Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Informaci o odhalení pachatele přivítal ministr vnitra Ivan Langer, který už dříve prohlásil, že Policii ČR jde o čest i důvěru veřejnosti.

"Prohlášení k veřejnosti po odhalení pachatele nechystám. Myslím, že to nyní není potřeba. Jsem přesvědčen, že rychlé odhalení pachatele z policejních řad a potrestání viníka je nejlepším možným vzkazem nejen směrem dovnitř policie, ale především k české veřejnosti," řekl Langer a zdůraznil, že bude trvat na exemplárním potrestání viníka.

Pane Langer, to budou ti,kterým jste sebral peníze slyšet u každého přestupce na silnici, jaké jsou hyeny v uniformách....sundejte už konečně ty růžové brýle....

Tak je to správné, vyník byl exemplárně potrestán a hlavně propuštěn bez výsluh. Cože? Neměl nárok na nějaké výsluhy? Já vám to znovu opakuji viník byl exemplárně potrestán a propuštěn bez výsluh. Už to chápete?- bez výsluh. Kdyby se někdo ptal tak mu řekněte, že bez výsluh, aby byl klidnej.

výsluhy se berou už půl roku před nástupem, když řekneš NE, KDYŽ H...O, TAK PRO VŠECHNY :-))))

a jak to, že já žádnou výsluhu nedostal ????? Že by mi něco zatajili ????? Vždyť přeci po dvou letech dostanu výsluhu 30 000,- až do smrti a ještě jsem zapomněl na odstupné 300 000,- :-))))) jejda to se ale mám, zrovna mířím na personální a dávám výpověď, ať si to řádně užiju TU VÝSLUHU, HU, HU :-)))))) ... nebo, že by bylo něco špatně ???

Máme nový zákon krásný,co měl za cíl je nám jasný,
rozpočtu měl pustit žilou, management teď chodí s kýlou, chlapci maj už plný saky, tak já zhasnu......a jdu taky..!!!

přijdou jiní viz www.mvcr.cz zákony částka 188-06 nařízení vlády č.593/2006 ze dne 12.12.2006 - bude to armáda

Překlopeno z policista.cz - tam se to celé nevešlo.

Něco o policejních standardech ... (chcisveprachy, 03. 02. 2007 22:25)
http://www.eurocop-police.org/policies/police%20ethics/05-11-03% 20Resolution%20Standards%20and%20Integrity.pdf

tady se píše o příjmech policistů, o zdravotní a sociální péči. Dále aby se nestalo, že je příslušník na úrovni chudoby a hlavně o tom, že není nutné za každou cenu zvětšovat Schengenský prostor...


Je to přeloženo PC Translatorem, takže žádná sláva:


