Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

FOR LILLY

Dobrý postoj,takto by měli uvažovat všichni.
Díky

Pane Langere prosím čtěte a odpovězte veřejně !!!
K odstavci "Nenastane propad"
Propad již nastal zařazením do tříd 3 - 5. Na udávaných 10 % u směnařů nejsme zvědavi, neboť se nejedná o spravedlivou odměnu ale pouze o zalepení úst. Tak jak napsal plk. Kotlán funkce měli málo neboť obyčejný policajt si na příplatcích vyděla více. Proto vraťte příplatky za soboty, neděle, noční a svátky.
K odstavci "Nejedná se o degradaci" Pokud jste chtěli rušit hodnosti tak zcela. Co je to za nesmysl " pprap. vrchní asisten Karel Novák. Ten kdo to vymyslel, tak měl opravdu smysl pro humor. Když kašpárek, tak s rolničkami.
K odstavci "Nezavírejte oči před výhodami. Ten týden navíc ve skutečnosti dělá pouze 5 dní (42-37=5) No ale díky za něj! Jste ale politik a proto je více politické uvádět celý týden. Na takové lhaní jsme si v ČR už zvykli. Vemu-li v potaz povinnost odsloužit 150 hodin, tak vlastně tu dovolenou nadsluhuji.
O 2,5 hod. týdně méně jsem měl jako směnař již z minula, ale v kanceláři na pol. pr. jste dobu opravdu snížili. Takže pro směnaře 0.
14 dnů rehabilitace byla rovněž již v minululém zákoně. Další nula.
Progresivní růst výsluh? Jak pro koho? Složitá diskuze na dlouho a tak jako většina policajtů, nemám zájem, zůstaňme při starém. Další nula.
K odstavci "Nesrovnávejte hrušky z jabkama". Pokud srovnám tarifní plat i s navýšením 150 hod a nezaplacené příplatky za víkendové službu, kterých najednou pro všechny přibylo jako hráchu zjišťuji značný propad. Nemusím srovnávat ale jasně vidím. Jestli je to ta vaše modrá šance, kdy člověk nemá nárok na spravedlivou mzdu, tak děkuji vidím rudě. I Vodafone ruší progresivně paušály, které vy zavádíte. Kdo pracuje jednu neděli v měsíci ať má zaplacenu jednu, kdo čtyři, ať má zaplaceny čtyři. To jsou snad jasná pravidla kapitálu!
K odstavci" Žádný dotaz nesmí zůstat nezodpovězen". Jak chcete odpovědět na tyto jasné argumenty??? Dočkám-li se vůbec odpovědi!!! Ještě máte šanci se narovnat a odpovědět jasně jako chlap. Ne jako pohádkář ze sněmovny.

Kolego, musíš svůj dotaz směřovat do "Názory - Policie ČR, hasiči" Zde je volná diskuse, kde Langer neodpovídá. Ale jinak dobrý dotaz, nad kterým se ten pan ministr zcela jistě zamyslí a své myšlenkové pochody přehodnotí..-:))

Kolego, já s tebou též plně souhlasím, ale již nemůžu souhlasit s pprap. Radkem, neboť pan Langer se zcela jistě nazamyslí a nepřehodnotí své myšlenkové pochody. Ten totiž nemá čím myslet, protože kdyby myslel, tak by nikdy nepřipustil, aby ten paskvil, kterému říká zákon, vešel v účinnost a už vůbec by nemohl tvrdit, že je pro všechny přínosem. Rovněž by viděl, jaká u policie panuje atmosféra, jak mají všichni chuť do práce apod. Jedině demonstrace, na kterou se už moc těším, nám může pomoc. PRAHA15.2.2007!!!

