Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Nasranej občan má pravdu, holenkové. Když si to sčítnete, tak né, že 150 hod. ročně zadarmo, ale naopak, nejméně 100 hod. placeného volna ročně, této společnosti dlužíte...

Chovej se asertivně a udržuj kázeň !

Této společnosti nedlužím ani halíř, svou práci dělám poctivě a hodiny zdarma bych např.při záplavách (byl jsem jak v Praze 2002, tak na Moravě 1997) odsloužil zdarma bez mrknutí oka. Jen tu žvaníš o tom, čemu prostě nerozumíš....jestli chceš reagovat, prosím diskuzí a ne stup.dníma kecama. Bavme se o zákonu, který se tu řeší a ostatních věcech a ne o nesmyslech kdo komu co dluží....

Nevím jaký máš informace, ale u policie se od doby trvání novýho služ. zák. si policista na ulici nevydělá víc než 17000 čistýho. A to navíc musí dělat 150 h. zadarmo, noční, denní,soboty,neděle bez příplatků.Tak si spočítej hodiny a vyjde ti,že uklízečka má víc.A jak píšeš má čistou hlavu.

Ty vole, ty snad ani neumíš číst, jinak bys takhle nereagoval. Ale oni tu reagují právě ti z vás, kteří nemají na to, aby měli aspoň ten policajtskej průměr. Touto reakcí končím. Nestojíte mi za čas.

Občas se mrknu na ty vaše nářky v této diskusi a dlouho jsem nereagoval, ale už to nemůžu vydržet. Co melete o 150 hodninách zadarmo. A co takhle 2 týdny dovolené navíc proti zákoníku práce? Dva týdny rehabilitace? Co o půl hodiny kratší pracovní den oproti zákoníku práce? Co o 10% vyšší tarif za směny - oproti zákoníku práce. Riziko? Máte za něj příplatek! Když se vám nelíbí, že máte 150 % průměrné mzdy v republice, tak táhněte dělat jinam! Kurva buďte rádi že jste kde jste a neserte poctivě pracující lidi.

Nezlob se ale opravdu o tom víš kuloví! Je pravda, že je dovolená navíc. Počítá se pracovní den 7,5 hod. Pokud slouží v nepřetržitém provozu, například 12 hodin, nebo 24 hodin, tak na dovoleno se bere den=7,5 hod, ale pokud má službu 12 hodin, tak si rozdíl musí nadělat. Tak co na tom prosím tě vydělali?

Jessy
Kuloví o tom víš ty, protože hodiny na dovolenou ti naprosto přesně na půl hodiny, spočítá Ekis, a to speciálně pro nerovnoměrnou dobu služby. He...

Nasranej občan
Máš zdravej názor! Koho práce nebaví, ať si najde jinou! Tady je to jak v mateřské školce. Samej ufňukánek. Toto má zajistit naši bezpečnost? Vždiť to umí jenom plakat jako malí fakani. Proč tady nefňuká třeba kriminálka, ÚOOZ, IMV a další. Fňukají tady z 99% šlapky z chodníku těsně poškole. Co by taky chtěli, když ještě v životě nic nedokázali!

pro nasranej občan
Tak když se máme tak strašně dobře, proč už nejsi u nás ???? Nemám slov, hlavně že TY to víš ze všech nejlíp ...

pro Filcka
dost dobře asi nechapeš náš problém. My tady chceme pouze poukázat na ten paskvil jménem služební zákon. Sloužím 13 let a práce na ulici mě baví a taky si myslím, že jsem doho v životě dokázal dost, ale i kdybych to napsal neuvěříš a nebude tě to zajímat ... Ti z IMV a kriminálky nebrečí proto, že jsou o 3 až 4 třídy výš něž mi na ulici a jejich plat se v průměru zvýšil o 3000,- až 5000,- kč zaleží na funkci, kterou zastáváš. Narozdíl od nás, kdy my jsme šli o 2000,- až 4000,-kč dolů. Tobě by to asi bylo jedno, kdyby jednoho dne tvůj zaměstnavatel přišel a řekl ti, že budeš brát o 3000,- kč míň. No nic asi jsi na tom finančně velmi dobře.

10.02.2007 13:06 speed
podobnou situaci jsem osobně zažil u jedné firmy kde jsem byl zaměstnán. Přeřadili mě na jinou práci za míň peněz. Již dlouho tam nepracuji!

Špatné informace, dovolenou musíš zužit a rehabilitace ztratila smysl právě začátkem roku.

pro Filcku,
chlapče a kolik je Ti vlastně let? Jsi asi mlád a tedy perspektivní. Poldové před důchodem si nemohou dovolit takové veletoče s neuváženou změnou zaměstnavatele. Věř , že to po letech poznáž i Ty sám.

