Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Ve čtvrtek zabil strom profesionálního hasiče z České Lípy v době , kdy odstraňoval následky větrné smrště. Za tu almužnu co vám politici vyměřili bych se raději hodil marod. Ale já vím, že to neuděláte , je to ostuda že v době kdy se politici hádají o tom kdo bude u koryta vy umíráte !

Poněvadž se množí ověřené případy,kdy policisté,hasiči jsou úmyslně plánovány na nějaké akce,zákaz dovolených,porady,cvičení PJ atd...rozhodli jsme se,že DEMONSTRACE bude uveřejněna dva dny předem do všech médií a našich internetových stránek,včasně a řádně ohlášena.Proto bedlivě sledujte všechny média..DEN, ČAS a MÍSTO zde bude zveřejněno.
Pane Bláha....to je demokracie,co

To bude asi tak stejně ověřené, jako pravda o tom, že jsi mluvil s Pittbullem z Ústí n.L který ti říkal, že je mu vyhrožováno ze strany nadřízených. U nás žádné akce nejsou, zákazy také ne a PJ má volno min. 2 měsíce. Asi jsme z měsíce. To je zajímavé že, pane Jane Pittbule.
Ps. Nezapomeňte napsat, že jsem provokatér. Jinak proti demonstraci nic nemám a s některými body i souhlasím.

Například v Prostějově je to samé co píše Pitbul a vím že v sousedních okresech také. Je Treba to změnit. Doufam, že zde zasáhne i NOS. Polis.

HVĚZDIČKO JAKO NEJSOU JABLKA A HRUŠKY STEJNÉ A AKŽDÁ, KAŽDÁ MŮŽE MÍT JINOU CHUŤ, TAK OKRES OD OKRESU JSOU JINÉ MANÝRY JDOUCÍ RUKU V RUCE S MYŠLENÍM PANA ŘEDITELE A JEHO PŮSOBENÍM CESTOU SVÝCH PORADCŮ NA TEN LID DOLE - STAČÍ I PŘEMÝŠLET TAKTO A PŘEČTI SI TĚCH NESPOČET PŘÍSPĚVKŮ, KTERÉ HOVOŘÍ I ONĚČEM JINÉM, NEŽ O " KAMARÁDSKÉM, LIDSKÉM PŘÍSTUPU ".

Poněvadž se množí ověřené případy,kdy policisté,hasiči jsou úmyslně plánovány na nějaké akce,zákaz dovolených,porady,cvičení PJ atd...rozhodli jsme se,že DEMONSTRACE bude uveřejněna dva dny předem do všech médií a našich internetových stránek,včasně a řádně ohlášena.Proto bedlivě sledujte všechny média..DEN, ČAS a MÍSTO zde bude zveřejněno.
Pane Bláha....to je demokracie,co

PŘESNĚ TAK TIHLE BEZMOZCI JSOU SCHOPNI NAPLÁNOVAT VŠELIJAKÉ AKCE, KRYŠTOFY A NEVÍM CO VŠECHNO JEN ABY ZASE ZABÁNILI ČLOVĚKU VYJÁDŘIT SVŮJ NÁZOR.

