Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vážení! Když čtu některé Vaše řádky je mi smutno, jsem také polda ale chci se Vás zeptat: Myslíte si, že tohle někoho zajímá nebo tomu rozumí? Já myslím, že nikoliv, naše problémy může znát jen ten kdo tímhle marasmem prošel nebo prochází. Ostatní "z venku" si myslí, vzhledem k absurdnosti naší situace jakkoliv přesně vyjádřené, že si vymýšlíte, neboť oficiálně vše funguje a je jedno za jakou cenu. Osobně jsem přesvědčen, že takovéto forum jaké je zde, policii a hlavně řadovým policistům v očích veřejnosti škodí, potože vše o čem tady píšete, v porovnání s oficiálními stanovisky v médiích vyznívá, že lžete (neboť média v této zemi měla vždy pravdu už za bolševíka a přetrvává to dodnes).. Nechápu, proč toto forum ještě nebylo zrušeno, leda že by někdo chtěl "karty" pro příští hru.. Řada lidí se tady prohlašuje za policisty a svými výroky záměrně škodí naší pověsti, je-li ještě nějaká. Není lehko a nebude, proto se ale nebudu snižovat k tomu abych "začal kopat kolem sebe" a jak znám své kolegy, ti také ne.. Proto tvrdím, že je tady řada provokatérů (byť vybočení se najde všude).

A proč si myslíš, že to nikoho nezajímá? Mě to třeba zajímá co se děje! Sleduji jak pan ministr uvádí v život reformy kterými se oháněl! Jsem volič a chci vědět proč nejsou policajti v pohodě! Mají se starat o naši bezpečnost! To se týká i hasičů, vězeňské služby a justiční stráže. Tito lidé jsou tu pro nás 24 hodin každý den! A asi něco není v pořádku, když tu podle Vás ze sebe dělaj kašpary, nemyslíte? No a k tomu, že jste policajt? O tom dosti pochybuji!

smutno je nám asi všem u tohoto s.r.o.,ale tím, že s ebudem dál tvářit, že vše šlape tak jak má a kousat se přitom do pysků jenom proto, aby veřejnost si náhodou nemyslela, co to jsme za splek mi přijde krátkozraké. Čím dřív obyčejný lid si uvědomí, že může nastat situace, že mu nikdo v problému nepřijede pomoci, nebo že ten co nakonec po dlouhé době přijede, bude buď otrávený, nebo ještě hůř neznalý řešení problému, tím lépe pro ně samotné. Již dneska se lidi čílí, že po oznámení čekají hodiny na obvoďáka, aby se jim věnoval, ale již jim nikdo neřekne, že je tam třeba na celý obvod SÁM!! ... a média?? Ta si stejně napíší co chtějí...tak si s tím nedělej hlavu :)) Přijde mi spíše tvůj názor za medvědí službu polici, protože se tváříš, že je všechno OK a přitom stojíš po krk ve sračkách! Pak si nemají lidi myslet, že máme k dispozici všechno jako v TV... Jinak pokud vím, tak dnes je už svobodný přístup k informacím, tak nepřekrucuj skutečnost lakováním na růžovo...

JE VIDĚT, ŽE NEJSI V 3 TARIFNÍ TŘÍDĚ, NEBYL JSI DEGRADOVÁN A NEDOTKNULO SE TĚ SNÍŽENÍ PLATU. TO NEMLUVÍM O VZTAZÍCH NA PRACOVIŠTI.

S kolegy souhlasím, proč neříkat pravdu o stavu jaký je. Lhát a překrucovat pravdu umí naše vedení a já osobně nechci být jako oni a když o tom nebudeme mluvit budeme u veřejnosti za neschopný netáhla.

Jak to jde na prezídku? Nálada v poho 80 tísíc měsíčně a porady o problémech s policisty co spadli s platem? Kolik už takových porad alá dáme si do nosu bylo a vyřešili jste na nich něco? Ne? Tak co tam řešíte a jaké jsou výsledky? Systémové navýšení osobního nebo jaká kouzla z vás vypadnou....

