Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Rambíčku, nějak se Ti rozechvěl svalík a jsi nějaký hrubý. To je přesně česká nátura, nic o věci neví, ale všemu rozumí. Asi jsi se skutečně o věc nezajímal a jenom podlehl jednomu jedinému záběru ze zákroku stále a stále přehrávanému v televizi. Ještě jsi mi neodpověděl, jestli jsi tam byl či nikoliv. A nech si Ty hrubosti, píšeš si se slušným člověkem tak to respektuj. Přeti ti pěkný večer.

Copak se ti zdá hrubého na mém textu? Nejseš nějakej cíťa? Na poldu jseš nějakej moc citlivej. Dali ti zfetovaní technaři na kokos? Já sem na Čekteku nebyl, nemám rád tuto hudbu, dá-li se tomu hudba říkat. Já jsem sledoval média a byl jsem na spoustě protestních akcích, kde bylo mnohem více informací než v médiích.

a hele, profesionální demonstrant.... protestuješ prot všemu, že? nevadi, že nevíš o co gou, ale hlavně jen když si můžeš zařádit... skoda, že tvůj tatík nepoužil tenkrát prezervativ :)

19.02.2007 18:40 jeden
ty seš další chytrej polda, že? Na demonstrace kašlu a nechodím na ně. Čektek mě zajímal, protože to byla nejbrutálnější policejní akce od r. 1989. Zajímalo mě proč policie mlátí lidi. Média nejsou většinou neobjektivní a tak jsem se šel podívat na informace z této akce.

Kdo vám poldům na všechno nekejvá jako nemocnej osel a neleze do pr... tak je hold špatnej!

Já Ti kašlu na to, aby jsi mi přitakával. Jen se divím, že dokážeš zmínit něco o čem nevíš zhola nic. Ale když si nechceš číst můj názor vnucovat ti ho nebudu. I Ty jsi určitě slušný občan a chceš mít profesionální policii, kterou si platíš ze svých daní že ano ? Závěrem Ti dám jednu dobře míněnou radu. Než-li si utvoříš na věc názor, nejdříve si vyslechni názory a argumenty všech stran a poté si formuj svůj úsudek. To musí policista dělat pokaždé když řeší spory lidí a že jich je!!! Ale o tom Tobě asi nemá cenu psát. Asi jsi hodně namakaný když si říkáš Rambo, nechceš jít k POLICII ? Potřebujeme ranaře !! Jenom trošku zapracovat dle rad "jednoho" na psychice a jsi náš kolega. Jinak díky za Tvé názory, po jejich přečtení budou všichni policisté nad sebou určitě přemýšlet. A závěrem : Na kokos jsem nedostal ani na CZECH TEKU ani na MMF, měl jsem to štěstí a všem kamenům, klackům a flaškám jsem se vyhnul a ostatní útoky se mi podařilo odrazit.Ne všichni policisté měli to štěstí. Ale co, vždyť to jsou jen cajti a ty je třeba mlátit viď ? Tak se měj pěkně a trochu se zamysli.

RAMBO = je to jen přejmenovaný provokatér - CIVIL , NOVÁK, JURA BRNO, používá shodných slov nebo spojení slov " policisté byli zalezlí do roku 1997 " , spz končících 0001 - tyto jeho slovní spojení se zde již objevily dříve

Rambo, prosím Tě o jednu věc. Netahej sem CZECH TEK. Byl jsi tam? Já ano, v uniformě. Nikoho jsem neuhodil, nikdy bych si to nedovolil. A jestli mluvíš o tom, že jsme mlátili slušný lidi tak jen pro Tvou informaci. První kdo vyvolal konflikt byli právě Ti Tvý slušný lidi. Zfetovaní bez jakýchkoliv zábran. Oni nás napadli první. Jestli jsi tam byl, tak se asi nyní stydíš že lžeš a jestli jsi tam nebyl, tak raději drž ústa, protože nevíš která bije. Sbohem.Jihočech

Vy jste tam měli hov.. co dělat, natož někoho mlátit! Byla to soukromá akce a vás tam nikdo nezval. Konkrétně vám poldům to nelze vyčítat, protože vás tam nahnal Paroubek a ministerstvo vnitra. Hold sloužíte za naše peníze vládě a ne lidem. Tak to bylo vždy, jak za totáče, tak nyní.

