ty Vaše odpovědi na těchto stránkách, v televizi, zaznamenané hovory z jednání ze dne 5.1.2007, tak mám dojem, že jste v rukou profesionálních manipulátorů z Policejního prezidia a svědčí o tom slova našeho pol. prezidenta pana Husáka, který se o velmi nespokojených policistech vyjadřuje diplomaticky - " určitá skupina ne zcela spokojených policistů ". Z toho si vyvozuji, že náš pol. prezident si asi myslí, že jsme téměř spokojeni, ale ne úplně - zcela. To je opravdu legrační, když okolo sebe slyším samé vulgarismy na adresu odpovědných za tento stav. A jako poslední uvedu, že za celou dobu u Policie ČR jsem to neviděl, tak černé jako nyní - tedy se Vám to povedlo, takhlen zle na tom policie ještě nebyla - jak na duchu, tak i jinak - třeba v mzdové politice.

Ještě jsi zapomněl na progresivnější růst výsluh. Možná s odslouženými léty, ale zase se odečítá od odsloužených let nemocenská a v zákoně také nenajdete, co se považuje za dobu započtenou. Vzhledem k tomu, že nový zákon říká že se nově provede zápočet ke dni nabyti účinnosti nového zákona, tak předpokládám, že tam změny jsou. A jistě ne k lepšímu, protože jinak by se tomu udělala patřičná reklama. Po odchodu do civilu jsou proti předchodzímu zákonu jen nevýhody- poloviční valorizace než dosud, odečítání nemocenské od vyplacené výsluhy, odečítání výše výsluhy od podpory v nezaměstnanosti /to už ale platí asi 2 roky/.

Jinak příteli, já jsem dělal totéž a před 8 léty jsem po 15 létech služby končil v hodnosti nadporučíka na oddělení I. typu s přibližně polovičním platem. Jen tak pro inspiraci si najdi na internetu nabídky úřadu práce a podívej se v jakých profesích a jaké platy zaměstnavatele nabízejí. Doporučoval bych to každému, kdo tady v těch příspěvcích lamentuje nad svými hladovými dětmi, nezaplacenými účty a vysokým nájmem. Naprosto chápu, že nikdy nikdo není se svým příjmem spokojen, zvláště ji-li snížen, ale přechod do civilu je v 90 % případů daleko větší pád příjmů. Tak vám z vlastní zkušenosti radím, výpovědi zvažte.Zvláště vy s hladovými dětmi.

Pro tři čárky --- :
To co jsem zde uvedl není žádné plakání - je to jen srovnání k čemu došlo od 1.1.2007 oproti roku 2006. V mém okolí mají někteří kolegové o 1.000,- Kč míň na platě a z doslechu vím i o částkách mínus 4.000,- Kč. Je třeba si položit otázku, jak se vyvíjely platy v našem protějšku - tedy v rozpočtových organizacích - u vojáků a pod. S těmito je to správné srovnání - jsou také placeni státem. Těžko si představit, že by například zdravotníci mlčeli, kdy by prošli stejným procesem, jako je to nyní u Policie ČR.
Nic víc, nic míň - jen tato srovnání a srovnání například se Slovenskem, které mělo teoreticky projít stejným procesem - ať si někdo prostuduje jejich zákon - žádné zpětné doby určité, žádných 150 hodin, zachované příplatky atd. - je třeba provnávat porovnávatelné, jak razí toto heslo pan ministr Langer - a Slovensko je jistě s námi porovnávatelné - systém výsluh a jiných sociálních výhod, které jsou v zahraničí standartem, nikoliv předmětem neskonalé závisti a odsuzování při pohledu z civilu.

Pitbulle, i když v součtu budeme masa, jsou oddělení, kde budu jeden, možná dva, kdo nebude mlčet, a to nestačí. Proč by se taky měli ozvat ti, kteří sice na někoho něco vědí, ale on na ně taky, čímž se sice pěkně navzájem drží v šachu, ale všichni dohromady jsou nedotknutelní.

Od pana ministra:
(MUDr.Mgr.I.L.)Nejedná se o degradaci
S novým služebním zákonem není degradován žádný policista nebo hasič. Hodnosti, které platily, s novým zákonem zanikají a Vám náleží nové služební hodnosti a k nim příslušná hodnostní označení.