ROZHODNUTÍ SOCIÁLNÍ DIMENZE POLICEJNÍ STANDARDY A INTEGRITA V EVROPĚ
Adoptovaný v 2005 Autumn EuroCOP výbor 3 listopad 2005
My, 28 členské organizace evropské konfederace Police, představování přes 600.000 policejní úředníci v Evropě, sešel se dnes v EuroCOP Výbor v Londýně. Zvětšení Evropské unie a následujícího rozšíření Schengenu Územní jsou nebývalá šance na zlepšit bezpečnostní prostředí všech EU členů Země skrz vytvoření společné oblasti bezpečnosti. Ať tak nebo onak tato šance potřebuje být zadržená. Úspěch běžný evropský Area Bezpečnost závisí na profesionalismus, vysoké standardy a integrita soudních orgánů na všechny úrovních, včetně agentur EU stejně jako národní policejní služby.
Lepší a zlepšený nástroje pro výměnu informací a další formy vymáhání práva spolupráce jsou moc potřebná v Evropě bez hranic. Účinné vymáhání práva spolupráce je moc potřebný k tomu, aby obstojí vítězně proti hrozby organizovaného zločinu a terorismu. Bez sdílených vysokých standardů pro integritu a profesionalismus účinné vymáhání práva
spolupráce nemůže objevit se. Běžné profesionální standardy jsou podmínkou pro účinnost v policejní spolupráci. Běžné úrovně integrity jsou podmínkou pro dosažení volného toku vymáhání práva informace napříč hranicemi protože oni jsou podmínkou pro objevení se víry.
Police Unions a Staff Organisations spojil v evropské konfederaci. Police jsou hluboce zaujatý navzdor pokračující množení přečnívajících zkřížených hraničních prostředků pro policejní spolupráci, která je následovaná nezbytným vývojem běžných profesionálních standardů a úrovní integrity mezi policejními službami v Evropské unii. Místo toho tam je nedostatek spojených profesionálních standardů stejně jako lišící se úrovně integrity policejních služeb skrz Evropská unie.
Vysoké hodnoty integrity nemohou být ustanovený skrz trestní sankce a kázeňské procedury jen. Oni jsou výsledek vyvážené reformy policejních služeb které poskytují policejní úředníky a jejich rodiny hospodářskou a sociální bezpečností, včetně vzdělání a výchova to všimne si rozhodující roli policejní služby v demokratické společnosti
• úroveň příjmu který je přiměřený pro zodpovědnost policejní úředníky převzít a
ten umožní jim utrpět slušná životní úroveň bez pádu do chudoby.
• sociální ochrana a zdravotní péče která bere do účtu specifická nebezpečí policejní práce
• rámec pro informaci, poradu a účastnictví personálu v rozhodnutích ovlivnění policejní služby
• vnitřní předpisy které chrání policejní úředníky z libovolných rozhodnutí vrchní
• transparentní propagace schémata ty práce na základě profesionální výhodnosti
To je hanby pro Evropskou unii že tyto základní podmínky nejsou naplněné ve velkém množství jeho členských států. Navíc tam je nesporně statistická souvztažnost mezi úroveň zkaženosti a ohlášený nešvary síly jedné strany a nedostatku adekvátní sociální a ekonomické jistoty policejních úředníků na druhé.
To je pohled na Evropskou konfederaci Police že tyto body potřebují být vzatý do účtu v aktuálním procesu zvětšení k většímu rozsahu než toto je cvičený
aktuálně.
A společná oblast bezpečnosti nemůže být postavený výlučně na politických vyhlášeních; to musí být postavený na profesionálních policejních službách které jsou důvěryhodné jejich příslušným obyvatelstvem.
Hospodářské a sociální bezpečnost pro policejní úředníky není jediný ale rozhodující předpoklad kvůli tomu .
Informace vymění za vymáhání práva účely a další moc potřebných nástrojů pro policii a spolupráce trestního soudnictví bude jen přijatý občany jestli oni mohou si být jist že oni setkají se se stejnými vysokými profesionálními standardy a úrovněmi integrity skrz
Evropská unie.
Evropská konfederace Police proto vyzývá ČLENSKÉ STÁTY EU a na Evropské unii instituce k tomu, aby jednaly před více zly je udělaný pro Evropský projekt. To výslovně vyzývá Evropskou unii,
• Pro ustanovit běžné minimální standardy týkající se hospodářské a sociální bezpečnosti policejních úředníků založených na Evropské radě doporučení pro
Evropský kód policejní etiky.
• Pro aktivně monitor implementace těchto standardů skrz jeho členské státy skrz nezávislý orgán.
• Ustanovte sociální dialog se zastupujícími uspořádáními policejních úředníků na Evropský vyrovnat k oslovit problémy které ovlivnit policejní služby skrz EU.
• Bude-li potřeba, zdržet zvětšení Schengenu Area k tomu, aby udělal jistý,že předpoklady pro účinnou implementaci Schengenských znalostí jsou uspokojené

Takový překlady sem můžeš klidně dávat, ale měl by jsi k tomu ještě přiložit názory pana prezidenta a potažmo jeho strany a vlády na evropskou integraci. V konečném výsledku je efekt takový, že tyto věci absolutně ignorujou. Dělaj jen to, kde jim hrozí reálně nějaká sankce. Věci založené na morálním, dobrovolném přístupu zde nikdy fungovat nebudou. Je to vše jen taková kamufláž.

To je mi jasný. V tomto státě je pro pány nahoře morálka až to poslední, co jim navíc ještě "kazí chuť". Pro ně jsme my dole jen špína, kterou potřebují jednou za 4 roky k volbám a ještě pro to, abychom platili daně.

Jsem rád, že jsti to už pochopil. To byli určitě oni.

Pojďte k nám - to jsou jen samý parády, přehlídky, a hlavně, peníze.

k tomu policistovi, co zneužil foto ze služby, nebyl tam úplně jiný oproblém ! Jak je možné, že údajné fotky někdo vůbec nekompetetně pořídil, copak si u policie může každý fotit co chce ?

To tu ještě nebylo, takže na to vyjde určitě pokyn pana policejního prezidenta, který tuto oblast upraví. Bude to další ze stovek různých pokynů a nařízení, které si stejně nikdo nepamatuje. Měli by spíš vydat jeden pokyn na zdravý rozum.....

