Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Zprávy ČT24 - porada na PA k situaci v policii. Podle papalášů se celkem nic neděje, ze strany policistů se nic nechystá.
Začínám pochybovat, zda vaše vrchní velení má vůbec "čím přemýšlet". O zdravém rozumu a pudu sebezáchovy se rozhodně mluvit nedá.

Protože buď nic neví od svých pos....ch podřízených vedoucích a personalistů a nebo "však ono to nějak dopadne" tj. jak je zvykem u firmy.

Na mě už to začíná působit, že jediné co otevře oči jinak slepým, hluchým,tupým a já nevím jakým ještě ministrům, poslancům, senátorům a třeba i obyčejným lidem, je totální ale opravdu TOTÁLNÍ kolaps a agónie bezpečnostního sboru. Jinak řečeno, pojďme všichni "od soustruhů", ať si objasňují páni náměstci, ředitelé všech stupňů, včetně těch nejvyšších PP a MV. Ať si šlapou ulici, jezdí nebo chodí do zákroků, na nehody, k požárům, spisy od A do Z mají určo v malíčku, když nás mají "v patě", ať se ONI tahají s ožralýma a zfetovanýma drbanama. Já už toho začínám mít dost!!! To se takhle přeci nedá! Za co nás mají, co si vůbec myslí??Kam to sakra všechno míří?....Já musím na chvilku přestat, bo těžko hledám slušné výrazy:-((.. za chvilku čusík

Ono to bude spíš tím, že se tady lže, nikdo nechce nic rozmazávat, podřízení neinformují své nadřízené o skutečnostech a realitě v policejních řadách. Zamlčovat, zamlžovat a tutlat situaci je heslo dnešních dnů.

Ač jsem si už zakázal se jakkoliv k situaci ve s.r.o. Policie jakkoli vyjadřovat, neodolám, prostě po reportáži na ČT to nejde.
Na zákonu 361 vidím pro sebe i pro naše oddělení - násilná tr. činnost -jedinou pozitivní věc, a to, že takového volna jsem za celou dobu u firmy ještě neměl, a to jsem tady od r. 1991. / tedy pro š´tourající - nesloužil jsem před r. 89 /. Prostě §52 uvedeného zákona je kouzelnej, dle výkladu cukrářů / management papající cukr / vše je pracovní doba, ač se o případu dozvíme 10 minut před koncem imaginární pracovní doby. Takže se pracuje, někdy se skončí a v dalších několika dnech se upraví docházka. Že se musí přezval lidi na výslechy, to nikoho nes**e, asi.To nevadí, když tam taky jsou dva lidi - šéfová a sekretářka, hlavně nejsou žádný vykázaný přesčasy, a tudíž pro vrchnost více cukru.
Jinak, jsa v 7 třídě s 16 lety bych neměl být v imaginární družině postižených propadem, ale bohužel, nějak to nevychází, sice jsou to destetikoruny, ale i tak.
No , tak jsem se vykecal, a už je to lepší. Jinak jako samozřejmost beru účast 27.2. 2007 na Výstavišti. Myslím, že za naše oddělení bude účast velmi hojná, minimálně 50%, ne-li víc. Třeba by se vrchní cukrář/ skoro generál / mohl chytnout za nos, že realita je skutečně jiná, než jeho imaginární svět předpisů, razítek a rektálního alpinismu !!!

http://zpravy.idnes.cz/kladenskou-policii-chce-opustit-na-dvacet -policistu-f9g-/domaci.asp?c=A070220_144024_domaci_adb

Navrhuji nechat provést nezávislí audit, který by byl zaměřen na zjištění náročnosti profese policisty a vojáka z povolání a to ze všech možných hledisek. Poté nechat porovnat sl. zákony těchto dvou složek. Myslím, že by se jednalo o velmi zajímavé srovnání, které by mohlo být podkladem pro zrovnoprávnění policistů s armádou. Poté by mohl náš ministr uvedeným auditem argumentovat ve vládě a v poslanecké sněmovně. Ale asi se pletu. Vše je v pořádku, žádný problém není, všichni jsme spokojení až na pár jednotlivců. Poslední poznámka. Zatímco my na OOP jsme nevěděli kam dřív skočit, příslušnící vojenské policie v našem okresním městě hlídali okolí hotelu, ve kterém se konal ples Vojenské policie. Čistě jejich soukromá akce, kolem hotelu služební vozidla, taková, o kterým se policistům může jen zdát, načančané uniformy a k tomu službu konající vojáci, kteří tutu soukromou akci hlídají za peníze placené ze státního rozpočtu. V té době u nás byl limit na PHM a přišlo ze správy, že nejsou peníze na příplatky a přesčasy. Jsou věci, které nepochopíš!!!Zdarec.

nezávislý

Problém je v tom, že na armádu peníze vždycky byly, ale na policii nikdy a vše se jen odkládalo.

