Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pane ministře, máte částečně pravdu v tom, že většina příslušníků je spokojených. Ti spokojení, to je náš vedoucí menežment, kteří bohužel dnes tvoří 2/3 celkového početního stavu BS. Ti také berou nadprůměrné příjmy. Pokud budete stále hlásat do médií Vaše skreslené názory, mohlo by se stát, že těch 10% nespokojených (7-10 tisíc) příslušníků nebude příště pokojně demonstrovat u fontány, ale potáhnou ulicemi Prahy. Pak si zavolejte na pomoc ten dobře placený menežment.

Takto to prostě dopadne a pan ministr se tomu nebrání. Nevadí mu to, politických životů má tolik, jako ta kočka. On opravdu působí dojmem, že bych se s ním snad i vydal na konec světa, kdybych ovšem v tom o čem tak hezky umí mluvit nežil a neměl své vlastní osobní zkušenosti.

Ministře, kde je to snižování počtu kancelářských policejních úředníků. Proč lžte a děláte si z úst to na druhém konci těla? Před volbami chcete více lidí na základní útvary a teď je to naopak. Moc tvrdě dopadnete. Na tu vaši křivou hubu..

Shlédl jsem pořad střepiny, celkem objektivně pojato medií, ale perlil tam kapitán, nespokojených je jenom 10 ze sta, jenom 10 procent a řechtá se do kamery, nový zákon je pojat dobře , dle jeho vyjádření.Pánové, je jasné, že tento člověk s policistou, hasičem, bachařem jednat nebude, nebere nás, je jasné, že bez další demonstrace se neobejdeme, jeho nezajímáme, preferuje vysokoškoláky, ale zapomněl, že jich masa odchází, mladších kolegů kvůli paskvilu a v civilu jsou za vodou, tam se vrátili do jiné kategorie,nyní občani první kategorie. V práci se mne ptali, co to je za ministra, když si jde s pol. presidentem na Slovensko, tento člověk tam nemá co dělat, takže již občané postupně chápou, co se ve skutečnosti děje, policie je represivní složka, ale je potřeba, hasič, bachař, také, o bachařích ani slovo v reportáži, je to škoda. Držme při sobě, s pozdravem býv. kolega por. Marek z bývalého odělení OOP Česká Lípa, veřím v lepší budoucnost a v pravdu, spravedlnost.!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Je to jasné, že je to tak. Bude muset být demonstrace a pravděpodobně nejen jedna. Bude to dluhé, ale my jsme mu opravdu absolutně volní.

Ahoj klučiska, před chvílí dávali ve střepinách pořad o našem MANIFESTU. Konečně nám zde TV NOVA fandí, nemohu tomu uverit! Že by se blýskalo na lepší časy? Mám z toho aspoň dobrý pocit. Mějte se!

Ahoj kluci asi budete mý kámoši, slyšel sem že poldové potřebujou do prahy i jenom vyučeny. ja sem vychodil zvláštní školu, podařilo se mi vyučit na zemědelskim učilisti, umím jezdit traktorem, trochu počítat as taky umím psát a čyst. za 15 litrů budu makast, Vážně o tom uvažuju. ne heráku nejsem, akorát si dám tak dvě nebo tři brka, jinak sem čistej. vaš práce men fakt bude bavit

Kdo toto psal je velehňup, tím spíš že to psal schválně špatně. Jsi ubožák, je mi Tě líto. Pa!

a víš kolik takových co umí číst a jezdit traktorem je "nahoře"?.... Pan L. se směje jak telátko a je mu jedno, co se děje u těch nejhlavnějších* v resortu(* to jsou ti, kteří jsou na nejnižších místech)

Igore - ty ho máš malého?