Jestli si pamatujete pánové, tak po mediálně známé masáži a průšvihu ohledně Stodolových se i na zjevné sebevraždy jezdí jako na vraždy. Tedy vnitřní předpis již léta existuje - vydal PP Kolář. Pokud je jen sebemenší pochybnost (a to je u mrtvého téměř vždy, pokud nezemře v posteli člověk ve 104letech), tak vyjíždí výjezd jako na podezření z vraždy. Součást výjezdu jest technik, který provádí ohledání mrtvého (po MUDr.) a stejně tak okolí, pořizuje foto, zajišťuje důkazy apod. - takže prosím o vysvětlení, co je to to nekompetentní?????

Co je to nekompetentnost? To je právě to, že policista z OOP nebyl právě tím technikem co to měl fotografovat. I když fotí jiná MČ tak zde věděl, že to přísluší výjezdu a neměl tedy foťák vytahovat z kapsy - to je ta nekompetentnost.

jaký foťák z kapsy, on to ukradl z počítače na oddělení, ty nekompetentnosti...:-) nejprve si věci ověřuj a poté suď...

Dobrý, tak mě vysvětli, kdo to do toho počítače dal. Chceš říct, že krajskej výjezd, jo. Nemám samozřejmě přesný informace, ale když mě to vysvětlíš už nebudu nic psát.

IMV

Jsem rád, že už jsi to pochopil. To byli určitě oni.

Opět nerozumíš, ti prováděli vyšetřování, tam se ptej

Asi to nevyřešíme, jdu spát. čau.

Pokud u Vás funguje ETŘ, které je přístupné v okrese všem, ale na různých úrovních v jiném obsahu, tak u nově zadaného případu, by mělo být možné najet ne soubor, kam se vkládají pořízené fotografie a pokud byly provedeny digitální fotky, které tam technik nastrkal hned, tak si to asi mohl stáhnout, nejsem si ale jistý, případně to mohl blejsknout služebním digitálem někdo z obvodu, to je ale od věci, kdy je jasné, že to bude dokumentovat výjezd a obvzláště v tomto případě.

zkuste jít kluci trochu do sebe, trochu toho sebezapření, obětování pro vlast dle přísahy, apod.

a ty jim budeš platit složenky a živit manželky s dětma, fajn...

Odpovědi na otázky pana redaktora Jareše z Pražského deníku

1. Budou hasiči finančně postiženi a pokud ano, jak ?
Odpověď
Nejedná se o postih, jedná se o platové propady v důsledku nového zákona o služebním poměru. Propad hrozil až jedné třetině hasičů, a to v průměru v řádech dvou až tří tisíc korun. Zaznamenali jsme už i případy platových výměrů u některých velitelů až o sedm tisíc korun. Hlavní příčinou byla kombinace nedostatku mzdových prostředků na navýšení, které měl nový zákon přinést a špatného řízení Sboru. Na rozjezd nového zákona totiž předvolební vláda navrhla do státního rozpočtu 1,5 miliardy korun a vláda povolební z toho ubrala celou jednu třetinu. Pokud za této situace generální ředitel Sboru ještě nařídil, aby s počátkem roku byly všem hasičům nastaveny osobní příplatky na nulu, hrozily až zmíněné fatální důsledky. Naštěstí krajští ředitelé tento pokyn nedodrželi a díky tomu se propady dotknou menšího počtu lidí a budou v nižších řádech, přesto ale v první letošní výplatě nějaké propady budou. Proto jsme již 4. ledna vyvolali jednání s ministrem vnitra a bylo dohodnuto, že ministerstvo urychleně požádá o uvolnění dalších peněz z rezervy ve všeobecné pokladní správě. Od března by měl začít proces narovnávání platů tak, aby celoročně v porovnání s rokem 2006 všichni zaznamenali alespoň nárůst nad úroveň inflace.

2. Projeví se změny u všech kolegů stejně, nebo je některá ze skupin hasičů vysloveně znevýhodněná, nebo naopak ?
Odpověď
Cílem tvůrců zákona bylo nastartovat kariérní řád, tj. motivaci k postupování do vyšších funkcí. Toho mělo být docíleno takovým nastavením platového systému, aby si všichni polepšili, ale směrem výše aby to navýšení bylo atraktivnější. Systemizace služebních míst, kterou ředitel Sboru stanovil, však byla na spodních funkcích stlačena tak, že např. specialista, jakým je strojník po 15 letech služby, má stejný tarif, jako nováček. Naproti tomu u některých funkcí nevýjezdových, které obnášejí např. plánování opatření civilní ochrany pro případ krizí, byla systemizace nastavena tak, že mají nárůst v průměru kolem sedmi tisíc korun. Největší zklamání prožívají hasiči z nastavení rizikových příplatků, jejichž celostátní průměr činil vloni 2.500,- Kč a letos byly sníženy tak, že průměr v lednu vychází na 1.900,- Kč.

