Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Každá hodina kterou odsloužíte do fondu neplacených 150 hodin je důkazem

neschopnosti Vašeho vedoucího a navazujících vedoucích funkcionářů

sestavit služby, tak aby vyšly s běžným počtem lidí. Čím více přesčasových hodin se schází v rámci okresního ředitelství čí místního oddělení tím více se prokazuje neschopnost příslušných ředitelů hospodařit s liedským potencionálem. Je to tody jasný důvod k zamyšlení nad jejich výmenou pro totální neschopnost. Toto se přenáší až do nejvyšších funkcí na pol. prezídiu, kde nejsou schopni nabídnout dostatečně lukrativní podmínky pro nově náborované policisty.
Největší tragédie spočívá ale v tom, že tyto špičky se sestupně snaží tuto neschopnost skrávat za důležitým zájem služby.

Vyměňte neschopné funkcionáře. V civílním sektoru se pracuje tak aby bylo co nejméně přesčasových hodin. Zde nejde neschopnost zakrýt zákonem!!!!!!

Samozřejmě, Váš názor je určitě z velké části srozumitelný a v jistých případech v té podobě, v jaké jste ji chtěl popsat se s Vámi dá souhlasit.
Ale z vlastní zkušenosti jsem se s tím co popisujete za 17 let služby nesetkal. Mohu vám ale říci, že na útvaru kde sloužím už roky sloužíme přesčasy z osobního volna proto, že není koho do služby prostě poslat. Prostě je nás méně, než zájem služby vyžaduje a s tím naši funkcionáři zřejmě nejsou schopni nic udělat. Tato situace se může změnit až v době, kdy o policejní práci bude větší zájem a do státní služby bude přicházet dostatečný počet nových zájemců. Toto ale není za současných podmínek reálné.

Asi tak 16 000 policistů pořádkové služby, 16 000 policistů kriminální služby, 2 000 policistů dopravní služby = celkem 34 000 policistů na práci. 54 000 celkem - 34 000 na práci = 20 000 policistů ne na práci, ale jen na výplaty, a to na ty výplaty nad průměrem... Dovedete si někdo představit soukromou firmu, která by tak pracovala? Já ne.
A nyní pokračujeme: z těch 20 000 jen na výplaty si 10 000 hraje karty na počítači a dále neškodí, ale těch druhých 10 000 obhajuje svou existenci vymýšlením práce pro těch 34 000 na ulici. A to už je docela darda, která se musí někde projevit!
1. Na platech těch 34 000 pracujících policistů
2. Na nespokojenosti 10 000 000 lidí s výsledky té práce

Když 150 hodin tak jenom pro policajty na ulici, když přídání peněz tak pouze pro funkcionáře a vedoucí pracovníky.

Tak to opravdu už nemá chybu. U nás na oddělení je nás celkem 9 a v březnu odcházejí od nás 2 policisté do civilu. Už se na to nemohli dívat. Tak jsme rozhodili sítě, kdo by k nám chtěl jít na naše oddělení, kde je celkem dobrá parta. Ale jaké bylo najednou překvapení, když nám bylo zděleno, že nám vezmou 2 tabulky, že je potřebují jinde a že mi to zvládnem v 7 lidech, vždyť na to prý máme každý 150 h přesčasů zadarmo, tak budeme chodit více do práce. Takže dva u nás končí a nikdo nepřijde no super. A už další z našeho oddělení se rozhodl a chce odejít. Já bych řekl, že nejlepší asi opravdu bude, když tu policii zruší a každý si bude dělat co bude chtít. To by byla pak teprve pořádná sranda.

Souhlasím, zrušit policii a ušetřené miliardy dát armádě. Vojákům o 100 % zvýšit přídavek na bydlení, policistům vzít výsluhy a o 100% zvýšit výsluhy vojákům.Čím dřív, tím lépe.Už aby to bylo. Vždyť vojáci zabezpečují vnitřní bezpečnost naší země a my policisdté jsme jen pijavice stáního rozpočtu. Zrovna včera náš útvar navštívil vojenský policista a nestačil se divit. Jeho otázka : "to musí být ale hrozně demotivující ?" Vojáci totiž žijí v úplně jiném světě než my policisté. Přeji jim to, jsem blbec, že jsem k nim nešel již dávno. Když si ale vzpomenu z vojny jak zbytečný to je aparát a nás policistů v ulicích málo, zase je mi z toho blbě. Nastupující policista cca 15.000 hrubého, nutnost středoškolského vzdělání, trestní bezúhonost. A vojáci, nástupní plat zhruba stejný ale k tomu 10.000 čistého na bydlení, takže ve výsledku jednou tolik, střední škola není podmínkou a s trestní bezúhonost také ne. Fajn, skvěle nastavené. Zdar.