Konečně to tady někdo napsal. Poslat policajty a hasiče do práce o víkendech a o svátcích bez příplatků a ještě jim našít 150 hod přesčasů zdarma, je vrchol. Samozřejmě, tvůrců tohoto paskvilu se to netýká, ty nikdo nebude v noci o svátcích tahat z postele aniž by za to byli královsky odměněni. A pokud by jim nestačil jejich jistě ne nízký paušální plat, tak si udělíme mimořádné odměny, a je to.... Tento zákon je tvořen pro pracovníky v kancelářích, a těm plně vyhovuje - někam se musí to navýšení mzdových prostředků vlepit, že jo!

Pánové nevíte něco o chystaném zrušení cizinecké, dopravní a železniční policie v rámci okresů?

ty jseš totál mimo, nepruď, nepanikař ....

Neboj se a nebuď naivní jako Langer, že nás příští rok vemou do Schenngenu.

Já jsem do diskusí na obou kanálech již několikrát psal, že v příspěvcích by nemělo jít o to, jak se vzájemně začneme napadat a vyčítat si "Ty máš TT7-já jen TT3,4,5. Ty máš směnnost-Já ne. Ty si kancelářský drak-já venku!...".
Spíš by tu mělo snad jít o předání si zkušeností, postřehů, rad a domluvit se na KONKRÉTNÍM závěru.
A ten je myslím JASNÝ!!- Praha!!!!!
Hasič,polda,bachař,pekař,lékař,učitel i funebrák - to jsou profese, které fungují v drobných obměnách co je lidstvo na zeměkouli. A fungovat budou i v budoucnu. Nikdo mi nevysvětlí opak. Ale teď- na nás- je to, jak bude fungovat Policie, soptíci :-)....Teď už nejde jenom o to, jestli vybojuji jenom dorovnání na loňský rok, nebo dokonce jeho navýšení. Jde o to, za jakých podmínek ta budoucí policie bude existovat. Jestli s námi, co tady píšeme, nebo bez nás, to zůstává otázkou. Ale nebudu si aspoň vyčítat, že jsem pro to nic neudělal.
P.S.:Nám bylo naším Ř odebrání osobního na O (ne všem, ale většině) se slovy:"Musím vaše peníze použít jako sociální dávku na zaplacení vyšetřov. a na obvodech, aby ten fin. propad tak nepocítili...!" A bylo vymalováno!

Mé osobě nechali osobní 400.- kč jak za starého zákona, dle mého názoru jen proto abych nešel s platem dolů. Kdyby mi ho sebrali tak beru míň jak vloni. Mám o 260,- kč na hrubé mzdě více jak vloni, jsem nadšen, hubu mám zalepenu, že nemám méně.

Jestli mohu radit všem, kteří nejsou spokojeni s výší valorizace příspěvku za službu, ODVOLEJTE SE !!!
To je základní předpoklad pro to, aby toto porušení zákona ze strany MV ( tedy spíše chybný výklad MV ) mohlo být projednáváno před soudem.

Již se stalo. Dle Tvého vzoru. Neporušil jsem doufám Tvoje autorská práva :-))

Neporušil. Proto to tu bylo. :-DD

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb.

Ahoj Karle, já jsem se také odvolal, ale do součastné doby mi nepřišla odpověď. Vím o dalších 5 bývalých kolegů, kteří se také odvolali a odešli jsme všichni stejně v roce 2005

Když vidím diskuzi v posledních dnech na těchto stránkách, tak mám pocit, že u české policie slouží buď strašně mazaní vychytrálci a nebo naprosto neskutečně důvěřiví a naivní exoti...:-(

Jak může někdo čekat korektnost, koncepčnost, jistou obecnou spravedlnost, dlouhodobě propracovanou politiku státní a celkově veřejné služby i prosté dodržování zákonů od vlády, která se dostala k moci tak zavržehodným způsobem a která po více než půl ročním vládnutí bez důvěry, kdy při prvním naprosto banálním problému chtěla použit armádu, se veřejně přiznala, že jsou ji problémy skoro celé české veřejnosti naprosto ukradené... JENOM osobní prospěch, vliv a moc. To je jediná logika, kterou lze u těchto vládních kreatur vystopovat a s kterou lze pracovat jako s relevantním základem při budování jak kariéry tak i existence v této banánové republice.