Jsem ve 4 tarifní třídě, byl jsem degradován a dotklo se mě snížení platu a sloužím podstatně dýl než většina z vás.. ale v tomto, co se tady děje nevidím smysl.. až na pár jedinců, svými nářky proti sobě akorát štvete lidi, kteří jsou na tom mnohdy podstatně hůř.. A sloužím na základním útvaru jako řadový. Neznamená, že když nesouhlasím s tím, co se tady děje (je to občas pod Vaši úroveň chlapci), že musím být na funkci či na PP.. ale alespoň sem se zasmál, že sem se konečně dočkal "funkce", kterou sem nikdy nechtěl :-)

otevřít se lidem, komunikovat s nima, radit jim, pomáhat jak jen to jde, jen tak si získáš důvěru. Ne tím, že tu budeš upozorňovat na to, že máme své "špinavé prádlo" řešit uvnitř, za zdmi. Jestli vidíš co se kolem tebe děje, tak se divím, že reaguješ takto. Já vidím, že se po účinnosti zákona, systemizaci a vydání platových tabulek hroutí pořádková a dopravní služba u policie a odchází jeden parťák za druhým. O tom co budou v krizovém stavu při velkém nedostatku lidí nabírat si nedělám iluze..... Jestli na to a spoustu dalších věcí (od pracovního prostředí a vybavenosti pro službu) nechceš reagovat a nechceš změnu, bav se na intranetu, tam ničeho nedocílíš....

Ctěl jsem se zeptat pane ministře na jednu věc. Platím si penzijní připojištění již několik let. V minulém zaměstnání jsem dostával na toto finanční příspěvek (státní - zaměstnavatel). Teď když jsem zaměstnán u PČR tak mi bylo řečeno, že na něho nemám nárok, jelikož nejsem zaměstnán u této firmy déle jak 10 let. A když jsem se zeptal jak je to možné bylo mi odpovězeno, že na toto stát nemá peníze. Nemyslíte si , že je to diskriminace.

Kec, normálně si požádej na mzdovce, a budeš dostávat 200,- Kč

Máš na něj nárok, od nového zákona je to jinak, musíš sloužit minimálně 5 let a spořit si alespoň 200 Kč. Poté ti zaměstnavatel přispěje 100,- Kč. Taky si to budu dělat

podle nového zákona došlo opravdu ke změně, jednak musíš dávat (tuším minimálně 300,-ale nevím to jistě), dostaneš max. 200,-/měs.a ještě musíš jednou za rok (tedy poprvé v roce 2008) doložit, že jsi tyto peníze na penzijní poslal (výpis, potvrzení z fondu aj.). Mělo by to tak být v celé republice, takhle to je v Praze,ale když koukám na systemizaci, tak to bude asi jak si který funkcionář vyloží po "svém".....

Můžete mi prosím poslat podle jakého předpisu by se měl ten příspěvek poskytovat? Já sloužím v Ostravě a pokud vím, tak se to poskytuje z rozpočtu FKSP a pravidla schvaluje její komise....tady jsou podmínky spoření aspoň 300,-Kč a sloužit 10 let :-(

Ve státě, kde chce demonstrovat policie, tak na tom asi bude stát hodně špatně. Páni ministři by se měli nad sebou trochu zamyslet. To se jim na tu práci pak každej vykašle a budou si to dělat sami.

Jistě to bude dobrý signál pro naše parťáky - často naivní 18-19 mladíčky ( vidím co to k nám chodí - ne chlapi, ale odrostlí puberťáci ), kteří tuto policii na nohy postavit při vší vůli nemohou. Měli udělat v zákoně věk alespoň od 21 let, jako to mají empíci. Protože dokud byla vojna, tak většina absolvovala ZVS a přeci jenom přišli trochu jiní lidé, protože ta vojna je alespoň předcvičila na ty podmínky u nás - já osobně jsem zažil 2 roky na Slovensku, poprvé jsem se dostal domů po 10 měsících, celkem 4 krát za celé dva roky. Zažil jsem na vojně zimu s mínus 30 stupni C a k tomu ještě při těchto mrazech, kdy zamrzal i motorový olej v kanystrech a motorová nafta 25 jsme byli v polním ležení při cvičení s tankisty ze Seredě. Kdo z těchto dnešních holobrádků něco takového zažil, chodí samí frajírci, kteří na nás koukají s pocitem, že jsou oni ti praví, co nám ukážou a při tom umějí jen kecat, vychcanost jim přebývá, dělat se jim nechce, stejně to musíme nakonec dodělat my, zkátka je to běs - je to jen můj názor - to co vidím kolem sebe.