Važený pane ministře, trvalo mi dlouho než jsem našel odvahu se Vás zeptat, ale z Vašich vystoupení v médiích, která jsem mohl vidět a jistě nebyla všechna, tak jsem pochopil, že Vám krajští ředitelé PČR lžou a to vědomě, protože vycházím z předpokladu, že jste slušný člověk, což si o jiných lidech ne vždy myslím. Oč tedy jde. Víte o tom, že v souvislosti s novím služebním zákonem dochází k tomu, že krajský ředitel prostě rozhodne , že kdo pracuje v 6 té platové třídě, nesmí být zařazen do směného provozu a pokud pracuje v uvedeném provozu, musí mu velitel přeplánovat směny tak, aby nebyl ve směnném provozu a tím pádem aby jeho platový výměr vycházel z tabulky , která je cca o 10 procent ponížená? Takže dochází k tomu, že dva dělají totéž a to v jedné kanceláři, ale jeden je v 5 třídě a má jinou tabulku, než ten co je v 6 té třídě a to prosím oba tuto práci dělají již několik roků. Nikde jsem nenašel napsáno, že v 6 třídě se nesmí dělat směnnost. Je to zlovůle ředitele , nebo je to jinak? Myslím si, že i toto je důvod, proč dosti policistů odchází, myslím tím tu skutečnost,jak se ředitelé chovají ke svým řadovým policistům.

Okresní ředitelé mají strach informovat krajské ředitele a ti zase neinformují o kritické situaci pana ministra. Nejhorší služební zákon v Evropě pokračuje dál ve svém tažení a vyhovuje špičkám policie jako nikdy předtím.

Jnak chápu, že tato republika nemá dostatek financí na to, aby ochránila pořádek a práva všech svých občanů a tudíž nemá ani dostatek financí na to, aby mohla platit svým zaměstnancům, kteří se o toto mají starat a měli by o tento stav usilovat. Jestliže ale není stát schopen se důstojně postarat o své zaměstnance, od kterých vyžaduje důstojné a obětavé a striktně zákonné chování, pak by neměl tyto své zaměstnance omezovat na svých právech. Mimo jiné například o obstarávání si finančních prostředků pro uspokojování svých potřeb. Pochopím, že policista by neměl pracovat zároveň v např. detektivní kanceláři, ale již nechápu, proč by neměl příležitostně pracovat např. jako pokrývač, nebo zedník, nebo provozovat jakoukoliv poctivou činnost, jako každý jiný občan. Jestliže stát nemá na to, aby své zaměstance uživil důstojným způsobem (a jejich rodiny), pak nechápu, kde bere drzost toto svým zaměstnancům striktně zakazovat.......................

souhlas

Víte proč? Slovy nadřízeného mého syna: "Není vhodné, aby
občané viděli příslušníky ozbrojených sborů při manuální práci, tedy ve špinavých montérkách". Nemluvil už ale o tom, že by si nemohli přes léto usušit seno.

je to na h..

Souhlas.

Přesně tak, máš naprostou pravdu. Spousta z nás by ráda pracovala na vedlejší úvazek, ale prostě nesmíme. PROČ.

Souhlas, navíc spousta z nás na sobě montérky neměla a pracovala v kravatě a v mnohem čistším prostředí, než jaké je ve sboru....

Souhlasím s vedlejší pracovní činností, jestliže stát nemá peníze na placení řadového zaměstnance pak mu musí umožnit důstojně živit rodinu vedlejšími příjmy.