ANO - jseš blbec,nic ti nebrání demente aby jsi s tím něco udělal....jenom závidíš....jdi nikdo tě nedrží a jestli si myslíš,že jseš nenahraditelný,tak to určitě ne!!!

Jak vidím vás ta práce nebaví. Vám jde jen o výsluhy a jiné výhody

Každý měl možnost jít k policii a ukázat, jak se to má správně dělat. Neříkám, že jsou všichni 100 % v plnění svých úkolů. Hlavně rozlišuj policii státní a měšťáky. Ti jsou někdy aktivní až běda, ale jsou to zase vyjímky

Tak nevím, jestli pan Husák umí počítat když nedávno tvrdil, že od policie má
podanou žádost v celé republice cca 800 lidí. Na Mostecku to je již 52 policistů
a více jak polovina výkoňáků. A to je okres s nejvyšší nezaměstnaností.
Kolik je okresů v republice x 25 lidí (beru velmi střízlivý odhad) = ?

Zrovna tak, jako obyčejný policista nemůže z obavy o svoji práci veřejně vyjádřit svůj názor, nemůže tomu býti jinak ani u policejního prezidenta. On má nad sebou rovněž vrchnost, které je vděčný za každý pracovní den, který může setrvat na svém postu.

09.02.2007 16:10 pupo
Tomu nerozumím! je 18 let po sametu, žijeme v demokratickém a právním státě se zaručenou svobodou projevu a policejní president má strach sdělit veřejně svůj názor? To je teda totalita, ne? Pokud poliocejní president má strach, tak co mám mít já jako obyčejný občan?

Podřízneš si sám pod sebou větev na který sedíš? Nepodřázneš tak čemu se divíš , V demkracii každej hrabe sám pod sebe a co nejvíc . Kdyby se zákon vymejšlel zdola nahoru tak vypadá jinak. Víte vy dole . myslím policisté že bylo několik kol připomínkování které se měly dostat až k Vám a meli jste dostat možnost se k zákonu vyjádřit? Ani to netušíte protože Vaši nadřízení Vám to ani neřekli natož aby jste dosstali možnost se nějak vyjádřit . PROČ no přece proto že by se mohlo objevit neco proti nim . tak to pěkně napsali místo Vás a takhle to dopsdlo. Napiště intranetem Emil Martinu Kotlanovi do Brna nebo kde ted působí a zeptejte se jak to s celým zákonem vlastně bylo. Je jedníém z lidí kteří ho dávali dohromady . A kdaž už se mnemohl koukat na to co se s tím děje radši odešel z postu na noižší funkci protože to bylo naprosto neudržitelné a nechtel se vystavovat jako jeden z autorů kritice za neco za co potom již vůbec nemohl. Můžu Vám kdo nemáte možnost poskytnout několik verzí zákona k připoménmování od začítku z doby kdy ještě vznikal.. A jsou tam takové věci co se týkají platů a výsluh že by jste se možná nekteří divili. Než do toho začel někdo rejpat a dopadlo to tak jak to dopadlo.

Váš Dědek bohužel ze zdr důvodu odejivší již loni na podzim.

ZÁKON
ze dne 23. září 2003
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

§ 7
Služební hodnost, minimální stupeň vzdělání,
minimální doba trvání služebního poměru pro služební hodnost a tarifní třída
(1) Pro příslušníky se stanovují tyto služební hodnosti, minimální stupně vzdělání, minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost a tarifní třídy