(obyčejný středoškolák právě končící Bc.studium = já)
.pane ministře, ty zaniklé hodnosti mají policisté na uniformách a po 15,20 letech služby se s nstržm.budou cítit jako usmrkanci z policejní školy...:-(

(MUDr.Mgr.I.L.)Nezavírejme oči nad výhodami

* Týden dovolené navíc
* Kratší pracovní doba o 2,5 hodin týdně
* 14 dnů zdravotních rehabilitací
* Progresivnější růst výsluh
(já).týden dovolené navíc? Pro vícesměnný provoz nejde o žádný týden navíc - dovolená se rozpočítává na hodiny, tedy i z volna, takže jde o pár dní, jak kde, ale to jisté víte...........
.kratší pracovní doba? Pro vícesměnný provoz nejde o kratší pracovní dobu, např.nepřetržitý provoz měl stejnou délku služby v týdnu i dle starého zákona - kratší ano, ale pro policisty sloužící po-pá..................
.14dní zdravot.rehabilitace? Pro koho? Policista má nárok na ozdravné pobyty příp.rehabilitace až po 15 letech služby...................
.progresivnější růst výsluh? Odchodné zůstává ve stejné výši 6 platů - 8 neprošlo, stejně jako zůstává časový horizont nároků na odchodné a výsluhy. Určitě myslíte růst místo po 10letech tak po 15 a nižší než dle starého zákona, navíc valorizovaných místo 100 - 50%..........

(MUDr.Mgr.I.L.)Nesrovnávejme jablka s hruškami

* Srovnávejme platový výměr s platovým výměrem, nikoliv příjem z roku 2006 s platovým výměrem 2007
* Srovnávejme celoroční příjem při stejném množství přesčasů
* Srovnávejme příjem příslušné části roku se stejnou částí roku následujícího při stejném množství přesčasů

(já) .platový výměr - platový výměr - to je zřejmě motivace k nevyhýbání se službě......:-) další + pro ty, co slouží a nejsou každý měsíc na marodce atd.
.celoroční příjem? - reálný plat si vypočítám už nyní, protože 150hod.přesčasů (zelených) jsem za rok neodsloužil za posledních 11 let služby, takže tím si plat asi nezvednu a jiný příplatek tam není (osobní :-)? Neděljte si z lidí na ulici legraci)..............
.při stejném množství přesčasů mohu srovnávat co chci, když byly tyto loni propláceny, alespoň z části a letos nebudou, kde bude víc peněz???? ............

Pane ministře, nechci být hrubý,ne že by mi to zakazoval jen etický kodex, jsem tak vychovaný svými rodiči a jsem jim za to vděčný, ale to co tu předvádíte je na mě opravdu příliš.....

Ti policisté na ulici, kteří spadnou s platem a to výrazně nechtějí od Vás zase jen slova, ale činy, tak buď něco udělejte a zkuste sehnat peníze, nebo jim nelžete do očí a řekněte pravdu, že jim nic dát nechcete a s penězi opravdu spadnou.....

S pozdravem policista

No ono to bude asi tím, že pan ministr a vedení PP si myslí, že neumíme počítat. Nevím na co chcou čekat, vždyť mají svělý systém EKIS co AČR nechtěla a už dávno věděli co po 1.1.2007 nastane. Jsou to jen řeči, řeči, řeči. Ať čekají , ale MY ČEKAT NEBUDEME !!!!!!! DEMONSTRACE !!!!!! DRŽME SPOLU !!!!!!!

Týden dovolené jsme měli někteří už minule, ale přepočet přes odpracované hodiny tuto "výhodu celkem smažává ". Na rehabilitaci mám nárok již několik let, ale naše zařízení jedou na těžkou komerci - tak nejsou poukazy , nebo jen omezený počet --- pro vyvolené. Mám dost velký propad v příjmu mezi roky 06-07, protože ještě vloni jsem měl všechny příplatky-SO NE, noc atd.Připadá mi , že pan ministr ani zákon nečetl, protože by měl vědět, že služba přesčas lze nařídit MAX.150 hodin, jinak pouze " ve vyjimečných případech ve veřejném zájmu". Takže letos jsem na základu, což je o dost tisíc méně. ( a to nevím , co to je ten veřejný zájem ). Základem je porovnávat hrubé příjmy, a ne služební příjmy.

Tak ten byl dobrej, jak to mam sakra srovnávat s minulim rokem i s přezčasama, kdyžn jsem měl necelou stovku, na ppo přezčasy moc neletí, tak jde jen o to porovnat příjmy ne???????????No a je to jasný, každý měsíc o 3000 dolů, nevím, co na tom není k nepochopení sakra.