Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vystoupení Ivana Langera k novele zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (sněmovní tisk 1002) - prvé čtení

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 1. července 2005

Výrazně se posiluje v této novele role odborových organizací, neboť výše platu se bude odvíjet od tripartitních jednáních. Jsem člověk, který neřadí odbory mezi instituce svého srdce, nicméně respektuje to, že existují, respektuje to, že v některých oblastech skutečně reprezentují výraznou část zaměstnanců, ale nedomnívám se, že by jejich vliv měl být nepřiměřený.

Tato novela ruší limit 300 neplacených přesčasových hodin pro směnové příslušníky, avšak desetiprocentní kompenzace této zrušené povinnosti zůstává zachována. Tady bych mohl odkázat na genezi ustanovení 300 bezplatných hodin, navýšení ze 150 na 300, které bylo kompenzováno právě desetiprocentním nárůstem tarifu. Jestli ale tato novela snižuje počet neplacených přesčasových hodin zpětně na 150, potom je zcela nelogické, aby paušální kompenzační ustanovení o navýšení 10 procent zůstávalo i nadále.

Snižuje se maximální výměra odchodného z osminásobku na šestinásobek a maximální výsluha na 50 procent. Toto oceňuji, protože to byla jedna z příčin toho, že účinnost zákona byla odložena.


Už jsem zde hovořil o snížení počtu 300 neplacených přesčasových hodin. Myslím si, že snížení na 150 hodin a zachování desetiprocentního navýšení tarifů - pro toto rozhodnutí chybí jakékoli opodstatnění. V praxi totiž povede opět k jednomu jedinému výsledku, a to je prohloubení platových nerovností mezi určitými kategoriemi příslušníků bezpečnostních sborů. Opět to povede k tomu - když to hodně zjednoduším - že podřízený díky čárkovému systému dostane ve svém důsledku vyšší plat než jeho nadřízení - služební funkcionář, který nepracuje ve směnném provozu, ale od kterého se důvodně očekává, že je v práci prakticky 24 hodin, neboť nese odpovědnost za své podřízené.


Přiznám se, že mi skutečně připadá nelogický stav, kdy podřízený má díky špatně nastavenému systému odnášet si domů vyšší plat než jeho nadřízený. Myslím, že to není dobré a že to vůbec není proti objemu a kvalitě práce toho podřízeného, ale je to o tom, jestli zákon bude obsahovat principy kariérního řádu, principy pozitivní motivace, či nikoli.

Obrázek si udělejte sami....

To jsou kecy, které nemají hlavu ani patu a logiku už vůbec ne.
Argumenty jak za komančů.

Tady je přesně vidět, že až čas vždy ukáže, kde je pravda, resp. kdo pravdu vůbec nemá.

Dobrý den pane ministře. Po dlouhých peripetiích a letech odpracovaných u PČR mě bylo dopřáno té cti studovat na Policejní akademii v Praze v prezenční formě studia. K mému údivu jsem zde zjistil, že Policie umožňuje v některých případech studovat osobám, které mnohdy ani neabsolvovali základní odbornou přípravu (ZOP) a byli přijaty do služebního poměru s přímým nástupem do školy. (Na vrátnici se prokáží slovy "služební průkaz nemám, protože se tiskne"!) Myslíte si, že je normální umožnit někomu, kdo ani v nejmenším neprokázal své schopnosti práce u Policie, aby si zde studoval za policejní plat jen z důvodu, že má dobré konexe nebo třeba tatínka kdesi policejního ředitele? V kontextu s civilními studenty, kteří zde také studují a v případě, že nemají dobrou podporu rodiny musí chodit po brigádách a obrazně dřou bídu, je to skutečně velmi nemorální. Myslím, že právě u Policie jako důležité výkonné složce státu by měla být nastavena taková pravidla, která případy neoprávněného zvýhodňování nepřipustí.