Rambo, ale to aby byla policie apolitická musíme změnit právě my, občané této země. Po sametu policie apolitická byla, ale pouze několik týdnů, či měsíců, než jí strany začaly zneužívat k obrazu svému. Všechny strany napříč pol. spektrem využívaly jejích úspěchů a zneužívaly neúspěchů. K problémům policie nepolitickým se nyní vyjadřovat nebudu

19.02.2007 18:48 Poplatník
jak si tak pamatuju, tak do roku asi 1997 byli policajti zalezlí jako potkani a nikdo z mich nevěděl co má dělat. Potkat poldu na silnici byla vzácnost. Standa Gross udal poldům směr. To začal Krištof za Krištofem a začali okrádat řidiče. Není to o bezpečnosti na silnicích, ale o peňezích vybraných na nesmyslných pokutách. To není zákon, to je bordel! Policie byla původně zřízena na vyšetřování vražd a rozkrádaček, dnes je to především o pokutách za dopravní přestupky.

Rambíku,
nedá mi to, abych nezareagoval - asi dělám někde jinde, neboť se coby inspektor na obvodním oddělení zabývám šetřením trestné činnosti - krádeže, vloupačky, poškozování cizí věci apod. Složitější věci v souladu se zákonem postupujeme kolegům z kriminálky. Takže děláme přesně to, na co dle Tebe policie kašle. A k tomu samozřejmě stihnu i postihovat přestupky v silničním provozu - podle Tebe okrádat řidiče. Já si myslím, že porušení zákazu vjezdu či provozování vozidla zjevně nezpůsobilého k provozu docela dost souvisí s bezpečností na silnicích, ne že ne. Neberu Ti samořejmě právo na názor, ale dle toho, cos napsal výše, do problematiky příliš nevidíš. V tom případě ale piš o něčem jiném. Neříkám, že naše zákony jsou dokonalé a bez chyby, ale kdo používá hlavu, ke zbytečným bezúčelným postihům se neuchyluje už proto, že v případě stížnosti se na nás automaticky hledí jako na ty, kdo jednali nezákonně. Přeber si to po svém...

Pavlíku já tě zdravím
máš pravdu, že tomu nerozumím. Já to prostě nechápu, asi su blbej. Zákony prý platí pro všechny stejně. Su z Brna a dneska jsem se snažil 55 minut marně zaparkovat na placeném parkovišti. Potřeboval sem něco vyřídit na náměstí Svobody, jelikož je tam pěší tóna a zákaz vězdu. Jak je tedy možné, že ani v této pěší zóně a v zákazu vězdu se nedá nikde zaparkovat? Všechna místa jsou zde obsazená, včetně chodníků. Parkují tam většinou mercedesy, BMV, Audi vyších tříd atd. většina s SPZ končících 0001, 2002, 7007, a pod. Všichni šťastlivci, kteří si tyto SPZ vystáli na magistrátu ve frontách. Během těch 55 minut nebylo pokutované jediné uvedené vozidlo. Že by policie byla úplně slepá? Nebo jsou si nadále všichni rovni a někteří jsou si rovnější?