Rád bych upozornil všechny bývalé příslušníky, kterým bylo dle předchozí platné právní úpravy přiznán příspěvek za službu a nyní se odvolávají proti Rozhodnutí, kterým bylo přiznáno pouze poloviční procentuální zvýšení této sociální dávky, aby se zároveň zamysleli nad souběhem dávek nemocenské péče a tohoto příspěvku. Díky vlastnímu výkladu § 225 odst.1 nového zákona si MV ČR nárokuje provádění veškerých změn právního poměru policistů, kteří odešli před datem 31.12.2005. Tento uvedený § 225 odst.1 má deklatorní charakter a zákon č.361/2003 Sb., to v dalších paragrafech přímo potvrzuje. Pokud se zamyslíte nad pojmem příslušník a bývalý příslušník, tak musíte vycházet z § 1 odst. 1 citovaného zákona. Zde se dovíte, že příslušník je fyzická osoba, která ke dni účinnosti nového zákona vykonává v bezpečnostním sboru službu a z konstrukce zákona pojem bývalý příslušník bude ten policista, který za účinnosti nového zákona odejde do c. Nebudu pro zbytečnost opisovat celé znění § 160, ale Vaší pozornosti určitě neunikl odst.2 tohoto paragrafu. Při naplnění tohoto znění by mnoho policistů, kteří odešli ze služby s různě nalomeným zdravím, případně v civilu by prodělali různé choroby a úrazy, byli potrestáni tím, že by jim MV příspěvek za službu odebral nebo krátil dle výšky nemocenské. § 163 odst.1 klade takto povinnost bývalému příslušníkovi se při započetí pobírání dávek nemocenské péče sám MV napráskat. Opravdu kouzelné. Myslím, že při stávajících odvolání nikomu z Vás nejde o cca 300 Kč měsíčně rozdílu ve valorizaci, toto je nepoměrně horší. Provedl jsem určitou konzultaci s právníkem, který je vůči MV skutečně nezaujatý a nestranný. Sdělil mi, že stávající výklad § 225 odst. 1 ze strany MV bude nutno napadnout u ústavního soudu, neboť jen ten jediný má právo závazného výkladu zákona. Reálně však vidí určitou šanci na úspěch. Obávám se, že v souvislosti s novelizací zákona č.361/2003 Sb., by stále mohly být kladeny další a další podmínky pro nevyplácení příspěvku za službu. Nechci v tomto případě teoretizovat o zaručených zprávách k připravovaným novelám. Vím však jedno. Státní rozpočet není bezedný a určitá úspora mandatorních výdajů rozhodně přijde. Stačí se podívat na prohlášení nové vlády. Není však možno provádět restriktivní opatření nezákonnou formou. Jsem plně přesvědčen, že tisíce bývalých policistů na výsluze má zájem o to, aby jejich oprávněné nároky dle zákona č.186/1992 Sb., na výplatu výsluhy nebyly zpochybňovány ani v případě nezaviněné situace jako je případné dlouhodobé marození. Stávajícím příslušníkům tato úvaha může sloužit k částečnému zodpovězení otázky, co vlastně nový zákon přináší.

omlouvám se za překlep v této pozdní době, správné je deklaratorní

Náš otčím ministr Langer ale tvrdí stále něco o nepochybných výhodách nového zákona, takže jak je to s těmi nevýhodami a výhodami ? Jaký je mezi nimi poměr ?

Tak jsem se pro zajímavost mrkla do TV Nova - archiv na Kotel ze dne 17.6.2005. Poučné. Cituji tehdy ještě stínového MV Langera: "Já jsem opravdu přesvědčen o tom, že v policii je dostatek peněz na to, aby dobří policisté dostali dobrou mzdu a aby dělali v dobrém prostředí."....."Policii potřebujeme všichni a já bych byl velmi rád, kdyby se do naší země vrátila dvojí hrdost. Nás lidí hrdost na policisty a hrdost policistů na to, že nosí tu uniformu. A já jsem přesvědčen o tom, že to dokážu."

AŤ VEZMOU SLUŽEBNÍ AUTA A JEDOU SE PODÍVAT JAK VYPADAJÍ PRACOVIŠTĚ NA MALÝCH OKRESECH V REPUBLICE, AŤ NÁHODNĚ ZREVIDUJÍ VÝPLATNÍ PÁSKY POLICISTY VE 3TT, ABY MOHLI ŘÍCT SKUTEČNĚ OBJEKTIVNĚ JAK SE VĚCI MAJÍ.

http://www.vscr-forum.cz/nazory.php?menu=3&tema_id=1

Ahoj Vyškováci ! Policie v Prostějově nic o demonstraci neví, ani o vybírání peněz na podporu demonstrace , nebo zajišťování autobusů. Mohli by ste zafaxovat nějaké informace na OO PČR Prostějov, budeme moc rádi. Polis PV.

Písni mi na meilík a domluvíme se...Čus

Poněvadž se množí ověřené případy,kdy policisté,hasiči jsou úmyslně plánovány na nějaké akce,zákaz dovolených,porady,cvičení PJ atd...rozhodli jsme se,že DEMONSTRACE bude uveřejněna dva dny předem do všech médií a našich internetových stránek,včasně a řádně ohlášena.Proto bedlivě sledujte všechny média..DEN, ČAS a MÍSTO zde bude zveřejněno.
Pane Bláha....to je demokracie,co

Dnes btw. ukázali ve zprávách na Nově to, na co jsem poukazoval již loni a p. ministr na to stále ještě ( nečekaně ) nezareagoval. Ten hasič, který na Českolipsku přišel o život měl přítelkyni a dvě děti. Děti budou pravda ze strany státu dle paskvilu odškodněny, ale družka nikoli, protože není manželka. Postoj trochu, jak z dob socialismu ( v dobách budování rodiny - buňky státu ). Trochu není uvažováno, že může být příslušník sice ženatý, ale se svou manželkou má vztah pouze papírový a ta v případě úmrtí dostane odškodnění a na druhé straně ( zrovna případ uvedeného hasiče ) příslušník, který není sice ženatý, je stále se svou družkou, stará se o své děti a po jeho úmrtí má družka smůlu. Omlouvám se, že používám případ uvedeného hasiče a pokud někdo z příbuzných čte tyto diskuse, upřímnou soustrast.