A ještě něco - je mi dost jedno, co si myslí civilové, stejně jako komukoli z nich je jedno, co si my myslíme o nich. My tu bojujem za sebe. Když stávkují lékaři nebo učitelé, taky neřeší, co si o nich myslí hasiči nebo uklízečky.

volná místa???? (noname, 23. 01. 2007 23:37)
Tak jsem si chtěl jako policista v novém roce polepšit, abych byl na stejném platě a uživil rodinu pokud možno stejně jako v r. 2006, ale nevím na čem jsem. Ještě dneska ráno kolem 08:00 h jsem se koukal na web MV na odkaz „Obsazování služebních míst podle zákona č. 361/2003 Sb.“ K nabídce bylo v té době ještě kolem 2500 volných míst, z toho bylo asi 2400 volných míst pro nově příchozí policisty, ostatní pro VS a HZS. V 23:00 hodin jsem na to koukal znova, a zjistil jsem, že pro policisty je volných pouze 455 míst, pro hasiče jen 2 místa a pro vězeňskou službu celkem 11 míst. Neudělali někde soudruzi z NDR chybu? Nebo neukradl (neodcizil) někdo do té doby volná tabulková místa?

Pro toho, kdo má možnost tento dotaz (nebo výlev, jak kdo chce) dát na stránky našeho pana MV, prosím o tuto laskavost. Děkuji. A omlouvám se adminovi, že jsem to zkopíroval i sem, kdyby to někdo neviděl v jiné části diskuze, ale myslím, že to stojí na tomto webu za zmíňku. Zasvěcení si udělají úsudek sami.

Dívala jsem se tam včera a teď před chvílí a nic se nezměnilo - je tam všechno.

4 Lilly: omlouvám za za ukvapený názor do diskuze a ještě jednou se všem osloveným omlouvám. Omylem jsem (v rozčilení?) kliknul na jinou (spodní) záložku na webu MV. V té původní, na kterou jsem ráno koukal, je opravdu všech 2304 volných míst pro nováčky u policie.

Na hlavní stránce jsem se dočetl o modernizaci služeben.... :-))))).
Jsem řadový policista a vybavení je mizerné, pracuji v centru města a na hlídkové máme skvělé PC s taktem 200Mhz ze kterého se mnohdy nedá nic vytisknout :-) a nábytek? rozbité židle na kterých se už stalo několik úrazů, bohužel se vždy dotyčná židle odložila ke zdi a po nápravě ani stopy (zase o jednu židli míň) :-))....však to znáte, musím se už jen smát :-)))

JÁ SE TOMU JIŽ TAKÉ SMĚJI, ALE TAK NĚJAK DIVNĚ, JAKO NAHOŘE IVAN. KDYŽ PROSTĚ CHCI TAK, JEN ROZŠÍŘÍM KOUTKY JAKO IVAN, ALE DOBŘE NA DUŠI MĚ NENÍ.

4 Paluk:
Ty asi nevíš, kdo to byl "Potěmkin"!!!
Je smutné, že v na obyčejných OOP nebo OŘ, kam má veřejnost přístup, jsou místa, která by jsi si splet jako nezúčastněná osoba s každou kanceláří obyčejného městského nebo jakéhokoli státního úřadu asi tak před pěti lety. Ale kdyby nedejbože oznamovatel přišel do šaten, umývárny a dalších místností, tak by asi tomu nevěřil, jako nevěří ti, kdo v téhle organizaci nejsou ve služebním poměru, a nezažili to, co obyčejný četník.

for noname14:
Bohužel vím o čem mluvíš...s tím zázemím máš pravdu, u nás je to stejné :-((...několik let poslouchám že se to zlepší...a pořád nic :-(

http://st.blog.cz/b/bodovy-system.blog.cz/obrazky/7224283.jpg dělám u firmy 28 let ale takového blba jsem potkal snad jen dvakrát... neptejte se kdy, je to čerstvé.. to kilo, co jsem poslal je málo...

Teď jsem se na to díval, tak to je síla...když to nejde po zlém, tak to půjde nátlakem...a pak buďte spokojení :-)))

to je na zvracení !!!!!!

Tam bych tedy chtěl dělat hlídkaře. Nu což. Za ty prachy? :-(

Poručíme větru, poručíme dešti, poručíme počet přestupců, poručíme počet předvedených, poručíme počet kontrolovaných - to je pěkné, konečně to myslí někdo s policií dobře.