Služební hodnost Minimální stupeň vzdělání Doba trvání služebního poměru Tarifní třída
a) referent střední odborné - 1.,
b) vrchní referent úplné střední, úplné střední odborné - 2.,
c) asistent úplné střední, úplné střední odborné - 3.,
d) vrchní asistent úplné střední, úplné střední odborné 2 roky 4.,
e) inspektor úplné střední, úplné střední odborné 3 roky 5.,
f) vrchní inspektor úplné střední, úplné střední odborné/vyšší odborné 5 let 6.,
g) komisař vysokoškolské v bakalářském studijním programu 6 let 7.,
h) vrchní komisař vysokoškolské v bakalářském studijním programu 7 let 8.,
i) rada vysokoškolské v magisterském studijním programu 9 let 9.,
j) vrchní rada vysokoškolské v magisterském studijním programu 10 let 10.,
k)vrchní státní rada vysokoškolské v magisterském studijním programu 12 let 11.
(2) Dobou trvání služebního poměru pro služební hodnost je doba trvání služebního poměru podle tohoto zákona a doba započtená podle § 224 odst. 1 až 3 a odst. 5.
(3) Ředitel bezpečnostního sboru je oprávněn stanovit služebním předpisem pro služební místo výjimečně vyšší stupeň vzdělání, než je stanoven pro služební hodnost, jestliže to vyžadují služební činnosti vykonávané na služebním místě.
(4) Charakteristiky výkonu služby, které odpovídají služebním hodnostem, jsou uvedeny v příloze.
(5) Minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost stanovené v odstavci 1 se nevztahují na příslušníky zpravodajských služeb.

ZÁKON
ze dne 23. září 2003
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

§ 115
Stupnice základních tarifů
(1) Příslušníkům se stanoví stupnice základních tarifů v jedenácti tarifních třídách a v každé z nich ve dvanácti tarifních stupních. Základní tarify v tarifních třídách se zvyšují oproti nižšímu základnímu tarifu o procentní přírůstek, který činí 9 % ve druhé tarifní třídě, l0 % ve třetí až sedmé tarifní třídě, 11 % v osmé až deváté tarifní třídě a 13 % v desáté a jedenácté tarifní třídě. Základní tarif ve dvanáctém tarifním stupni činí 1,5násobek základního tarifu v prvním tarifním stupni. Základní tarify v tarifních stupních se oproti nejblíže nižšímu základnímu tarifu zvyšují o shodný procentní přírůstek. Základní tarify se zaokrouhlují na desítky korun nahoru.
(2) Základní tarif v páté tarifní třídě a v šestém tarifním stupni činí vždy od l. ledna do 3l. prosince kalendářního roku 1násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(3) Stupnici základních tarifů vypočítaných způsobem, jaký je uveden v odstavci l a 2, vyhlašuje pro příslušný kalendářní rok Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.56)
(4) Základní tarif vypočtený způsobem, jaký je uveden v odstavci 1 a 2, se dále zvyšuje:
a) u příslušníků zpravodajských služeb a příslušníků zařazených v organizační jednotce, která řídí bezpečnostní sbor nebo v organizační jednotce bezpečnostního sboru s působností na celém území České republiky o částku rovnající se 50 % jejich základního tarifu nebo o částku rovnající se 60 % jejich základního tarifu, jedná-li se o příslušníky ve dvousměnném, třísměnném či nepřetržitém režimu služby,
b) u příslušníků zařazených v ostatních organizačních jednotkách bezpečnostního sboru o částku rovnající se 40 % jejich základního tarifu nebo o částku rovnající se 50 % jejich základního tarifu, jedná-li se o příslušníky ve dvousměnném, třísměnném či nepřetržitém režimu služby.
§ 116
Tarifní třída
(1) Pro služební místo příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Pro služební místo vedoucího příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti v působnosti příslušné organizační jednotky bezpečnostního sboru.
(2) Není-li dále uvedeno jinak, v souladu s charakteristikami tarifních tříd uvedenými v příloze tohoto zákona stanoví vláda nařízením katalog činností v bezpečnostních sborech zařazených do jednotlivých tarifních tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
(3) Katalog činností ve zpravodajské službě zařazených do jednotlivých tarifních tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, stanoví ředitel zpravodajské služby služebním předpisem v souladu s charakteristikami tarifních tříd uvedenými v příloze tohoto zákona a s přihlédnutím ke srovnatelným činnostem v katalogu činností bezpečnostních sborů.
(4) Při změně systemizace stanoví ředitel bezpečnostního sboru tarifní třídu pro nové služební místo příslušníka podle katalogu činností. Nejsou-li požadované činnosti na nových služebních místech uvedeny v katalogu činností, stanoví ředitel bezpečnostního sboru po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí tarifní třídu podle srovnatelných činností v katalogu uvedených s ohledem na složitost, odpovědnost a psychickou nebo fyzickou náročnost. Při porovnání se vychází z obecné charakteristiky tarifní třídy; ředitel zpravodajské služby tak stanoví bez dohody s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
§ 117
Tarifní stupeň
(1) Základní tarify se v tarifních třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do 12 tarifních stupňů.
(2) Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se započítává
a) doba výkonu služby podle tohoto zákona,
b) prokázaná doba jiné praxe, kterou příslušník vykonával v rozsahu, který podle její využitelnosti k výkonu služby na služebním místě určí služební funkcionář.
(3) Do doby praxe podle odstavce 2 se započítává i
a) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby57) a civilní služby58) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, jestliže výkon vojenské základní služby neprobíhal současně s přípravou na povolání v denním studiu59) nebo v prezenčním studiu60) a
b) doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu, který odpovídá délce mateřské nebo rodičovské dovolené, jestliže tato péče neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním studiu59) nebo v prezenčním studiu,60) nejvýše však v celkovém rozsahu 3 let.
(4) Příslušník se zařadí do příslušného tarifního stupně v závislosti na délce doby praxe podle odstavce 2 a 3. Do vyššího tarifního stupně postupuje příslušník od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl stanovené doby praxe.
(5) Příslušníkovi, který je specialistou v zásahové jednotce, vykonává službu jako agent nebo plní úkoly při předstíraném převodu anebo plní úkoly při zvláštní ochraně svědka, je příslušníkem zpravodajské služby nebo je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby v zahraničí v rámci jednotky mnohonárodnostních sil nebo mezinárodních policejních sborů, může ředitel bezpečnostního sboru určit základní tarif v rámci rozpětí základních tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší tarifní stupeň příslušné tarifní třídy, a to podle podmínek výkonu služby, jejího rozsahu a výkonnosti příslušníka. Okruh příslušníků a kritéria pro určení základního tarifu stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem. Základní
tarif určený příslušníkovi podle věty první se vždy od prvního dne následujícího kalendářního roku zvyšuje o shodné procento, o které se zvýší shodný nebo nejbližší základní tarif stanovený ve stupnici základních tarifů pro příslušný kalendářní rok, jestliže se nezmění podmínky, za kterých byl příslušníkovi základní tarif podle věty první určen.