Smutné, také se připojuji ke kondolenci. Kolegové hasiči, policisté a celníci uvědomte si i za tohoto kamaráda musíme bojovat a ukázat svou nespokojenost a jít do ulic, probuďte se!! Upřímnou soustrast rodině a kamarádum.

Poněvadž se množí ověřené případy,kdy policisté,hasiči jsou úmyslně plánovány na nějaké akce,zákaz dovolených,porady,cvičení PJ atd...rozhodli jsme se,že DEMONSTRACE bude uveřejněna dva dny předem do všech médií a našich internetových stránek,včasně a řádně ohlášena.Proto bedlivě sledujte všechny média..DEN, ČAS a MÍSTO zde bude zveřejněno.
Pane Bláha....to je demokracie,co

Opakovaně tady šíříš bludy. Kdybys četl starší příspěvky nebo se zeptal někoho, kdo odešel od policie před rokem 2003, věděl bys, že jsme na tom všichni stejně. K 1. 1. 2007 byly všechny renty bez ohledu na rok přiznání valorizovány stejně, tj. 1/2 valorizace důchodů. Pokud by to bylo tak jak říkáš, mělo by to alespoň nějakou logiku,i když zvrácenou. Takhle je to ale totální bordel.

Mám pocit, že s těmi výsluhami je nějaký problém, tedy co se týká valorizace. Před 2 dny jsem se potkal s bývalým kolegou, který se mnou sloužil a odcházel od policie asi před 8 lety a když jsme vedli hovor, jak je to nyní u policie ještě horší co se týká papírování, nálad, budoucnosti, sociálního a právního zázemí, tak jsem mu řekl, že to je nyní zatím nejhorší doba co jsem u PČR, že je to v prde...... A také jsem se ho zeptal, jak se dívá na tu změnu valorizace výsluh a zda se bude odvolávat. Díval se na mě nachápavě, proč by se měl odvolávat. Tvrdil mě, že má valorizaci přiznanou ve 100% výši k invalidním důchodům, kdy si již nepamatuji přesně, ale říkal něco o částce asi kolem 450 kč a to by skutečně odpovídalo. Tomu tedy nerozumím a že by rozhodnutí o zvýšení výsluh nebyla jednotná a panovala v tomto neshoda ředitelů správ soc. zabezpečení ?

Poněvadž se množí ověřené případy,kdy policisté,hasiči jsou úmyslně plánovány na nějaké akce,zákaz dovolených,porady,cvičení PJ atd...rozhodli jsme se,že DEMONSTRACE bude uveřejněna dva dny předem do všech médií a našich internetových stránek,včasně a řádně ohlášena.Proto bedlivě sledujte všechny média..DEN, ČAS a MÍSTO zde bude zveřejněno.
Pane Bláha....to je demokracie,co

Tak sorry, ženská z reklamace výplat , kam jsem volal se k věci blbě vymáčkla. Mějte se.

[82] Mája, včera 15:43

Taky jsem chtěla k policii, jsem v polovině příjmacího řízení, které proběhlo úspěšně - ale rozhodla jsem se to celé ukončit- pokud se nezmění nový služební zákon, tak mě tam nikdo neuvidí!!!
Jelikož u policie již pracuji/ městská/, tak si za službu o víkendu vidělám víc jak u státní, jelikož nám narozdíl od statní zaplatí-noc,víkend a svátky. Takže jedna dobrá rada kdo chce k policii, tak k městské!!!!

MP je k ničemu jsem pro jednu POLICII s jedním vedením

To já taky, tohle bylo jen pro srovnání.

Tak si tam zůstaň. To radši budu dělat u popelářů. MP není Policie, ale sbírka zamindrákovanejch co se nedostali k PČR

jeden vůdce,jedna vlast jeden národ jedna policie!

Lidičky, nezvrhává se nám to tu trošku???

Máš částečně pravdu, ale pokud se na to podíváš z dlouhodobější hlediska tak je PČR určitě perspektivnější. Výsluhový příspěvěk ti na starý kolena MP nedá. I když také určitě záleží co teď děláš a co by ti nabídla PČR. Začátky a služba u některých útvarů nejsou skutečně někdy růžové. Je tedy velmi důležité rozmýšlet kam člověk u PČR nastoupí. Rozdíly jsou skutečně propastné.

