Hlava II
Přechodná ustanovení
§ 215
(1) Příslušník ustanovený do funkce podle dosavadních právních předpisů, který vykonává službu podle § 1 odst. 4, bude dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanoven na služební místo, pro které splňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenován do služební hodnosti, která je stanovena pro toto služební místo. Splnění požadavku oboru nebo zaměření vzdělání a dalšího odborného požadavku pro služební místo se nevyžaduje.
(2) Příslušníkovi ustanovenému do funkce podle dosavadních právních předpisů, který nevykonává službu podle § 1 odst. 4 a jehož nelze ustanovit na služební místo podle odstavce 1, skončí služební poměr uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Příslušníkovi uvedenému v odstavci 1, který pro služební místo nesplňuje další odborný požadavek, je bezpečnostní sbor povinen vytvořit podmínky pro splnění tohoto požadavku bez zbytečného odkladu.
(4) Příslušníka je možné dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovit na služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenovat do služební hodnosti stanovené pro toto služební místo, nejdéle však na dobu 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo nejdéle na 4 roky, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo nejdéle na 5 let, jestliže nesplňuje úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání.
(5) Příslušník zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do zálohy činné, zálohy pro přechodně nezařazené nebo do zálohy pro studující na školách bude dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jmenován do hodnosti a zařazen do zálohy, jestliže pro zařazení do zálohy splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. Příslušník, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zařazen do zálohy neplacené nebo je zproštěn výkonu služby, bude jmenován do hodnosti a ustanoven na služební místo až po vynětí ze zálohy neplacené nebo až po skončení zproštění výkonu služby, a to za podmínek stanovených v odstavci 1 nebo 3.
(6) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních předpisů trvá alespoň 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu neurčitou.
(7) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních předpisů trvá kratší dobu než 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou, a to na dobu zbývající do uplynutí 3 let.
(8) Příslušník uvedený v odstavci 4 se stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou v době trvání 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo 4 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo 5 let, jestliže nesplňuje úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí, jestliže splní stupeň vzdělání a obor nebo zaměření vzdělání stanovený pro služební hodnost, do níž je jmenován, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky; vykonání služební zkoušky se v tomto případě nepožaduje. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí též příslušník, který byl v uvedené době ustanoven na služební místo, pro které splňuje stupeň vzdělání a obor nebo zaměření vzdělání, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky.
§ 216
Příslušník Policie České republiky povolaný k plnění úkolů v Úřadu pro zahraniční styky a informace se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem Úřadu pro zahraniční styky a informace.
§ 217
Ředitel bezpečnostního sboru, který není ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve služebním poměru, se stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu neurčitou.
§ 218
(1) Hodnost dosažená příslušníkem podle dosavadních právních předpisů zaniká dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona má příslušník nárok na užívání hodnostního označení podle § 8 odst. 1.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na příslušníka, kterého prezident republiky jmenoval nebo povýšil do generálské hodnosti.
§ 219
Příslušníkovi, který je dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanoven na služební místo, na němž bude vykonávat službu srovnatelnou se službou vykonávanou do 31. prosince 2004, se pro účely zařazení do tarifního stupně započte celá doba praxe započtená podle dosavadního právního předpisu.88)
§ 220
Příslušník, kterému byl podle dosavadních právních předpisů udělen souhlas k členství v řídicích nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, k výkonu podnikatelské nebo živnostenské činnosti anebo jiné výdělečné činnosti v pracovním nebo obdobném poměru, je povinen bez zbytečného odkladu učinit úkon směřující k ukončení činnosti v souladu s příslušnými zvláštními právními předpisy,89) podle nichž je tato činnost vykonávána; to neplatí v případech, kdy se jedná o činnosti, které může příslušník vykonávat podle § 48.
§ 221
Složení služební přísahy podle dosavadních právních předpisů se považuje za složení služebního slibu podle tohoto zákona.
§ 222
Závazky, které vyplývají z dohod o rozšíření nebo zvýšení vzdělání uzavřených podle dosavadních právních předpisů, se nemění. Služební volno při studiu se poskytuje podle tohoto zákona.
§ 223
Nárok na náhradu cestovních výdajů přiznaných příslušníkovi podle dosavadních právních předpisů při vzniku služebního poměru nebo při přeložení na žádost příslušníka zaniká ke dni 31. prosince 2004. Služební funkcionář může příslušníkovi, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona žije odloučeně od člena rodiny v místě služebního působiště, přiznat náhrady podle § 149 odst. 2.
§ 224
(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.
(2)
Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.
(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.
(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnosti,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnosti,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.
(5) Zápočet dob podle odstavce 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.
(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2005, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1. § 166
Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků
(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.
§ 225
(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.
§ 226
Příslušník, jehož služební poměr skončí do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona a který nesplnil podmínku doby služby pro nárok na výsluhový příspěvek, s výjimkou příslušníka propuštěného podle § 42 odst. 1 písm. a) nebo podle § 42 odst. 1 písm. d), byl-li následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, má nárok na příspěvek za službu podle právních předpisů platných do 31. prosince 2004, jestliže by podle nich splnil podmínku doby služby pro nárok na příspěvek za službu. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.
§ 227
(1) Řízení ve věcech služebního poměru zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona provedou služební funkcionáři způsobem stanoveným v tomto zákoně, jestliže je rozhodováno o právu nebo povinnosti v něm obsaženém. V ostatních případech se řízení zastavuje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Podle dosavadních právních předpisů se posuzují rozhodnutí a právní úkony, které směřují ke skončení služebního poměru, i když služební poměr příslušníka má na jejich základě skončit až po nabytí účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 215 se v tomto případě neužije. Nároky související se skončením služebního poměru příslušníka uvedeného ve větě první se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
§ 228
(1) Do vydání vyhlášky k provedení § 104 odst. 2 se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a stížení společenského uplatnění.
(2) Do vydání nařízení vlády k provedení § 130 odst. 2 se postupuje podle § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.
§ 229
Základní tarif (§ 114 a násl.) v páté tarifní třídě a v šestém tarifním stupni činí vždy od l. ledna do 3l. prosince kalendářního roku 0,95násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
Hlava III
Závěrečná ustanovení
§ 230
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
2. Vyhláška č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky.
3. Vyhláška č.472/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky.
4. Vyhláška č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků.
5. Vyhláška č. 155/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků.
6. Vyhláška č. 324/2001 Sb. kterou se stanoví požadavky na fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, druhy služeb zvlášť obtížných a zdraví škodlivých a postup při udělování ozdravného pobytu.
7. Vyhláška č. 297/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 324/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, druhy služeb zvlášť obtížných a zdraví škodlivých a postup při udělování ozdravného pobytu.
8. Vyhláška č. 258/1997 Sb., kterou se vydávají pravidla přijímacího řízení a upravují některé podrobnosti týkající se hodnosti celníků.

