Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vážení kolegové,
podle starého služebního zákona bylo možné na vedoucí a řídící místa dosazovat své rodinné příslušníky, milenky a známé, pro které byla výběrová řízení ušita přímo na míru. Nevyvolení uchazeči neměli sebemenší šanci uspět. Vítězové těchto "výběrových", příp. "nabídkových řízení" budou na těchto postech podle z. č. 361/2003 Sb. sedět a škodit minimálně dalších 6 let, případně až do smrti.
Z výše uvedeného navrhuji na první místo do požadavků, které budou předneseny a předány na demonstraci zařadit bod, který udělá naším šéfům určitě "velkou radost" a vyvolá v nich obrovskou hrůzu o svoji existenci.

1.) Požadujeme provedení výběrových řízení na VŠECHNA místa vedoucích sl. funkcionářů, managerů a ředitelů, dle podmínek z. č. 361/2003 Sb. bez přechodných opatření a výjimek, výběrová řízení zabezpečit proti ovlivnění výsledků a manipulacím.
Hasan Nespokojený

Bylo by to krásné, ale je to nereálné.

každý zná poučku jak se počítá průmě: Když jsou dva lidé, z nichž jen jeden sní celé kuře, tak v průměry každý snědl půlku :( A tak je to i u s.r.o. Policie ČR....vedení se nacpalo a "dělník" šilhá na ulici hlady....a to bych blil!

Jednou se jim tento přístup a prasečí jednání vymstí !

jaky je prumer

Nechtějte, aby společenství trubců (poslanci a vláda) přemýšlelo. Za to nejsou placeni a proto si také zvedli své požitky. Co zákon, to paskvil. Vytvoří "zákaz vjezdu" a vydají tisíc vyjímek. Váš pan ministr sice neví co řídí, ale ví jak točit "volantem". Určitě má nějakého dobrého poradce ze své rodiny.

Kolegové, tak jsem zaslechl, že je na správě hl.m.nějaký švindl kurs pro funkcionáře k dodělání vyšší odborné nebo snad dokonce Bc.studia, taky Vám to nabídli a jak je to v jiných krajích? U nás je přes 15 hotových VŠ dokonce i s PA Mgr.a šlapou chodník..... pane ministře, tohle je ten kariérní řád....ten si nechte pro sebe.....

TOHLE SVINSTVO KOLUJE PO CELÉ REPUBLICE, ŠVINDL KURZY TYPU VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY S TITULEM DIS PRO VYBRANÉ LIDI. JE TO NEUVĚŘITELNÝ BORDEL A POLICIE SI DĚLÁ VELICE ŠPATNOU POVĚST. DOUFÁM, ŽE MINISTRSTVO ŠLOLSTVÍ NESCHVÁLÍ TATO ZVĚRSTVA.

ahoj,pokud víš něco bližšího o tomto svinstvu,napiš něco bližšího sem anebo na můj mejl.... pracuju na reportáži o falešných titulech z VŠ a VOŠ a jejich nositelích a způsobu dosažení...díky.

Jo je to hnus!Taky jeden tohle dělá!Je ve vedoucí funkci ale jak muže dělat VŠ nikdo nechápe základní vzdělání je u něj je tak 6 tř ZŠ

To je zcela normální jev, že vzdělaní a praxí prověření policisté s policejní akademií šlapají chodník a "vyvolení" si dělají dodatečně vyšší odborné vzdělání s požehnáním svých nadřízených, aby se mohli udržet ve funkcích. Jeden takový od nás z okresu studuje něco ze zdravotní problematiky, resp. učí se latinsky kosti v těle. To bude sakra pro praxi výhra. Aspoň jednou za život snad při kosterním nálezu nám nevzdělancům s akademií sdělí, že ta kost je "fibularis". To hnedka objasní celý případ. A to jsou další pochybné školy, které nemají pro policejní praxi žádný přínos. Holt jsou to takové švindlkursy, protože na nic jiného nemají. Ptám se, proč pro funkci není směrodatné bezpečnostně právní studium. Buď jenom policejní akademie nebo právnický fakulta. Proč je tak v praxi u mnoha nepohodlných policistů, ke kterým se řadím i já, tak degradováno resortní vzdělání? Co se týče výběrových řízení, jedním jsem prošel. Co si o něm myslím, to radši ani nechtějte vědět. Prostě hnus na pozvracení. To je personální práce u PČR. Poctivců se zbavit a kariéristy a lemply bez vlastního názoru si ponechat. S těmi se totiž dobře manipuluje. Jinak už nemám chuť a po 23 letech s největší pravděpodobností tento "Augiášův chlév" opustím.