Igore, už se na tebe těšíme

Pročítám další diskusi, mluvil jsem s býv. kolegy v Praze, klasika, hlídkař, cccc 17,000,-Kč, plat, 3000,-Kč, ubytovna, cc2000,-Kč doprava do Ostravy, něcio k snědku, je ženatý,hypotéky má sice každý, ale co zbvlo, nevím, asi to není zaplaceno,. Pro civilisty, též jsem byl 24 let ve výkonu na ulici, por Marekz OOP Č.Lípa, práce mne bavila, ale šikana, buzerace, musíš, musíš, musím zemřít, stát si neváží práci policistů, hasičů, bachařů jako takových, ničeho nelituji, současný zaměstnavatel oceňujemoji práci, jsem,pro něj pan Marek, dělám obdobnou práci, relativně čistá hlava, práce mne baví, nesnáším podrazy, šikanu, aroganci, nejsem již občan druhé kategorie pro stát, / pan Langer, a další, sice je neznám,/ ale policejní práci nemůže rozumět, dělá více škody než užitku, sice je asi inteligentní, ale neúčinné pro vzpamatování policie jako takové. Páni býv. kolegové , demonstrace super, je nutno pane kolego Plechatý uskutečnit další další demonstaraci, razantněni, mocipáni, bozi pořád nechápou, že policie funguje z místa činu, od pěšáka nahoru, ne naopak, dneska jsem mluvil s dvěma vysokoškolsky vzdělanými kolegy, zjistil jsem, že jsou půl roku v civilu , pracují ve státní správě, mají více a čistou hlavu, no prostě hrůza, kam se policie potápí. Jak se toto nezastaví, tak stabilizovat policii asi tak nejméně 5 - 10 let. Pan Ministr si s pol. presidentem odjede na Slovensko, toto se pánové nedělá, když Vás práce nebaví a nenávidíte policii, jděte dělat něco jiného, bude méně škody, jinak držme při sobě, jiná cesta není, zdraví bývalý spokojený kolega por Marek z OOP PČR Česká Lípa.

..to Ti opravdu přeju, že jsi se uchytil a jseš v práci spokojený, ale je cítit, že jseš pořád uvnitř polda..to tě moc dobře chápu...taky mám dvě možnosti, buď vydržet nebo jít do "C"...uvidíme, snažím se být trpělivý..Měj se Honza / zatím ještě polda /

Náborová akce se jmenuje HLEDÁM HLUPÁKA za pár korun a neustálá buzerace a honění čárek podmínkou. Je mi vás líto co zůstáváte u tohoto spolku a necháte si čůrat na hlavu.

Pro
hledám parťáka - "blbce" co bude dělat za 15 tisíc.
Dovolte pane, abych vás upozornil, že v tomto státě dělá plno lidí za méně než těch patnáct tisíc a nejsou to žádní blbci. Ono se totiž těžko schání nějaké místo, kde dostanete víc. Dělat si legraci z těchto lidí je ubohé a myslím si, že to nemáte zapotřebí. Nedivte se nám civilům, že vaše platové problémy nás tak dalece nezajímají. Je ale zajímavé a poučné se seznámit s tím, jaký druh lidí nás má chránit proti kriminalitě. Na těchto stránkách to někdy vypadá, že není kdo.

Vážený civile, máte pravdu. Ono se opravdu nevyplatí přísahat že položím život a zdraví za 15.000,- Kč měsíčně. Takových volů opravdu moc nebude.

Dám Ti Karle návrh, zkus tuto práci dělat a pochopíš o co nám jde. Bude Ti z ní na zvracení , tím spíš po 15 letech jako já.

Souhlasím s Tebou, doporučuji tedy v případě, že Vám ve firmě sníží mzdu o několik tisíc a přitom pan ministr Vás a okolí bude přesvědčovat, že Vám naopak přidávají a že přece nemůžete vycházet hned jen z toho co vydíte na své výplatní pásce, se ozvat a nenechat si takové lhaní a jednání líbit.
Neříkáme si o více peněz, pouze si nechceme nechat vzít tu část mzdy, která nám náležela a kterou si od 1.1.07 mezi sebe rozdala vrchnost. To je vše, nevím co se na tomto nedá pochopit. Hezký večer.

