Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Odcházím kolegové za tohoto svinského zákona tuhle práci na ulici dělat nebudu. Nic pro nás dole nevytvořili a peníze to je kapitola sama pro sebe.

Ty se máš. Já mám rodinu,dvě děti a nejsem nejmladší a také nic neumím, ale uvažuji o odchodu pořád.

Také odcházím, přesto že mám rodinu. Ale v každém jiném cirkuse hrajou lépe naž v tom našem.

Pro kolemjdoucí
Buď v klidu. Ještě rok a peláším do výsluhy, protože ta práce nestojí za to. Ale mám takové tušení, že ty by si mohl jedna z těch kvalitních posil, která by přinesla do našich řad nový, svěží vítr. Pokud teda uděláš 18 kliků. To není jenom tak udělat takové těžké fyzické testy, nemysli si.

:) člověče já byl 2 roky na záklaní vojenské službě a celou tu dobu od ní tj.21 let si udržuji fyzičku.

No, vidíš. Tak hurá k nám. Hledáme parťáky. Budeme jich potřebovat opravdu hodně. Tolik toužím vidět lidi jako ty u policie jak by nám všem ukázali jak se tato práce má vlastně dělat. Ono od počítače doma se to mudruje. Já osobně si netroufám posuzovat povolání, o kterých nic nevím, včetně jejich finančních ohodnocení. Co víš o policii ty? Krom toho, co slyšíš v televizi.

Nechci Vás házet do jednoho pytle. Je to jako všude jinde. ... Za nabídku práce děkuji,ale finančně bych šel hóódně dolů, takže asi ne. Možná u nějakého specializovaného útvaru informačních technologií, že by jsme je sponzorovaly, to by šlo.

Pro všechny, co se jim zdá práce u policie jako ulejvárna a pohoda. Pojďte si to vyzkoušet. Momentálně vezmou k policii úplně každého. Nároky na přijetí klesly skoro na nulu, protože vedení policie vidí, že ti dobří odchází a hlásí se jen lidé, kteří jsou posíláni z pracáku. Na fyzických testech stačí ke splnění limitu už je 18 kliků a to jsem viděl na vlastní oči že to polovina uchazečů neudělá. Ale nebojte, my ty požadavky ještě snížíme, aby se dostali k policii i invalidi a osoby se sníženou pracovní schopností

Nám stačí, že jsi tam ty, když jak říkáš, ty schopní odcházejí :) Naběhl jsi si sám.

PĚKNĚ JSTE TUHLE POLICII ROZPRÁŠILI MŮJ ZEĎ SLOUŽÍ U POLICIE 8 LET A MÁ TOHO PLNÉ ZUBY. MANŽELKU NA MATEŘSKÉ A MAJÍ PROBLÉMY VYJÍT S PENĚZI. JEN TAK DÁL PÁNOVÉ Z PREZÍDIA JEN TAK DÁL HLAVNĚ ABY TU NĚKDO ZŮSTAL, KDYŽ JSTE NASTAVILI TAKOVÝ ZÁKON.

pro kolemjdoucího: až budu ve službě potřebovat, aby mi parťák stíhal při sledování pachatele, tak mi bude takový, který nepřeleze plot a neuběhne 3km k ničemu, ale to je jen jedna z podmínek, které je třeba splnit, abyste tuto práci mohl dělat. A na rozdíl od vás vidíme, co k PČR poslední dobou přichází....samý mistr světa, sprostý jako dlaždič a mohl bych pokračovat a poznáte to vy všichni na ulici za nějaký čas, bohužel pak budeme zase v očích vám podobných všichni ve stejné uniformě.....

for: "tchán řadového poldy"

Jsem v podobné situaci, mám stejné pocity. Policie jde k šípku.

Dříve brali chytré a silné, dnes berou všechno!!! To se vše ukáže za 1,5 roku ař přijdou nový do výkonu ze školy. To pak teprve budou opodstatněné stížnosti.

I Vám hezký den. A jděte se proluftovat na demonstraci, poznejte nové lidi. Vám to velmi prospěje.

sorry, to bylo pro pana tečku :)

Na ulici jsem každý den a každý den poznávám desítky, stovky lidí a proluftovaný jsem za 11 let dostatečně a ještě budu,nemusíte mít starost :-). Jinak se mějte fajn a ať vám firma funguje jak si přejete, my to chceme taky...

