Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Bývalí kolegové, nereagujte na provokatéry, mají z toho radost, normální člověk je soudný, každá práce má smysl, když se dělá poctivě, někomu nevysvětlíš, že práce policisty, hasiče, bachaře a dalších je potřeba, není to práce jenom pro nás, ale pro všechny ve společnosti. Takových ubohých narážek, nesmyslů jsem slyšel, když jsem sloužil, kdo závidí uvedenou práci, tak si to může zkusit, znám dosti těchto chytrých, ale tuto práci, hasičů, bachařů, by nešli dělat, jejich názor jim nikdo nebere, ale slušný člověk nikdy nikoho neuráží, nereagujte na urážky, ten na druhé straně se baví , na reakce bude ještě jízlivěji reagovat, držme při sobě, na Prahu , je důležitá demonstrace, jak ji připravit, ne odpovídat hulvátům, zdraví bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy, !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

To, že jim kolego odpovím se vší slušností, ze mě špatného poldu neudělá. Zamyslet by se měli oni....

Já tu vysokou mám, mám taky spokojenou rodinu, dvě děti na střední škole, které studují na výbornou, manželku, která se perfektně stará o domácnost a do práce chodí pro zábavu, všichni se máme rádi, mám dobrou práci, která mne baví, hezké bydlení, peněz tolik, kolik mi stačí k normálnímu životu, starosti s tím, kam dát zbytek, aby se trochu zhodnotily, čas na to číst diskusi u Langera. To vše proto, že pracuji a ne proto, že brečím, že MÁM MÁLO. Kdybych měl málo, tak se budu snažit, abych měl dost. To je celá věda. A jestli to u policie neumíš, tak to zkus právě u těch popelářů, tam ti příplatky zaplatí.

Vážený spokojený pane, běžte ke své spokojené rodině a nechodte na stránky, kde se řeší průlomový zákon určený výhradně pro policisty.

Asi jsi šel štěstí trošku naproti, to uznávám, ale asi jsi pše své VŚ nepochopil o co tu jde. Tady nebrečí lidi, který svou práci, jak jsi řekl, neumění, ale naopak, tahle lidi ji se ji naučili, ale nikdo jako tebe je za to teď neohodnotí. V tom je ten rozdíl.

To jsou stránky pana Langera a ne policejních breček. Nejedná se o uzavřenou diskusi. Ale to je váš problém, když někdo uhodí hřebíček na hlavičku, tak je třeba ho umlčet, prohlásit ho za debila a provokatéra. Každý má svůj život ve své moci. Nikdo vás ke službě u policie neodsoudil, jen vaše neschopnost se jinde uživit lépe.

K tomu nás nkdo neodsoudil. Tomáš pravdu. Ale co znáš z oboru (elktronika), který neděláš 16 let??

pane, jestli vám přijde, že zde brečím, tak prosím. Své vzdělání jsem si zvýšil a zvyšuji právě pro to, abych měl větší rozhled, více znalostí a získal tak větší zkušenosti současně s tím, že budu dál dělat tu nevděčnou práci, práci poldy. Bohužel nový zákon mi za tu mou snahu dal pěkně přes rypák a na rozdíl od Vás, mě nutí právě k té změně zaměstnání, o které máte potřebu se zde vyjadřovat. Svou práci mám rád a snažím se ji dělat poctivě, dal jsem jí přes 11 let života a rozhodnutí o změně zaměstnání není nic jednoduchého, a proto to nepřeji ani vám, pokud někdy budete v takové situaci, zavzpomínejte prosím na svá slova.....sbohem

Jednoduchá odpověď: 17 let u PČR na OOP, elektro vzdělání, dva roky v civilu. Je to jen o lidech.

V oboru?

jako z americkýho filmu, máš taky aspoň jednoho retrívra?

Tak táhněte sloužit na Slovensko, když se vám tak líbí. Bez vás skuhravejch tu bude líp. Je spousta ostatních policajtů, kteří nebrečeji, slouží a hlavně neberou úplatky, jako vy co máte pořát málo a brečíte tu.

Tak tomu říkám názor do diskuze. Kdybys nebyl trubka, tak víš, že příslušník bezpečnostního sboru ČR nemá (např.jako polský příslušník) ze zákona možnost jít pracovat mimo svou zem, pokud neukončí služební poměr v naší zemi. Pokud kdokoliv z nich pak chce změnu v systému, tak ne pro sebe, ale pro všechny, tudíž i pro tebe, ale to s tvým mozkem nedokážeš pochopit, to ti dá facku za pár let a neboj se, že se toho nedočkáš......

pro a
Ty mozku, dneska se můžeš vystěhovat kam chceš, důležitý je, jestli tě tam budou chtít, pochybuju... Tak jdi k popelářům, jestli máš vzdělání.

U popelářů je třeba vysokoškolského vzdělání? A když už jsi narazil na popeláře, proti kterým já nic nemám - denně uklízí humus po všech, tak u nich bych měl stejné peníze. takže nemel nesmysly a jdi chrápat, děláš tu ze sebe idiota

Tak jsi si jednu zase šleh, že tak blbě blábolíš, Cajte?