1. Na úvod - jsem bývalý měšťák ( 3 roky ), kdy 12 let jsem u Policie ČR - Mohu tedy dobře srovnávat. Jsem v přímém výkonu se všemi směnovými službami. " Kariéra u Policie ČR " mě začala jako inspektorovi s územní odpovědností již od počátku a tedy od počátku papíry a papíry, následně zpracovatel a tím asi již zůstanu než mě z těch papírů rupne v hlavě a nebo až mě v rodině řeknou že se to již nedá se mnou vydržet, že to chce chocholouška a donutí mě to odejít - ledaže by zjednodušili tu administrativu a nechtěli udělat v jednom okamžiku 10 věcí najednou.

2. Pokud ti mohu radit " Měšťando " a " bývalá kolegyně, tak o PČR přestaň přemýšlet. Kdybych dneska stál znovu před rozhodnutím - zda jít z tvého místa k PČR, tak bych si po těch prožitých zkušnostech dal parkrát facku, abych se z toho blbého nápadu probral.

Dám ti trochu srovnání a spolehni se na moje hodnocení :
- Když vezmu nynější stres, kterým " trpím " v práci pro řadu možností, jak si udělat oproti civilistovi a i oproti strážníkovi průser, který je v úplně jiné dimenzi než u městské policie - třeba jen pozdním výjezdem na místo trestného činu např. vloupáním do auta, kde se majitel nasere, že tam dlouho čeká, odjede pryč, znehodnotí stopy, postěžuje si a je průser, že jsem nezajistil stopy nedbalostí, že jsem okamžitě nevyjel na místo ( ono se to radí, když oznamovatelů je zkrátka více než člověk zvládá. Moc nikoho nebude zajímat, že jsem vyslýchal jiného poškozeného na oddělení, kde již nikdo nebyl. Každý řekne, že jsem měl přerušit výslech a jet na místo provést neodkladný úkon - prostě průser a takových tady na tebe čeká za každým rohem fůra, kdy spousty nejseš schopna přiliš ovlivnit a když má smůlu, tak je vyděláno. Stále jen balancuješ a balancuješ a snažíš si ten průser neudělat. Stále máš problémy se spisovými lhůtami. Nikoho nezajímá, že se řadu směn nedostaneš k výslechům poškozených, svědků atd., protože chodí neustále další a další oznamovatelé a ty sepisuješ další oznámení a jseš nervozní při výslechu z toho, že jsi si říkala, že snad tu dnešní směnu udéláš práci co protřebuješ na spisech a při tom, jako předešlé směny zase děláš něco jiného - a lhůta na spise je v hajzlu, nebo bude zítra v hajzlu - a co to znamená - no samozřejmě problém - jak to vysvětlíš státnímu zástupci, který ten spis dozoruje, proč si přetáhla lhůtu. Nikoho nezajímá, že na ty spisy nemáš dostatek času pro jinou práci, jak jsem výše uvedl. Víš jak je mi trapně, když se třeba 5 krát telefonicky omlouvám pozvanému svědkovi, aby nechodil na původně domluvený výslech, protože vyslýcháme několik vykradených aut a všichni co maj ruce a nohy vyslýchaj, všichni toho mají dost, není ani třeba čas se najíst v klidu jako " člověk " již jsem i při výslechu cpal do sebe rohlík při omluvě osobě přede mnou s tím, že nemám čas se za celou směnu najíst a prostě jsem to již hlady nevydržel.
Každá směna taková pravda není, ale volnějších směn je zatraceně méně než těch zátěžových, které tě po psychické stránce prověří a zároveň duševně i pekně unaví - neboť výslechy ti pěkně vymejou hlavu, že na konci směny nevíš co si dělala na začátku.
Napsal jsem toho dost a zase strašně málo na to abych to věrněji přiblížil.
Když jsem byl na městské, tak jsem se na konci dovolené těšil do práce, neboť jsem věděl, že si vezmu v práci vysílačku, budu se procházet po městě, občas jsem musel splnit nějakou tu pokutu a šel jsem domů - takový normální pohodář. Nyní jdu s problémem na dovolenou - samozřejmě z důvodu lhůt spisů a před dovolenou zůstávám v práci dodělávat spisy samozřejmě ve svém volnu - třeba končím noční a ještě ochrápaný a unavený další 4 hodiny dělám na pisech a potom jdu domů.
A když mě končí dovolená, tak takové 3-4 dny před koncem dovolené mám takové " divné mravenčení ", kdy jsem již myšlenkami u problémů, které jsem ve spisech nedořešil a které na mě čekají a které budi muset o to víc rychleji řešit, kdy jsem se " flákal " na dovolené. Já tvrdím jedno - tady namáš dovolenou, tady se jenom na těch 14 dnů vykašleš na práci, kterou pak o to více honíš.