Ale abych nebyl jen negativista, chlapi, držím Vám palec,ať Vám ta demonstrace dobře dopadne. Snad se to potom hejbne k něčemu lepšímu pro nás pro všechny slušné lidi.

Konečně slovo chlapa, který dokáže hledat a hlavně NAJÍT i to malinko pozitivního. Víš, ono tady už pomalu ale jistě začíná jít nejenom o sl.zákoně č.361/2003, ale o to, že tento paskvil je odrazem celé ostudné politiky státu. To ale jako bývalý vrcholový politik musíš znát (bez ironie). Měj se a díky, čus

Reakce k tvým předchozím příspěvkům

Máš svůj názor, za kterým si stojíš. Alespoň dokážeš o věci diskutovat.
Princip trhu: Pokud někdo chce zaměstnat kvalitní lidi, tak je musí dobře zaplatit a poskytnout lepší výhody než konkurence. Z tohoto důvodu u PČR nemůže být elita národa.
Nyní u PČR nastala situace, že platy příslušníků na základních útvarech klesly a všem hrozí zrušení kontroverzních rent, což je největší zaměstnanecká výhoda u PČR.
To, že nějaký příslušník služební vozidlo zneužívá pro své potřeby je skutečně ostuda, ale nyní zde hrozí něco mnohem horšího. Pokud nebudou zvýšeny platy uniformovaných policistů a nebude zaručeno ponechání výhod (tedy i renty) alespoň v současné výši, hrozí, že policisté přestanou dělat a pouze si 15. den v měsíci přijdou pro výplatu. Na ulici přeci stačí jen otočit hlavu jinam. To by nastala skutečná anarchie, která by se dala jen těžko zvrátit.
Demonstrace má hlavně ukázat veřejnosti a našim nadřízeným, kteří si mimochodem od 1.1.2007 polepšili i o 10 tis., že se nejedná o několik málo nespokojených jedinců. Právě naopak.

pozn. Gratuluji Vám k vysoce sofistikované práci, kterou jistě děláte s láskou a pobíráte plat kolem 70 tis. Jistě nebude časově náročná, když celé dopoledne můžete strávit na této diskusi.

to ferda : firmu spoluvlastním a po těch letech perné práce už jede docela sama. Ještě nějaký problém :)

answer to kolemjdoucí

No problem. Mně vážně nevadí, když si někdo svojí poctivou prací vydělá hodně peněz. Nejsem závistivý. Tady probíhá debata o tom, že se u PČR zhoršuje už nyní špatný stav. Tak jako v každé firmě i u PČR o těch problémech nejlépe vědí zaměstnanci firmy. U PČR to ale NIKDO z nadřízených nechce slyšet.
Mám za sebou také léta perné práce, ale nechci, aby mi někdo vyčítal, že jsem se před lety rozhodl vykonávat službu pro svoji rodnou zemi. To byla jen poznámka na okraj a vy jste logicky reagoval. Ale stejně z toho pramení, že čeští top manageři, kteří si dle svých vyjádření zaslouží statisícové platy, neboť jsou v zaměstnání i 15 hodin denně, zas tolik toho pracovního času té práci nevěnují. To není útok pouze konstatování, stejně jako když příslušnice PČR služebním vozidlem vozí svoji dceru do školy.

pro Kolemjdoucí:

cituji: Pro stát dělají jen lidé, které by už nikdo nezaměstnal, případně kvůli získání praxe. To je bohužel pravda :( .. vidíš? A v jiných zemích je práce policisty chápána naprosto jinak. Je to prestiž být policista a být vizitkou státu. Jen tady v Česku se to nějak nepovedlo! :o(

Bohužel je to tak.Děd byl plukovník armády za první republiky.Když korzoval s babičkou, tak ho lidé zdravili.Dneska si třeba zrovna tobě bohužel za zády odplivnou.