Pánové, zapomínáte na to, že tohle fórum je přístupné každému a co zde dovedete na sebe s prominutím "vyblejt" je místy až otřesné. Přehnané reakce na přihlouplé připomínky provokatérů, vzájemné napadání atd. Tím si opravdu nikoho nenakloníte. Plat patnáct tisíc se vám zdá málo, ale pro ostatní je to mnohdy i závratná částka o které si mohou nechat zdát a z tohoto platu musí být živa rodina mnohdy i s dětma. Věřím tomu, že nebezpečí úrazu, či smrti je u vás větší než u běžného civilního zaměstnance, ale tento vidí pouze vaše peníze a potom policisty jak spí v autě, vybavují se na ben. čerpadlech, arogantní jednání s občany, neochotu pomoci. Zde se dočte jak budete službu sabotovat a podobné hlouposti. Zamyslete se, než něco zvěřejníte i když se jedná o reakci na provokaci evidentního blba. Nebylo by rozumější založit si vlastní stránky s moderátorem a zde se domlouvat a veřejnosti předkládat již hotové. Vždycky platilo a platí, že doktor doktora nepodrazí, ale policajt policajta potopí.
Myslíte si, že v civilu nedochází k tomu že se sníží bezdůvodně plat zaměstnanci v rámci úspor a vedoucích se to netýká. Podívejte se jen na ženský u kas v obchoďácích, tam si kolikrát nemůže dojít ani na toaletu. Neříkám, že se nesmíte ozvat, to ne. Jde o to jak a kde se ozvete.

Snížit mzdu v rámci úspor? Ano souhlas nic nenamítáme a nedovolili bychom se ozvat, ale toto opravdu není náš případ, věřte mi i když se to zdá neuvěřitelné. Díky

To všechno, co píšeš je asi pravda. Lidi opravdu nezajímají problémy, které se týkají nikoho jiného (tím spíš, pokud se to týká platů represivních složek). Ale už si asi málokterý občan uvědomuje, že policista má v téhle zemi nejvíc omezená práva ze všech poctivých a svobodných lidí (jen příklad: Nemá právo být v politický straně, nemá právo se sám postarat o rodinu například přivýdělkem - poctivou prací jako kterýkoliv jiný občan této země, v součastnosti může být propuštěn z práce například i za malou dopravní nehodu, musí odpracovat 13 měsíců v roce, přičemž dostává pouze 12 platů atd, atd.
Málokdo si taky asi uvědomí, že policista nedává jen pokuty za přestupky (a to už vůbec nemluvím o tom, že jestliže někdo udělá přestupek, tak by mohl být aspoň tak soudný a "poctivý", že by tento mohl aspoň přiznat např. v restauraci mezi kamarády, když už nemá ani tolik hrdosti a poctivosti, aby se přiznal, když něco takového spáchal a nehádal se nesmyslně a neobviňoval někoho, kdo ho při tomto jen přichytil), ale taky například chrání jeho vlastní život, zdraví, majetek a v případě, že je mu do jeho práv zasaženo někým jiným, tak mu také tento nenáviděný policista přijde na pomoc a snaží se o to, aby práva občánka nebyla už příliš porušována. Ten, kdo nejvíc nadává na policajta a nebo kope do hasiče, když pomáhá jeho opilému kamarádovi na ulici, nebo i napadá lékaře, ten jako první volá o pomoc, když je mu ouvej a dovolává se svých práv. I přes to, co udělal je mu pomáháno................................... Za to všechno je odměna 15000 a výsměch nejvýšších nadřízených..................

Hledám parťáka - "blbce" co bude dělat jako já za 15 tisíc, protože jsem IDIOT: debilita - je to prvni (nejlehci) stupen oligofrenie (mentalni retardace, slabomyslnosti). Druhy stupen je imbecil a nejtezsi - idiot. Kazdopadne to neni nadavka ale diagnoza.....
Nač ta přehnaná uprímnost?

Je hezké, že se sám označuješ IDIOTEM

Spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím, říká Ivan Langer


* Pane ministře, doufal jsem – určitě ne sám – že se nedožiju toho, že opravdu budete mým ministrem vnitra. Leč stalo se. Tak zkuste nás, nečleny vašeho fanklubu, přesvědčit, že to není taková tragédie. Pochlubte se, co jste za ten první půlrok v té funkci udělal dobrého.

