Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Takže OKRÁDÁNÍ ŘADOVÝCH POLICISTŮ pokračuje dál, příchází na řadu cesťáky, směnnost a další svinstva. Za co tady mají lidi na ulici živit rodiny?

NEJHORŠÍ VARIANTA JE DÁT DOHROMADY KALOUSKA A LANGERA A VÝSLEDEK BUDE V LÉTĚ PŘÍMO KATASTROFICKÝ. BŮH S NÁMI.

Nejhorší varianta je narazit na blba, a ještě k tomu aktivního. Vy jste, ke své smůle, narazili hned na dva.

Never..to si musíš stěžovat jinde, tady ti to moc asi nepomůže.

Víš sám, že stěžovat si, nemá smysl. To spíš zavání inspirací k odchodu - protože nevím jak ostatní, ale když máš chodit na šichtu, která je neplacená, když máš mít noční, SO, NE a svátky, které jsou neplacené, tak se ti "chce" určitě do práce. Fakt mi to připomíná socialismus
:-(

Tak fakt už nevím co si o tom mám myslet, když policejní prezident říkal, že se nebudou dávat služby (hodiny zadarmo) jen tak i když k tomu není vyloženě důvod, řekl že se na to podívá a že z toho vyvodí důsledky, když zjistí, že se někde tak děje. Tak zřejmě přehlédl teplický okres. A asi i další. Nebo jsem špatně viděl a slyšel ???

Hele ono se šévstvo bude divit až zruší 150 hodin zadarmo, potom naše slavné balíčkové hodiny budou muset zaplatit nebo nechat vybrat v náhradném volnu. Až se zjistí, že je plánovali bez důvodu jen proto, aby mohli od září platit přesčasy. Pak budou mít ještě další problém, kdo bude sloužit, když si budeme muset hodiny vybrat. A 150 hodin je vlastně zhruba měsíc. To, že nám je počítají do balíčku v současné době zcela bezdůvodně jen tak, aby byl splněn plán podle nesmyslného zákona a na podzim se mohly vyčerpat peníze za přesčasy skutečné. Pak ti nakonec zaplatí tři přesčasové šichty - směšné peníze vzhledem ke 150 hodin zadarmo a šmitec. To kdyby veřejnost věděla jakej to je Kocourkov a že jim budou na případy jezdit unavení, znechucení a laksní policisté, hasiči a pod., protože budou v práci od nevidim do nevidim, aby splnili nesmyslnej balíček. Protože odpracovat 150 hodin znamená být stále v práci téměř bez volna a vlastně si tím naděláváme i tu jejich prodlouženou dovolenou, kterou Langer tak opěvuje. Nechápu, on si myslí, že jsme snad opravdu blbci a že si to nedokážeme v hlavě srovnat. Nebo co.

Přehlédl i mostecký okres. 150 hodin si hlídkaři odšlapou od 22,00 do 02,00 hodin. Náklady na opětovnou dopravu do zaměstnání si samozřejmě zaplatí ze svého.

Tak pol. prezidentovi pošlete podnět k přezkoumání jednání vašich horlivých vedoucích. A přímo jemu. Znáte to, filtry fungují spolehlivě. Pravda na začátku toku informací je na jeho konci lež.

dát mi službu od 22 do 2 zadarmo, tak se házim marod na půl roku, než se to vyřeší. Blázna bych jim nedělal.

služební zkouška-víte někdo něco bližšího o jejím průběhu
a jak k tomu zkušební komise přistupuje.

Ne a je mi líto těch co nastupují k tomuto spolku.