Jen pro tvoji info, jako policajt si musím brát dovolenou i když je svátek. To jako narozdíl od tebe! A ke 150 hodinám zadara? Mlčím, od nového roku jsem oddělal 28 hodin který mi nikdo nezaplatí, nemám za ně nárok vůbec na nic, ale nestěžuju si, kolegové jsou na tom i hůře.

ODS a jde jen o to vytvořit v ČR prostor pro manipulační prostor organizacím,kteří dokonočí to co se jim nepodařilo v době kdy byli u moci.Začíná to heslem nespokojený polda = úplatný polda.To znamená když se o policistu nepostará stát tak jak je ve vyspělých státech zcela běžné,tak se o policisty postarají ti co na tom vydělají.Za krátkou dobu se budem srovnávat tak akorát s banánovími republikami.Pro srovnání to začíná tím,že už dnes má uklízečka stejný plat jako policista,který denně nasazuje život a chrání životy jiných.

Drak
Tak to mě zajímá. Takovou uklízečku bych chtěl vidět na vlastní oči. A kde bere uklízečka 20 000 tisíc? Tam bych šel uklízet i já. Za dvacet litrů čistá pac, čistá hlava pevná prac doba, to je super. Poraď kde mě zaměstnají za tyto love.

For Filcka: Třeba na ministerstvu průmyslu a obchodu

Dobrý den.Nevím proč si pořád stěžují tito státní policisté na výši svých mezd.Co mají potom říkat jejich kolegové od Městské policie,kteří si o nějaké rentě a mnoho jiných požitků těchto příslušníků mohou nechat jenom zdát.Přitom mají stejně rizikovou prácí(možná i rizikovější),jelikož jsou stále na ulici mezi svými šmejdy.Takže by možná stálo zamyslet se nad tímto ožehavým problémem.

pro Občana
Už jsme nabízeli kolegům od MP, že jsou u nás volná místa zda nechtějí k PČR, kdy každý to se smíchem odmítl.

Pro občana :

Prosím o upřesnění co se skrývá pod tím : " mnohé jiné požitky "

Občane, vy musíte být, s prominutím, úplný vocas, když tady melete takové nesmysly :-)) A co teprve má říkat takovej kotelník ? Pracuje v horším prostředí, má menší plat a rentu taky žádnou...:-))))

Vážený občane, doporučuji Vám podívat se na statistiku složení úkonů Městské policie. Zde v několika řádech převažuje anonymní nasazování tzv. botiček a odtahů vozidel. Máte pravdu, skutečně se jedná o velmi rizikovou práci (možná i rizikovější)". Nebo se snad mýlím?

Pro všechny kteří tuto diskusi stále chápou tak, že jde o nářky přísl. bezpečnostních sborů, kteří pláčou nad tím, že májí malou mzdu.
... NE vážení, nad tím nikdo nepláče. Opakuji NEPLÁČE.
Ale pokud se Vám a mě stane kdekoliv, že mi rozhodnutím sníží moji skutečnou mzdu o 6000,- hrubého měsíčně a se mnou dalším stovkám... kolegů tím, že nás někdo chtěl vytvořením nového zákona mimo jiné také připravit o příplatky za službu v noci + so + ne, na které jsme 17 let měli nárok, a k tomu nám přibalí balíček dalších 150h přesčasů vykonané zdarma v dnech osobního odpočinku, pak zřejmě nežijeme v tržním hospodářství. Tohle prostě pak uslyší třeba celý národ už také proto, aby si všichni rozšířili pohled na tu naši malou, krásnou, kapitalistickou republiku a prostě se o ní více dozvěděli. Zvláště pak ale proto, že nemohu vystát polopravdy a lži našeho pana ministra - politika a (některých dalších), kteří přesvědčují okolí a sebe, že k žádnému snížení nedošlo a kteří zřejmě z důvodu boje o svou popularitu a voliče, sebe a národ klamou, neboť jim předkládají neúplné informace, poloprady a takzvaně prostě mlží, takže doslova LŽOU. Proč? Jde jim předševším zřejmě na prvním místě o vlastní korýtko a to i za cenu, že se ze všeho vylžou.
Takže rád bych Vás všechny poprosil, abyste se nenechali oklamat a nežili tak třeba v mylné představě, že naříkáme a pláčeme. Naopak, díky našim představeným a Vám si uvědomujeme, že se o sebe postráme sami. Nepřišli jsme sem plakat, ale vzájemně se informovat a podpořit. Všem děkuji a přeji krásný víkend.