ZÁKON
ze dne 23. září 2003
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů


ČÁST JEDENÁCTÁ
VÝSLUHOVÉ NÁROKY
Hlava I
Odchodné
§ 155
Podmínky nároku na odchodné
Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen „bývalý příslušník“) a který vykonával službu alespoň po dobu 6 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.
§ 156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.
(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.
Hlava II
Výsluhový příspěvek
§ 157
Podmínky nároku na výsluhový příspěvek
Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.
§ 158
Výměra výsluhového příspěvku
Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.
§ 159
Zvyšování výměry výsluhového příspěvku
Výsluhový příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zvláštního právního předpisu,73) přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů.
§ 160
Souběh výsluhového příspěvku s důchody
(1) Při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu74) se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, jestliže je vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu anebo ke dni úpravy částečného invalidního důchodu v souběhu s výdělkem, a to nejdéle na dobu do dne, kdy uplynuly 2 roky od vzniku nároku na starobní důchod.74) Od tohoto dne náleží výsluhový příspěvek ve výši rozdílu mezi náležejícím starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 159 bez přihlédnutí k výši důchodu.
(2) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na dávky nemocenské péče podle zvláštního právního předpisu75) se postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první.

PAN HUSÁK NECHCE SPRÁVNĚ POČÍTAT A PŘEMÝŠLET. INU JE KRÁLOVSKA ZAPLACEN PROTO ZPÍVÁ PÍSEŇ UPLNĚ JINÉHO TÉMATU. CO BUDE CHUDÁK ZPÍVAT S PANEM LANGEREM AŽ JIM ODEJDOU VŠICHNI LIDÉ Z ULICE A PŘÍMÉHO VÝKONU.

http://www.novinky.cz/krimi/bezdomovec-zemrel-pri-policejnim-vys lechu_108952_7r1gr.html

Bezdomovec zemřel při policejním výslechu. Ani se nedivím. Nejspíš neunesl "moderní vybavení" policie. Na fízlárnách to vypadá jako v kasematech a ne jako policejních služebnách. Při návštěvě policejních služeben mám také strach, že mě tam něco kousne.