Chýýýýtrej, na to bychom nepřišli... nicméně, můžeš nám vychytrálkům případně důvěřivým exotům vysvětlit, jak spolu souvisí první a druhý odstavec tvého rádoby angažovaného pamfletu ? Nějak mi ta souvislost uniká, asi jsem ten zmíněný exot. :-((((

Díky, Paroubku, konečně nám to někdo vysvětlil!!!

pro 7třída


Co se týče motivace tak ta se dostává na bod mrazu, díky nízkému osobnímu jsem se dostali do situace, kdy jsou nejlépe zaplaceni kolegové s 20 a více odslouženými lety a tito by v situaci, kdy není osobní, měli zpracovávat nejsložitější věci a podle výše platu by složitost měla jít dolů. Ovšem situace je jiná.
Jen pro upřesnění, aby nedošlo k zbytečným výpadům. Hovořím o práci HK, kde odsloužené roky nemají se zkušenostmi a šetřenou problematikou nic společného.

Buď jsem natvrdlej já, nebo jsi to po sobě něčetl.

také nemohu souhlasit, že sedmičkáři jsou spokojeni, i když relativně jsem na tom dobře. Se svými odslouženými deseti léty jsem na tom asi o 100,-Kč hrubého lépe, než bych dostal podle starého zákona se slibovanou valorizací pro státní úředníky. Přišel jsem ale o část osobního (proti čemuž jsem si samozřejmě podal odvolání, které bude samozřejmě zamítnuto).
Co se týče motivace tak ta se dostává na bod mrazu, díky nízkému osobnímu jsem se dostali do situace, kdy jsou nejlépe zaplaceni kolegové s 20 a více odslouženými lety a tito by v situaci, kdy není osobní, měli zpracovávat nejsložitější věci a podle výše platu by složitost měla jít dolů. Ovšem situace je jiná.
Jen pro upřesnění, aby nedošlo k zbytečným výpadům. Hovořím o práci HK, kde odsloužené roky nemají se zkušenostmi a šetřenou problematikou nic společného.
A samozřejmě materiální zabezečení, které jsem si samozřejmě pořizoval ze svého.
I když toto je po potrestání odebráním osobního ohodnocení minulostí. A pokud zaměstnavatel nezajistí potřebné pomůcky, tak od účinnosti zákona prostě nebudou.

Rozhodně vám, co jste dopadli mnohem hůře držím palce.

Přesně tak. Abych vůbec mohla pracovat a dělat na spisech takovým způsobem, abych se za svoji práci nemusela stydět, musela jsem si přinést vlastní PC i tiskárnu. Taky si kupovat lepidlo, dokonce i šanony, protože těch stoletých jsem se už štítila. O uklízení ve své kanceláři nemluvě, jen okna jsem nemyla, i když ani nebylo skoro vidět ven. Nejhorší bylo odpvídat na udivené otázky vyslýchaných osob a obhájců na vybavení kanceláří z doby kamenné a na to, jak vůbec můžeme v takovém prostředí pracovat. Co na to může člověk říct? Pak si samozřejmě leckdo myslí, že jsme nějací neschopní pitomci, když máme takové pracovní podmínky, protože jinak bychom seděli v soukromých firmách v pěkných, čistých, prostorných klimatizovaných kancelářích vybavených technikou odpovídající 21. století.

PROČ JE OD NOVÉHO ROKU TAKOVÁ VELKÁ NECHUŤ A DEMOTIVACE LIDÍ? ŽE BY TO ZPŮSOBIL DLOUHO OČEKÁVANÝ NOVÝ ZÁKON S PRIVILÉGII JEN PRO NĚKOHO.
JESTLI CHTĚJÍ VYBUDOVAT PROFESIONÁLNÍ SBOR TÍM ZPŮSOBEM, ŽE BUDOU NEUSTÁLE NÁBOROVAT LIDI, KTEŘÍ JIM PO 3 LETECH ODEJDOU TAK JSOU NA DOBRÉ CESTĚ. PAN KALOUSEK A PAN LANGER TUTO AGONII UPLNĚ POHŘBÍ.