Ty Cajte přihlaš se u pana Langera do nového protikorupčního oddílu, máš totiž vzácný a v pravdě senzibilský dar, když dokážeš takhlen rozpoznávat ty přijímače úplatků. Zlatem by tě měli platiti.

Milý bezejmenný, povím ti jenu pohádku, tak se posaď a hezky poslouchej:
Jeden pán chodil do práce, kterou vykonával poctivě, s láskou, s přesvědčením a vykonával ji dobře několik let. Začalo se proslýchat, že přijdou nějaké změny a bude to velké. Pak tyto zvěsti ale utichly a několik let se nic nedělo, jen občas někdo vypustil fámu, že ty změny již přijdou, ale byl to vřdy jen planý poplach. Přesto se tento pán, který svou práci miloval a věnoval jí i více času, než mu bylo zaplaceno, zajímal o tyto změny. Stále se u vedoucích ptal, co to má být za změny a jaký budou mít dopad. Vedoucí ale jen krčili rameny a říkali, že ty změny přijdou až za dlouho. Od nikoho se tedy nic nedozvěděl, jen samé mlhavé informace a sliby, že bude líp (kterým ale po předchozích zkušenostech stejně nevěřil). Přesto svou práci vykonával stále dál, stále tak, jak nejlépe uměl, i když v něm hlodaly pochybnosti, co asi budou ty změny znamenat a kdy přijdou. A najednou, jednoho dne to přišlo. Změny se dostavili, když měl zrovna volno a tak celý netrpělivý a zvědavý přišel první pracovní den do práce a nestačil se divit. Z řadového pracovníka byl najednou podřadným pracovníkem, plat mu byl bez jakýchkoli příčin snížen a vedoucí mu sdělil, že bude pracovat 150 hodin zadarmo. navíc za práci v noci, o svátcích a o sobotách a nedělích, kdy mu nepřítomnost v jeho rodině byla alespoň trochu kompemzována příplatky, již nedostane ani haléř. Tak se zkusil ozvat, že se mu to nelíbí. Reakcí vedoucího bylo, že se na něj rozeřval, co si to vůbec dovoluje a ať je rád, že je rád. Prý by taky mohl ihned vypanout. Tak nebohému pánovi nezbylo nic jiného, pokud nechtěl jen v koutku tiše naříkat a nechat na sebe "kálet" své vedoucí, než aby se spojil se svými stejně nebo obdobně postiženými kolegy a poradl se s nimi o těchto problémech, které dopadly se změnami na jeho firmu, které obětoval v životě tak mnoho. A kolegů, kteří byli stiženi stejnou nepřízní dopadů oné změny, byli tisice. Tak o tom debatovali, radili se , občas se hádali a hledali cestu ke změně a zlepšení, aby mohli zase důstojně pokračovat ve své práci. A při těchto debatách se jim do toho mísil člověk, který byl toho problému neznalý, nevěděl nic o systémech, hodnotách, smyslu a obtížích jejich práce a pouze je urážel svými stupidnostmi, které se jich však nemohli dotknout. Vždyť to byl jen ubohý imbecil jako TY!!!!

Udržujem hovorovou a písemnou kázeň, neléčíme si mindráky a neurážíme osoby, které mají přednostní právo na těchto stránkách vyjadřovat své názory.

tak tomu bych říkal pohádka, jen kdyby měla spravedlivý konec, tady vidím konec úplně někde jinde, leží přede mnou na stole a jmenuje se žádost o propuštění ze služebního poměru....:-(

Pan Langer a management, který má na svědomí zákon 361 se slavným kariérním řádem spadl u řadových policistů na úplné dno, kam sami poslali své lidi-do 3 tříd, se 150 h gratis, s bičem za zády a bez nejmenší motivace a lepších zítřků.

To myslíš, že ho obyčejní lidi z ulice zajímají. Ono je to nezajímá ani na úrovních krajů. Zatím se všichni chvástaj, jak všem platy dorovnaj, ale jsem zvědav na konci roku, až budou lidi vědět výplatu za rok. Otázkou je. kolik těch lidí to roční vyúčtování bude mít

otázkou spíš bude, kolik lidí hodlá čekat na nějaké roční zúčtování.....

KDO VYDRŽÍ?????

Pan Langer nemohl v žádném případě spadnout na úplné dno, neboť se na tom dně nachází již velmi dlouhou dobu. Spíš se na tom dně zavrtal do bahna. Stále nemohu pochopit, co se to v "naší" policii děje. To nikdo n tzv. managementu nevidí, kam nás ten ubožák Langer a jeho trapný přikyvující oslík Husák dostali?????
Ze situace, která panuje po účinnosti 361, je mi skutečně jen na "blití".
Prosím všechny kolegy, abychom se spojili, pokud možno ještě vydrželi a pokusili se společně zlepšit a uzdravit naši nemocnou a možná i umírající, ale milovanou policii. Stejně tak bych rád požádal kolegy hasiče, "justičáky" i "bachaře". Pojďmě těm omezeným, arogantním a egoistickým panákům společně 27.2. ukázat, že ten, kdo může provést nějaké změny k lepšímu a nějaké smysluplné a opravdu funkční reformy systému,jsme MY!!!

