Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Policie , nebo hasiči, to vyjde nastejno, nyní jsme bratři (sestry) a musíme táhnout za jeden provaz , jde nám o stejnou věc a jde nám nyní o všechno. Na počest hasičů:"Cóó steé hasičí , cóó stéé dělalíí , že jste nám ten pívo................."

Děkujeme ministře, Policie je v rozkladu a totálně znechucena Vaším nezájmem a pohrdáním policisty v nižších tarifních třídách. Kašleme na nějaká pravidla, že Policie nesmí demonstrovat a stávkovat. Manifest byl jen začátek , nyní nezbývá nic jiného než D E M O N S T R O V A T v ulicích Prahy. Toto je jediná možnost jak něco konečně změnit!!!!!

Správně, dejme se do boje ještě větší vehemencí.

Taky mě to začíná srát už tahle práce pomalu ale jistě ztrácí veškerý kredit a nový zákon to jen umocnil. Když vidím ty sráče z vedení jak jsou vysmátí, tak si říkám co tady hledám.

Kašlu Vám o 10% zvýšený tarif za směnost, chci zpátky příplatky za noční, SO+NE a svátky. Tento zákon je výsměchem všem řadovým policistům, hasičům a dalším příslušníkům BS, vzlášť těm co jsou v nepřetržitém provozu!!! Zákon je dělaný pro policisty v kancelářích na OŘ a výš, fuj hamba!!! Doufám, že bude demonstrace. Na manifestu jsem nebyl, za což se stydím, ale na demonstraci jdu. V případě, že se nic nezmění, odcházím po 14 letech služby do p.....ryč.

Já to vidím jasně, demonstrace bude, ne proto že ji chceme, ale protože nás do ní donutí naši představení. No dobře, tak tedy přijedeme. Na Výstavišti jsem byl a vřele doporučuji každému, hlavně odpůrců Iniciativy a NOSu.

Policie je velice specifický rezort, kde by měl být člověk hodnocen podle více kritérií a ne jen podle dosaženého vzdělání. Policie by se měla umět orientovat ve všech oblastech lidských činností. To, že někdo vystuduje například pedagogickou fakultu nezaručuje, že se bude umět orientovat třeba v jaderné fyzice. Policista by měl být všestranně použitelný, tudíž všeobecně vzdělaný. To je běh na dlouhé trati a řešit to jinak, než celoživotním vzděláváním nejde. Policista by měl být hodnocen podle výsledků odvedené práce a ne jenom proto, že má diplom v šuplíku. Byla velká chyba nového služebního zákona ve zrušení dosavadnich hodnostních označení. I veřejnost je na rozpacích, když vidí v přímém televizním přenosu pětadvacetileté děvče s hodností podplukovníka. Takhle nám vyrůstají salónní policisté, kteří se už nikdy pořádné policejní práce nechytí.

Naprosto s Tebou souhlasím, díky, mluvíš mi z duše

Přesně tak, každý by měl začínat na ulici a poté podle svých schopností jít dál.

Bohužel i to je součást nového zákona. Někdo se snaží mnoho let, řídil a vedl mnoho lidí a nakonec je degradován na úplnou nulu a někdo je v 30 letech podplukovník s neomezenou pravomocí. Hlavně aby za pár měcíců měli lidi na ulici, když se k nim otáčí zády.

Naprosto s tebou souhlasím, jedna nejmenovaná paní, pardon slečna nastoupila na vyšetřovačku jako sekretářka, její téměř tchán jí tam posadil. Potom se stala policistkou, ale pozor jen tiskovou mluvčí OŘ PČR Mělník, potom nastoupila na denní studium polejní akademie. Je to chytrá holka, nic proti ní nemám a tak studovala dál, až dosáhla na téže instituci za denního szuia v činné záloze titulu Mgr. No a Nyní, aniž by viděla jediného pachatele jakéhokoliv trestného činu, notabene aby ho sama vypátrala, aniž by cítila smrad v bytě, kde leží 14 dní mrtvola a td atd, všichni víme co obnáší policejní bohatě placený chlebíček, tak z této slečny je PODPLUKOVNÍK tisková muvčí policejního prezidia. Výsměch všem, kteří byli mimořádně povyšováni za objasněné vraždy o nichž ona kydá plky do médií. Znovu žíkám, proti té paní nic nemám a uznávám její inteligenci, ale takhle se hvězdy na vejložky nikdy nezískávaly. Hnus fialovej.

Armáda je daleko více nevzdělaná a jaké platové podmínky nabízí ! Jsme pouze popelkou a děvkou politických šarvátek.