Belzebub ZLATÁ PRAVDA!!!Souhlas!

A ty se divíš. Peníze nám sebrali a buzerace od nadřízených je ještě větší než v minulém roce. Toto jsem ještě nezažil. Dělají vše proto, jen aby někoho potrestali a nebylo osobní. Ale na velké finanční odměny pro sebe samozřejmě mají:).

Bože lidi kam tahle policie směřuje, tolik lidí otrávených po novém roce to jsem ještě u policie nezažil. Já lituju lidi, kteří k tomuto resortu chtějí nebo už nastoupili.

PRO JIŘÍKA -

...zeptám se tě, co očekáváš od této vlády ve věci zákona 361/2003 sb.?!

...že by (jenom) plošnou nápravu jistých křivd v mzdovém výkladu a aplikaci tohoto zákona?!


Vyprávěl mi kolega případ místňáka, který zadržel pašíka přímo na místě činu, jak vykrádal místní koloniál, a protože se mu to nechtělo asi psát a nebo věřil v tu lepší stránku člověka, drbana, po jeho ujištění, že je to naposled, prostě a jednoduše pustil... a tak ho v ten den chytli ještě jednou, tentokrát za elpaso...

...chci tím říct, že dáváš důvěru v něco, co je proti přírodě.
Věřit současné vládě, je jako věřit kleptomanovi, že o své vůli bude asketou... :-))


... takže naivní nebo vypečený??...:-))

NO PANU KALOUSKOVI A PANU LANGEROVI ROZHODNĚ NEVĚŘÍM A TIHLE DVA TO JE SMRTELNÁ KOMBINACE PRO POLICII ČR. JESTLI NOVÝ ZÁKON POSUNUL TENTO REZORT KROK NAZPĚT, TAK TIHLE DVA PÁNOVÉ TO UBIJÍ ÚPLNĚ.

Pro "Nic nového pod sluncem"
Odpovídáš otázkou, to by se nemělo. Takže ad 1. Vládě nevěřím, ad. 2. nejsem naivní ani vypečený ani exot, ad. 3. Stále nechápu souvislost mezi zmíněnými dvěma odstavci ? Takže jak konkrétně znělo sdělení tvého příspěvku ?

PRO JIŘÍKA


Opravdu jsi nic nepochopil??

...tož sorry, nechci abys měl z něčeho trauma. :-))

... tak něco z historie...
MALA EXEMPLA IN EOS REDUNDANT, QUI FACIUNT
:-/

PRO JIŘÍKA

... :-) ... když jsi začal se Senecou, tak nezapomeň na jeho římského kolegu Petroniuse


Qui faciant leges, ubi sola pecunia regnat....

...to je myslím praktičtější a v dnešní době naprosto relevantní, pamatuj i životní motto mladého svazáka Langera je pecunia non olet...:-))

4 nausem usque

... S tím souhlasím, skutečně nemohu říci, že jsme v rozporu. Stále mi jde jen o jediné, a to jaká je spojitost mezi těmi dvěma odstavci ?! Domnívám se, že každý pro nápravu můžeme udělat i něco, co v celkovém kontextu může znamenat mnoho. Přidám snad jen toto :
QUAMVIS SUBLIMES DEBENT HUMILES METUERE...