§ 231
Účinnost
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou § 115 odst. 2, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
(2) Ustanovení § 229 ztrácí platnost dnem 31. prosince 2006.


Zaorálek v.r.

Klaus v.r.

Špidla v.r.
Příloha k zákonu č. / Sb.

Charakteristiky tarifních tříd
příslušníků bezpečnostních sborů


1. tarifní třída
Služební hodnost referent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ ODBORNÉ
Stejnorodé, přesně vymezené činnosti s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby různých postupů a rámcovými návaznostmi na další procesy, kde jsou předmětem činnosti ucelené systémy s vnitřním řádem mnoha vzájemně provázaných prvků s případnými dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou převážně zastoupeny konkrétní jevy a procesy různorodějšího charakteru s nároky na dlouhodobější paměť, dílčí představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Přesné smyslové rozlišování drobných detailů.

2. tarifní třída
Služební hodnost vrchní referent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ
Různorodé, rámcově vymezené činnosti se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na další procesy (dále jen „odborné činnosti“), kde jsou předmětem ucelené samostatné systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Značná smyslová náročnost.

3. tarifní třída
Služební hodnost asistent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ
Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s dalším vnitřním členěním. Vedení jednoduchých agend s jednotlivými prvky systému, malým rozsahem působnosti a omezenými vazbami na další agendy, vedení soustavy podkladové dokumentace spojené s vyhledáváním (bez analýzy), dokumentováním, šetřením, prošetřováním.
Psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou rovnoměrně zastoupeny konkrétní a abstraktní jevy a procesy různorodého charakteru. Nároky na aplikační schopnosti a přizpůsobivost různým podmínkám, na logické myšlení a určitou představivost (dále jen „mírně zvýšená psychická námaha“). Vysoká náročnost na identifikaci velmi malých detailů, znaků nebo jiných zrakově důležitých informací a zvýšené nároky na vestibulární aparát (dále jen „vysoká smyslová a neuropsychická zátěž“).


4. tarifní třída
Služební hodnost vrchní asistent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ
Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy, způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále jen „odborné specializované činnosti“), kde jsou předmětem činnosti samostatné komplexní systémy složené ze samostatných sourodých systémů. Zajišťování uceleného souhrnu služebních úkolů (dále jen „služební agenda“) ve věcně stejně zaměřené části úseku činnosti bezpečnostního sboru (dále jen „obor služby„) s vymezenou územní působností nižšího stupně.
S výkonem služby je spojena mírně zvýšená psychická námaha a vysoká smyslová a neuropsychická zátěž.

5. tarifní třída
Služební hodnost inspektor
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ
Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen „systémové činnosti“), kde jsou předmětem činnosti komplexní systémy složené ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami, například složité služební agendy organizačních složek bezpečnostních sborů s vymezenou územní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další obory služby nebo služební agendy organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností.
Zvýšená psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení soustavy úkolů, kde jsou více zastoupeny abstraktní jevy a procesy, s nároky na poznávání, chápání a interpretaci jevů a procesů. Vysoké nároky na paměť, flexibilitu, schopnosti analýzy, syntézy a obecného srovnávání (dále jen „zvýšená psychická námaha“). Vysoké nároky na vestibulární aparát a mimořádná zátěž nervové soustavy (dále jen „mimořádná smyslová a neuropsychická zátěž“).

6. tarifní třída
Služební hodnost vrchní inspektor
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ/VYŠŠÍ ODBORNÉ
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních sborů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a způsobem provádění nebo služební agenda organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „systémové specializované činnosti“) v oborech služby organizačních složek bezpečnostních sborů s územně vymezenou působností.
S výkonem služby je spojena zvýšená psychická námaha, případně mimořádná smyslová a neuropsychická zátěž služebních úkolů.

7. tarifní třída
Služební hodnost komisař
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKLSKÉ V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních sborů nebo obor služby organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností. Systémové specializované činnosti v oborech služby organizačních složek s územní působností s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další služební obory a zasahujících do mnoha věcných a právních oblastí.
S výkonem služebních úkolů je spojena značná psychická námaha vyplývající z velké složitosti kognitivních procesů a vyššího stupně abstraktního myšlení, představivosti, generalizace a z nutnosti rozhodování podle různých kritérií (dále jen „značná psychická námaha“).

8. tarifní třída
Služební hodnost vrchní komisař
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy v oborech služby bezpečnostních sborů s celostátní působností nebo v oborech služby s územně vymezenou působností s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupu organizačních složek bezpečnostních sborů s územně vymezenou působností při výkonu daného oboru služby. Systémové činnosti ve specializovaných oborech služby nebo ve služebních agendách bezpečnostních sborů zasahujících do různých věcných a právních oblastí nebo jinak věcně a organizačně složitých služebních agendách se zásadními vazbami na další obory služby.
S výkonem služby je spojena značná psychická námaha.

9. tarifní třída
Služební hodnost rada
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů nebo koncepce specializovaných oborů bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním členěním a právně a věcně složitou problematikou. Systémové specializované činnosti ve specializovaných oborech služby při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace výkonu služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku s rozsáhlou územní působností nebo výkonu služby specializovaných útvarů s celostátní působností.
Vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení. Hledání nových postupů a způsobů řešení netradičním způsobem. Přenos a aplikace metod a způsobů z jiných odvětví a oblastí. Rozhodování v rámci značně kombinovatelných, spíše abstraktních a různorodých jevů a procesů z různých odvětví a oborů (dále jen „vysoká psychická námaha“).

10. tarifní třída
Služební hodnost vrchní rada
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory a s širokými vazbami na jiné celospolečenské systémy předurčující konání nejširších skupin dalších osob v zásadních oblastech nebo specializovaných služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace výkonu služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku s rozsáhlou územní působností včetně řízení a koordinace uzavírání dohod s příslušnými územními celky sousedních států.
S výkonem služby je spojena vysoká psychická námaha.