HM SOUHLAS A CO HASIČÍ?To jsou opravdoví d..ky pro vše!Máme vosy doma,včelky,ulít nám papoušek ,utekl had,máme tady užovku,rampouch na střeše,ukradený víko kanálu atd atd atd..................

Policie , nebo hasiči, to vyjde nastejno, nyní jsme bratři (sestry) a musíme táhnout za jeden provaz , jde nám o stejnou věc a jde nám nyní o všechno. Na počest hasičů:"Cóó steé hasičí , cóó stéé dělalíí , že jste nám ten pívo................."

Přesně tak jsme děvky politiků a jejich politických hrátek, Zatímco se tady v této republice pořádají honosné akce ve stylu ukončení kariéry náč. gen štábu pana Štefky a jeho oslava s vládními činiteli na nejvyšší úrovni včetně parádiček stylu jízdy historickým armádním vozidlem a sčítání zásluh za reformu AČR, tedy ve stylu preference a zase jen preference armády, tak s policií a jejími řadovými příslušníky, kteří pro tento stát udělali na české půdě mnohokrát více než armáda, kterou nechci napadat, ale je to jen fakt, na který nikdo nereflektuje a naopak jsme svědky, že policisté přesto, že se zabývají den co den s drbany národa, agresivními lidmi, psychopaty, recidivisty, toxikomany - jsou stále více a více společností včetně politiků ve své práci znevažováni, se snahou jim ještě i sociální zázemí ( které ani náhodou nedosahuje úrovně " skvělých " vojáků ) osekat a ještě více je ponížit v době, kdy dlouhodobě " naznačují " neskutečný nepoměr v přístupu k armádě a k policii a nevážení si práce policistů, kteří toho pro společnost dělají spoustu dobrého s realistickým pohledem selhání některých jedinců, u kterých se na povrch vyplavilo zlo, které je těžko předvídatelné

05.03.2007 21:14 Pol3

Policie , nebo hasiči, to vyjde nastejno, nyní jsme bratři (sestry) a musíme táhnout za jeden provaz , jde nám o stejnou věc a jde nám nyní o všechno. Na počest hasičů:"Cóó steé hasičí , cóó stéé dělalíí , že jste nám ten pívo................."

panu pplk tak si zajdi na nějakou zkoušku z technického oboru to je o něčem jiném, než se naučit pár frází o ničem

panu pplk.
Co máš za školu,že nás oslovuješ hlupákama,ty jsi určitě
absolvent soc.pedagogiky, školy,která je hanbou a urážkou
školství ČR, kterou chtěl pan Zlatuška pro debilitu zrušit.

Já studuji sociální pedagogiku a jde o perspektivní, nově se rozvýjející obor, který se pro práci poldy, hasiče, celníka, dozorce, kurátora apod.hodí mnohem víc, než strojírenství, zemědělství apod. Nevím, co ti na studiu sociální pedagogiky, psychologie, práva, sociální patologie, sociální komunikace aj.tolik vadí. Všechno využiješ při praxi a pokud jsi takový machr, že to nepotřebuješ, tak se nenavážej do VŠ. Nejvíc prudičů proti vysokoškolsky vzdělaným lidem je z nedoceněných středoškoláků a v drtivé většině těch, co jsou buď zhnilí studovat, nebo na to jednoduše nemají.....hezký večer (mj.neznám vysokou školu, kde ti dají diplom zadarmo, jestli znáš, už jsi tam měl být) sbohem :-)

To bbb znamená 3 x blbější ? Speciálně někteří VŠ tzv. věční studenti patřej k sortě tzv. nemakačenků. Protože se jim nechce dělat nějakou významnější, užitečnou činnost, která by se dala i nazvat prací, tak radši studují. Někteří zase jentatak prolezli a můžou Bohu děkovat, že ji udělali a teď chytračí.

Pro bbb
Nechci ti brát iluze, ale VŠ je jen pro někoho mě osobně jí už 4 roky za sebou zamítli a tento rok jí povolilo kolegovi co je u nás na oddělení po škole půl roku a mě jí zase zamítli s tím, že kdo by potom dělal.
Neboj se brečet nebudu a tato firma mě už zajímá pouze půl roku pak jdu do civilu. Dělat na neschopné a líné lidi, kteří umějí jenom žalovat a donášet mě nebaví a raději odcházím.