Těžko reagovat na konkrétní situaci, pokud jsem nebyl jejím svědkem, ale je fakt, že u nás se v takovýchto případech mohou naši kolegové od Městské policie přetrhout, neboť jimi vybrané peníze jdou do rozpočtu města, které jim to vrací v podobě kvalitního vybavení. Věřím tomu, že kdyby se v místě vyskytla hlídka ať už státní, nebo městské policie, určitě by si nenechala ujít příležitost - pokud by tedy nejela na nějaký zákrok, který má v takovém případě samozřejmě přednost... Ale jak říkám - nebyl jsem tam, místo neznám, nemohu nikoho soudit. A že bych padal na prdel před drahými fáry s protekčními SPZ, to rozhodně ne - spíš mám občas problém s tím, že nezavírám oči tam, kde to možná někdo očekává... Zdravím Brno...

RAMBO = je to jen přejmenovaný provokatér - CIVIL , NOVÁK, JURA BRNO, používá shodných slov nebo spojení slov " policisté byli zalezlí do roku 1997 " , spz končících 0001 - tyto jeho slovní spojení se zde již objevily dříve

Pro poplatníka
Stím, že je policie zneužívána politicky je pravda. Zejména to ukázal náš současný ministr, který snad žádnou akci nehodnotil kladně, pouze vyzýval ministry Grosse a Bublana k odstoupení, když se něco nepovedlo.

pro F1
Neber si mne do huby, už více než týden pouze čtu a neúčastním se diskuse. A je mi vás všech čím dál tím více líto, ale ne pro 361, ale pro váš intelekt. Opět na delší dobu končím.

No pokud se držíš s nervy přes to tvoje zaměření, jsem tedy úžaslý.

Jinak já si na svůj intelekt nestěžuji, musím se pochválit mám ho dobrý, kousek od vynikající.

Jsem bývl. kolega z ulice 24 let. Pročítám zde již 2 měsíce tyto stránky, podněty na www.policista.cz. Dneska jsem měl poznatek, ale na www.policista.cz mne to nepouští, asi to blokují. Je jasné, že plukovníci neodejdou, nekřesťansky přidáno, kdo má nárok na výslušku, odejde, protože zde již není jistota ničeho, odcházejí elévové, vysokoškoláci z ulice, podmínky pro práci špatné, ohodnocení práce klesá, sociální jistoty padají ke dnu, je riziko, že sundají renty, odchodné nám renitérům orvali valorizaci, mne 310,-Kč jako zločinci, kdo chce jít k polici, je to sebevražda, stát si neváží práce policistů, hasičů, bachařů a dalších. Prožil jsem 24 let ve výkonu, většinou jako zpracovatel OOP Česká Lípa, omezen na rodinném životě, řešil cizí problémy, hodin jako maku, aspoň to propláceli, když jsem nebyl doma,ale ničeho nelituji. Peníze servali i do 6 třídy, plukovníci mají dva platy, nikdo je nedonutí odejít, mají možnost, je to pro ně výhodné, pan Langer řekl, že rozpráší MV,PP a policista na ulici musí být zaplacen, zatím je to obráceně, začínají odcházet i zkušení operativci, dopraváci, pro zbytek ve výkonu, pro ně začíná opravdu kolaps.Stát nezajímáme, chtějí orubat renty, odchodné, nebo zrušit. Kdo slouží 15-30 let, opotřebovaný, praxe v oboru pryč, po 50 ti letech věku nikoho nezajímáte, kdo by šel k polici, přijít o praxi v oboru, pak být pod mostem. Jestli toto panáci v parlamentu, bozi nepochopí, skončí to špatně, to nikdo nechce ani rentiéři, policie je potřeba, hasiči, bachaři. Nejvíce mne rozčílilo, že si přidali platy, nám prý přidali, neviděl jsem těch 8000,-Kč platu, pak si ještě několikrát nestoudně přidali. Nikdo nebude makat 150 hodin zadáčo, 10 svátku za dáčo a další hodiny, též bez příplatků a pořád makat, nechat si vyhrožovat plukovníky, při odvolání proti platebnímu výměru, uváděno na webu, též jsem se odvolal proti poloviční valorizaci, ani to neposlali doporučeně, je vidět, že nás mají i v civilu jakoby za voly, je nutná demonstrace, pořádněji připravit, kdo chce jistotu, lepší podmínky pro práci, nemít též v civilu poloviční valorizaci, pak renty postrádají smysl a jsou po letech pro lepší nákup, kdo neslouží, masově na Prahu, kdo nepůjde, tak ať pak nekňucí, jinak uváděná negativa jsem zažil na vlastní kůži, v civilu jsem byl 6 měsíců na ÚP, nedostal jsem ani korunu, protože jsem měl rentu, novela zákona z. 2005, diskriminace, platil jsem velké daně, ale každý darebák je proti nám ve výhodě, potupné, též souběh nemocenské v ochranné lhůtě a další chuťovky. V civilu se dá uživit, není je jednoduché, říkají Vám pane, většina kolegů , když připlácnou rentu jsou na to lépe, jinak renta je za to, tzv ztížené pracovní uplatnění. Pro občany, civilisty, kdo si myslí, že policista je vyžírka, tak ať jde k polici, procitne. Kdo je zvyklý dělat, dělat bude, ale za dáčo, málo kdo. Proto je nutná demonstrace, p. Kalousek nás ožebračil a řekl, že nedá ani korunu, doktoři , učitelé řvali, zadarmo by nedělali. Držím palce býv. kolega por Marek Ladislav PČR OOP Česká Lípa.