Napřed vám musím poděkovat za to vyznání na mou adresu, pane Kramere. Pokud jde o to chlubení – půl roku je dost krátká doba na to, aby byly vidět nějaké konkrétní výsledky, ale budiž: Za prvé, zahájili jsme proces změn ve struktuře samotného ministerstva. Za druhé, v oblasti veřejné správy jsme přišli s ucelenou koncepcí tzv. e-governmentu (elektronizace výkonu veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií – pozn. A. K.). Tu už schválila vláda. Za třetí, vláda schválila i další strategický dokument, který jsme vypracovali: novou koncepci boje proti korupci. Za čtvrté jsem spustil jeden z klíčových projektů pro práci policie, tzv. Projekt 1000. A konečně za páté: zahájili jsme přípravu reformy Policie České republiky. Stačí vám tenhle stručný a neúplný výčet?

* Určitě by stačil na několik samostatných rozhovorů, tak se zkusím ptát konkrétněji. Například: Je součástí té nové koncepce boje proti korupci váš odpor proti tomu, aby byl novelizován zákon o střetu zájmů – tak, aby umožňoval zveřejňovat majetková přiznání politiků?

Pane Kramere, já jsem při projednávání tohoto zákona předložil řadu pozměňovacích návrhů, které významně rozšiřují okruh osob, na něž se tato povinnost vztahuje! Ale tady vedle sebe stojí dvě hodnoty: na jedné straně zájem na veřejné kontrole, na druhé straně ochrana soukromí těch osob. Uvědomme si, že drtivá většina z nich nejsou politici, ale policisté, státní zástupci, soudci a řada dalších. Právě rozšíření okruhu těch povinných osob bylo důvodem, proč nebyla zvolena filozofie zveřejňování, ale filozofie zpřístupnění. Vám přece tento zákon nijak nebrání, abyste si ty informace zjistil – a abyste v okamžiku, kdy se budete domnívat, že někdo něco zatajil nebo je v nějakém střetu zájmů, tu osobu zažaloval.

* Jako novinář bych dal přednost tomu, kdybych to, co zjistím, směl zveřejnit. Mimochodem, Hospodářské noviny si to „lajsly“, a díky tomu jsme se dozvěděli o vašem sedmimiliónovém dluhu. Takhle zadluženého ministra vnitra jsme ještě asi neměli, přiznám se, že mě to trošku znepokojuje…

Pokud máte obavy, že jsem se zadlužil nerozumně, tak vás mohu uklidnit. On totiž není dluh jako dluh. Mně tento dluh vznikl v souvislosti s rekonstrukcí domu, ve kterém bydlím a který mi na pronájmech vynáší dostatek finančních prostředků na to, abych byl schopen své závazky platit. Takže spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím.

* Výborně, tak pojďme dál. Významnou součástí reformy policie, kterou chystáte, je nový služební zákon. Proti tomu tento týden v Praze demonstrovali policisté a hasiči… a z ministerstva vnitra se tam nikdo neukázal. Proč?

Mě přístup organizátorů toho protestu velmi mrzí. Absolvoval jsem mnoho schůzek se zástupci odborového svazu policie, svazu hasičů a svazu zaměstnanců v rozpočtové sféře – to jsou moji oficiální partneři a já v jednáních s nimi pokračuji. Organizátorům této akce jsem rovněž jasně sdělil, že jsem připraven s nimi jednat o tématech, která považují za důležitá, ale ta nabídka zůstala nevyslyšena. Jedná se u jednacího stolu – nikoli někde na náměstí nebo na pražském Výstavišti.

* Jenže vy jste v projevu, jímž jste se na kongresu ODS ucházel o funkci místopředsedy strany, řekl: „Se mnou si můžete být jistí, že mám statečné srdce.“ Nebyla tohle dobrá příležitost dokázat to?

Já to statečné srdce opravdu mám – kdybych ho neměl, tak bych tuto práci nemohl dělat, po všech těch podpásovkách, kopancích, faulech, útocích a plivancích.

* Skutečně vás někdo pokopal a poplival?

Samozřejmě to myslím obrazně. A jestliže organizátoři této akce tvrdí, že mě na ni pozvali, tak to prostě není pravda, stejně jako není pravda, že jsem v době jejího konání utekl; byl jsem na oficiální návštěvě Slovenska v souvislosti se vstupem do schengenského prostoru.

* Zreformovat policii se snažil už nejeden z vašich předchůdců –

Žádný z nich nepřišel s takto ucelenou, konkrétní a časově rozvrženou představou!