3. Policisté připravují demonstraci před budovou ministerstva vnitra, máte informace, jestli se hasiči připojí ?
Odpověď
Náš odborový svaz má základní organizace ve všech okresech a dohodli jsme se, že demonstrovat zatím nebudeme, neboť již na lednovém jednání s ministrem vnitra bylo dosaženo určité garance nápravy platových propadů a další jednání bude následovat koncem února hned po vyhodnocení prvních letošních výplat. Neznám situaci u pražských hasičů, ti nejsou v našem svazu organizováni a na internetu se údajně někteří vyjadřovali pro podporu demonstrace. My bychom o takovémto nátlaku někdy později mohli uvažovat, kdybychom nedostali záruky konkrétního harmonogramu navyšování rizikových příplatků pro výjezdové hasiče.

4. Hrozí odliv hasičů a může to mít vliv na výkon sboru ? Myslím podstav, nebo i úbytek kvalifikovaných hasičů.
Odpověď
Masivní odchody zatím nehrozí. O odchodu uvažují zejména ti služebně nejstarší a tudíž většinou nejkvalifikovanjěší, protože jsou unaveni a nejsou spokojeni s metodami řízení Sboru a s nárůstem administrativy. Navíc je čas od času někdo straší zaručenými fámami, že jim již brzy budou zkráceny výsluhy a že by si tedy s odchodem měli pospíšit. Každý odchod zkušeného člověka má vliv na kvalitu činnosti jím řízeného úseku. Od hasiče až po generála však platí, že nikdo není nenahraditelný a Sbor bude fungovat vždy. Drtivá většina hasičů jsou totiž blázni, kteří svoje povolání milují a obětují mu i velkou část svého soukromí. Na takovém altruismu, resp. jenom na něm, by však samozřejmě základy Sboru stát neměly.
JUDr.Vladimír Mühlfeit, předseda OS hasičů


2.2.2007

ze stránek www.osh.cz

bez komentáře!:-(

Jinak, jestli jsi podal výpověd a ještě ti běží výpovědní lhůta, tak ji můžeš klidně stáhnout, není to nic neobvyklého. Pokud už jsi pryč, tak jsi pravděpodobně odešel podle starého zákona za 25%, nepíšeš však jak jsi to přesně udělal tak nevím.

Chlapíci, jaké jsou tabulky pro výpočet odchodného? Je po 15 letech 20 % nebo 30%? Já jen, jestli jsem neodešel předčasně. Ále , teď je to už jedno.

Nemyslíš náhodou výsluhový příspěvek? Výsluhový příspěvek je podle nového zákona po 15 letech 20% + 3% za každý další odsloužený rok do 21 odsloužených let (pak 2% a nakonec 1% s max 50%). Podle starého zákona je to 20% po 10 letech + 1% za další odsl. rok. S ohledem na nárust 3% se po 15-ti letech určitě nevyplatí odejít. (tak to taky úmyslně nastavili) To jsi měl spíše odejít podle starého zákona za 25%.

Funkcionáři, či řadoví policisté, kteří nesplňují v současné době vzdělání, nemají na postech, které vyšší odbornost vyžadují, co dělat.
Služební zákon byl přijat před nekolika lety, pouze se oddalovala jejich účinnost. Všichni měli dostatek času na to, aby si patřičné vzdělání doplnili. Vyčkávali jenom vyčuránci, pro které se teď hledá ta nejschůdnější cesta.
Přeju jim jenom jediné: Z HRUŠKY DOLŮ, PÁNOVÉ!!!!! UŽ TOHO BYLO DOST!!! POLICEJNÍ "VOŠKY" JSOU VÝSMĚCHEM PRO TISÍCE NAŠICH KOLEGŮ... lANGŘE A hUSÁKU, VZBUĎTE SE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Občane,
ty dle svého vyjadřování n e j s i obyčejný občan. Ty jseš bohužel policista s VŠ, proto tolik záště a ublíženosti. Nečurej nám na pty, stačí že to dělá naše vrchní velení. Buď chlap a kápni božskou. Mohu ti říc, že pro takové zbabělé vychcánky jako jsi ty na případnou demonstraci nejdu.

Já hlupák si myslel, že demonstrace bude za srovnání platů, za renty a další nám sebrané či okleštěné tzv. výhody a ono se bude demonstrovat ta to, aby se takovejhle ksindl dostal ke korytu.