Diskuse se v této rubrice točí stále kolem toho, že někdo nedostal ani tolik, kolik měl v loňském roce. Jsou však tací, kteří se k tomuto tématu nemusí vyjadřovat a zřejmě tak ani nečiní, neboť není nic tajného, že například již sedmá třída má více jak 6000 Kč. Ani pan Brázda se však nevyjadřuje k tomu, proč někdo dostal jenom slibovaný bič a někdo pak slušně přidáno. Účel byl splněn, neboť zejména policistům na ulici hrozí protlačený bič nejvíce a ti, kteří dostali přidáno z biče nemusí mít takovou obavu a tak nemají žádný důvod k nespokojenosti. Není tedy divu, že právě ti, kteří za tento stav mají největší podíl dělají mrtvého brouka a stále vysvětlují, že se vlastně nic nestalo, že nespokojenců je málo ap. Můj názor - trušku se povolí uzda, někomu dorovnáme plat na loňskou úroveň a zavřeme jim hubu, neboť se ušetří pro ty ve vyšší třídě a to nejdůležitější zůstane - bič na ty dole, to aniž by to vyžádalo slibované zvýšení - cukr. Při psaní zatlačuji slzy dojetí nad dobrotou ministra je jeho podřízených.

NA TĚCHTO STRÁNKÁCH SE NEVYJADŘUJÍ KOLEGOVÉ ZE 7 TT, ALE LIDÉ NA CHVOSTU CELÉHO KARIÉRNÍHO ŘÁDU. TENTO ZÁKON NA NĚ TOTIŽ ZAPOMNĚL.

for: Maxim...
Nechci se s tebou pouštět do polemiky, ale s tou 7TT to taky nebude pravda všude. Já v ní jsem taky (SKPV), ale záleží jestli se na tuto třídu díváš z pohledu vedení (pak jsem si v základu polepšil), nebo z praktického (tedy po ODPRACOVANÝCH přesčasech,nočních,fotbal.utkání+srazy
+další s PJ,...atd). To byl zaplacený čas na úkor mé rodiny a času s ní. U mě to např. dělá -3.050 rozdíl v hrubým/měs. Tím slavným paskvilem a s ním spojenými "požitky" nás vlastně nepřímo nutí nedělat vůbec nic navíc, to co si bral dosud jako nutnost a potřebnost, od tohoto názoru se okamžitě oprostit. Prostě udělat si svoje a nazdar....jít domů k rodině! Proč bych měl dělat něco navíc, proč mám makat měsíc (150hod) zdarma? A navíc ještě za míň peněz? Kde jinde než u bezp. složek, je tento chorý výplod zaveden? Vždyť my se snad vracíme do hlubokého feudalismu nebo kam!
Dorovnání platu apod. opatření, chápáno jak uvádíš jen jako zalepení tlamy "několika nespokojených", to řešení NENÍ!!!
Tady se musí změnit celý obsah zákona, nesmysly pryč a upravit jej tak, aby se dal srovnávat s MODERNÍ Policií, kde funguje demokracie. A ne že tvoje-naše základní práva jdou do ...(víš kam:-)). Víc se rozepisovat nebudu. Bylo by to na dlouho. Čus

Nemáš pravdu, já jsem v 7. TT a pracuju na SKPV, takže podle Tvých kritérií bych mohla být pěkně v teple spokojená. Jenže nejsem protože 1) nemyslím jen na sebe, ale cítím se všemi, kteří dopadli jak sedláci u Chlumce, 2) taky mě pěkně štve, že zrušili příplatky za so+ne+svátky a 3) jsme jedna firma a s NIKÝM nebudou ti panáci nahoře zacházet jak s onucí!!!!!!!!!!!!