* – tak uvidíme, zda budete první, komu se to opravdu podaří. Jeden primát už teď každopádně máte: jste první ministr vnitra, za kterého policie spustila na pražském letišti bezpečnostní akci na podnět senzibilky…

Pane Kramere, musím říct, že od vás bych nečekal, že budete přebírat hlouposti šířené politiky, kteří se snaží degradovat práci policistů. Ten postup byl zcela standardní, nebyla to žádná mimořádná akce a už vůbec to nebyl ten typ záležitostí, o kterých rozhoduje ministr vnitra.

* Vyrazila policie do té akce na podnět senzibilky, pane ministře – ano, nebo ne?

Když policie dostane oznámení o tom, že hrozí nějaké nebezpečí, musí na něj zareagovat; současně probíhá proces vyhodnocování informací, detailů, osoby, která to oznámení učinila… Na základě toho se potom rozhodne, jestli se to opatření zpřísní nebo utlumí. Tady se to vyhodnotilo a to opatření bylo utlumeno.

* Odpovídáte mi v úředničině – já se vás česky ptám, zda příslušní policejní činitelé v okamžiku, kdy tu akci spustili, věděli, že osoba, která jim k tomu dala podnět, je vědma?

To je otázka pro policii, ne pro ministra vnitra.

* Vy to nevíte? Doteď jste se jich na to nezeptal?

Ten detailní časový průběh neznám. Říkám vám to, o čem jsem byl informován, že když policie obdržela tento podnět, tak na něj zareagovala a zároveň začala vyhodnocovat –

* Ano, to už jste řekl. Ale nepřipadá vám normální, že když od někoho dostanu takovouhle informaci, tak první, co udělám, je, že se toho člověka zeptám, odkud to ví? A že když ten člověk odpoví, že se mu o tom zdálo, tak žádnou takovou spektakulární akci nerozjedu?

Je vidět, že neznáte práci policie. Vy musíte zjistit, kde to oznámení bylo podáno, jak bylo zadáno do informačního systému, na co se zareagovalo, a teprve pak následuje ta zpětná reakce podle toho, co se zjistí na místě. Ta akce nebyla spektakulární, pane redaktore, nebyli tam lidé ze speciální jednotky, bylo tam 22 policistů –

* – a obrněný transportér.

Ten je na letišti už více než půl roku.

* Předpokládám, že je schovaný v nějaké garáži.

Při takovýchto informacích je aktivován a buď vyjede, nebo nevyjede, a pak se vrátí, nebo se nevrátí. Ti policisté prostě dělali svou práci – a mne velmi mrzí, že to pan Paroubek a pan Bublan karikují. Oba tím jen dokazují, že absolutně nerozumějí způsobu práce policie.

* Není to zvláštní, že pan Bublan po těch letech, kdy stál v čele ministerstva vnitra, neví o práci policie tolik, co vy za šest měsíců?

Ano – mě to taky velice překvapuje.

* Hmm, tak pojďme dál. Podobných planých poplachů bylo v tom posledním půlroce víc. Mě by nejvíc zajímalo, pane ministře, co to bylo za informaci, na jejímž základě jste na začátku října minulého roku oznámili, že hlavnímu městu – speciálně pražským židovským objektům – hrozí teroristický útok?

Víte, jsou věci, které bohužel nelze zveřejnit. Takováto opatření se často dělají na základě informací od partnerských zpravodajských služeb a zveřejněním té informace by mohl být ohrožen její zdroj. Ale mohu vás ujistit o jednom: v tomto případě jsme o detailech té záležitosti v maximální možné míře informovali i opozici.

* Čtenáři tohoto rozhovoru nejsou zasvěcení opoziční funkcionáři – ale jsou to daňoví poplatníci, za jejichž peníze jste tu rozsáhlou bezpečnostní akci uskutečnili. Proto si myslím, že jim dlužíte konkrétnější vysvětlení.

Pane redaktore, já vaše čtenáře mohu ujistit, že ta akce byla důvodná a že to nebezpečí bylo reálné. Nic konkrétnějšího vám k tomu neřeknu; to se raději od vás nechám takto kritizovat a zesměšňovat.