11. tarifní třída
Služební hodnost vrchní státní rada
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku České republiky včetně systémové koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy.
Velmi vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení ve vysoce abstraktní rovině při značné variabilitě a kombinovatelnosti procesů a jevů a na schopnosti nekonvenčního systémového nazírání v nejširších souvislostech.

Tak jsem si opět pročetl zpětně několik stránek příspěvků na této diskusy, nestačím se divit a jenom to potvrzuje můj celkový pohled na věc. Ačkoliv nepatřím již k nejmladším kolegům, plně se s většinou jejich názorů ztotožňuji. Ale k věci. U naší firmy jsem dvanáct let a sloužím jako řadový poldík, což mi vyhovuje. Jde mi ale o jinou věc. Každý, kdo v tomto sociálně defektním prostředí nějaký pátek již funguje přeci moc dobře ví, že doposud zde v žádném případě nemohla být ani v nejmenším řeč o mimořádně kvalitní práci těch policistů, kteří zde na tomto fóru obhajují své vydobyté posty. V žádném případě zde nechci mezi nás vrážet klín, ale trocha pokory by snad neškodilo. Ruku na srdce Vy tzv. kvalitnější kolegové, zasloužili jste si opravdu všichni svá postavení díky své nadstandartní práci ? Pokud tvrdíte, že ano, pak já asi sloužím u jiné polcie. Nalejme si čistého vína. Doposavad zde chyběl karierní řád. Jinými slovy v drtivé většině ustanovování do různých funkcí to v žádném případě nebylo o kvalitě toho či onoho policisty, ale pouze o kamarádíčkování a servilnosti k nadřízeným. Tento stav pokračuje i nyní, viz. slavná systematizace služebních míst, kdy jsou tato přidělována policistům tzv. " za zásluhy", kdy nikdo nekouká na dosažené vzdělání, na znalosti cizích jazyků atd. Je zajímavé, že nikdo z těchto kolegů toto nepociťje jako nespravedlnost a ať již na pracovišti nebo i zde většinou nijak neprojevuje žádnou solidaritu se svými kolegy, kteří bohužel doplatili na zavedení nového služebního zákona do praxe. Maximálně se ozve, pokud některý s kolegů na tento problém poukáže. Myslím si, že již nastala doba, kdy je potřeba nazývat věci pravým jménem. Doposavad vžy u naší slavné firmy platilo, že to celé není o kvalitě, ale o kvantitě, nejvíce však o tlačence a známostech. Jak jinak si lze vysvětlit, že na spoustě odděleních dodnes jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří ani nedostanou šanci ukázat co umí a co v nich je. Jak jinak si vysvětlit, že za dobu mé praxe nadřízení nepovolovali v drtivé většině případů nikomu ( i můj případ ) zvyšovat si kvalifikaci na VŠ s oddůvodněním, že tuto při výkonu jejich povolání stejně nepotřebují. Je však zajímavé, že jejich synáčkové, dcerušky a kamarádíčkové byli vždy velice perspektivní a vzdělání a kvalifikaci si vesele dodělávali.
Vážení kolegové, pokud výše uvedený stav bude i nadále přetrvávat nezmění se u policie nic, ať si o tom myslí kdo chce co chce, vždy bude fungovat pouze je karierismus a v ústech zbyde pouze příchuť hořkosti z nespravedlnosti. A celá naše slavná policie jako celek půjde akorát tak od deseti k pěti.

Bohužel všechen elán a nadšení se po 1.1.2007 rozplynul, tohle nikdo nečekal.

Fakt by bylo zajímavé zjistit, kolik který funkcionář má u policie rodiných příslušníků, příbuzných a na jakém místě. To by byla psina. Vsadím se, že někde jsou takto obsazena pěkná místa. Něco jako Kosa Nostra.Já na bráchu, brácha na mě.

for realista: Budu ti oponovat. Příbuzné u PČR nemám, při mém nástupu zde nikdo z příbuzných a známých nepracoval. Začínal jsem na OHS (zrovna byla založena - byli dvě auta a zbytek pěší). Při práci na obvodu jsem dostal souhlas ke studiu Vš a doplnil si vzdělání. Jinak pravidelně chodili nabídky na různé kurzy - nikdo nechtěl, většina byla líná. Myslíš si, že nemám nárok na 6 TT i vyšší. Nikomu do pr... nelezu. Zase mohu říci, že dosti kolegům práce na OOP nevoněla a vraceli se na OHS. Čistá hlava, pravidelné služby, žádné psaní, více peněz. Všechno má své pro a proti. Záleží na tobě, co si vybereš a co proto uděláš. Ani bych se nedivil, že bych zde byl potrefená husa.

Nevím, jestli se zde najde nějaký bývalý četník jako já. Sám jsem odsloužil 12 let a odešel s příspěvkem za službu. I na nás dopadl nový služební zákon v té podobě, že nám vykrátili valorizaci příspěvku na polovinu oproti ostatním a místo příspěvku za službu jej nazvali nově výsluhový příspěvek. Jelikož se s tímto postupem neztotožnuji,nezbývá, než se proti tomu odvolat a bojovat proti celému zákonu.

Buď rád, že jsi odešel už se to tady sype a nebude dlouho trvat a nebudou mít lidi. Náborová akce NAJDI HLUPÁKA přece nemůže mládé lidi oslovit a udržet je tady. Nahrávají akorát managementu jinak pěšáka odstavili.

To jsme na tom stejně, já se taky budu odvolávat proti tomu snížení na polovinu. Udělali to fíkaně, přejmenovali to a po odvolání nám napíšou, že valorizace není nároková složka a tím to skončí.

pokud se odvoláš, získáš tím tu výhodu, že můžeš činit další právní kroky proti danému zamítavému stanovisku k odvolání až dokud to nedojde ke správnímu soudu...

Napadlo někoho z nás zvážit napsání žádosti o právní pomoc panu JUDr. Otakaru Motejlu - veřejnému ochránci práv? ... http://www.ochrance.cz/

Pravomoci - možnosti veřejného ochránce práv
podle zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv

Veřejný ochránce práv v České republice působí podle zákona k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, vykonávajících státní správu, pokud je takové jednání v rozporu s právem, nebo sice právu neodporuje, ale je jinak vadné či nesprávné, tzn., že neodpovídá principům demokratického právního státu a principům dobré správy nebo jsou-li tyto orgány nečinné.