Váš děd by se asi divil, kdyby byl u policie a k 1.1.2007 přehazoval na výložkách z plk. prap...... a určitě by to pro něj za mnoho let bylo impulsem k ještě větší snaze a pozitivnímu smýšlení....

mýho dědu bolševik nahnal do továrny, jako třídního nepřítele.Plnil na 150 %, jen aby je pořádně nakrknul. To o něčem vypovídá.

mám jen špatný pocit z toho, že nám něco ten den naplánují, protože jinak nemáme šanci se do Prahy dostat (viz. Jižní Morava) cesta cca 3,5 hodiny vlakem nebo busem

tak si tam zajedeš služebním autem.Znám jednu, ta vozí i dceru do školky. Ale na ulici vás vidět není. Čest hasičům a záchranářům, tam vidím odvedené daně efektivněji využitý .

pro Kolemjdoucí: možná bys měl vědět, ty chytráčku, že o tom, zda bude policista na ulici nebo někde jinde nerozhoduje ten samotnej jednotlivec, ale jeho nadřízený.Policista "pěšák" je na takové věci moc malej pán. Takže když si chceš stěžovat, musíš na vyšší místa než jsou tato.

to nemění nic na tom, že když občan vidí jak příslušnice vozí dceru do školky služebním vozem, řekne si, a to celkem oprávněně, že jste darmožrouti. Jinak když Vás potom občan potřebuje většinou /čest vyjímkám/ jste nepoužitelní.

Kolemjdoucí já taky nejsem policista, ale narozdíl od Tebe mám možnost trošku vidět do jejich práce. A to že si někdo dovolí služebním autem vozit dceru do školky je průůser. V tom s Tebou souhlasím. Takovej člověk tam nemá zrovna moc co dělat. Policista by měl jít příkladem za každé situace. Taky znám vedoucí oddělení, kteří parkují v zákazu stání atd. .... je jim to šumák. A myslíš, že to ty "řadový" kluky nes....e, když pak musí dát občanovi za to samé pokutu? Prostě je to o charakteru každého z nich - z nás. Tak jak se najdou policisti o ničem, tak se najde úředník třeba na fin. úřadě, nebo řidič autobusu.
A v případě nepoužitelnosti policie - ono je docela těžký být všude, když sloužíš v lepším případě ve dvou v tom standardnějším jen sám a máš být na několika místech současně. Je to průšvih, sama jsem si to zažila, když jsem byla na brigádě na poště, kam přišlo dost opilé a nesvéprávné individuum a dožadovalo se svých peněz. Kopal tam do všeho a vyhrožoval nám zbitím. Při ohlášení na policii mi bylo řečeno, že bohužel obě auta jsou na výjezdu, že mi nemůžou pomoci! Super! A myslíš, že je tohle chyba toho řadového policisty, který zrovna sedí "na bedně"? To bude chyba asi někde jinde, že na oddělení jsou pouze dvě auta, z toho většinou ještě jedno nepojízdné. Takže ti co si na nich všichni vylívají zlost za to ani tak moc nemůžou. Ale je to o tom vidět i jiné věci, než jen to, co vidí pouhé oko na ulici.

Je to hlavně o lidech.Taky pokud by se do PČR dělal kvalitní výběr, polovina by jich tam nebyla.Jenže kdo potřebuje chytrého policistu, stát bohužel ne. Je to stejná sorta lidí co byla u VB. Jinak o tom nepojízdném autě.Párkrát jsem viděl odstavené auto a hlidali ho tam příslušníci sedící uvnitř a hrající karty.Fakt bohulibá činnost
:(

for kolemjdoucí :
Příteli, nechci se dotknout tebe ani tvého velice objektivního názoru na celou policii, když několik tisíc lidí posuzuješ jen a jen na základě zkušenosti s jednou poliškou. Myslím, že bys mohl do našich řad vstoupit a vše. co tě tak strašně trápí pomoct vyřešit. Z nás taky nikdo netvrdí, že jsme společnost jenom feťáků, zlodějů, pedálů a vrahů. Kam by si tím pádem patřil, podle tvého postoje i ty...S tímto typem lidí se my setkáváme nejčastěji. Pokus se sám tedy makat VÍC, aby daně tebou odvedené byly větší a tys mohl v klidu usínat, že tvoje peníze jdou jen ajen na dobrou věc.