ONI JEŠTĚ NEVÍ, ŽE SE JIM TENTO SVINSKÝ ZÁKON VRÁTÍ JAKO BIMERANG.

Justiční stráž je s vámi kluci.Pan genm.Kula si z nás dělá srandu a hraje si na mrtvého brouka ,místo toho any udělal něco pro kluky ve 2 PT.Vždyť nemůžou podle tohohle ani sloužit se zbraní mimo budovu soudu.BRAVO pane Generále.!!!!

Proč by se naše vrchnost o něco starala. Mají teplá místečka a hlavně vydržet až do důchodu. Na spodině nikomu nezáleží. Hlavně se do ničeho nenamočit, 15.30 odejít domů a hlavně ať mne nikdo neotravuje.

Pro nepoučitelné idealisty trocha reality...

... My jsme přišli na ministerstvo vnitra do absolutně nepřátelského prostředí. Přišli jsme připravení, věděli jsme, co máme dělat a dělali jsme to. A bylo to zatraceně těžké, a bude to těžké....


16.11.2006, Langer vlastní mordou.

...snad v tom najdete i Vy svou budoucnost. :-)

Mockrát jsem slyšel od svého vedoucího, že jsem pesimista, když jsem vyjadřoval své názory na služební věci. Já jsem vždy kontroval, že nejsem pesimista, ale pouze realista s tím, že jsem si dávno sundal růžové brýle.

Nejsem mezi idealisty, přesto věřím, že náprava je možná, ale trnitou cestou.

Před lety jsem přišla do dost nepřátelského prostředí. Profesně připravená jsem byla jen zčásti, morálně a lidsky zcela. Na prostředí ale ani trochu. Vím, co mám dělat, a dělám to, často je to zatraceně těžké a někdy takřka nemožné.

Milan

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb.

napiš si pořádně email adresu, něco Ti pošlu jako zamyšlení k soudnímu přezkumu, cau

Z kluků co zám jsem odvolání posílal sám a odpověď na odvolání jsem tady zveřejnil.Vzor odvolání tady napsal ,,Karel" tak mu chci také poděkovat. Jedu v tom zatím sám. Díky

1,12, 2007 mám odsloužených 9 let. Na vojně jsen byl 5 měsíců. Poradí mi někdo jestli mohu odejít k 30,6, 2008 za podmínek platných k 31,12, 2006 tedy před nabytím účinnosti zákona č,361/03 ? Myslím tím zdali můžu odejít po 10 letech s nárokem na rentu, nebo musím odsloužit 15 let ? Díky

Reforma Policie ČR

Hodláme odstranit existující dvojkolejnost řízení policie. Dva stejné úřady (Policejní prezídium a Ministerstvo vnitra) neznamenají dvojnásobně vyšší bezpečnost, ale pouze dvojnásobnou finanční zátěž. Chceme proto provést redukci a posléze zrušení bezpečnostního úseku Ministerstva vnitra. Stejně tak chceme zjednodušit a zefektivnit policejní organizační strukturu. Nové krajské správy Policie ČR budou tvořit základní článek policejní činnosti, které (po zrušení okresních ředitelství) budou přímo řídit jednotlivá policejní oddělení v daných teritoriích.

Současně hodláme sloučit dosud existující samostatné útvary policie (zabývající se bojem proti organizovanému zločinu a postihování korupce) v jeden. Redukce administrativního aparátu a změna struktury řízení policie přinese vyšší výkonnost Policie ČR při ochraně práv občanů a současně úsporu a nasměrování finančních prostředků z ministerských kanceláří do přímého výkonu policejní služby.

Víme, že dostatek financí ani nejmodernější technika samy o sobě vyšší bezpečí občanům nezaručí, nebude-li je užívat vysoce kvalifikovaný, dobře vycvičený a motivovaný policista. Proto chceme zvýšit osobní motivaci policistů pro kvalitní výkon služby. Současně tím chceme i posílit jejich odolnost vůči korupci. Hodláme nově koncipovat zásady personální práce, výcviku a vzdělávání policistů. Radikálně změnit chceme systém odměňování policistů. V policejní práci chceme více posílit roli prevence trestné činnosti nebo trestný čin, který se nestal, je pro bezpečí občanů důležitější než sebelepší šetření již spáchaného skutku. Změna systému přidělování finančních prostředků s důrazem na preventivní aktivity povede ke zvýšení zájmu policistů na vyšetřování drobné kriminality, která trápí občany nejvíce. Snížení trestné činnosti chceme dosáhnout umísťováním policejních služeben v problémových místech. Jsme přesvědčeni, že pracovištěm policisty musí být ulice. ...