- Pamatuji si na dobu příliš nedávnou, kdy jsme poctivě sloužili noční směny a náš velitel pokud neměl ráno na stole papírky s kontrolovanými osobami, tak ihned bylo zle a prostě jsme u něj nesloužili. Taková noční v pondělí, kdy bylo ve městě mrtvo byla jak zlej sen, protože my jsme se " honili " nočním městem jen abychom napsali na papírek nějakou tu kontrolu osoby a nechtěli jsme si připadat, jak buzeranti co otravujou slušné lidi, tak jsme se snažili " ulovit nějaké ty delikventy, aby to mělo nějakou hodnotu ta kontrola. Ale ejhle ani tihle parchanti nebyli k mání a ta jsme nakonec jako buzeranti z kontrolovali a napasali na papírek manželé co šli z návštěvy a nějakého strojvedoucího, který šel v noci na nádraží a my měli hned lepší pocit, že pro svého velitele máme ten " jeho " důkaz policejní práce. Takových nočních nebylo samozřejmě tolik a jinak jiné práce dost. Ale vždy si vzpomenu, jak mě bylo vnitřně trapně, že " obtěžujeme " slušné lidi jenom aby šef byl spokojený s " policejní činností ". Sice jeho slovy " jsme dost dobří na to, abychom si sami určili a měli čich na lidi slušné a neslušné a sami zhodnotili stav věci, ale bez noční kontroly a stanoveného počtu kontrol osob se nedalo diskutovat.

A tento děčínský model je skutečně krásný - Made i China

Tento požadovaný styl práce by si snad měl prohlédnout i pan Ministr vnitra, jistě by se mu líbil - ta nařízená šroubkárna - výrobna přestupků a jiných událostí - ještě jednou skvělé a rád jsem si to prohlédnul - motivuje mě to také poslat další peníze na konto. Já flákač nejsem, ale tohle je příliš.

Jak to chtěl ministr, sloužit a neobtěžovat? Už si tu jeho vizi nepamatuji, tohle je zářný příklad, jak to vypadat nemá....:-(((

No to je blb, to se nevidí, asi nikdy neslyšel o kontraproduktivitě. Teď ji zřejmě zažije in natura. Ten ÚZ tam jistě v klídku sepíšou, případně si udělají formulář a budou jej křížkovat. Ten jejich snížený plat je fixní, takže čeho dosáhne ? ( To je jen řečnická otázka )

KLUCI UDĚLALI TO CO MĚLI - DALI TO DO MÉDIÍ A Z VEDOUCÍHO JE NÁRODNÍ DEBIL

ano, tohle je bohužel realita některých oop.. DOPORUČUJI PŘEČÍST VŠEM UCHAZEČŮM O MÍSTO U POLICIE - zejména v Děčíně, ABY VĚDĚLI DO ČEHO LEZOU.. blbost nezná hranic, ale v tomto případě překonala zemská měřítka..