Potřebuji přeložit tyto latinské názvy :

- Hoplosterum thoracatum
- Loricaria filamentosa
- Syzigium jambos
- Malpigia glabra
- Anona muricata

For F1
... to si snad děláš legraci, ne ? To je skutečně signifikantní, pomalu mi začíná ten první odstavec docházet, vážený F1 proč zde řešíš bylinky a rybičky ??? Skutečně nemáš nosnější téma ? :-(

Jasně, že je to legrace a při té fůře problémů zde uváděných, které začaly být jaksi ve stínu pronášených latinských slov, jsem chtěl toho latináře zaměstnat. Mě uplně stačí akademisti ( co byli tak 2 roky na hlídkové ) co se vracejí zpět dělat policejní práci a svému okolí chtějí ukázat, jak už jsou teď vzdělaní a jak mnohaletí praktici jsou blbci a proto již neříkají způsob spáchání, ale nějaká cizí slova, jako modus operandi či co.
AŤ ŽIJE LATINA !!!!!!!

... to jó, tomu rozumím :-))))))))))

for JO

velice dobře!!!

Policisté nechtějí po státu víc peněz. Chtějí jen to co měli v roce 2006. Pokud jste sledovali dobře jednání parlamentu,rozpočet byl navýšen o 1 miliardu. Jak je tedy možné, že spousta z násh nebude mít přidáno, nebo alespoň stejný plat jako v r. 2006? Takže přidáno dostali manageři, nebo spíš by bylo správné napsat panáci na vyžších postech, kteří tam jsou ještě z éry komančů! A to smrdí strašně moc! Tihle vysloužilci si nadělají tenhle rok a pak si budou užívat renty, jaké si normální člověk může nechat zdát. Ty si myslíš, že policajt kterej šlape chodník má 30000 Kč? Já si to nemyslím! Pokud by to brali tak budou zticha a budou vrnět spokojeností! Jako občana mě sere, když tu bují korupce! Je důležité si pořádně zaplatit hasiče, celníky, policajty a ostatní. S tím nemám problém. Problém mám s tím, že když nedělá svoji práci, nebo jí dělá špatně, tak nemilosrdně vyhodit bez žádné renty!!! Ten zákon jsem si stáhl a přečetl, je to pěkný paskvil. Já bych zadarmo do práce rozhodně nešel!. Pokud ho dají k ústavnímu soudu, tak snad vyhrajou. No i když v tomhle státě je možné všechno! Ještě k tomu proč nejdou dělat jinou práci, tak nejde nabrat lidi z úřadu práce. Policajt by měl mít maturitu, udělat psychotesty, tělesné přijímačky a pak do školy. To vše je psáno v zákoně, doporučuji přečíst a pak můžem kritizovat! Přeji hezký den vespolek! Láďa

Pro JO: Když už kopíruješ co jsem napsal, tak prosím přesně!
Jak je tedy možné, že spousta z -nich- nebude mít přidáno!
Děkuji Láďa

Odborový svaz státních orgánů a organizací

Připomínky k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
Připomínky k jednotlivým ustanovením:

K bodu 16 - § 112 odst. 2:
Požadujeme vypuštění první věty druhého odstavce.
Zdůvodnění:
Požadavek na odpracování případných 150 neplacených hodin práce přesčas má >>> diskriminační charakter

Proto bychom měli dosáhnout toho, abychom dostali zpět všechny příplatky, které na rozdíl od ZÁKONÍKU PRÁCE nám zák.č. 361/2003 Sb. vzal. A dále by se mi velmi líbil a myslím, že i ostatním slovenský vzor sl. zákona:

Slovenské znění zákona o služebním poměru ( jen část ), 1 díl relace
---------------------------------------------------------------- ----------------
PLATOVÉ NÁLEŽITOSTI A ĎALŠIE NÁLEŽITOSTI