Neví někdo o tom, že by se změnil kalendář a rok měl 13 měsíců???
Před nějakou dobou se bojovalo o zrušení 13. platu policistů. Argument byl takový, že přeci není rok, který by měl 13 měsíců a tudíž ani není logické, že by bylo 13 platů. Má to přeci logiku - povídali ti, kteří se o zrušení 13. platu podíleli.
Nyní je ovšem naprosto opačná situace. Policista má 12 platů, které jsou mnohdy nižší, nežli v minulém roce, ale pracuje 13 měsíců, neboť 150 hodin, které musí odpracovat za rok za darmo ("na oltář vlasti"), jsou další odpracovaný měsíc v roce. Je tedy možné, že ti, kdož říkali, že rok má 12 a ne 13 měsíců se shodli na tom, že změníme kalendář a budem mít přeci jen 13 měsíců??..........ale jaksi bez jedné výplaty?????!!!!
Pak je tedy správný vypočet výplaty takový, že si vynásobím měsíční příjem 12 a dále pak vydělím 13........průměrný plat se mi opět mění a to výrazně směrem dolů že???
Hezký den a úspěšných 13 pracovních měsíců v roce všem, koho se to týká........

Film "Policejní akademie 361" v praxi:
...Kuře, kolik má rok měsíců?- 12, néé?- Blbost, 13!!! Počítejte se mnou,12,11,10,9,8 + 5 je kolik?- Ty vo.e fakt 13!!!!:-))..... čusík

Sleduju tyto stránky několikrát denně(trochu se mě ten problém též týká) a docela by mě zajímalo, jaký je skutečný počet policistů, kteří odchází? Má někdo tyto informace?

Leden 2007: 852
Únor 2007: bude v březnu

Kdyby jsi sledoval média, zjistil by jsi, že je to pár jedinců s jejichž odchodem se počítalo, protože to byli staří soudruzi,které potřebovali vyméct. nebo to tak není...

http://zpravy.idnes.cz/kladenskou-policii-chce-opustit-na-dvacet -policistu-f9g-/domaci.asp?c=A070220_144024_domaci_adb

Ono to není až tak o tom, kolik lidí zrovna teď odchází, je to také o tom, kolik jich v současné době na tabulkových místech (většinou od stržm. po pprap.) ve výkonu chybí.V současné době je to "necelých" 2600 osob, a to v tom nejsou zahrnuty osoby, které jsou v současné době na odchodu ve výpovědní lhůtě.

mám podobné zkušenosti s policií.

Narazil jsem zde na jednu zajímavou reakci civilisty. Doufám, že nás takto nevidí i ostatní civilisté.

21.02.2007 11:12 voj. v záloze

Pěkně jste se do vojáka pustili, jen co je pravda. Přímo frontální útok. Jenže pánové, ten voják má z většiny pravdu. Taky jsem byl dva roky na VZS a vím o čem mluvím. S tím chlastem a ostatním se dá polemizovat, záleží na člověku, jeho morálních zásadách a jak byl vychován v rodině. Těžko bylo jedináčkům a sralbotkům. Že není žádná kázeň u mladé generace je vidět i u policie. Neúcta ke starším, či hodnosti. O neúctě k občanům státu ze strany mladých policistů ani nemluvím. Jen se pořádně podívejte na jejich bratříčkování na BČ s grázlíkama v autech všelijak upravených a ještě je obdivujou. Dokonce jsem slyšel jak jim radí, aby na ně jejich kolegové nemohli. To je to prorůstání mafie do policie a nadržování gaunerům. Policajt má být policajtem ať je mladej nebo starej a vědět na které straně zákona je jeho místo. To je také jeden z důvodů proč já vašemu MV nevěřím. Na vedoucí místa se prosazují a derou lidé bez morálky, ale zato s VŠ a to je v současné době to nejdůležitější. Hulvát, ale má VŠ tak bude vedoucí. Bravo, ale jaký je potom rozdíl mezi policajtem a gaunerem. Snad jen v tom, že jeden má placku a druhý prachy k jeho podplacení.

NĚCO NA TO BUDE MYSLÍM S TOU ARMÁDOU

To si pište, že podobnej názor má spouta lidí. Netvrdím že je to většina, ale je jich hodně. Každej kdo pronikl do tajů policie, je o tom přesvědčen a oprávněně. Nejsou jenom slušní policajti, jsou u policie i opravdoví gauneři! Co s tím vy slušní policajti uděláte? Nic, nic a zase nic, protože na to nemáte. Tento bordel prorůstá až na nejvyžší místa. Slušní a aktivní policajti končí jako náměstek městské policie Praha p. Janíček a jemu podobní.

for Rambo

píšeš každý kdo pronikl do tajů policie, nevím kdo nebo kolik lidí mohlo nebo může proniknout do tajů policie, protože dokud jsem nenastoupil tak jsem o tom neměl ani šajn, ikdyž jsem si myslel opak, takže objektivně! Ale jinak s Tebou vyjímečně souhlasím :-)