Podle zákona je ochránce oprávněn se zabývat podněty, které směřují proti činnosti:

Ministerstev a jiných správních úřadů s působností pro celé území státu a správních úřadů jim podléhajících,
České národní banky, pokud působí jako správní úřad,
Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
orgánů uzemní samosprávy (tj. obce a kraje) při výkonu státní správy (nikoliv při výkonu samosprávy)
obcí při výkonu státní správy, nikoli však tam, kde obce rozhodují ve vlastní působnosti,
Policie České republiky s výjimkou vyšetřování, kdy působí v trestním řízení,
Armády České republiky a Hradní stráže,
Vězeňské služby České republiky,
zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova a ochranné léčení,
zdravotních pojišťoven,
orgánů soudu a státního zastupitelství při výkonu státní správy (zejména otázka průtahů v řízení, nečinnosti soudů a nevhodného chování soudců), nikoliv proti samotnému rozhodnutí státního zástupce nebo soudu.
Zákon poskytuje ochránci rozsáhlá oprávnění provádět v jednotlivých věcech nezávislá šetření, nedává mu však právo nahrazovat činnost orgánů státní správy a proto nemůže měnit nebo rušit jejich rozhodnutí. Při zjištění pochybení však může požadovat od úřadů či institucí, aby zjednaly nápravu. Významným oprávněním veřejného ochránce práv je, že není vázán návrhy stěžovatelů a může rozhodnout o zahájení šetření i z vlastní iniciativy.

Uvedené zákonné vymezení působnosti nedává ochránci právo vstupovat do soukromoprávních vztahů či sporů (včetně sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, i když jejich zaměstnavatelem je státní úřad). Nemůže také zasahovat do rozhodovací činnosti soudů, není odvolacím místem proti jejich rozhodnutí a oprávněn zasahovat do činnosti výslovně vyjmenovaných institucí. Působnost ochránce se tak nevztahuje na:

Soudy všech stupňů a typů v jejich rozhodovacích pravomocích,
Rozhodovací činnost státních zastupitelství,
Parlament, prezidenta republiky a vládu,
Nejvyšší kontrolní úřad,
zpravodajské služby České republiky,
orgány činné v trestním řízení.
Vedle výše uvedené činnosti, spočívající v řešení individuálních podnětů a jejich zevšeobecnění, má ochránce od počátku roku 2006 novou povinnost, která nespočívá v řešení individuálních podnětů jednotlivců, ale k jejímu naplnění ochránce vykonává systematické preventivní návštěvy všech míst a zařízení, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě. Jde o povinnost vyplývající z mezinárodně-právních závazků ČR, především z Opčního protokolu k Úmluvě OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Ochránce systematicky navštěvuje zařízení, kde jsou nebo mohou být osoby drženy na základě rozhodnutí či příkazu orgánu veřejné moci (např. soudu) nebo z důvodu závislosti na poskytované péči (především z důvodu věku, zdravotního stavu, sociální situace atp.). Konkrétní informace o této činnosti, včetně vymezení jednotlivých typů navštěvovaných zařízení a výsledků činnosti ochránce naleznete v oddíle Ochrana osob omezených na svobodě.

Napadlo včera jsme to probírali v práci máme tři možnosti :
- ústavní soud
- veřejného ochránce práv
- soud pro lidská práva ve Strasburgu

důvodů je mnoho a jak řekl jeden kolega stačí diskriminace proti vojákům, kdy byl chtěl vidět jak dokáže někdo obhájit, že práce vojáka je pro společnost významnější jak práce policisty, hasiče, celníka, příslušníka VS nebo JS.

okopčené od kolegy z www.policista.cz

NÁVRH PRO PČR
Zákon č.361/2003Sb.je dostatečně tvrdý, zvyšují se povinnosti a nároky na všechny příslušníky bezpečnostních sborů.

1) § 115a - navýšení pro dvousměnný,třísměnný a nepřetržitý provoz - zajištění dostatečného profinancování zákona, které jste tolikrát slibovali

2) Náplň práce - srovnání náplně práce a její konkretizace u jednotlivých útvarů (příp.zajistit neobcházení)

3)Cestovní a ubytovací náhrady pro policisty pracující mimo své trvalé bydliště

4) Obsazování funkcí u PČR policisty s dostatečnou praxí, zkušenostmi a vzděláním

5) Práce přesčas 150hod.buď proplatit, nebo zajistit náhradní volno pro policistu (kromě mimořádných událostí - povodně a jiné katastrofy, hromadné neštěstí atd.)

6) Zpětné, diskriminační zařazení služebně mladších příslušníků do tříleté zkušební doby. Ztížení jejich společenského zařazení.(hypotéky, úvěry apod.)
Doba určitá jen pro policisty, kteří nastoupili po 31.12.2006, ostatní dle původního rozhodnutí i s dobou určitou na 1 rok viz § 10 zákona

7) Možnost celoživotního vzdělávání všech policistů + vznik resortního školského systému – pravidelné školení

8) Ponechání výsluhových nároků a odchodného v současné výši

9) Zajištění kvalitních podmínek pro řádný výkon služby (oddělení, vozový park, výstrojní náležitosti a ostatní pomůcky pro výkon služby)

10) Zlepšení komunikace uvnitř PČR bez diskriminace jednotlivých policistů a skupin, včetně zlepšení komunikace s organizacemi a sdruženími pomáhajícími poškozeným a obětem atd. - tím odbourat strach z možného trestu při dožadování se plnění povinností bezpečnostního sboru

11) Neopodstatněné, nemorální hodnostní degradování příslušníků P ČR mimořádně povýšených za mimořádné činy spojené s nasazením života, za odvahu, záchranu lidského života apod. Popření jejich mimořádných zásluh ve sboru především díky nesystémovému ponechání hodnostních označení. Zákon toto ocenění absolutně přehlíží

12) navrácení neodůvodněného odebrání osobních příplatků a snížení preferenčních příplatků - jeví se jako postih za špatný výkon služby a trest

Docela by mě zajímalo kolik policistů podalo odvolání kvůli "retroaktivitě" zákona a odvolalo se kvůli zpětnému zařazení do zkušební doby na dobu URČITOU

Já a dalších 5 jsme ho včera podali, tak uvidíme jak to dopadne.