Souhlasím s Vámi, dotazy můžete přes firepolice.wz.cz. Jako máma hasiče držím všem palce, ať zvítězí spravedlivá věc.

Laďo. Já měl v září 15 let na zákldním útvaru a teď jsem se dozvěděl, že mám nárok o rentu asi o 2.500,-Kč menší než kluk, který slouží na tom samém útvaru a má odsloženo let 14. Tomu říkám bomba. A to že dostali přídáno nahoře? Tak tomu se nediv. To jsme mohli čekat, když to přebrala ODS. Ty přece razí zásadu chudý orvat a bohatým dát.

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Domníváte se, že je toto práce dopravní policie, hlídkové a pořádkové služby, psovodů, bojařů ze služební přípravy, PMJ nebo jiných policistů z ulice?
Uvědomte si, že sponzorujete i jiné. Nepřizpůsobivé, bez domova na dávkách, lidi ve vězení za vraždy i dopravní nehody s alkoholem.
A jinak, i mi platíme daně.

sl4pe
když jsme u těch nehod s chlastem, kolik jste osolili za chlast svých kolegů za volantem, kolik ministrů, senátorů, poslanců, soudců, státních zástupců, vojáků z povolání, kteří jezdí totálně na štot? Nezkoušej mě vykládat, že to není pravda! Znám spoustu těchto případů a policajti jim ještě dělají doprovod až domů a někdy pod majákama.

Vždyť to říkám, že policie je na očích a je jako kopací míč pro kdekoho-proto je třeba se sebrat a odejít-chytrý a přeplacený management si poradí.

Rambo,
jiný argumenty nemáš? Tohle je ohraná písnička. A jestli znáš nějakého policistu který na majáky doprovází někoho na šrot, podej na něj terstní oznámení třeba přes státní zastupitelství.

sl4pe
to není ohraná písnička, to je realita! Já to neznám pouze z vykládání. Mimochodem státní zastupitelství neřeší závažnější případy než je chlast za volantem! Buď seš ještě mladej, nebo nechceš přiznat pravdu, ale s tím se vyrovnej sám jak chceš.

Rambo ,
státní zastupitelství jsem ti dal jako příklad (třeba) máš i jiné možnosti. Jseš asi dost chytrej. Já nejsem žádnej mladej je mi 40 let. Vyrovnávat se nemám s čím, jsem psovod na SSK výjezdový. Pokuty nedávám je to pod mojí úroveň.
Jestli se nemýlím reagoval jsem na příspěvek od " Y ". Obviňovat z protekce za chlast jste mě začal Vy. Opravdu se nehodlám bavit s hlupákem.