Asi tam jsi hodně často. A většinou v klepetech, co?

Tak tam nelez a nemusíš se bát. Vlastně u tebe bych věřil, že tam nejsi dobrovolně.

on tam přišel po napadení, měl tam svého advokáta a dokonce z něj padali červy. A když už se tu zmiňuješ o pracovním prostředí, proč ti vadí, že se tu policisté ozývají, v jakém humu.u musí pracovat?????

Začíná druhé dějství "komedie zvané služební zákon" Na účty nabíhají výplaty
za leden, při kterých jste si "tak polepšili". A to ještě nevíte, že se vám ta výplata
sníží za každý den dovolené. Polezou vám oči z důlků a ten kdo
váhal s odchodem nebo protestem už nebude. Pan ministr neví co ho čeká, ale
po právu. Kdo seje vítr, sklízí bouři.

Ale prd vždyť říkali že za dovolenou to bude lepší bude to průměrem či co a když marodíš tak plná palba!

Za čerpání řádné dovolené bude krázen rizikový příplatek a také osobní
ohodnocení, pokud ho ovšem máte.

Hm fakt lžou kde sedá!

ano je to pravda, měl jsem dovolenou a zkrátili mi tarif a za dovolenou jsem dostal ve výpise nějaké peníze a v součtu s tarifem jsem neměl ani plný původní tarif, takže mám ještě méně než bych měl mít podle tarifu,

Ještě jsi zapoměl, že stejně se krátí "služební volno s poskytnutím příjmu" tedy OČR + krev + pohřeb atd.

Vždyť krácení složek platu při nepřítomnosti v práci je naprosto běžné, proč by se jedna skupiny státních zaměstnanců měla nad tímto pohoršovat. To by byla nerovnost před zákonem a další dotčené skupiny státních zaměstnanců v rozpočtové a příspěvkové sféře by mohly oprávněně poukazovat na zjevnou diskriminaci, to bychom jsme se z těch protestů nikdy nevymotali

Nerovnost před zákonem a zjevná diskriminace mezi státními zaměstnanci. Tak to se ti povedlo. Tak ať tedy ostatní státní zaměstnanci musí taky odpracovat 150 h zadarmo jako policie. Už vidím učitelé, úředníky jak pracují 150 h zadarmo. To by byla hned stávka učitelů. Jo a mimochodem manželka pracuje jako učitelka a když má dovolenou, tak se ji sice krátí osobní, ale výplatu má vyšší než by chodila do práce, protože ji proplácejí soboty i neděle, kdy měla dovolenou. Tak to jsem zvědav jak to bude u nás. No prostě super nový zákon. Co tady ještě vlastně u policie dělám a riskuju svůj život. Svoje jsem si už užil (20 let), tak asi zareaguji na nějakou tu nabídku. Ono jich je dost a budu mít aspoň v civilním životě klid, čistá hlava, v noci budu v klidu spát a užívat si víkendů s rodinou. Pane Langer a Husák další kousek vám odchází, ale vy to tady zvládnete sami co? Vždyť jste to asi chtěli rozhádat celou policii a znepříjemnit jim co nejvíc jejich práci pro lidi.

pepe
Vy policajti si hledáte pořád jenom nějaké záminky, aby jste mohli blbě kecat.
Přečti si napřed příspěvek od 09.02.2007 14:09 Jura Brno a potom teprve diskutuj! Mindráky si tady léčíte vy policajti. Šikanujete nás na silnicích, ale jak vám teče do bot, tak to jsme Vám dobří.

přečti si co je to šikana. Řešení přestupku ze strany správního orgánu, policie apod.není šikana a jestliže porušuješ zákon, následuje trest. Musíš si uvědomit, že máš mimo práv také povinnosti - ty
vás nějak neberou co?

