Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

http://www.youtube.com/watch?v=xbamoG-akT8
sleduj až do konce :-)

Paráda !!! Nezbývá, než smeknout apoděkovat autorovi. Ještě jednou DÍKY !!!

Pěkný video smekám

Na to by měli koukat od rána do večera lidi typu Jura z Brna, civil, filcka atd. Třeba by pochopili, o čem je služba u policie.

No řekl bych, že to je super video a takhle by mělo vypadat náborové video:-) Autore díky za Tvou podporu naší věci!

I když si nejsem jistej, jestli to o tobě platí na 100 %. Nedá mi to na tebe nereagovat. To video má s realitou společnýho akorát tak 10 %. Jinak mi tam chybí: hraní karet na počítači, zadýchaná okna služebních aut v 04:00 hodin, pokutování bez bloků, hemoroidy od sezení v autě, požívání alkoholu ve službě, spolupráce s organizovaným zločinem, kopání do bezbranných lidí (brutalita při czechteku), hraní tenisu zastavovacími terči, jízdy služebními vozidly na oběd a pro svačinu, parkování na invalidech. No prostě ta vaše běžná každodenní činnost. Jinak na stejné stránce jsou právě videa z některých vašich povedených kousků. Jedině hudba ke klipu je dobrá, na té se nedá nic zkazit.

Hele, ty jseš asi takovej malej zamindrákovanej buzerant, že jo ? Tobě se nelíbí nic a nikdy, viď ? A musíš proto každému také zkazit radost, že ? Už si se udělal ? Na takové, jako jsi ty opravdu slušné chování neplatí. Jak se říká, na hrubý pytel, hrubá záplata. Ty si opravdu nezasloužíš nic jiného, než šutrákem do držky a v tvém příadě by se záminka proto našla vždy.

Video je to pěkný, akční, ale jako občan tohoto státu bych raději žil ve státě, kde něco podobného není třeba. Jenže to není v policii, ale v systému, kde mají gauneři navrch a nejedná se bohužel jen o spodinu obyvatel.

JE TATO STRÁNKA URČENA PRO POLICISTY NEBO RŮZNÁ INDIVIDUA JEŽ SI TADY VYLÉVAJÍ VZTEK, KTERÝ NESOUVISÍ SE SLUŽEBNÍM ZÁKONEM 361?

Tady jseš na stránkách ministra vnitra Ivana Langera! Tyto stránky nejsou určeny pouze pro uplakané policajty. Jestli se chceš vyplakat, tak to jdi na www.policista.cz

Vidím, že tady někomu scházím. Přesto, že se těch Vašich žvástů neůčastním, stále si někdo bere nadarmo moje jméno do huby. Nesnažte se nijak reagovat, jako bych nic nenapsal. Vaše policejní názory jsou opravdu mino lidské chápání. Tak pokračujte v pláči. Na vaše keci nebudu nadále nijak reagovat. Je to škoda času. Bengo bude pořád jenom bengo! Čest Vaší práci soudruzi.

Konečně ti to došlo, ty kokotí hlavo !!!

...to už jsem někde slyšel... NEBERTE SI MÉ JMÉNO DO HUBY, NEBERTE, NEBERTE!!!!! Jo už vím, to byl ten pičus Petr Zvěřina!
Nechceš mu zavolat, mohli byste se skvěle doplnovat!

Sice neschaziš, ale pořad čteš a jsi na přijmu. To je duležite. neodchazej.

Juro, alespoň se nauč česky, kecy jsou na konci s "y" a nezúčastním se nepíše "ů". Taky Tvoje vizitka.

http://www.youtube.com/watch?v=xbamoG-akT8

Tak fajn, Jirka Kajínek je pro Vás špatné téma, tak co třeba p. Kožený z Baham a p. Krejčíř ze Seychell? Co dělala policie za naše daně, když si zrovna balili kufry p. Kožený z Baham a p. Krejčíř ze Seychell?

Synku, neznáš mapu.

Kájinek je padouch , ale zřejmě i obětní beránek některých vysoko postavených policistů a politiků. Smutné

Moravak
Ty seš polda, nebo kartograf?

VSČR můj osobní názor.

Jo a patří do basy tak či tak.

Ty jsi opravdu úchylnej magor.