no vida (taky, 23. 01. 2007 21:30)
Praha dne 23. ledna 2007) Od 1. ledna 2007 vstoupil v účinnost zákon č. 361/2003 o služebním poměru. Jeho cílem měla být mimo jiné změna v odměňování policistů, včetně navýšení jejích platů.
Současná situace je však úplně opačná - hrozí několika tisícům policistů naopak propad reálných příjmů. Na vině není ani tak nedostatek vyčleněných finančních prostředků, ale spíše chyby učiněné při přerozdělení těchto prostředků. Zatímco u některých policistů dojde k reálnému snížení příjmů, jiní si naopak polepší velmi výrazně. ČSSD nepovažuje tento princip dělení za spravedlivý a to zejména proto, že snížení platů se dotkne především řadových policistů v přímém výkonu služby – tedy policie pořádkové, hlídkové a dalších útvarů.
Vinu na tomto stavu dle našeho názoru nesou jak ministr vnitra, tak policejní prezidium. Důvodem je vydání nařízení vlády se stupnicí základních a zvýšených tarifů, které navíc bylo vydáno v poslední možnou chvíli, tedy 21.12.2006.
Zásadním problémem, který je v přímé spojitosti s příjmy policistů je zařazování do tarifních tříd podle systemizace stanovené policejním prezidiem. Jsme přesvědčeni, že v systemizaci, tedy rozdělení do tříd, musí dojít ke rychlejším a zásadnějším změnám. Za velkou chybu považujeme i fakt, že vnitřní a prováděcí předpisy k zákonu nebyly ze strany policejního prezídia projednány s odborovou organizací.
Místo nalezení systémového řešení s cílem odstranit propady reálných příjmů, vedení Policie problém bagatelizuje a navrhuje ho řešit dorovnáváním propadů osobním příplatkem. To by znamenalo faktické zrušení možnosti hodnotit policisty podle práce a navíc řešení přechodné a dávající policistům další nejistotu ohledně jejich dalšího příjmu.
ČSSD při projednávání ve Výboru pro bezpečnost PČR v listopadu poukazovala na to, že vláda snížila částku určenou na zabezpečení přechodu na systém odměňování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona č. 361/2003 Sb., z 1,5 mld. Kč o 0,5 mld. Kč. Výbor schválil toto navýšení s podporou většiny hlasů – i poslanců ODS. Při projednávání státního rozpočtu na plénu Poslanecké sněmovny ČR však tuto změnu poslanci neodsouhlasili.
Kromě výše uvedených změn v systemizaci vidíme cestu k vyřešení této situace v navýšení zvláštního (tzv. rizikového) příplatku pro policisty zejména hlídkové a pořádkové policie, a to zejména ve velkých městech, kde je práce v tomto ohledu často rizikovější a náročnější.
ČSSD vyzývá ministra vnitra Ivana Langra a policejního prezidenta Vladislava Husáka, aby situaci v oblasti odměňování policistů neprodleně řešili systémově, a to po důkladné analýze dopadů nového systému odměňování a po projednání s příslušnými odborovými organizacemi. ČSSD je připravena podpořit změny zákona tak, aby vedly ke spravedlivějšímu rozdělení zvýšených prostředků mezi všechny policisty s důrazem na policisty v přímém výkonu služby.
JUDr. Jeroným Tejc, předseda Bezpečnostní komise ČSSD
Mgr. František Bublan, stínový ministr vnitra za ČSSD

Konečně se Vás někdo chce zastat Vy ubrečení kolegové. Ta samá situace by nastala, kdyby byli u koryta socani.

Co to žvaníš? Ty jsi spokojený? Máš k práci podmínky, všechno u vás funguje jak má? Kdo tu brečí, my jsme na ulici denně a na brek tam není čas, když jsi jednou nohou v kriminále a druho na hřbitově a za to chci být ohodnocený a chci mít pro práci motivaci, jestli to nechápeš tak si nalískej a běž spát.....

Spát půjdu, až to uznám za vhodné, to nech na mně. Mne akorát štve, jak tady tragicky většina z vás neustále brečí. Vždyť si civilové o nás udělají obrázek.

A co jsi čekal po těch tabulkách? Kdo byl zodpovědný a zajistil si hypotéku pro rodinu s tím, že mu plat nespadne když má nadprůměrné výsledky, tak padl na hubu a bude rád za zvýšenou mateřskou.....čekání od 15.do 15.....jestli takhle má vypadat pan policista, tak potěš.....

Jestli jsi šel s platem dolů, tak ti mohu sdělit, že já také. Počkejme, zda Ivan L. dostane svým slibům, že žádný z policistů nepůjde s platem dolů (v průměru za celý rok), pak se ukáže jaký je charakter a jak to myslel. Nářků bylo již dost a podívej se, co proběhlo ve zprávách na Primě. Je to ostuda. Už nebrečte a začneme řádně pracovat, abychom to Ivanovi nepokazili. Raději se do této diskuse nebudu zapojovat a tyto příspěvky číst, mám potom špatnou náladu.