Pro BBB :

Moje zkušenost ze služby na našem OOP :

- Příklad č. 1 :

Přišel k nám kolega, který dělal na doprovodech vlaků a neuměl ani napsat ÚZ, který by měl mít to co má mít. Po 4 letech odchod na denní studium VŠ, kdy sám řekl, že se nechce honit u papírů na oddělení a věčně nestíhat a být jednou nohou v neustálém problému. Tedy vyloženě VŠ byla pro něj možnost s tím vyj....at.

- Příklad č. 2 :

Kolega, který již sloužil 8 let na oddělení šel na denní studium na VŠ, kdy po mém dotazu proč jde na VŠ mě řekl, že s tím chce vyj....at, aby nemusel být na oddělení, honit se u spisů a večně nestíhat.

Příklad 3 :

- Nově nastoupivší kolegyně, která setrvala na oddělení 1 rok a když viděla ten hnus pořádkové služby, tak šla na denní studium, aby z toho hnusu od nás vypadla studentíkovat.

Nyní je u nás dálších pár studentů ( v drtivé většině nově nastoupivších ), ale již ne na denním studiu, protože kdo by dělal. A jak to tak vidím, tak 90 % těch co nyní chodí, přemýšlí, jak si udělat VŠ a mít možnost i zdrhnout od policie . To jsou samé lesnické školy a pod., které se dají využít v civilu. S tímto přemýšlením jsem se vůbec nesetkal, když jsem nastoupil k policii. Prostě jsem bral jako fakt, že jsem přidělen na práci, kterou jsem vykonával, a že tuto práci budu dělat " do skonání světa " . Dneska jenom každý kalkuluje a vychcaně přemýšlí jak s tím vyj....at a nyní je to ještě posilněno novým zákonem, který bez VŠ staví bežného policistu na vedlejší kolej. Při tom běžný kriminalista na Okresním SKPV dle mého názoru nepotřebuje vůbec žádnou VŠ a resortní doškolovací střediska - Pardubice a pod. jsou naprosto dostačující.

Upřesnění: as vs... místo adekvátní reakce a diskuze hloupá snaha být vtipný, nebo hulvát? Blahopřeji, daří se ti to.

Pro Robocop: taky jsem se dostal na VŠ napodruhé, poprvé mi ji ředitel okresu zamítl, že potřebuje lidi na ulici - šlapat....

Pro Luigi: jsou lidé a lidé, někdo je vyčůránek a práce se snaží vyhnout jakýmkoliv způsobem, to nezměníš, ale dávat to do souvislosti s VŠ vzděláním a že oni jsou pak špatní je hloupé. Jen se snaží využít svého vzdělání pro lepší podmínky a zajištění a někteří (čest jim), chtějí zlepšit pohled na PČR a zefektivnit práci svých podřízených.

Pro všechny: VŠ studuji ze své dovolené, po práci. Nečerpal jsem služební volno, nezatěžuji rozpočet PČR kopírováním apod., vše ze svého a poctivě vydělaného. Jsem na ulici už 11 let a práce se nevyhýbám. Zákon se mi taky nelíbí, znevýhodňuje lidi bez ohledu na výsledky a snahu, zejména u lidí ve směnách. Tím co jsem napsalm, jsem vyjádřil jen svůj názor a pocit nad opovrhováním kohokoliv k vysokoškolsky vzdělaným lidem a získanému titulu obecně na kterékoli VŠ využitelné pro naši práci. Možnost má každý a když to nevyjde napoprvé, můžete to zkoušet dál. VŠ není o tom, cpát se následně na funkce, u PČR tohle nikdy fungovat nebude, to je vám jasné, ale rozšíříte si možnosti, rozhled apod.a to mi nikdo nevymluví. Anonymní pisálci, co napadají kohokoliv a nejlépe celé skupiny lidí jsou ubožáci END.

Velice se omlouvám - mělo to být pro pplk. V tomto letu jsem bohužel sjel i Tvoje bbb. Tak studuj a nenech se odradit.

pplk chtěl bych vědět co máš za vysokou školu, ja po 11 letech služby Ing jsem ve 4 pl.třídě jen proto, že mám vlastní názor, a pokud nazačnu lést někomu do pr... zůstanu tam kde jsem, jdu do civilu, já se tam uživím ale o 90 ti % takových chytráků říkají si "management" kterí absolutně neví jaká je realita bych se dost divil. A že se tady ohrazuješ vysokou školou to už o tobě něco napovídá

Z toho si nic nedělej, takových je víc-prostě komise výběrového řízení má své adepty a je to jen o kamarádství, podlézání a falešné morálce!

Pane bože co jsme to dostali za likvidačního ministra, který hájí jenom zájmy topmanagementu !