Ivane, ať chceš nebo nechceš, ať jsi nebo nejsi, tímto příspěvkem jsi se stal pro Rambíka a jemu podobným policajtem

Dostal jsem se na tyto stránky náhodou,nejsem kolega,ale bývalý voják z povolání. Nic ve zlém.Pozoruji, že to i mezi vámi nějak moc neklape. Škoda, že policajti nemusí na vojnu.Holt to zrušili, je to škoda. Tam by se ti drzí zobani naučili kdo je starek kozák. Vono by jim stačilo pár hodin na buzerplacu. Ale pak ta policie a ostatní služby vypadá. Jste samý uplakaný bábovky, kteří se ohánějí školami a nemáte žádný zkušenosti a neumíte poslouchat.Tak ať vám to vyjde ke spokojenosti. Adam Němiecz

ZVS a NVS byla zrušena nedávno a vůbec se nedivím, že jsi spokojený, vidím totiž i do AČR a mám tam dost parťáků a známých......(podmínky, technika, platy, rehabilitace atd...). Tak se hoď do klidu a modli se ať Vás pak ministr financí neskrouhne jako bezpečnostní sbor, podmínky vám nastavil velice slušně....

Adame, obecně s úmyslným povoláním k ZVS jsem nesouhlasil, měla být dána možnost volby, tak jako posléze náhradní vojenská služba, ale něco ta dvouletá ZVS těm klukům dala. Pokud to nebyl vyloženě posera, tak vojnu zvládl v pohodě. Sám mám za sebou 2 roky ZVS, takže mohu porovnávat. Dnes, pokud nemá mladý člověk pojem o tom, co je to disciplína, tak je to špatně. Na vojně se musel podřídit. Dnes je to vidět ve společnosti, jak disciplína mladým chybí, a většina mládeže tento pojem vůbec nezná. Zatímco slovo anarchie je jim blízké a slovo demokracie je z úst mládeže slyšet také velmi často. Jenže problém je v tom, že si spojují tato dvě slova jako jedno a to samé. Rozdíl je přitom veliký. To jich mnoho nechápe, a v tom je problém.

Proboha, co to tu kvákáš za blbosti ? Osobně jsem byl 2 roky na ZVS na přelomu sedmdesázých a osumdesátých let a jediné co mě to naučilo bylo to, že do smrti budu mýt odpor k nesmyslným buzeracím a k zupáctví. Nedobrovolně 2 roky života v prdeli a jediným přínosem u většiny kluků bylo, že se na vojně naučili chlastat, hulit a hlavně vypíchávat s debilníma lampasákama jak jen se dalo.
Koukám, že ty to máš pěkně zažraný pod kůží s těma tvýma výrokama typu " pár hodin buzeráku " atd. Ty asi vůbec nechápeš jednu základní věc. Charakterové vlastnosti nezíská člověk nějakým zasraným buzerováním na vojně, ty se pěstují od malička u každého jednotlivce doma v rodině. V žádném případě nemůže vojna u dospělého, vyprofilovaného jedince suplovat výchovu rodiny. A to jestli někdo je nebo není bábovka nelze měřit tvými lampasáckými měřítky. Možná, že takový člověk, který dle tvého hodnocení je bábovkou, je ve skutečnosti daleko morálnější, inteligentnějí a z lidského hlediska daleko kvalitnější než tebou opěvované vygumované zelené palice.
Takže se vrať zpátky do těch tvých kasáren, hraj si na hrozného tvrďáka a já budu doufat, že v případě kdy to bude naše země potřebovat, nastoupí na svá místa více takových jako jsi ty. Hned se mi dnes bude lépe usínat.

Pro Adama. Prosím Tě, nehraj si na nějakého vojáčka -borce. Můžeš mi říct, jak je pro obyčejného člověka armáda důležitá, ještě ta naše? Byl jsem na vojně a vím, že je to nesmyslné buzerování a hledání si práce, aby se jako dělalo, že se dělá. Znám několik vojáků a musím Ti říct, totálně vygumovaný mozky. Divíš se, že jsou policisté nespokojení? Tak poovnej plat vojáka a policisty, poté co policistům je slibováno, že se tyto propastné rozdíly vyrovnají, dojde k tomu, že naopkat je tento rozdíl ještě prohlouben. Můžeš mi říct, proč bere voják příspěvek na bydlení? Copak policisté, učitelé, zedníci a další ho berou? A neargumentuj tím, že může být voják převelený. To může být policista také a žádný příspěvek mu nenáleží. Spousta policistů odešla k armádě a víš jaký je vesměs jejich názor? Uznávají, že práce policisty je pro občany mnohem důležitější a že v armádě jde jen o nesmyslné buzerování, ale za ty prachy to prý stojí. Pořádat pompézní shromáždění a předávání si medailí na to Vás užije. A ještě zkus vysvětlit mámě od dítěte, proč když se po dobu mateřské stará o dítě, bere od státu mateřskou a vojanda na mateřské k tomu ještě dostává 10.000,- Kč čistého na bydlení, takže na mateřské celkem dnes pěkných 17.500,- kč čistá ruka. Proč to tak je co ? Copak vojanda to dítě vychovává lépe ? Ani policista na ulici tyto peníze nemá. Raději se nepleť mezi policisty, protože o nich vůbec nic nevíš. POZOR, pochodem vchod !!!

