Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Kluci, až v únoru dostanete své směšné výplatní pásky, okopírujte je a pošlete Langerovi..

ano, něco se zřejmě chystá.. tato vláda si dala za cíl ušetřit 53miliard zejména na sociálních a jiných výdajích a když je u vesla Kalousek je jisté, že se to bude týkat i policie a snížení všeho.. MUSÍME TO HLÍDAT, budou to chtít udělat tajně a postavit nás před hotovou věc, abychom neodcházeli..

V TOM PŘÍPADĚ BY TO BYL PODRAZ STOLETÍ A OPĚT BY ZAMETLI S POLICIÍ JAKO VŽDY.

PŘICHÁZÍ NEJHORŠÍ MOŽNÁ VARIANTA PRO POLICII ČR - MINISTR LANGER A MINISTR KALOUSEK.
MYSLÍM, ŽE TO BUDE VELICE ŠPATNÉ PRO CELOU POLICII.

Nejenom pro Policii, ale pro všechny občany, kromě vrchních sto tisíc

Myslím, že to bude špatné pro celou republiku. Myslím, že volit ODS už nikdy nebudu a nyní mě to fakt s..e!

Dost dobře nechápu proč chtějí policisté v banánové republice stávkovat za svá nezadatelná práva?! V těchto zemích se přece svých práv domáhají bezpečnostní složky naprosto jinou cestou. Krom toho současný ministr vnitra svou dosavadní činností nastavil pravidla " politické kultury " dost jasně, takže je jenom otázkou kolik statečných a spravedlivých mužů zákona konečně věcně naplní preambuli české ústavy... :-)

Možná je to tím, že mám po službě, ale nerozumím, co tím přesně myslíš. Prosím o polopatické vysvětlení. Díky.

Mám takový dojem, že mluvíš o převratu. s tím jdi pěkně do háje, když už chci být slušný.
Myslím si, že to tu chceš zdiskreditovat aby pak mohli říkat, jak se tu kují protistátní pikle a mohli třeba i nasadit armádu.

Otázka??

K čemu nám bude demonstrace dobrá?? Když se nás sejde požehnaně bude to jen dobře a alespoň se neztrapníme před veřejností.Pochybuji že by někdo z prezidia a z vnitra souhlasil se změnou tabulek, to by šli proti sobě, přeci se neokradou, když si teďka báječně přidali. A co dál?? Žalovat??

POCHOPITELNĚ PANÁČCI Z PREZÍDIA A MINISTERSTVA SLYŠÍ O DEMONSTRACI VELICE NERADI, JICH SE TOTIŽ NIC NETÝKÁ. TI DOSTALI PRÁVĚ TY NAŠE CHYBĚJÍCÍ PENÍZE. JE TO PĚKNÁ SPROSTÁRNA CO TADY VZNIKLO ZA ZÁKON. PŘIPOMÍNÁ MI TO MNICHOV-O NÁS BEZ NÁS.

Byl jsem se podívat na stránkách VS, co mě tam zaujalo byl příspěvek člena JS, že je zařazen do 2TT - proboha vždyť za ty peníze to už může dělat někdo jen jako koníčka nebo 2 zaměstnání. Z toho se přeci nedá žít s rodinou. Sloužím u PČR současně 5TT, ale kluk který nastoupil v prosinci 2006 k nám na OOP je ve 4TT a další který je na hlídkový má 2TT což mi připadá dost divoký. Byl jsem také v práci na noční ze čtvrtka na pátek a zúčastnil jsem se několika zásahů společně s hasiči, kdy kolem nás létaly větve, kusy střech a nevím co ještě dalšího, kdy opravdu někdy jsem nevěděl kam mám uhnout, ale na hlavě jsem měl čepici která by mě asi pomohla, kdyby mě trefila nějaká větev ( ale důležitý je, že ji mám na hlavě). No příště by asi bylo dobrý kdyby k takovýhle kalamitě společně s hasiči vyjeli i lidé kteří schválili platový tabulky a zařazení příslušníků od HZS do TT. Mohli by si obléct kombinézy, na hlavu helmy, do ruky motorovou pilu, nářádí a jít odstraňovat následky takovýhle pohromy. Poslanci a ústavní činitelé si přidali tisíce o které nestoudnym způsobem připravili novým zákonem příslušníky ozbrojených sil a sborů a pořád mají málo, takže za rok v lednu zase pěkný navýšení na úkor ostatních. Jinak upřímnou soustrast kolegům z HZS a rodině zemřelého hasiče který zemřel při výkonu povolání.

Největší svinstvo je, že nedovolí ani vedlejší činnost když dokážou vytvořit takévé propastné rozdíly mezi policisty. Jak má jít člověk žádat o úvěr, hypotéku nebo leasing. HNUS.