* Já vás teď nezesměšňuju – docela vážně vás podezírám, že za tím říjnovým poplachem byla v lepším případě snaha předvést se, jak občany chráníte před teroristy… a v horším případě záměr vyvolat těsně před hlasováním o důvěře vládě atmosféru ohrožení, v níž by nějaký opoziční poslanec upřednostnil „stabilitu“.

Jak to první, tak to druhé je hloupost. Vy samozřejmě máte na ty své pochybnosti právo, pane Kramere – ale nepropadejte v takové míře obsesi, že jsem skutečně takový, jak mě vykreslují někteří mí opoziční kolegové.

* Jak chcete, pane ministře, docílit toho, aby policie, která má občany chránit před zločinci, nebyla sama jednou z nejkriminálnějších profesních skupin?

To je nesmírně těžký úkol a každý ministr, který prohlásí, že ho zvládne během svého čtyřletého mandátu, buď neví, o čem mluví, nebo lže. Je to dlouhodobý proces a já mohu pouze nastolit jeho základní předpoklady. Jedním z těch předpokladů je právě služební zákon: když těm policistům jasně nastavíte pozitivní a negativní motivaci, aby se jim vyplatilo dělat svoji práci dobře a když budou vědět, že když selžou, tak u té policie končí. Tohle jsou pravidla – druhý předpoklad je, že ta pravidla nekompromisně uplatňujete v praxi. Třetí předpoklad je, že pracujete na posílení firemní kultury, aby ti policisté byli hrdí na to, že jsou policisty.

* Doufám, pane ministře, že se shodneme, že k firemní kultuře policie nepřispívá to, že někteří policisté rádi bijí lidi. Když jste byl v opozici, kritizoval jste ostře policejní zásah proti CzechTeku 2005. Co říkáte tomu, že policie i teď tvrdí, že tam z její strany nedošlo k žádným trestným činům?

To netvrdí policie, tvrdí to státní zástupce.

* Na základě –

– zjištění Inspekce ministra vnitra, ano. Já jsem k tomu jasně řekl, že mé výhrady vůči tomu zásahu přetrvávají, že nadále trvám na tom, že ten zásah vůbec neměl v té podobě proběhnout. Víc v tom bohužel udělat nemohu, protože z právního pohledu jsou ty věci teď již promlčeny.

* Odpovědnost za tu ukázku policejní brutality nesl i policejní prezident Husák – čím se vám zavděčil, že jste ho ponechal ve funkci?

Pan Husák se mi nemusí ničím zavděčovat, o tom to není. Je to o tom, jestli jsme schopni spolupracovat, jestli je náš vztah jasný, férový, otevřený, tvrdý a partnerský současně. A jestli jeho tým zvládne ty kroky, o nichž jsem přesvědčen, že jsou správné. Zatím ta spolupráce funguje, nicméně, jak pravili klasici, nikdy nic nelze míti za definitivní.

* Z jiného soudku: v časopisu CEVRO Revue vyšel před týdnem váš článek Zakažme i komunistické symboly, v němž jsem si přečetl i myšlenkové perly jako: „Nacismus je nacionalistickou variantou socialismu. Nacismus a komunismus jsou jen rozdílné metody, jak dospět k témuž.“ Bohužel tady nemám dost místa k polemice, tak se jen ptám: které konkrétní komunistické symboly chcete zakázat?

Položme si otázku, pane Kramere: existuje rovnítko mezi nacismem a komunismem? Já jsem přesvědčen, že ano. Pokud toto rovnítko existuje a pokud platí, že nacismus a jeho projevy mají být postihovány, tak by to mělo stejně platit i v případě komunismu. Symbolem nacismu je hákový kříž – symboly komunismu jsou rudá hvězda, srp a kladivo.

* Srp a kladivo má ve svém státním znaku Rakousko – čeští komunisté místo nich mají ve svém logu třešničky. K rudé vlajce, jako k mezinárodnímu symbolu levice, se hlásím i já. Zavřete mě za to?

Ministr vnitra nikoho nezavírá. Já si myslím, že si lze vydefinovat, co je možné považovat za symboly nacismu a komunismu. A pokud bychom se na tom my dva neshodli, tak tady od toho máme soudní znalce na oblast extremismu.