No vidíš a já mám špatnou náladu z toho, co vidím kolem sebe, ať jde o podmínky k práci, odcházející desítky, spíš už stovky parťáků, ze všech stran vyhrožování místo věcné diskuze a komunikace ze strany vedení apod.....tam je problém, ne na diskuzi tady....

Ono se může stát že za rok po Ivanovi neštěkne pes. N ebo se dozvíš, že to tak nemyslel. Ale firma tady bude dál ...

pro eso: Hlavně drž ústa a krok, abys to nekazil Ivanovi. Možná bys mu na nás ubrečené mohl jít žalovat.

For eso :

Jediná ostuda je, že se musí policisté již veřejně bránit, aby s nami nezacházeli už jak s kusem hadru, kdy tohle jednání není ojedinělé a podívej se zpet dole, jak slovenským policistům chtějí odebírat sociální motivační programy, které maji ale stejné s vojáky a najednou je chtějí odebrat - ale vtip je v tom, že jen policistům - doprčic, ty nejseš v riziku při své práci, ty si neměl mockrát strach, když si šel do problematického zákroku ( podezřelý měl mít střelnou zbraň nebo nůž a pod., ty nemáš obecně spoustu pracovních policejních problému stresu apod. Připadáš mě jak onehdy kolegové z jedné policejní fary, kteří byli při demonstraci skínů na našem oddělení a jen čekali až se budě něco dít. Když ale viděli ten šrumec u nás, tedy ten blázinec a abslolutně nestíhaná oznámení, tedy náš každodenní policejní chlebíček, tak se jen projevili, že by na našem oddělení nechtěli sloužit ani za Boha.
Pokud jsi takový polda pohodář - spokojený se svým okolím - s pracovními podmínkami - se snížením platu - buď spokojený, já chci aby se mnou nevydupávali a za starého zákona jsem byl určitě spokojenější než nyní.
A pokud jsi najivka a to jistě jseš, protože si přečti proslovy našeho pana ministra v roce 2006 či v roce 2005 a srovnej to s dnešní dobou. Pro tvoji informaci celou dobu se mluvilo, že na platy je přislíbena částka 1,5 miliardy, která byla propočítána jako potřebná na dostatečné profinancování platů, dle nového zákona. To že schválila vláda ODS za zvednuté ruky našeho ministra částku jen 1,0 mld. s důsledky o kterých se nyní obecně ví, ale nikdo to samozřejmě nechce moc pitvat a řeší se to stylem " něco s tím uděláme " Přečti si na NOSP, jak se žonglovalo s naším novým zákonem a proč z toho vylezl ten paskvil. Nebuď líny a práve čti a čti a dozvíš se jistě víc než jak to lacině odsoudíš, pokud nejsi teplomístečkář.

Když to vezmu podle karet, tak už vím odkud fouká a jsem doma pane "ESO"

Pane Langer, mohl by jste, prosím Vás, odpovědět na výše uvedený příspěvek tak, aby odpověď byla k dispozici všem účastníkům dizkuze.
Děkuji F.

http://www.iprima.cz/zpravodajstviasport/?460e=1610

CHTĚL BYCH SI NĚKDE DODĚLAT VOŠ A ZÍSKAT TITUL DIS ABYCH SE UDRŽEL ZUBY NEHTY NA STARÉM MÍSTĚ . Tak nějak asi budou vypadat praktiky nového zákona. Ŕíká se tomu Peterův princip...což je obsazování pozic nekompetentními lidmi. Titanic začíná nabírat hodně vody a lidí opouštějí pomalu loď.

a čekal jsi snad, že dají na funkce lidi s vysokoškolským vzděláním?????? Haha až naprší a uschne...kariérní řád :-)))

Já se těším, až všichni u PČR budou mít VŠ. To budou všichni spokojení s odvedenou práci PČR a všichni budou chtít dělat někomu vedoucího, fakt se na to těším.

když pan vůdce Paroubek řekl, že pokud nebudou ve vládě, budete je zavírat, myslíte , že je to jen strach před pravdou , která výjde najevo a oni konečně nebudou tahat za nitky moci a nebudou nic ovlivňovat. POTEFENA HUSA NEVÍC KEJHÁ .