Myslím, že i kdyby některý papálaš byl s váma při té vichřici, tak by spíš koukal, zda nemáte špatně uvázanou kravatu, aby vám mohl ještě dát důtku nebo snížit plat na pár měsíců. :o( Ach jo. Je to tragédie, co se u vás děje. ONI sledují, zda máte kravatu, zda máte správně nasazenou čepici, ale že kluci musí chodit kontrolovat v noci chaty v normálních kalhotech a bundě ... žádný čerňáky, nic ..... prostě některé věci se pochopit nedají!

Jo a kdo Tě na vedlejšák zaměstná,když budeš chodit i z vollna na školení a do služby?NIKDO!

Tak jsem myslel, že lidé nesnáší jen policisty, ale když jsem si přečetl některé příspěvky v diskuzi v Novinkách.cz k tématu zemřelého hasiče,
http://cgi.novinky.cz/discussion/discussionScreen?server=novinky &discussionId=105721&articleId=107109


tak je mi smutno za celý náš národ a zvažuji, jestli si vůbec tento národ zaslouží profesionály z řad příslušníků ozbrojených sil a hlavně, kde se vzaly ty lidské vlastnosti, které náš národ užírají zevnitř.

to jsou jen naši klienti, jen je zrovna pustili z basy....je třeba je zase rychle pochytat....

Uplynulou noc jsme prožili větrné peklo ve službě, tahali jsme lidi ze stromy zasypané cesty a přimáčknutých aut. Všichni věděli o blížící se katastrofě už dlouho, ale ve finále jsme na vše zůstali s obyčejnými hasiči, zdravotníky sami..Kde byli dopravní značky či zábrany k uzavírání cest? Pokud tohle čtou lidé, kteří připravují onu demonstraci, měli bychom prosazovat i důslednější propracování zákonných norem (když někdo vyhlásí v okrese krizový stav s jasným stanovením zastavení dopravy vyjma stanovených důvodů a patřičnými sankcemi) , lepší vybavení policistů (přilby - vždyť všude kde jsou hasiči býváme i my a chodíme tam pak jak nazí v trní.. autorádia - v noci jsme sbírali informace od lidí, protože ti byli informováni z autorádií líp než my). A co bylo k nasrání? Když jsem byl vysílačkou nabádán k opatrnosti takovým způsobem, že se to dalo vysvětlit i tak, že "vtom" jedeme sami a pokud se nám něco stane, že je to naše věc.. Jenže já přísahal chránit a pomáhat lidem i s nasazením svého života, víte to tam nahoře? Blbí keci nám nepomůžou, snad jen skutky ve formě třeba jen materiálního vybavení.. Dostal jsem větví dvakrát do palice a zřejmě se mi rozsítilo, tohle nemá cenu, co nejdřív se to pokusím zabalit.. (vím, že toto téma patří asi do otázek panu Langrovi, ale nejsem registrován, tak pokud někdo máte chuť, kopněte to tam) Svět se mění, katastrof typu včerejší noci, bude bohužel stále víc a jak znám náš menegment, ten bude jen čumět a odpovídat - nejsou peníze.. A chci ještě říct, že mi je kluků od hasičů líto, přál bych aby si páni poslanci "šli s námi vychutnat ony prožité chvíle,. kdy hasiči jsou ve druhé rizikové skupině".

Super napsáno a na 110% s Tebou souhlasím.

to Es Pe: DĚKUJI.. byť je zřejmě vše zbytečné, tyhle problémy zajímají jen zúčastněné a ne toho, kdo si sedí v teple kanceláře na PP a na vše kouká "z policejního nebe"..

Plně s Tebou souhlasím. Je potřeba to vyřešit v tříleté překlenovací lhůtě a fakt odejít do civilu. Na změny toho typu, o kterých píšeš, se v tomto století zřejmě nedočkáme. V celé PČR je potřeba ve vedení udělat pořádné personální tsunami...

s tím uveřejněním bych spíše navrhoval dříve než dva dny předem, ono nejoptimálnější by bylo media vyrozumět již teď a rovněž popsat, jak se na to připravuje velitelská garnitura naplánováním akcí "Ivan" na stejné datum.

postřeh : pánové povšimli jste si v například v dnešních Lidovkác, že se včera část poslanců bouřila proti tomu, aby rozprava a schvalování vlády případně pokračovalo i v sobotu s tím, ŽE JIM PŘESČASY NIKDO NEZAPLATÍ. Zajímavý jednotný přístup, všem stejně. ...