* A myslíte si, že je v pořádku, když vysoký státní úředník veřejně vystupuje s návrhy tohoto typu?

Nevidím na tom nic nepatřičného – jsem přece také občan, který má nějaký názor.

* Jenže když občan Ivan Langer něco řekne, tak to zároveň říká ministr vnitra, že?

Pane Kramere, tohle je názor, na který mám právo a který mi nikdo nevezme!

* Tak jo. Jste, pane ministře, tajně hrdý na to, že jste spolu s panem Kubicem lvím dílem přispěl k vítězství své strany ve volbách?

Jak moc jsem k tomu vítězství ODS přispěl osobně já, to si netroufám posoudit – ale v žádném případě jsem se na něm nepodílel tak, jak to tou svou ironickou otázkou naznačujete. Po iksté opakuji, že se zveřejněním tzv. Kubiceho zprávy jsem neměl nic společného… a že se naopak v té zrůdné mašinérii, která se kolem toho rozjela, cítím jako osoba poškozená, protože s největší pravděpodobností bylo zasaženo nejen do mých ústavou garantovaných práv a svobod, ale i do práv a svobod mých blízkých.

* Co tedy říkáte slovům poslance ČSSD Davida Ratha v Nedělní partii na TV Prima: „Langer a Vidím to upekli s Kubicem. (…) Mám z Langra velký strach“? A že útvar pana Kubiceho nazval LangerStasi?

Říkám, že ta slova vypovídají dostatečně o jejich autorovi. Takže není třeba, abych je komentoval; každý soudný člověk si jistě udělá svůj závěr sám.

* Přiznám se, pane ministře, že mně to vaše nynější „já muzikant“ připadá asi tak stejně věrohodné, jako když jste v roce 2002 popíral, že jste se pokoušel ovlivňovat poměry v České televizi, ačkoliv jste si v průběhu té televizní krize 138krát telefonoval s tehdejším předsedou Rady ČT Miroslavem Marešem…

Pane Kramere, to je nádherný oslí můstek, co jste teď vytvořil! Každý, kdo tenkrát o tom měl víc informací, věděl, že s panem Marešem jsem si sice telefonoval, ale v žádném případě jsem nezasahoval do toho, kdo má být novým generálním ředitelem ČT!

* S panem Kubicem jste si taky telefonoval jen tak?

Jak víte, že jsem si s ním telefonoval?! Protože to tvrdí Jiří Paroubek a David Rath? Já vám říkám, že to je nesmysl, pomluva a lež! Stejně jako to, co tvrdil pan Bublan: že jsem se předtím s panem Kubicem scházel.

* Takže Inspekce ministra vnitra nemohla získat výpisy o těch telefonátech?

Já jsem ty výpisy na rozdíl od Jiřího Paroubka neviděl – což je samo o sobě velmi zvláštní, poskytovat někomu při vyšetřování podezření ze spáchání trestného činu pomluvy výpisy telefonních rozhovorů jiných osob… Nicméně znovu opakuji: je to lež!

* Dozvíme se někdy, jak to doopravdy bylo?

Já doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování toho případu úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!

* Který útvar ten únik vyšetřuje?

Ty policisty samotné vyšetřovala Inspekce ministra vnitra a pokud vím, bylo to ukončeno s tím, že tam nebyl spáchán trestný čin. Tu další část, která se týká civilních osob, převzal Útvar pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti.

* Chcete, abych věřil tomu, že se nějaký policista odváží nezávisle vyšetřovat svého ministra?

To záleží na těch policistech. Pokud jsou to skuteční profesionálové, tak určitě ano. Nemluvě o tom, že já nejsem šéf policie. A ujišťuji vás, že ani nepřímo na nikoho žádný nátlak nevyvíjím.

***

Doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!




Alexandr Kramer

Myslím, že by bylo na místě založit jiné stránky pro tuto diskusi řízené administrátorem, aby se zamezilo projevům některých chudáků, kteří mají mindráky z policie. Zde bohužel těmto hysterickým výlevům nikdo nebrání.

...to je jenom úkaz toho, jak se někdo nudí a tak kpíruje a kopíruje a....inteligentnost nadevše