§ 84


Služobný príjem, služobný plat
a peňažná náhrada za služobnú pohotovosť


(1) Policajtovi v stálej štátnej službe patrí služobný príjem, ktorý tvoria tieto zložky:

a) funkčný plat,
b) prídavok za výsluhu rokov,
c) hodnostný príplatok,
d) osobitný príplatok,
e) príplatok za riadenie,
f) príplatok za zastupovanie,
g) osobný príplatok,
h) príplatok za štátnu službu v sťažených a zdraviu škodlivých podmienkach,
i) príplatok za prípravu policajta čakateľa,
j) príplatok za starostlivosť o prideleného služobného psa alebo služobného koňa,
k) príplatok za starostlivosť a vedenie služobného motorového vozidla alebo motorového člna,
l) príplatok za výkon potápačskej činnosti,
m) príplatok za zmennosť,
n) príplatok za výkon štátnej služby nad základný čas služby v týždni,
o) príplatok za štátnu službu v noci,
p) príplatok za štátnu službu v sobotu a v nedeľu,
r) príplatok za štátnu službu vo sviatok a
s) ďalší služobný plat.

NO TO JE PŘECI O NĚČEM JINÉM, ŽE PÁNOVÉ ???

Zatracení darebáci na prezídiu a všude na vysokých židlích. Vyhnat do výkonu, aby jim ty pupky splaskly.

aromir Svobodný

Dobrý den, Vážený pane ministře,
jsem studentem Mendlovy Zemědělské a Lesnické Univerzity v Brně (dále MZLU). Na sklonku roku 2006 proběhl na naší škole ekonomický audit, jež pan rektor poslal na Správu kolejí a menz (SKM). Tento audit dopadl tak, že ředitel SKM Ing. Bednář odešel do důchodu, stejně jako hlavní ekonomická účetní.
Na MZLU se proslýchá, že audit dopadl schodkem 3,5 mil. Kč. Studenti se oprávněně ptali pana rektora na výsledek auditu, ale ten jej nechce prozradit. Jen operuje s tím, že bývalý ředitel je v důchodu. Jelikož se jedná o hospodaření s veřejnými prostředky, je tato situace přinejmenším zarážející. V lednu nastoupí nový ředitel SKM, udělá se tučná čára za minulostí a vše začne od nuly.
Obracím se na Vás, Vážený pane ministře, jako na člověka poctivého a korektního. Pošlete prosím na Správu kolejí a menz MZLU nezávislý, ale opravdu nezávislý audit. Ať se jednou provždy ukáže, jak to bylo doopravdy. Přece není možné, aby lidé, kteří jsou odpovědni za manko, beztrestně odešli do předčasného důchodu a společnost jim toto jednání tolerovala.

S pozdravem Jaromír Svobodný, student MZLU

Vážený pane Svobodný, děkuji za důvěru, se kterou se na mne obracíte. Jako ministr vnitra ale nemám nástroje k tomu, abych poslal audit na Mendlovu univerzitu v Brně. Pokud by existovalo podezření, že univerzita hospodaří s veřejnými prostředky v rozporu se zákonem, můžete se obrátit na Policii ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, případně na Nejvyšší kontrolní úřad. Je mi líto, že Vám nemohu pomoci jinak, než touto radou. Přeji vše dobré, Ivan Langer.

Oni ji zaplatili, ale jenom tam nahoře na lidi, kteří tu práci vykonávají na ulici se vykašlali. HNUS..........

Pro P. Vopátku
Manžel je na OHS. S tím zákonem s vámi souhlasím, že je šitý na míru.Zatím co nám soboty, neděle, svátky berou manžele, ostatní jsou v klídu doma a ještě vám budou závidět vaše ubohé peníze? Je to směšné. Pana Langera bych na Vánoce poslala bez příplatku do té nejhorší částí Prahy aby dokázal co v polobotkách se špek taškou dokáže. Jak jsem již jednou psala jdu s VÁMI a bude mě hodně slyšet! Držte se Evička

Pana ministra zásadní problémy nezajímají, ten investuje peníze v resortu do takových zbytečností, že by člověk plakal. Škoda, že nemá auto a neudělá přepadovou návštěvu na nějakém okresním pracovišti, aby viděl v čem lidé jsou a s jakou technikou pracují.