09.02.2007 16:25 ůkjh
Ty uvědomělej dobráku, ty chceš demonstrovat? Za co? Když žereš stupidní zákony, tak je teda respektuj!!! Dle zákona státní zaměstnanec nesmí demonstrovat a stávkovat proti státu!!! Tak drž hubu a krok! Přestaň brečet a skoč si na pracák chytit flek!

nemusíš mít starost, žádost o propuštění mám napsanou, stačí jen podepsat a předat na podatelnu. Když už "žeru stupidní zákony", tak si uvědom, že je sám neznáš a proto jich ani ve svůj prospěch nemůžeš používat. Zakázáno mají bepečnostní složky jen stávkovat a jde o ústavní zákon. Studuj a až potom tu někoho poučuj.....:-)

reakce na Pro xyxy bacha na to když to dáš na podatelnu tak to pujde k tvýmu nejbližšímu nadřízenýmu a teprve až když to ON podepíše tak ti začíná běžet termín podání musíš to podat cetou vedoucího jinak prošvihneš třeba celej měsíc stalo se to takhle nekolika kolegum že nestihli planovanej konec roku . razitko z podatelny se nebere jako den podání ale podpis šéfa abys neprošvih třeba konec mesice nebo čtvrtletí a rozšiř to i ostatním co s tim takhle počítaji že odej dou k určitýmu datu a maj už nachastanou práci jinde tak to portom nestihnou protože se jim to o mesíc prodlouží

Jura se vás snaží rozhádat a vy mu v tom ještě pomáháte. Vždyť se na něho vyprdnite. Ten v životě práci policie neocení tak mu nedělejte radost. Asi ho má malého, tak si léčí mindráky.

Karel
Dobrej postřeh. Vidím, že u policajtů jsou i normální myslící lidi. A co s tím kdo udělá?

PRAHA 9. února 2007 | 13:27
Šéf české pobočky Interpolu Pavol Mihál byl spolupracovníkem komunistické tajné policie (StB). Dřívější informace Lidových novin potvrdil náměstek policejního prezidenta Oldřich Martinů.
Náměstek policejního prezidenta nepřímo potvrdil spolupráci Mihála s StB, když prohlásil, že důstojník ztratil předpoklady pro působení na policejním prezidiu a musí odejít.

Podle informací Lidových novin byl Mihál veden v seznamu spolupracovníků StB od roku 1983 a měl krycí jméno Emil. Přitom vlastnil negativní lustrační osvědčení, jak se později ukázalo nikoli na jméno Pavol, ale Pavel. Vedení policie Mihála požádalo, aby předložil nové lustrační osvědčení, které mu ministerstvo vnitra vydalo 1. února.

Policejní prezident Vladislav Husák nedávno řekl, že pokud Mihál lustracemi neprojde, bude muset odejít z prezidia, kde je osvědčení podmínkou k práci. Policista je zatím v pracovní neschopnosti.

Mihálův spis již neexistuje. StB ho nechala skartovat v roce 1988, když nastoupil k
tehdejšímu Sboru národní bezpečnosti.

Kvůli události nařídil ministr vnitra Ivan Langer kontrolu lustračních osvědčení více než 1000 policistů i civilních pracovníků policie na důležitých funkcích.

CO TO JE, ŽE BUDE MUSET ODEJÍT Z PREZIDIA?
Vždyť tím, že se prokazoval falešným lustračním osvědčením spáchal trestný čin!!!!!!!
Neboť co to je jiného, když veřejnou listinu, zcela zjevně vystavenou na cizí jméno, prokazuje skutečnosti, zýkající se jeho osoby? A neberu ani případnou obhajobu, že to bylo neúmyslné, neboť KAŽDÝ zná své jméno.

§ 176 tr. zákona zcela jednoznačně uvádí:

Padělání a pozměňování veřejné listiny

(1) Kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo kdo užije takové listiny jako pravé,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo

b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

Takže zde připadá v úvahu i odstavec 2, neboť neoprávněně zastával místo, pro které nemá předpoklady a tedy mohl na neoprávněně vyplacené mzdě a dalších požitcích spojených se svou funkcí spáchat i značnou škodu, tedy 500.000,-Kč.

Platí i pro vrcholový managment MORÁLNÍ KODEX POLICISTY nebo platí jen pro plebs ????!!!!!!!!!????????

nejde jen o pozměňování, nýbrž i o podvod ( na "fleku" se obohatil )