Pěkně jste se do vojáka pustili, jen co je pravda. Přímo frontální útok. Jenže pánové, ten voják má z většiny pravdu. Taky jsem byl dva roky na VZS a vím o čem mluvím. S tím chlastem a ostatním se dá polemizovat, záleží na člověku, jeho morálních zásadách a jak byl vychován v rodině. Těžko bylo jedináčkům a sralbotkům. Že není žádná kázeň u mladé generace je vidět i u policie. Neúcta ke starším, či hodnosti. O neúctě k občanům státu ze strany mladých policistů ani nemluvím. Jen se pořádně podívejte na jejich bratříčkování na BČ s grázlíkama v autech všelijak upravených a ještě je obdivujou. Dokonce jsem slyšel jak jim radí, aby na ně jejich kolegové nemohli. To je to prorůstání mafie do policie a nadržování gaunerům. Policajt má být policajtem ať je mladej nebo starej a vědět na které straně zákona je jeho místo. To je také jeden z důvodů proč já vašemu MV nevěřím. Na vedoucí místa se prosazují a derou lidé bez morálky, ale zato s VŠ a to je v současné době to nejdůležitější. Hulvát, ale má VŠ tak bude vedoucí. Bravo, ale jaký je potom rozdíl mezi policajtem a gaunerem. Snad jen v tom, že jeden má placku a druhý prachy k jeho podplacení.

pro Adama, mám za sebou dva roky Prostějova VÚ 82/80, teď sloužím 31. rok. spadám snad také do tebou zmíněné skupiny? Také se mi totiž současné dění nelíbí. Ryba smrdí od hlavy.

Když jste už u těch protestů, co takhle podepsat petici za obnovu soudního řízení u Jirky Kajínka? Petice je na

www.jirikajinek.cz

Co takhle udělat dobrej skutek taky pro druhé a ne se jenom prát za renty, platy a další výhody? Upozorňuji, že se jedná o obnovení procesu, nejedná se o propuštění.

s radostí podepíšu petici 3 x A DOST!

20.02.2007 14:11 adf
to je dobrej nápad! Kde najdu takovou petici? 3x a dost bych snížil i na 2x a dost.

no vidíš, to by měl zrovna pan Kájínek 6x doživotí...:-)))

20.02.2007 14:22 adf
zákony nejdou uplatnit pozpátku, že? V tom případě by měl ještě dvě šance u zákonu 3x a dost.

Přesněji: v trestním právu je retroaktivita zakázaná, to máš pravdu. V právu správním existuje bohužel pravá a nepravá a taky to tak v z.č.361/03Sb. vypadá......

Na stránkách www.policista.cz už je opět možno vkládat příspěvky a diskutovat.

Díky, mrknu.

Rambo, Juro z Brna, Civile nebo jak se zrovna prezentujete, mohou Vás poprosit o způsob řešení nespokojenosti v bezpečnostních sborech a množství odchodů ze služebního poměru? Rád bych zde viděl váš názor, jak tuto situaci zlepšit. Dosud jste na těchto stránkách ničím k vyřešení problému nepřispěl, děkuji

20.02.2007 12:34 adf
Jasně, chceš radu? Odejdi od policie, najdi si slušné zaměstnání, za slušnou a přiměřenou mzdu s pevnou pracovní dobou a budeš mít klid. Lidi tě budou mít rádi, nebudou ti nadávat a budeš mít klidný harmonický život až do smrti. Pokud zůstaneš u policie, budeš nespokojený navěky. Potom si ovšem neztěžuj na podmínky u policie.

Asi jsi nepochopil otázku, řešení uvnitř sboru, řešení špatných podmínek pro práci, řešení špatného pracovního prostředí, řešení právě těch odchodů, řešení extrémní byrokracie, administrativy, řešení ke zlepšení služby občanům.