Skušeností ti musím říci , že jsem dělal 7 led u MěPo a teď dělám 7 let u PČR a nedá se to srovnat. U MěPo jsem bral 13. plat, příspěvek na dovolennou, odměny za odvedené pokuty a to jsem nemusel chytit pachatele TČ. Co se týče zpracování závažnějších věcí(pach.TČ) jsem vždy předával PČR, která vždy to musel a převzít a já s čistou hlavou odcházel po práci domů.
U PČR nemám 13. plat, příplatek na dovolenou, a odměny, ne za pokuty, jen za zvl. záv. TČ a to , když jsou zrovna peníze. Co se týče práce ,kterou momentálně vykonávám na OOP, můžu říci , že nasazení a výkonu u PČR je o 80 procent vyšší než u MěPO a to spoustu přípádů přebírám od MěPo . A co se týče renty, která je po 15 letech tak za tu se neuživíte, protože činí 4500 Kč. Takže, pokud nemůžete objektivně posoudit tak nesuďte.Děkuji.

taky občan
Ono nasazování botiček je určitě velice nebezpečné. Ono pokud mladej blbej policajt nasadí botičku starýmu ostřílenýmu mazáku na jeho např. sedmičkové BMV s SPZ 1B1 0000 tak je to v případě kontaktu tohoto řidiče s blbím policajtem pro tohoto nebezpečné. Pokud je policajt ještě drzej, tak ho to většinou stojí místo. Minimálně z policejního vozu skončí zase u šlapání chodníku.

Kolegové u MP mají solidní dorovnání v podobě odměn a prémií na což u rozpadající se policie ČR na kluky na ulici nezbyde.

"občane"Je vidět, že problematiku znáš tak možná z TV NOVA. Jinak úroveň služby státní policie a městké policie je trochu jinde.Nechci se dotknout práce městské policie, ale když mají na ulici problém a to je skoro vždy, tak věc neumí sami řešit a tak u skoro každého jejích výjezdu musí být přítomna i státní policie. V současné době jim veřejný pořádek nic neříká a stali se z nich dopraváci s radary, kteří dávají jen pokuty, ale "taky práce", že??? U případu s nebezpečným pachatelem MP nikdo neuvidí, tak bych chtěl vidět tu jejich rizikovější práci.

Ty jseš asi padle na hlavu když meleš takovéhle věci,.Nemůžeš srovnávat MP a státní Policii.MP dostali pravomoce a je to jenom banda ignorantů,kteří místo aby lidi buzerovali kvůli psím hovínkům tak machrujou s radarama a mají tak maximálně vysokou zednickou

HLEDÁME SI PRÁCI PANE MINISTŘE, OD NOVÉHO ROKU JE TO U POLICIE NĚJAKÉ ZKAŽENÉ, NEUROVNANÉ A KONFLIKTNÍ.

Tak mnoho úspěchů při hledání kluci.

http://www.urad-prace.cz/

Hledáte zaměstnance? Inzerujte Vaše volná místa po dobu 40 dní
Úřad práce BenešovÚřad práce BerounÚřad práce BlanskoÚřad práce BřeclavÚřad práce Brno - městoÚřad práce Brno - venkovÚřad práce BruntálÚřad práce Česká LípaÚřad práce České BudějoviceÚřad práce Český KrumlovÚřad práce DěčínÚřad práce DomažliceÚřad práce Frýdek - MístekÚřad práce Havlíčkův BrodÚřad práce HodonínÚřad práce Hradec KrálovéÚřad práce ChebÚřad práce ChomutovÚřad práce ChrudimÚřad práce Jablonec nad NisouÚřad práce JeseníkÚřad práce JičínÚřad práce JihlavaÚřad práce Jindřichův HradecÚřad práce Karlovy VaryÚřad práce KarvináÚřad práce KladnoÚřad práce KlatovyÚřad práce KolínÚřad práce KroměřížÚřad práce Kutná HoraÚřad práce LiberecÚřad práce LitoměřiceÚřad práce LounyÚřad práce MělníkÚřad práce Mladá BoleslavÚřad práce MostÚřad práce NáchodÚřad práce Nový JičínÚřad práce NymburkÚřad práce OlomoucÚřad práce OpavaÚřad práce OstravaÚřad práce PardubiceÚřad práce PelhřimovÚřad práce PísekÚřad práce Plzeň - jihÚřad práce Plzeň - městoÚřad práce Plzeň - severÚřad práce PrahaÚřad práce Praha - východÚřad práce Praha - západÚřad práce PrachaticeÚřad práce PřerovÚřad práce PříbramÚřad práce ProstějovÚřad práce RakovníkÚřad práce RokycanyÚřad práce Rychnov nad KněžnouÚřad práce SemilyÚřad práce SokolovÚřad práce StrakoniceÚřad práce ŠumperkÚřad práce SvitavyÚřad práce TáborÚřad práce TachovÚřad práce TepliceÚřad práce TřebíčÚřad práce TrutnovÚřad práce Uherské HradištěÚřad práce Ústí nad LabemÚřad práce Ústí nad OrlicíÚřad práce VsetínÚřad práce VyškovÚřad práce Žďár nad SázavouÚřad práce ZlínÚřad práce Znojmo