Pro Rambo :

Podívej to, že je jsou u policie i hajzlové je pravda, ale na druhou stranu si myslím, že to nelze zase katapultovat do měřítek, která jsou stylem zajímavých zpráv rádoby hrůzostrašná. U naší policie jsou zkrátka jedinci, kteří selžou a žádné psychotesty toto nejsou schopny odhalit. Nitro duše je hluboké, do člověja na dno neuvidíš a můžeš se jen přiblížit ideálu.
Jsem na oddělení, kde je 30 lidí a samozřejmě, že se u nás najdou mezi těmito lidmi " omezenci ", kteří si budou léčit mindráky z nedostatečného respektu k policii a " drbat u stařičké škodovky k tomuto účelu vhodnou osobu, např. důchodce, který je rád, že zaplatí nájem a svou hromádku léků a pod. Upřímně se za tyto lidi stydím, ale tito lidé byli takto vyformováni a jsou prostě takoví. Lidství musíš mít v sobě. V tomhle jám mám čisté ruce a k slušnému se chovám slušně, k drbanovi který dělá problém jiným se chovám dle míry jeho hnusu. Jinak si ale myslím, že jsou u nás solidní lidi, ne ve stylu spolupráce s nějakými hajzly. Rovněž nevím, že by si někdo " přilepšoval " braním všimného za průjezd vozidla bez ztráty desítky ( kdysi soutěž deset stupňů ke zlaté ). To samé platí o mě a můžu říci, že se tady takovým těm řečem jak všichni berem úplatky pousmívám té naivitě o rozsáhlosti úplatků. Jistě někteří ano, ale dle mého okolí bych to neviděl tak hrůzostrašně. A již od začátku myšlenky s nastrčeným provokatérem nabízejícího úplatek jsem s tímto souhlasil. Kdo se nemá čeho bát tomu je to jedno.
Takže Rambo neviděl bych to až tak zle, ale spíše to současné dění, ten současný stav, který vytváří pocit odstavení policie, jako významné bezpečnostní složky někam na třetí kolej, kdy pro znalé policisty a tedy pro ty, kteřé věděli, jak se původně vytvářel zákon o služebním poměru, ty sliby o moderním zákonu dle EU, tedy jeho původní podoby a to co z něj osekáváním zbylo ( už jen torzo ), vytváří rozčarování nad uvažováním poslanců a já osobně velmi nelibě nesu to, že někdo mohl vůbec v dnešní době přemýšlet nad tím, že bude vydupávat s lidmi nějakými 150 hodinami zadarmo. To že z některých směn chodím později, beru jako nutné zlo této práce s drbanama, ale že si to " někdo pojistí " neplacením " nově vymodelovaným zákonem, to je již situace, kdy začně člověk přemýšlet, že si příště vymyslí další takovou specialitu.
A ten faktický rozdíl mezi přístupem k armádě a k policii je také na zamyšlenou. Když vidím, jak se vrátí ze zahraniční mise - Srbsko asi 480 vojáků a všichni se medajlují jak na jak na výrobním páse za misi v zahraničí, tak se na to dívám rovněž z pousmáním. Protože, já sloužím 13 rok a tedy třeba i o dosti méně něž někteří zde příspěvkující kolegové, ale troufám si řící, že spousta kolegu byla při tomhle " řemesle " již ohrožena i více něž tito navrátivší vojáci ( neplatí Afganistán, Irák ), kteří jsou v těchto misích na různých funkcích s větším či menším rizikem, případně minimálním. Pokud by se takto mělo přistupovat u policie, tak by všichni déle sloužící policajti na ulici museli mít za těch " pár " let již " několik " medajlí, případně krátce sloužící policajti co měli tu čest se dostat do role stát proti hovadu s nožem a pod.
Chápu ale pana Štefku, že tyto parádičky vytvářejí potřebný mediální obraz profesionální armády oproti té naší neprofesionalitě a sezení po kancelářích u kafe a neexistující " sortě " problémových lidí.
Mylel jsem to upřímně - přeber si jak chceš, já jsem ale šel k policii dělat něco s drbanama, protože jsem chtěl, také ale vím, že jsem se tím logicky vyřadil z pracovního procesu - z mého povolání a také vím, že možnost se tam vrátit třeba za dalších 13 let bude horší než dnes a rozhodně si nikdo nemůže dělat iluze. A pokud člověk vidí jaksi ze strany státu snahu maximálně policajty vycucat " lidsky a pak je odhodit jak vycucaný pomeranč za protipĺu vojáku, kteří jaksi mají společenskou pohodu v závětří kam není vidět, ale je to ozbrojená složka jistě srovnatelná v určitém pohledu s policíí, tak musím říci, že mě to vadí. Odejít ? Ta možnost je, ale já jsem tu práci šel dělat ze zájmu a ne abych teď zjišťoval, že se někdo rozhodnul z nás udělat páté kolo u vozu, protože má jako mnoho jiných naivní představy o darmožroutech v autech se zeleným pruhem. Když jsem včera vyslýchal poškozeného, tak jenom kroutil hlavou, jak za mnou a kolegou několikrát přišel dozorčí s informací o dalších nahlášených případech s tím, že jsme to nemohli fyzicky ani náhodou zvládnout - jedině, kdyby nás bylo 3-4 krát více. To je realita, drbani kradou jak o závod, málokoho zavřou, stále jsou na svobodě a jedou dál a dál. A my píšem a píšem a do to jezdíme do Kauflandu a do Tesca pro zloděje, pro servaný hovada do hospod a prostě nestíháme. Kdo tohle pochopí, že se vůbec nenudíme a že až na některé výjimečné směny chodí člověk domů s balonem místo hlavy, tak to potěší na rozdíl od těcj co mají to " laciné " hodnocení " rádoby znalého věci ".