- Prostě, když to srovnám u Policie ČR a u městské, tak zde jsem na 100 % stresu / solidního stresu / a u mětské tak na 1O %. Takový je to rozdíl - tomu věř - mohu to srovnávat. Pár míst u Policie ČR není špatných, ale tam se dostane tak 1 z 1000.
A peníze ? Velký rozdíl není. V každém případě u mětské policie je pohoda, když si s něčím nevíš rady, zavoláš na PČR. Závažnější věci, za který již můžeš chytit průser typu trestního stíhání čekaj již jen na nás a ne na městskou policii. Tam tě tak maximálně napomene pověřený strážník nebo třeba ten pan starosta a jede se dál. Tady je to skutečně v jiném stylu a i když si myslíš, že to přeci vidíš při svém pracovním výkonu ( jseš samozřejmě v pracovním poměru k městu ), tak věř, že to toho vnitřku vidíš stejně jen na okraji. Já jsem také prozřel, kdy jsem si nemyslel, že může být tak nepříjemně Propastný rozdíl mezi městskou policií a Policiií ČR. Jediné důvody proč tu dělat v takovém hektickém a nervózním prostředí, že tady mají infarkty třebas v 36 letech, je ta relativní jistota práce ( pokud neuděláš ten závažnější průser ) a dle nového zákona i méně závažný průser a dále vidina výsluhy, kterou začneš pobírat až se tady duševně vycucáš, odumřou ti nervy a zjistíš, že to již dělat nemůžeš, že nemůžeš již řešit tu spoustu problémů ve společnosti za vědomí, že si ztrávila u Policie svůj produktivní život, zatím si ztratila totálně kontakt se svým původním zaměstnáním a těžko tě někdo zaměstná na odpovídajícím místě k tvým administrativním - policejním zkušenostem . je to zkrátka specifické povolání.

UTÍKEJ TEDY DOKUD JE ČAS A ANI SE NEOHLÍŽEJ - POKUD NECHCEŠ ZJISTIT CO VŠECHNO JE SCHOPEN PSYCHICKY ČLOVĚK VYDRŽET V TAKOVÉHLE PRÁCI O KTERÉ NEMAJÍ CIVILOVÉ ANI ZBLA VĚDOMOSTÍ A JEJICH HODNOCENÍ JSOU HLOUPOU SNŮŠKOU NEZNALOSTÍ TOHOTO PROSTŘEDÍ A TÉTO PRÁCE.
NECHCI TI BRÁT NADĚJI, ŽE JE TOTO TVÁ PRAVÁ REALIZACE, ALE JE TO TAK A ZÁKLADNÍ ÚTVARY - POŘÁDKOVÉ POLICIE TAKTO VĚTŠINOU " ŽIJÍ " POKUD SE NEJEDNÁ O KLIDNÁ ODDĚLENÍ, KTERÝCH JE MÁLO, TAK TĚ ČEKÁ ŽIVOT, JAK JSEM POPSAL.

Pokud jseš ale jiného názoru, zapomeň na to co jsem zde uvedl a skoč do toho rovnýma nohama, jako ostatní civilové, kteří se mého poznání doberou, jako já za několik roků u PČR - tedy za 12 let.

Poněvadž se množí ověřené případy,kdy policisté,hasiči jsou úmyslně plánovány na nějaké akce,zákaz dovolených,porady,cvičení PJ atd...rozhodli jsme se,že DEMONSTRACE bude uveřejněna dva dny předem do všech médií a našich internetových stránek,včasně a řádně ohlášena.Proto bedlivě sledujte všechny média..DEN, ČAS a MÍSTO zde bude zveřejněno.
Pane Bláha....to je demokracie,co

Souhlas s Espozito ( 19.01.2007 23:18 ). Muhu také srovnávat, i když ten poměr mám trochu jiný - 2 ( MP ) a 7 ( PČR ). U MP jsem byl v Praze v centru a i tam to byla pohodička proti tomu, co je u PČR na vsi. Čistá hlava, pravidelné směny, pravidelné přestávky, průšvihy skoro nehrozily, pokud nebyl někdo moc aktivní nebo hamižný. Je to úplně něco jiného. Největší paradox je ten, že jsem chtěl jít k PČR proto, že je zde více možností, třeba SKPV, PJ atd., ale nyní, když bilancuji, tak prostě ty možnosti nevidím. Rozhodně naplnění mého snu to není. Je to na Tobě, jak se rozhodneš, ale nejdříve si promluv s kolegy v místě, kam bys chtěla jít a ne na náborovém.