Oni dobře zaplacení funkcionáři z managementu taky dost straší a vyhrožují postihy a následky za odvolání a projevy nespokojenosti.

pro kolegu ROZPAD POLICIE

Strašit a vyhrožovat můžou ... mám možnost se odvolat proti rozhodnutí? ... mám a nedělám nic protiprávního ba naopak pociťuji újmu a odvolávám se právě proti újmě - žiji v právním státě, tak věřím ve spravedlnost. Nesmíme se bát do něčeho jít - už jednou jsem se odvolal proti vyší moci a i přes nelibost ředitele jsem spor vyhrál !!!

Před dvěma lety jsem četl článek německého policejního rady Bavorska, který poukazoval na to , že ČR má mnoho policistů, ale jen zlomek je vidět na ulicích, aby né, když venku slouží pouze každý 10. Rovněž poukazoval na špatnou materiální vybavenost a nadměrnou administrativní byrokracii. O zbytečně nadměrném vedení ani nemluvě. Pamatuji se, že po tomto ihned Langr kritizoval dosavadního ministra vnitra o nutnosti snížit počty vedoucích pracovníků, aby se odbourala duplicita. Výsledek ministrování Langra snížení počtu náměstků, kteří byli posláni za stejné peníze na jiný post a ještě jako všem vedoucím jim byl zvýšen plat.
Další jeho krok byl zrušení fungující Finanční police, kterou musí zavést jinak nás EU potrestá. Takže souhlasím s kolegy věc řešit prostřednictvím EU a třeba i žalobou na ČR. Uvidíme pane Langr jestli Vám ten blažený úsměv zůstane poté mezinárodní ostudě.

OKOPÍROVANÉ Z NOVINEK: ( CHCE SE MĚ ZVRACET )

Husák ale včera zopakoval, že pohoršit by si neměl nikdo. "Garantujeme, že platové výměry za rok 2007 budou vyšší u všech policistů než v roce 2006," řekl Husák. Podle něj policisté srovnávali své prosincové platy v uplynulém roce, které zahrnují například odměny za přesčasy a svátky, a platové výměry na letošní leden. Podle nového služebního zákona jsou ale právě tyto peníze "navíc" řešeny jiným způsobem. Přesčasy se například vyplácejí až po odpracování 150 hodin.

Podle ministra Langera je možné, že hlavně v počátcích působnosti nového zákona mohou někteří policisté pocítit rozdíly ve mzdě, ale ty se prý budou postupně odstraňovat. Policejní prezident připustil, že určitý problém by mohl skutečně nastat u tří až pěti tisíc mladých policistů zařazených do těch nejnižších tříd, ale nemělo by jít o propad. "Oni si totiž do loňska přivydělávali přesčasy, které jsou nyní řešeny jinak, takže je možné, že ve výsledku budou mít sice víc peněz, ale ne o tolik," vysvětlil Husák. Dodal ale, že skutečný vývoj platů u policistů bude možné posoudit až na konci roku. "K demonstracím v tuto chvíli není důvod," dodal prezident.

Nový zákon o služebním poměru přináší policistům, hasičům, celníkům nebo příslušníkům vězeňské služby řadu změn. Podle nových pravidel se budou muset například více vzdělávat, bude snazší jejich propouštění, přijdou o příplatky za práci o svátcích a hodnostní příplatek. Na druhou stranu mají slíbené vyšší mzdy.

PAN HUSÁK I LANGR NEMAJÍ NEJMENŠÍ SNAHU O NĚJAKOU ZMĚNU K LEPŠÍMU. MAJÍ PŘIJÍT MEZI LIDI VE 3 A 4 PT JAKÉ MAJÍ VZTAHY A PODMÍNKY V PRÁCI. JE TO TRAGEDIE CELÉHO ZŘÍZENÍ. POSLANCI SI PŘIDAT UMÍ.

okopírované z novinek:

Poláci jezdí vydělávat do Británie
Svérázným způsobem řeší problémy se svými platy někteří policisté ze sousedního Polska, kteří odjíždějí sloužit do Velké Británie a Irska. Po nezbytném školení se mohou Poláci stát v těchto zemích během několika měsíců plnoprávnými policisty a vydělají si tak několikanásobně více než jejich kolegové v Polsku. "Moje první výplata byla přesně tak vysoká jako v Polsku. Rozdíl byl jen v měně," řekl např. Andrzej, který je policistou v Londýně.

Podle mluvčího českého policejního prezídia Davida Kubaláka však není v našich podmínkách něco takového snadné. "Služební zákon to zakazuje, takže by ten policista musel nejdříve odejít od naší policie a vyvázat se ze služebního poměru," řekl Kubalák.

Na níže uvedené adrese České televize, je doslovný přepis části pořadu Otázky Václava Moravce, vysílaného na podzim r. 2005, kdy hrozila také demonstrace policistů, ale na rozdíl od současnosti, měla být zaměřena proti odložení služ. zákona. Je to z doby, kdy byl ministrem vnitra Fr. Bublan a Ivan Langer, coby stínový ministr. Pro ty, kteří chtějí srovnat názory a činy pana Langera v době kdy usiloval o ministerský post s činy které provádí nyní, nechť si doslovný přepis přečte a udělá si obrázek sám. Nutno podotknout, že nezávislý odborový svaz tehdy také vydal oficiální prohlášení, že chystanou listopadovou demonstraci nepodpoří.
Odkaz: http://www.ceskatelevize.cz/program/porady/1126672097/text/20541 1030500014_1.txt

Zajímavý výňatek z celého článku na výše uvedeném linku

------------------------------Část přepisu rozhovoru---------------------------
František BUBLAN, ministr vnitra ČR
--------------------
Samozřejmě, je to zásadní problém. Ta účinnost bylo odložena právě proto, že jsme nenašli
shodu na tom, jak by ty tarifní tabulky měly vypadat. Tady nejde o ty peníze jako, že by měli
méně policisté. Vy sám jste řekl, že jaksi příští rok nedostanou přidáno, dostanou přidáno.
Ten objem těch peněz je v podstatě stejný a byl by stejný i kdyby ten zákon platil, ale problém
je v tom přerozdělení. Pan předseda Langer určitě mi to potvrdí, že oni měli jiné požadavky,
oni chtěli více zvýhodnit management, naopak třeba zase levicové strany chtěly zvýhodnit
více řadové policisty. Já jsem měl takový střed mezi tím, ale bohužel ty tři tábory byly
nesmiřitelné a z toho důvodu to neprošlo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane místopředsedo, vy si myslíte, že by měl František Bublan v souvislosti s tím, co se děje
kolem služebního zákona rezignovat, proč?