Ivan Langer 11.6.2000 vlastní mordou.... pánové, já nevím co chcete více vědět... :-)

To byly předvolební sliby, ale skutek utek.

On se ještě Ivan najde.

ha ha ha, motivace u policie bude vypadat tak, že třeba u nás jsme se snažili preventivně působit na pachatele krádeží kabelek v supermarketech tím, že jsme v předvánočním období vykonávali více služeb, kdy došlo ke snížení nápadu TČ a toto se nám obratem vrátilo navrhovaným snížením rizikového příplatku, protože u nás je teď bezpečněji. Pokud si policista chce vydělat, tak musí vyhledávat neznámou trestnou činnost a tímto se zatížit. Bravo pane ministře.

Jak vypadají dnešní nováčci?

Hovořil jsem s jedním kolegou, který zrovna dělá školu v Brně. Dozvěděl jsem se, že karierní řád je jen pro vyvolené i když to slovo karierní by mělo znamenat, že začnu dole a postupem času se propracuji výš a výš. Jenže v Brně studují i čerství policisté, kteří ulici vidí jen když jdou do práce a právě oni jsou zařazení na SKPV. Co z toho plyne? O hlídkařích si myslí, že je to pleps a při tom oní umí *****. Tito lidé mají dělat jméno policii? Dostal placku SKPV na které mu ještě nezaschla barva a už v hospodě každému s ní máva před obličejem se slovy dej si na mě pozor. Takové lidi by měli hned od policie vyhodit. Vážně bych chtěl vidět, jak probíhalo jeho příjmací řízení. "Tati já chci jít k policii. Dobře synku zbal si věci, zítra ti vytisknu papíry o přijetí a můžeš nastoupit".

máš pravdu kolego, k tomu SKPV, přijde mi že v Praze 5-čest vyjímkám-je SKPV jenom úložiště policejních mrtvol, neschopných cokoliv udělat a rozhodnout, říkám čest vyjímkám ale není jich moc, to co tam z oddělení chodí za materiál je běs!! když jsem byl na škole, tak tam taky bylo někoilk lidí kteří šli rovnou na SKPV!!!!!!!!!!!!????????????? kdo se trošku dostal k trestnímu řízení ví že to není to pravé ořechové a že není záležitostí jednoho roku se v tom řádně orientovat

Plný souhlas

To není nic nového. Kdysi jsem byl v kanceláři náborového a na stole jsem viděl rozkaz o přijetí 19 letého stržm. na SKPV. Jak takový člověk může být přínosem pro kriminálku?

V TV jsem se díval, jak zasahovali policisté na Karlovarsku. Opět se potvrdilo, že nejhůře placení policisté dělají tu denní nejnebezpečnější práci. Byla jsem u toho, kyž ten muž na ně autem najížděl. Pak jsem se v TV dozvěděla, že měl zbraň a policisty ohrožoval. Ti ho museli zastavit střelbou. Pak se nedivte manželkám i manželům policistů, že o ně mají strach, když jdou do práce. Policisté držte se!

Děkuji i za kolegy za podporu a za slova uznání.

1. Nemá cenu se přetahovat s hasičema, kdo je víc ohrožený, jen je nezpochybnitelnou pravdou, že na většinu požárů jezdíme na místo i my, neboť jsme vyrozuměni operačním důstojníkem HZS a některé požáry poté šetříme ve spolupráci s vyšetřovatelem HZS.
2. Na druhou stranu u kolika výše uvedených situací ryze policejních je přítomný i ten hasič ? Odpovím není a nikdy přítomen nebude z podstaty věci, takže těžko může hodnotit do jakých rizik chodíme my. Tak se věc má. Konec.

S hasičema se nikdo nepřetahuje, tady jde o společný problém-policii i hasičům vzali peníze dole a dali je těm nahoře a to je lumpárna a sprostárna.