Pro X1:
Není co dodat, mám obavy z toho, že tenhle stav opět přiměje ty poctivé a slušné, aby to zabalili. Když jsi se zmínil o medaily za službu, tak se stačí podívat na naše plukovníky (měj na mysli PČR), jaké mají plakety na prsou a to všechno zvládli z kanceláří. Polda na ulici, který je na krchově jednou nohou každou službu má tak ve skříni zaprášený odznak z MMF a SB a dejme tomu NATO, kde se v podstatě téměř nic nedělo (díky dobré přípravě) a o dalším ocenění naší služby, která zvedne hrdost příslušníků na svou práci nelze mluvit. Sice někteří řeknou, že tím rodinu neuživí a mají z části pravdu, ale ocenění práce není jen v penězích. Když jsem se dotazoval na prováděcí předpisy k zák.č.361/2003Sb., které uvádí ocenění za délku služby medailemi (za 10, 20 a tuším 30 let služby společně např.s odměnou), tak mi bylo řečeno, že se zpětně dávat nebudou, že aby to bylo nákladné.....co dodat. Ještě větší podraz je vůči kolegům, kteří zachránili lidem život s nasazením svého a byli oprávněně mimořádně povýšení do důstojnických aj.hodností, ať si ministr Langer mele co chce o neexistenci degradace, tohle není nic jiného........Pro všechny slušné a poctivé lidi u sboru, držte se a 27.2. se sejdeme na Matějské

nedá mě to, abych taky něco nenapsal. Je pravda, že noví mladí policajti jsou většinou nevychovaní, že ani nepozdraví staršího kolegu (třeba aspoň čau vole)natož hodnostně vyššího. Je to touto blbou dobou a hlavně výchovou v rodinách. To mě nikdo nevymluví. O to to bude teď horší, že mladí smradi nemusí na vojnu, kde aspoň tam poznali, že se aspoň někdy a někde musí poslouchat. A bez tohoto u policie je vyřízený a na cestě k průseru. Mě jako starého policajta taky berou všichni čerti, když vidím, jak se někteří mladí chovají povýšenecky a drze k občanům. Stydím se za ně a nejraděj bych jim nafleku nafackoval.

Příliš mnoho televize škodí, přesto asi nějaká pravda na tom bude, ale myslím si, že je drtivá většina poldů poctivejch, myslím ty obyčejné šlapáky, ne pány

...bohužel, něco natom bude!!!!

Chtěl jsem poprosit bývalé kolegy, kteří se odvolali proti rozhodnutí správy soc. zabezpečení o valorizaci "výsluhového příspěvku" jestli již dostali nějakou odpověď ?

4 moralista
Veškeré informace o valorizaci příspěvku za službu najdeš na http://www.vysluhoveprispevky.estranky.cz/

Zatím ale nic.

Zatím nic, čekám mají 30+15 dní.