Vždy rád poradím a pomůžu

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

tak Jurko pusť nějakou perlu, prosím

Pane Langer prosím Vás změňte si už tu vaši fotografii co tady pořád na nás kouká na těchto stránkách. Usmíváte se tam jako by se vůbec nic nedělo, ale ono se děje pane Langer opravdu děje. Nebo si to pořád nechce připustit? Ona ta loď se pomalu, ale jistě potápí a za chvíli bude úplně na dně a bojím se, že už ji nikdo nevytáhne, protože se to některým skupinám lidí líbí. Aby z té lodi nebyla za chvíli ponorka nebo přímo vrak na dně.

Musíš si uvědomit, že tento zákon vyhovuje určitým skupinám v řídících funkcích a dal jim dost velký BIČ na řadové policisty. Ten bič o kterém mluvil ten náš neobjektivní ministr.

Tak jsem si právě přečetl, že si to za měsíc leden podalo do civilu 852 policistů. A to je teprve leden. No na konci roku to bude opravdu zajímavé. Jen aby tady za chvíli nezůstal pan Langer a Husák sami. Jo jinak se vám to tedy opravdu povedlo rozhádat celou policii a znepříjemnit jim tak práci, že zkušení policisté odcházejí do civilu. Ale je vidět, že vám je to úplně jedno. Možná jste rádi, protože ušetříte více peněz za policisty, kteří odcházejí do civilu a na vás zbyde více peněz. Budete si moci udělit vysoké odměny za to, jak to tady zvládáte a tváříte se pořád na veřejnosti, že se vůbec, ale vůbec přece nic neděje.

PÁNOVÉ LANGER, HUSÁK, SALIVAR A PŘÍŽIVNÍCI NA PREZIDIU NEMAJÍ ZÁJEM O LEPŠÍ CHOD POLICIE. POTŘEBUJÍ NOVÉ MLADÉ LIDI, ABY JE MOHLI OHÝBAT JAK JARNÍ PROUTÍ. AKORÁT ZAPOMNĚLI, ŽE JIM TADY NIKDO NEVYDRŽÍ A VŠICHNI UTEČOU AŽ POZNAJÍ PŘÍSTUP NADŘÍZENÝCH A PRAVIDLA HRY U PČR.

09.02.2007 22:29 znechucení
neměj strach, pan ministr si bez vás poradí. Ona se policie bez vás obejde. Nikdo není nenahraditelnej, ani vy ne!

Máš pravdu Filcko, každý je nahraditelný, to uznávám. Ale zeptej se tady těch různých policejních flákačů, jak dlouho se " praktikovali " než skutečně o sobě mohli říci, že jsou " policajti " a že si ví rady v různých jak konfliktních situacích, tak po stránce správného posouzení právní stránky a přes někoho laciné přemýšlení to někdy není vůbec ve stylu 1 + 1 = 2. Tradičně se mezi samými policisty hovoří o době služby ( ne policejní školy ) nejméně 5 let, než je člověk alespoň tak odborně vyspělý, že si může být v solidní míře jistý správností své činnosti. Dále je zde vyspělost mnoha a mnoha výslechy s pachateli, zvládání taktiky výslechů - zkrátka není to o tom si obléci uniformu a vyrazit do ulic. Tohle existuje v každé práci a tuplem to platí u Policie ČR, i když si spousta lidí řekne : Co na tom " flákání" může být nějak obtížného. Neznalost této práce dělá laciné hodnocení.
Takže tito noví policisté si na svůj čas budou muset několik let počkat.

10.02.2007 08:37 x1
Jasně, souhlasím. Pokud ovšem policajt po škole nemá zkušenosti a není použitelný na 100% nemůže brát 100% plat! Každej člověk po dokončení vzdělání při nástupu do zaměstnání bere také mnohem méně, než jeho zkušení kolegové. Je to logické a správné. Teprve praxe dělá z učně profesionála. To samé platí i u policajtů.

4 Filcka
Právě díky Novému zákonu tohle pravidlo neplatí.

Odpověď Gř-cel na odvolání k výši valorizace výsluhového příspěvku:
Jak je uvedeno v námi zaslaném oznámení, ustanovením §225 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znějní pozdějších předpisů , se příspěvek za službu, poskytovaný podle dosavadních právních předpisů považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni 31.12.2006.Z uvedeného vyplývá i zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku podle §159 citovaného zákona, který se zvyšuje stejným způsoben a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku od 1.1.2007 činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů, tedy o 2,8%.
Jak je výše uvedeno, při zvýšení výměry Vašeho výsluhového příspěvku, nikoliv příspěvku za službu, bylo postupováno v souladu s citovanými ustanoveními zákona č.361/2003 Sb