Když se Vám to nelíbí, tak to zkuste jinde, nemusíte tu přeci pracovat.

Nezdá se vám zbabělé před problémy utíkat? Co je třeba řešit? a požadovat nápravu? Uvědomělých jsem v životě zažil dost, a všichni stáli většinou za .....:)

Cos dokázal, jenom uvědomělý být, tak to opravdu nestačí, těch tu prý bylo před sametem přehršle, učili MLP a dělali nástěnky.

rozumíte tomu někdo???

Odborem sociálního zabezpečení bylo zpracováno písemné stanovisko k dotazu ohledně vztahu výsluhového příspěvku a starobního důchodu. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně častý dotaz, proto text tohoto stanoviska uvádíme:
„V případě, že příslušník již tři roky pobírá starobní důchod a nárok na výsluhový příspěvek mu vznikne za účinnosti zákona dojde k souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu podle ustanovení § 160 zákona. Výsluhový příspěvek mu bude vyplácen za předpokladu, že bude vyšší než starobní důchod náležející ke dni vzniku nároku na výsluhovým příspěvek, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a starobním důchodem.
Pokud příslušníkovi již vznikl nárok na starobní důchod, který dosud neuplatnil a jeho služební poměr skončí za účinnosti zákona, bude výsluhovým příspěvek podle ustanovení § 163 odst. 1 zákona vyplácen nejdéle po dobu 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod. Nepožádá-li bývalý příslušník do 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod o přiznání starobního důchodu, výplata výsluhového příspěvku se zastaví. Rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a starobním důchodem se stanoví podle ustanovení § 160 zákona.“.
viz:http://statorg.cmkos.cz/

Kdo bere důchod ne déle než 3 roky a současně slouží, dostane při odchodu příspěvek (část + důchod). Kdo důchod nebere ale má na něj nárok a nepožádá si o něj do dvou let, ten příspěvek nedostane.

to nám zase bude dva roky vykládat jak to bude skvělé, roforma znamená, že bude více krajů a také více ředitelů, náměstků, zástupců, účetních, ekonomů, podatelen a nakonec i uklizeček :-)) a bude někdo na ulici??
http://www.nova.cz/zpravy/?83c=%7Edomaci%7E&83e=DO5740&ex5740=po licejni-reformy-chce-langer-zavest-do-dvou-let&play=1

Dle mého názoru by potřebovala reformu celá ČR. Bordel je v celé státní správě, u policie to pokračuje a ve vládě to končí. Kam se hrabe ten totalitní nepořádek proti tomuto demokratickýmu bordelu?

RAMBO = je to jen přejmenovaný provokatér - CIVIL , NOVÁK, JURA BRNO, používá shodných slov nebo spojení slov " policisté byli zalezlí do roku 1997 " , spz končících 0001 - tyto jeho slovní spojení se zde již objevily dříve

AHA

Jen bych chtěl vědět jáký kolektiv autorů se na to podílel,abych se mohl dotázat na nějaké nejasnosti.Děkuji.

Pánové byl bych strašně rád kdyby se někdo veřejně přiznal ke studijním materiálům pro studijní texty ke služební zkoušce pro HZS ČR.Děkuji

Co to je přiznal?

dostal jsem do ruky studijní materiály HZS ke služební zkoušce(nečitelné) asi 250 stránek,které se nedají naučit. Samý zákon apod.CD k tomu ,ale tisknout ho ,by znamenalo asi 600 stránek.Máme jet podle posledních informací na 1 týden do Frýdku tam nám to nalejou prý do palice a složíme před 5 plukovníky zkoušku.Čau

Zkouška je od slova zkusit jak nás učili na FEL. Když to nebudou chtít namastit, tak prostě neprojdeš. Byl jsem sice na jakémsi kurzu v Brně, netušil jsem sice kolikátá bije, protože jsem od informatiků, ale nějak jsem papír dostal.