Jasně.Já odvádím už teď daně, že si živím tak 2-3 příslušníky. Jinak přijď do soukromého sektoru.Dám ti práci a zodpovědnost.Zaměstnanci co u nás dělají sofistikovanou práci IT mají základ 70 litrů. Pro stát dělají jen lidé, které by už nikdo nezaměstnal, případně kvůli získání praxe. To je bohužel pravda :(

S kvalitním výběrem máš recht. Bohužel. A bude hůř. Aby k policii vůbec někdo přišel, tak opět snížili tabulky pro fyzické testy, ale to už jsi tady někde určitě zaregistroval. Psychotesty nepustí zas tolik "blbů" do řad policie, hasičů, .... to by ses divil, kolik lidí příjímacím řízením neprojde. Jinak s příslušníky, kteří hrají karty v autě ... to mě mrzí. Já neměla nikdy možnost něco takového vidět. Každopádně si dovedu představit, jak musí být fajn sloužit noční v -15, když zrovna není benzín a nemůžeš si ani zatopit v autě, ani s ním nikam jet. A prochodit celou noc po svých 8 či 12 hodin .. :o( no nevím, nevím, kdo by s nimi měnil. Víš, že třeba hasiči musí ve své pracovní době spát? Aby byli čilí na zásah. To u policie je to fajn, to chodíš celou noc a pak třeba před koncem služby někde něco vykradou ... to jseš fakt čilej a fit. A nemluvím o tom, že není auto a benzín a musíš tam doběhnout po svých... :o) Když si myslíš, že většina JICH stojí za prdlačky a platíš je z daní, tak to tam zkus vytrhnout a ukázat jim, jak by se to mělo dělat. :o)

pro Kolemjdoucí:

cituji: Pro stát dělají jen lidé, které by už nikdo nezaměstnal, případně kvůli získání praxe. To je bohužel pravda :( .. vidíš? A v jiných zemích je práce policisty chápána naprosto jinak. Je to prestiž být policista a být vizitkou státu. Jen tady v Česku se to nějak nepovedlo! :o(

for: kolemjdoucí
Nechci se s tebou dohadovat, ani být ironický. Musím s tebou souhlasit, že to cos popsal v úvodu, by se v extrému ohodnotit jako TČ zneužití pravomoci.... Nechci ti radit, co se s tím dá dělat. Ale neposuzuj podle 1 nebo několika jedinců zbytek poldů. Všichni takoví nejsou.
Pokud si zaregistroval na těchto webovkách, nikdo nenapadá soukromý sektor, ani výši platů v něm. Srovnávali bychom nesrovnatelné, navíc můžeš dělat, něco, čemu vůbec nerozumím. Nikdo nemá patent na rozum. Ani ty neznáš podrobně, co práce poldy venku na ulici obnáší. Je to prostě úplně o něčem jiném. Zkus pochopit ty nás. Já tebe chápu, děláš práci, která tě baví a "sype"ti a asi jsou za tebou vidět konkrétní hmatatelné hodnoty. Práci poldů všichni dokáží hodnotit jenom na základě "exklusivních" reportáží médií a úletu pár jedinců. A to je smutné....

Kolemjdoucí, nevím kde jste přišel na to, že pro stát dělají neschopní lidé. Nikdo zde neuvádí, že by ztratil sebedůvěru a věřím, že se drtivá většina v soukromém sektoru bez problémů uživí a mnohem lépe než ve státním, kde jsou nastaveny podmínky a ohodnocení přesně tak, jak je vidět. Navíc bych vašim podřízeným být nechtěl ani za 100 tisíc, protože jak se zde projevujete, tak je zřejmé, že základy kritizování vám absolutně nic neříkají. Máte stejnou možnost jako ostatní, podmínky k přijetí jsou dané zákonem, tak se pojďte předvést, určitě nám pomůžete chytat lumpy a to i za cenu svého zdraví a v podmínkách, které jsou v tak mizerném stavu, že byste se nad tím měl zamyslet právě vy, protože jsou to vaše daně a hospodárnost jejich využití Vám je zřejmě šum a fuk......

tečko, asertivní chování ti nic neříká? My jsme malá rodinná IT firma o 40 zaměstnancích. A je za námi vidět dovolím si tvrdit kus práce. K PČR bych nešel i když jednoho prvorepublikového plukovníka armády ČSR v rodině máme. Jenže to byl pan plukovník, dneska jsou to bohužel kašpaři. Poltiku jsem dělal vrcholově několik let a o financován státních organizací toho trošku vím.Takže asi tak.