Ivan LANGER, místopředseda ODS, stínový ministr vnitra
--------------------
Víte, já se odvolám teď na ten rozhovor s těmi policisty, protože mi přišel mail od jednoho
policisty, který připomínal starý vtip, ten říkal: Před nástupem ministra Bublana byla policie
na pokraji hluboké propasti. Po jeho nástupu do funkce udělala daleký krok v před, a to je
bohužel pravda. Policie je v krizi a ta krize se prohlubuje. Lidé neví, co bude zítra, co bude za
rok, mají špatné pracovní podmínky, nedůvěřují svým nadřízeným, a to všechno se potom
promítá do snížené akceschopnosti policie, snížená schopnost objasňovat trestné činy,
prohlubuje se nedůvěra a je mi líto. Pan ministr Bublan je v pořadí již ikstým ministrem za
sociální demokracii. Sociální demokracie obsadila tento post před sedmi lety, pan ministr měl
za úkol...
-------------------dále rozhovor pokračoval--------------------------

Velebnosti, chce se mi zvracet

Pánové a dámy ... podávám odvolání kvůli retroaktivitě zákona a potřeboval bych vědět jestli z.č. 283/1991 Sb. byl krom roku 1992 ( z.č. 186/1992 Sb.) do letoška ještě někdy novelizován - za pomoc díkec

Novela zákona o služebním poměru a její důsledky
Úvodem

Dne 1. března 2006 nabude účinnosti zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), který v § 26 obsahuje novelu zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a v § 28 novelu zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. Novelu zákona připojil Senát k zákonu, jehož obsah se služebním poměrem příslušníků bezpečnostních sborů nijak nesouvisí.

Přestože byla některými senátory avizována úprava, jejímž cílem mělo být zpřísnění poskytování peněžitých plnění po skončení služebního poměru, jsou předmětem novelizace nejen ustanovení obou uvedených zákonů o nárocích souvisících se skončením služebního poměru, ale též ustanovení o skončení služebního poměru.

Změny důvodů pro propuštění ze služebního poměru

V zákoně o služebním poměru byla změněna dikce ustanovení § 106 odst. 1 písm. d), která obsahuje dva důvody pro propuštění příslušníka. Prvním důvodem je jednání příslušníka, spočívající v porušení služební přísahy zvlášť závažným způsobem. Tento důvod propuštění byl v aplikační praxi dosud používán v případech, kdy příslušník spáchal jednání, které, velmi obecně řečeno, bylo v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, například o případ, kdy příslušník spáchal přestupek podle § 50 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Využíván však byl také tehdy, kdy nebylo zcela zřejmé, zda jednání, kterého se příslušník dopustil, vůbec mělo protiprávní charakter.

Druhým důvodem pro propuštění uvedeným v § 106 odst. 1 písm. d) bylo jednání, jímž příslušník porušil služební povinnost zvlášť závažným způsobem. Služební funkcionář tak postupoval tehdy, jestliže se příslušník dopustil závažného kázeňského přestupku.

Znění nového ustanovení § 106 odst. 1 písm. d) je zcela odlišné. Podle něho může být příslušník propuštěn ze služebního poměru, jestliže porušil služební přísahu tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru.

Nutno konstatovat, že senátorská novela převzala skutečnou „legislativní perlu“, tj. dikci obdobného ustanovení § 42 odst. 1 písm. d) dosud neúčinného zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Propouštěcí důvod zapsaný do zákona až na jednání vlády o návrhu zákona č. 361/2003 Sb., tedy po posouzení návrhu legislativní radou vlády, je ústavně pochybný. Navíc, je také důvodem naprosto zbytečným. Nový zákon totiž obsahuje celou řadu propouštěcích důvodů, které taxativně vymezují všechna jednání příslušníka, vylučující jeho setrvání ve služebním poměru. Naznačené důvody propuštění však absentují v zákoně současném. Proto bylo porušení služební přísahy spatřováno i v jednání, které má v novém zákoně svůj vlastní propouštěcí důvod.

Nesystémové zařazení nového propouštěcího důvodu do staré právní úpravy služebního poměru vede k zásadnímu zúžení použitelnosti § 106 odst. 1 písm. d) k propouštění příslušníků pro porušení služební přísahy. Počínaje dnem 1. března 2006 tak může být ze služebního poměru propuštěn pouze příslušník, který se dopustil porušení služební přísahy jednáním, které
je zavrženíhodné,
má znaky trestného činu,
je způsobilé ohrozit dobrou pověst policie.

Pokusme se rozebrat skutkovou podstatu porušení služební přísahy, a tím samotného propouštěcího důvodu. Skutková podstata spočívá v tom, že se příslušník dopustil zavrženíhodného jednání. Co je jednáním zavrženíhodným, je velmi těžko definovatelné. Každý služební funkcionář si pod pojmem „zavrženíhodné jednání“ zcela určitě představí něco poněkud jiného. Lze soudit, že musí jít o jednání pro společnost zcela nepřijatelné. V právním řádu České republiky se lze setkat s pojmem „zavrženíhodný“ jen zcela výjimečně. Ustanovení § 29 trestního řádu, které pojednává o výjimečném trestu, v odst. 3 uvádí, že trest odnětí svobody na doživotí může soud uložit pouze pachateli, který spáchal vyjmenovaný trestný čin vraždy, nebo který při trestném činu vlastizrady, teroru, obecného ohrožení nebo genocidia zavinil smrt jiného úmyslně, a to za podmínek, že stupeň nebezpečnosti takového trestného činu pro společnost je mimořádně vysoký vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku. Má-li být porušení služební přísahy zavrženíhodné, neodbytně se nabízí výklad, že musí jít o jednání mající znaky vyjmenovaných trestných činů.