Pro D
To mně skočilo jinam

My Češi jsme s panem Langerem totálně v pr....., ale nejen my policisté, ale celý národ tunelářů a podvodníků. Jediné kdo má v této republice vytvořené podmínky( mimo posrance a senátory) je Armáda ČR, kam se peníze jen hrnou a přepracovaní vojáci berou takové peníze o jakých se lidem, kteří nedávají na PČR ani nezdá. Hlavně že ji tak strašně potřebujem.

Jak to, že jsme v všichni pr... S tím nesouhlasím. A co ti, co zachránilo zrušení finanční policie zásahem promyšleného tahu ODS, aby zakryla zvěrstva, co za své první vlády napachala

Zdeno, tak to se ti musím omluvit na tyto lidi jsem zapomněl. Ale myslím, že ODS nechce jen zakrýt zvěrstva, které napáchala za své první vlády, ale v těchto zvěrstvech chce i nadále pokračovat a nepotřebuje nikoho, kdo by jí viděl pod prsty.

OK

Tak toto je z části slovenský zákon u služobnom pomeru, rehabilitace ve 35 letech, žádné hodiny zadarmo. Již jsem opakovaně pana Langera upozorňoval na tento zákon, tak neskutečně odlišný od našeho a jaký má názor na chybějících 150 hodin - samozřejmě bez reakce. Když nejsme srovnatelní ekonomikou a možnostmi v SRN, což chápu, tak snad jsme srovnatelní se sousedem Slovákem - To HDP na osobu a možnosti státu snad není tak rozdílné.

Ďalší služobný plat

(1) Policajtovi patrí ďalší služobný plat v každom
polroku kalendárneho roku za predpokladu, že služobný pomer trval v príslušnom polroku aspoň štyri
mesiace, ak nie je ďalej ustanovené inak.
(2) Na účely poskytnutia ďalšieho služobného platu
sa za trvanie služobného pomeru nepovažuje čas
a) rodičovskej dovolenky,
b) služobného voľna bez nároku na služobný plat,
c) dočasného pozbavenia výkonu štátnej služby, ak
policajtovi nebol doplatený rozdiel, o ktorý bol jeho
služobný plat skrátený,
d) neospravedlnenej neprítomnosti vo výkone štátnej
služby.

(3) Nárok na ďalší služobný plat v prvom polroku
nevznikne policajtovi, ktorého služobný pomer sa
skončí do 31. mája príslušného roku. Nárok na ďalší
služobný plat v druhom polroku nevznikne policajtovi,
ktorého služobný pomer sa skončí do 30. novembra
príslušného roku.
(4) Nárok na ďalší služobný plat v danom polroku
nevznikne policajtovi,
a) ktorému bolo právoplatne uložené disciplinárne
opatrenie uvedené v § 53 písm. c) až e),

b) ktorému plynie lehota pre skončenie služobného
pomeru prepustením podľa § 192 ods.1 písm. d), e)
a f),

c) ktorý bol prevedený na inú funkciu z dôvodu uvedeného v § 35 ods. 1 písm. c).

(5) Ďalší služobný plat zodpovedá sume rovnajúcej
sa poslednému služobnému platu priznanému policajtovi.

§ 100

Príplatok za štátnu službu v sobotu a v nedeľu

Za hodinu štátnej služby v sobotu a v nedeľu patrí
policajtovi príplatok vo výške 30 % zo sumy, ktorá
predstavuje 1/165 služobného platu.

§ 101

Príplatok za štátnu službu vo sviatok

Za hodinu štátnej služby vo sviatok patrí policajtovi
príplatok vo výške 1/165 služobného platu.

Príplatok za štátnu službu v noci

Za hodinu štátnej služby v noci patrí policajtovi
príplatok vo výške 25 % zo sumy, ktorá predstavuje
1/165 služobného platu.

§ 98

Príplatok za výkon štátnej služby

nad základný čas služby v týždni

(1) Ak policajt vykonáva štátnu službu nad základný
čas služby v týždni, patrí mu za každú hodinu takejto
služby príplatok vo výške 1/165 služobného platu
zvýšený o 20 %, a ak ide o deň služobného pokoja,
zvýšený o 50 %.
(2) Príplatok za výkon štátnej služby nad základný
čas služby v týždni podľa odseku 1 nepatrí v prípade,
ak sa policajt s nadriadeným dohodli na poskytnutí
náhradného voľna. Náhradné voľno je nadriadený povinný poskytnúť najneskôr do 60 dní od skončenia
tejto služby.
(3) Ak sa štátna služba nad základný čas služby
v týždni vykonáva v noci, v sobotu, v nedeľu alebo vo
sviatok, patria policajtovi aj príplatky podľa § 99 až
101. Tieto príplatky mu patria aj vtedy, ak sa mu za
výkon štátnej služby nad základný čas služby v týždni
poskytlo náhradné voľno.