Žvásty o odchodu si nech pro sebe, ty mě nezajímají, chci zlepšit pohled na PČR a její služby.

20.02.2007 12:34 adf
myslíš, aby byla policie na úrovni jako za totáče? Tenkrát měla policie respekt, také výhody, které jiní neměli, to jefakt, ale ta doba se nevrátí. Policie nemá ani respekt, ani úroveň. Policie si to zavinila sama. Vaši kolegové to zavinili. Koukej kolik udělali tvoji kolegové záserů, kolik trestné činnosti, korupce mají na svědomí. To vám ostatním na vážnosti nepřidá. Lidi nemůžou mít respekt před takovou policií. Než bude policie na úrovni, tak to vám dá ještě spoustu a spoustu dřiny. Většina z vás to ovšem vzdá a odejde od policie.

Kdybych se měl stejně jako ty vyjadřovat o lidech obecně, při těch počtech spáchaných trestných činů a přestupků, tak bych musel zavrhnout celou společnost. Je to velká hloupost co?
Takže ještě jednou, tentokrát konkrétněji, když jsi zmínil profesionalitu z naší strany. Myslíš si, že se pohled na PČR stejně jako odváděné služby zlepší, když budou na ulici lidé s minimem vzdělání (SŠ)? Myslíš si, že při tak velkém odlivu starých a zkušených bude mít kdo předávat zkušenosti nabyté několika desítkami let? Myslíš si, že při podstavech u PČR nebude na současné příslušníky mnohem větší tlak, nápor a že tito nebudou dělat v takovém zápřahu chyby? Myslíš si, že při odchodech tolika lidí z firmy se bude i nadále provádět kvalitní a ne kvantitativní nábor, aby se zamázly volná místa a měl kdo sloužit? Myslíš si, že je rozumné ponížit práci poldy (hasiče, celníka aj.) na ulici na samé dno? Na ulici nebo přesněji v přímém výkonu je sakra potřeba kvalitních lidí, jinak se pohled a služby nezlepší, takže díky za odpovědi

adf
Ne nemyslím si, že když odejdou dobří policajti do civilu, že se zvedne úroveň policie. To víš stejně jako já. Víš jakej je státní dluh? Pokud vám přidají, tak tyto peníze budou někde chybět. A jsme zase u začarovaného kruhu. KSČSSD vám vytvořila podmínky, které nyní nemůže splnit. Snížit platy je potřeba, ale začali ze špatné strany. Měli začít od ministrů, senátorů, poslanců, soudců a hlavně státních zástupců kteří jsou největší vyžírky atd.....

Pokud se nepletu, na profinancování zákona bylo peněz dost. Neustálým odsouváním rozpočet navíc ušetřil desítky miliard, stejně tak novelizacemi. Pokud chce kdokoliv profesionalitu, nastaví jeden z nejtvrdších zákonů v Evropě, tak to musí i zaplatit, to k sobě prostě patří. Když už zmiňuješ státní rozpočet, tak začít měli "poslaneckými pomníčky", cpát peníze do svých regionů na golfová hřiště, do fotbalových klubů apod.je mrhání peněz. Kdyby nakoupili techniku pro hasiče, policii apod., tak neceknu a poděkuju jim. Takhle šetřit na lidech z přímého výkonu je přesný opak toho, co profesionalitu zvedne, navíc se to negativně obrátí opět ke slušným lidem. Když už se zmiňuješ o soudcích a stát.zástupcích, tak nastup na jejich místo, zjistíš, že proces, kterým musí každý z nich projít a znalosti, které musí získat, jsou zaplaceny adekvátně...

20.02.2007 14:17 adf
u některých st. zástupců a soudců bych o tom pochyboval.
Jinak s tím ostatním souhlasím.

Rambo
V něčem máš pravdu. Sloužím 25 roků na DI, na ředitelství jsou staré struktury, nic se od revoluce nezměnilo. Ale je tu jedna věc. Mám už skoro 50 roků, nikdo by mě po odchodu z PČR nezaměstnal. Ptal jsem se, jsem starý policajt, náplň své původní práce jsem již z části zapoměl, zčásti šel pokrok kupředu. Mám už i zdravotní potíže. Takže máš pravdu, že za totáče mi bylo lépe, byly jistoty. Podotýkám, že v KSČ jsem nebyl ani nejsem. Ale to, co se teď děje, to jsem ještě nezažil, i když pamatuji 37 ministrů vnitra.
P.S. Nauč se pravopis.