Funkcinářům je to jedno, lhát umějí dobře a jako ti " někdo " tvrdí že sis polepšil, ačkoliv je to sprostá lež v hodnocení obyčejného zloděje, kterého vyslýcháš, tak i to kdyby byly naplánované akce - porady na ten konkrétní datum, tak budou uctyhodní a pravdomluvní korytáři hlásat, že to nemá nic společného s nějakou demonstrací a je to standartně naplánováno - VŽDYŤ TO NAŠE VELITELSTVO ZNÁME I KDYŽ JSOU SVĚTLÉ VÝJIMKY, JAKO VŠUDE. CHTĚJ MÍT JEN SVŮJ KLID A JESTLI TY MU HO NARUŠÍŠ, PŘESTOŽE TOHO MÁŠ LIDSKY UŽ DOST - TAK BĚDA S TEBOU - TO ZNÁME MY VŠICHNI Z ULICE A I PODŘÍZENÍ NA VYŠŠÍCH ÚROVNÍCH NEŽ MY

Dámy a pánové, přítomní na tomto fóru.
Četl jsem tu spoustu vzkazů na téma odbory-neschopnost-jejich servilita apod..
Všichni ale děláme jednu velkou a zásadní chybu. Když se řekne - předseda NOS, tak co odpovíme - Štěpánek. ALE TO JE PRÁVĚ TA CHYBA. Zvykli jsme si v této zemi politiku personalizovat a tedy když se před deseti lety řeklo ČSSD, automaticky jste odpověděli - Zeman. Ale to je CHYBA!!!!!
Nadáváme na NOSP, že pro nás nic nedělá, že pořád jen jedná a ustupuje a že na to měl tři roky a že je to chyba vedení odborů.
TAK TO SAKRA ZMĚŇTE !!!!! Přece odbory jsou tu kvůli VÁM a ne vy kvůli odborům.
V každé civilizované zemi jsou odbory vůdčí silou proti zaměstnavatelům a ať se nám to líbí nebo ne, vedení potřebujeme a to JEDINÉ A REPREZENTATIVNÍ.
Pitbule a Hornete. Strašně moc si vážím toho, co pro celou věc děláte, ale v současné situaci je partyzánský boj v utajení spíše medvědí službou, nahrávající na mlýn MV a PP. Jestliže MV a PP nebudou proti sobě cítit silnou a reprezentativní opozici, tak si z nás nic dělat nebudou.
Nejde totiž jen o demonstraci. Jde o další kroky. Protože po demonstraci, ať se to komu líbí nebo ne, BUDE MUSET NÁSLEDOVAT JEDNÁNÍ S PŘEDSTAVITELI PP a MV.

A co tedy navrhuji?
- Nezakládat odbory noové, ale hromadně vstoupit do NOS
- Vyvolat mimořádnou konferenci (sjezd) NOS
- Vyměnit vedení NOS za lidi, kteří pro nás chtějí a budou moci něco udělat.

Asi bych s Tebou i souhlasil, ale tak někdy před 3 roky až před rokem. Nyní je čas jednat. V době, kdy paskvil platí a již nyní přicházíme o značné peníze a hlavně o iluze v nápravu, není čas na diplomatická jednání, ale na kladení jasných a ultimativních požadavků. Kdyby to bylo jen o platech ( i když pravda pro většinu největším kamenem úrazu ), tak bych chápal odbory, ale znění sporných §§ je dlouho známé a odbory měly jasně vystoupit již dávno. Když to nebyli schopni poslanci, vláda a PP pochopit dříve, musí za to nést důsledky nyní. Bohužel řada z nás si neblahé důsledky neuvědomovala dříve, protože si ten paskvil ani nepřečetla. Já ano, obrátil jsem se jako řadový člen NOS na odbory a odpovědi byly stejného typu, jako nyní. Není politická vůle a podobné. Nám je ale jedno, jestli je u vlády Petr, nebo Pavel, policie a další sbory budou muset nasazovat krk za oba.

4 dennis cleanis

Já nemluvím o diplomatickém řešení. Alespoň ne uvnitř NOSP. Já jsem psal de facto o převratu v NOSP, o jeho přeformování a použití k vytýčeným cílům. Jen jsem použil mírná slova. Ale NĚKDO reprezentovat MUSÍ !!!!
A když píšu někdo, tak tím myslím NAŠE odbory, které ale musí být takové, jaké si je sami uděláme. Odbory jsou zde pro policisty, nikoliv policisté pro odbory

Mě také mrzí, že odbory nechápou vzniklou situaci, ale myslím, že boj s nimi v současné době není na pořadu dne, Nyní musíme řešit relevantnější problémy ať s odbory, nebo ( a to se jeví pravděpodobnější ) bez nich a pak si vyřešit jakékoli spory týkající se případného špatného vedení.