Zde nepotřebuji používat asertivní chování, jsme na diskuzi, tak diskutujme. Kritizujete 47.000 policistů díky několika jedincům, kteří zneužívají svého postavení a dělají věci, které se nelíbí spoustě z nás, ale ruku na srdce, co jste udělal pro to, aby se to změnilo? NIC? Vám nevadí, že si vozí dítě do školy a ostatní věci? Pak tu ale nebrečte, je to zbytečné... Pokud chcete kritizovat, tak si nejprve přečtěte něco o kritice, určitě vám to pomůže...hezký den :-)

posilam taky a je mi ctí, těchto peněz nebudu nikdy litovat, a budu hrdý na to, že jsem se aspoň pokusil něco pro nás obyčejné pěšáky udělat, jinak zorganizoval jsem jižní Moravu konkrétně Zlínsko tak snad nás tam toho 15. 2. 2007 bude dost!

KONTO POLICISTA číslo účtu 164758766/0600, na oddělení je nás 29 ... každý posílá stovku ...

PETICE

Zákon č.361/2003Sb.je dostatečně tvrdý, zvyšují se povinnosti a nároky na všechny příslušníky bezpečnostních sborů, proto požadujeme:

1) § 115a - navýšení pro dvousměnný, třísměnný a nepřetržitý provoz - zajištění dostatečného profinancování zákona

2) Práce přesčas 150 hod. buď proplatit s příplatkem, nebo zajistit náhradní volno

3) Fond pracovní doby:

33 hodin týdně v nepřetržitém provozu
35 hodin týdně v třísměnném provozu
37 hodin týdně v dvousměnném provozu
39 hodin týdně v jednosměnném provoz

4) Po dosažení věku 40 let zavést dodatkovou dovolenou v délce 7 dnů.

5) Na všech odd. zajistit teplou stravu i v So, Ne, svátky, noci, nebo alespoň zavést stravenky

6) Cestovní a ubytovací náhrady pro policisty. Srovnat s Armádou ČR.

7) Možnost celoživotního vzdělávání všech policistů + vznik moderního resortního školského systému – pravidelné školení bez povyšujících se školitelů, využití multimediálních prezentací

8) Odstranit zpětné, diskriminační zařazení služebně mladších příslušníků do tříleté zkušební doby a neztěžovat jejich společenské zařazení (hypotéky, úvěry apod.)
Doba určitá bude jen pro policisty, kteří nastoupili po 31.12.2006, ostatní dle původního rozhodnutí i s dobou určitou na 1 rok viz § 10 zákona

9) Ponechání výsluhových nároků a odchodného ve výši dle dříve platného zákona

10) Zajištění kvalitních podmínek pro řádný výkon služby (oddělení, zázemí, vozový park, výstrojní náležitosti, fungující moderní radiostanice a kapesní počítače a ostatní pomůcky pro výkon služby)

11) Zlepšení komunikace uvnitř PČR bez diskriminace jednotlivých policistů a skupin, včetně zlepšení komunikace s organizacemi a sdruženími pomáhajícími poškozeným a obětem atd. - tím odbourat strach z možného trestu při dožadování se plnění povinností bezpečnostního sboru

12) Zavést přímý informační kanál směrem od spodu k policejnímu prezidiu a MVČR (např. formou WWW stránek), kde bude možno prezentovat návrhy na zlepšení a zkvalitnění fungování PČR. Zde bude zveřejněna i odpověď příslušného funkcionáře na tyto podněty.

13) Nápravu neopodstatněného, nemorálního hodnostní degradování příslušníků PČR mimořádně povýšených za mimořádné činy spojené s nasazením života, za odvahu, záchranu lidského života apod.

14) Navrácení neodůvodněného odebrání osobních příplatků a snížení preferenčních příplatků

15) Srovnání náplně práce a její konkretizace u jednotlivých útvarů (příp.zajistit neobcházení)

16) Definitivně zrušit tzv. čárkový systém

17) Ulehčit administrativu a papírování