Dikce § 106 odst. 1 písm. d) totiž uvádí, že zavrženíhodné jednání musí mít znaky trestného činu. Definice trestného činu je obsažena v § 3 odst. 1 trestního zákona, kde se uvádí, že „Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně“. Má-li se jednat o zavrženíhodné jednání, můžeme vyloučit posuzování podle odst. 2 téhož ustanovení trestního zákona, kde se uvádí, že „Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu.“ Z tohoto pohledu je naprosto nesmyslná další gradace nezbytné nebezpečnosti jednání příslušníka obsažená v citovaném propouštěcím důvodu.

Konstatuje-li však právní předpis, že jednání má znaky trestného činu, jde o jiný důvod propuštění, než ten, který je uveden v § 106 odst. 1 písm. e) nebo § 107 odst. 1 zákona o služebním poměru. Tyto důvody totiž požadují, aby jednání příslušníka bylo posouzeno soudem a příslušník byl před propuštěním pravomocně odsouzen pro trestný čin. Důvod propuštění založený na porušení služební přísahy jednáním, které má znaky trestného činu, aplikuje služební funkcionář. Ten proto v řízení o propuštění musí vyřešit základní otázku - dopustil se příslušník takového jednání? Jinak řečeno, dopustil se trestného činu? A jsme u zásadního problému zakódovaného v tomto propouštěcím důvodu. Je služební funkcionář oprávněn posuzovat trestnost jednání příslušníka? A je k tomu vůbec způsobilý? Podle mého názoru není ani oprávněn vynést rozsudek o vině, ani si o tom učinit vlastní úsudek. Pokud tak totiž učiní, dopouští se porušení Čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že „Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy“. Jen v trestním řízení lze nalézt, zda se příslušník dopustil trestného činu. Výlučně v trestním řízení jsou také příslušníkovi garantována všechna procesní práva, která mu dávají dostatečný prostor pro prokázání neviny.

Do doby, než je příslušník odsouzen, nesmí být vůči příslušníkovi učiněny žádné kroky, jež jsou odůvodňovány tím, že spáchal trestný čin. Ustanovení Čl. 40 odst. 2 stanoví, že „Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.“. Obdobnou zásadu vymezuje § 1 odst. 2 trestního řádu, který ukládá povinnost všech subjektů hledět na toho, proti komu se vede trestní řízení, jako by byl nevinen. Z této zásady presumpce neviny nelze připustit žádnou výjimku, tedy ani výjimku, která by se týkala propuštění ze služebního poměru. Každý jiný postup je protiústavní. Umožňuje-li ustanovení § 106 odst. 1 písm. d) postup služebního funkcionáře, jenž je v rozporu s touto ústavní zásadou, je nutno dojít k závěru o protiústavnosti této části zákona o služebním poměru.

Zákon o služebním poměru byl zpracováván s vědomím, že podezření z trestné činnosti může ohrozit důležité zájmy služby. Proto obsahuje v § 27 ustanovení o obligatorním zproštění příslušníka výkonu služby, a to na dobu, po kterou je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu, jestliže by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání. Po dobu zproštění výkonu služby nemá příslušník oprávnění a povinnosti, které pro něj vyplývají ze zvláštních právních předpisů (např. ze zákona o policii). Navíc, dikce § 121a až 121c zákona o služebním poměru odstraňuje tlak na propuštění v obavě, že příslušník skončí služební poměr uvolněním a získá nárok na odchodné a příspěvek za službu.

Zavrženíhodné jednání, které má znaky trestného činu musí být navíc způsobilé ohrozit dobré jméno bezpečnostního sboru. Nabízí se otázka, jak bude prokazováno, že bezpečnostní sbor má dobré jméno a co významově pojem „dobré jméno“ zahrnuje, zda bezpečnostní sbor v konkrétním okamžiku skutečně dobré jméno má. Nebo se bude vycházet z fikce, že například policie má dobré jméno jenom proto, že je státní institucí?

Lze proto učinit následující závěr ve vztahu k propouštěcímu důvodu uvedenému v § 106 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru. Propouštěcí důvod založený na popření presumpce neviny nutno označit za protiústavní.

Další změnou, která byla provedena v zákoně 186/1992 Sb. předmětnou novelizací, změna, jíž lze označit za nepochopitelnou, je úprava dikce § 106 odst. 1 písm. e) citovaného zákona. Dosavadní dikce umožňovala propuštění příslušníka, jenž byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Není zde uvedeno, zda se má jednat o odsouzení za úmyslný nebo nedbalostní trestný čin. Podstatné bylo, jaký druh trestu byl uložen. Vzhledem k obsahu ustanovení § 107 odst. 1 téhož zákona však bylo zřejmé, že se použitelnost tohoto důvodu propuštění týkala jen případů, kdy příslušník byl odsouzen za nedbalostní trestný čin, neboť ustanovení § 107 odst. 1 ukládá služebnímu funkcionáři propustit příslušníka, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, lhostejno k jakému druhu trestu.

Ustanovení § 106 odst. 1 písm. e) však bylo pozměněno tak, že umožňuje propustit příslušníka, který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin. Tím se toto ustanovení stalo zcela nadbytečným, protože je v něm v užší podobě řečeno totéž, co v dotčeném § 107 odst. 1. Důsledkem nekvalifikovaného zásahu je nemožnost propustit příslušníka, který byl odsouzen pro nedbalostní trestný čin, byť by mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody.

Změna obou důvodů propuštění si vynutila i změnu ustanovení § 108 odst. 3 zákona o služebním poměru, který dosud předpokládal i nedbalostní jednání při jednání, které vedlo k propuštění podle § 106 odst. 1 písm. d) a e). Možnost propuštění dnem doručení rozhodnutí o propuštění byla vázána na úmyslné porušení služební přísahy nebo služební povinnosti nebo na pravomocné odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin. Vzhledem k tomu, že propuštění popsané v § 106 odst. 1 písm. d) je podle novely vždy důsledkem úmyslného jednání příslušníka, bude služební poměr vždy ukončen dnem doručení rozhodnutí o propuštění.


Změny v podmínkách pro poskytování nároků souvisících se skončením služebního poměru (tzv. výsluhových nároků)

Do zákona o služebním poměru byla doplněna ustanovení, která zpřísňují podmínky pro poskytování výsluhových nároků. Ustanovení nového § 121a má zabránit vzniku nároku na odchodného, platového vyrovnání a příspěvku za službu u příslušníka, jenž v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení, skončí služební poměr uvolněním na vlastní žádost podle § 105 zákona o služebním poměru.

Skončí-li služební poměr příslušníka uvolněním v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu se až do pravomocného skončení tohoto řízení nevyplácí. K nevyplacení výsluhových nároků dojde bez ohledu na to, jestli je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení pro úmyslný nebo nedbalostní trestný čin. Skončí-li trestní řízení odsouzením příslušníka pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, má se za to, že jeho nárok na odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu nevznikl. Vytváří se tedy právní fikce toho, že při skončení služebního poměru nárok na uvedená plnění nevznikl. Pro případ, že příslušník není odsouzen vůbec nebo je pravomocně odsouzen pro nedbalostní trestný čin k jakémukoliv trestu, anebo je pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k jinému trestu než je nepodmíněný trest odnětí svobody, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví. Dojde také k doplacení výsluhových nároků za období, za které náležely. Citované ustanovení nezahrnuje uvolnění výplaty odchodného. Jedná se o zřejmou legislativní chybu. Ustanovení je však nutno interpretovat tak, že není-li důvodu mít za to, že nárok na odchodné nevznikl, není možno jeho výplatu neobnovit.
Ustanovení § 121b má zabránit poskytování platového vyrovnání a příspěvku za službu po skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi, proti němuž je vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru.

Výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se zastaví prvním dnem kalendářního měsíce po dni, kdy služební funkcionář zjistí, že je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení. K zastavení výplaty dojde bez ohledu na to, jestli je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení pro úmyslný nebo nedbalostní trestný čin. Jestliže je následně příslušník v řízení o tomto trestném činu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nárok na platové vyrovnání a příspěvek za službu dnem zastavení jejich výplaty zaniká. Pro případ, že příslušník není odsouzen vůbec nebo je pravomocně odsouzen pro nedbalostní trestný čin k jakémukoliv trestu, anebo je pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k jinému trestu než je nepodmíněný trest odnětí svobody, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví. Dojde také k doplacení těchto výsluhových nároků za období, za které náležely.

Obě výše zmiňovaná ustanovení naprosto nesmyslně obsahují blokaci nároku na platové vyrovnání. Autorům novely totiž zjevně uniklo, že nárok na platové vyrovnání je v § 115 zákona o služebním poměru garantován pouze příslušníkům, kteří skončili služební poměr propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. a) až c) zákona o služebním poměru, to znamená v důsledku zrušení funkce z organizačních důvodů, pravomocného posudku lékařské komise, kterým je příslušník uznán dlouhodobě nezpůsobilým vykonávat službu, a služebního hodnocení, kterým byl vyhodnocen jako nezpůsobilý k výkonu služby. Při uvolnění ze služebního poměru příslušníkovi nárok na platové vyrovnání nevzniká.
Ustanovení § 121c stanoví oznamovací povinnost příslušníka (bývalého příslušníka) ve vztahu k trestnímu řízení, které je proti němu vedeno. Příslušník, který žádá o uvolnění ze služebního poměru, nebo příslušník, jehož služební poměr skončil a je mu přiznán nárok na platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je povinen do 3 dnů oznámit služebnímu funkcionáři, že je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti bylo policistovi vyplaceno odchodné, platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je policista povinen takto vyplacené částky vrátit ode dne, kdy měl tuto povinnost splnit.
Přechodné ustanovení k novele zákona o služebním poměru jsou nesystematicky zařazena do § 27 zákona o ověřování. V odstavci 1 se poněkud nadbytečně konstatuje, že v řízení o propuštění příslušníka ze služebního poměru zahájeném před nabytím účinnosti tohoto zákona se důvody o propuštění posuzují podle dosavadních právních předpisů. Nadbytečně proto, že opačný postup by znamenal retroaktivitu zákona, která je nepřípustná. V odstavci 2 se stanoví, že nároky souvisící se skončením služebního poměru příslušníka vzniklé před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. Znamená to, že pokud služební poměr příslušníka skončil do 28. února 2006, nelze na něho aplikovat ustanovení § 121b zákona o služebním poměru a zastavit mu výplatu platového vyrovnání a příspěvku za službu, i když proti němu bude vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný za trvání služebního poměru.

Senátoři zcela opomněli skutečnost, že zákonem o služebním poměru se řídí nejen příslušníci Policie České republiky, ale i příslušníci jiných bezpečnostních sborů. Na služební poměr příslušníků Vězeňské služby České republiky se podle § 159 zákona o služebním poměru přiměřeně užijí ustanovení tohoto zákona. Také na služební poměr celníků se podle § 12 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, a na služební poměr příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky podle § 10 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, použije zákon o služebním poměru. Ani jedno delegační ustanovení však nezmiňuje zákon o ověřování. Lze si položit otázku, zda lze na služební poměr těchto příslušníků aplikovat § 27 zákona o ověřování, v němž jsou zakotvena zmocňovací ustanovení k novele zákona o služebním poměru adresovaná jmenovitě policistům. I přes výše uvedené bude nutno se tímto ustanovením v aplikační praxi služebních funkcionářů ostatních bezpečnostních sborů řídit, aby nebyli uvedení příslušníci chybným zařazením přechodných ustanovení v nevýhodě proti policistům. Nikoli však na základě přímé osobní působnosti zákona o ověřování, ale za použití analogie legis.


Změny ve služebním poměru příslušníků Bezpečnostní informační služby

Zákon o ověřování obsahuje také změnu zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, respektive té jeho části, jež upravuje služební poměr příslušníků uvedené služby. Ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, jehož znění bylo totožné s dikcí § 106 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru, bylo novelou také stejným způsobem změněno.

Za ustanovení § 124 zákona o Bezpečnostní informační službě byla doplněna nová ustanovení § 124a až 124c v totožném znění jaké má ustanovení § 121a až 121c zákona o služebním poměru.



JUDr. Petr Tomek

JE TŘEBA PSÁT DO CELÉHO SVĚTA, JAK JE TADY NAKLÁDÁNO S ŘADOVÝMI POLICISTY, JAK SI ZÁKONODÁRCI VÁŽÍ TOHO KDO JE DNES A DENNĚ NA ULICI. JAK POLICISTA DOSTÁVÁ STRAVENKU V HODNOTĚ 25,- KČ NA CELÝ DEN.