Ono to není jen pro ty, co teď přijdou, ale bohužel i pro ty, co nemají (respektive k 1.1.2007 neměli) odsloužené 3 roky! A to je teprve k blití!!

neda mi to,nebudu cist dolu vse,jestli uz si tu nekdo postezoval,k 1.3.07 v nasem okrese vsem dorovnali 500kacek do rizikace,jen poldum z obvodu,co jsou zarazeni v PJ a to petikilco uz za tuto cinnost meli nedal nikdo nic,tedy ucast v akcich PJ opet zadara,dekujeme,jak premyslite,páni manažéééři

Přečti si ZP PP 29/2007 a zjistíš-li, že u Tebe bylo postupováno v rozporu s jeho obsahem, upozorni nadřízeného, určitě v tom nebyl úmysl. Je to tam jasně napsáno a dvojí výklad není možný.

A co je prosímtě v tom závazném pokynu? Ještě se to k nám nedostalo, nebo možná jen k pánům vedoucím, ale zatím jsem nebyl s tímto nařízením seznámen. Děkuji za zevrubné INFO

Domnívám se, že diskuse na těchto stránkách je naprosto bezpředmětná. Objevují se tu příspěvky, jejichž autorům jde pouze o vyprovokování nějaké reakce. Vážení, PČR je stále ozbrojený sbor a ne spolek dobrovolných hasičů! Pokud mám výhrady ke svým nadřízeným, tak musím mít odvahu jim to říci do očí a za tuto odvahu nést také následky, protože, jak známo, současní šéfové jsou velmi velmi mstiví. Možnosti zjištění autora příspěvků jsou obrovské a jsem přesvědčen, že tyto stránky jsou pečlivě monitorovány k tomu určenými pohůnky šéfů resortu. Určitě jejich práce bude odpovídajícím způsobem oceněna.

Jardo, to musí být každému přece jasné. Jedná se přece o stránky pana MV a moc bych se divil, kdyby nedocházelo k jejich monitorování a vyhodnocování. Je to přece běžná policejní práce.

A za pár let, až se situace sklidní.....................

Neboj, do diskuse Police ČR a hasiči jsem se zaregistroval po svým jménem i služebním zařazením. Víš proš? Protože k 31.3. u tohoto spolku(to neberu jako urážku vás, kteří zůstáváte, ale co z vás dělají mocní) končím. 18 let mi stačilo, aby mi zůstali hezčí vzpomínky na kolegy, kteří dělali a dělají svou príci poctivě, než vzpomínky na prolhaného Husáká a bohulibě se vysmívajícího Langera.

Ví někdo, kde jsou uloženy dokumenty Občanských a Prověrkových komisí a zda budou někdy přístupné veřejnosti. Bylo by zajímavé jak asi vypovídali před těmito komisemi tehdejší předsedové a členové výborů KSČ, kteří se díky práskání na jiné udrželi a vysloužili si krásné důchody. Nyní jsou váženými demokraty a na svoji minulost už dávno zapoměli. Opravdu by mne zajímalo, kde jsou tyto dokumenty uloženy a kdy budou zveřejněny.Tak by se spousta bývalých kolegů dozvědělo, jak to skutečně v roce 1990 probíhalo.

Tvoje starosti bych chtěl mít! Mě osobně by více zajímal profil členů prověrkovýc komisí, protože se nesutále dovídám, že v tomto podivném institutu zasedala celá řada kriminálníků. A to tímto termínem nenazývám lidi, kteří byli údajně trestáni za svoji protistátní činnost. Zloděj je zloděj, ať krade za jakéhokoliv režimu a z jakékoliv pohnutky.

ane ministře, jsem řadový policista a opakovaně se Vás ptám, jaké zlepšení přinesl nový zákon o služebním poměru č. 361/03 Sb. výhody řadovým policistům, hasičům a dalším příslušníkům BS? Sloužím jako řadový policista už 14 let, jsem zařazen v 5PT a mohu Vám zcela upřímně říci, že u ne došlo o proti roku 2006 k platovému propadu o 2.000,-Kč měsíčně. Nebudu míchat jablka s hruškama, jak sám uvádíte, neměl jsem extrémě přesčasových hodin, za rok 2006 jsem měl cca 50, takže možná podprůměrně a přesto jsem v propadu, asi neumím počítat. Kde je to navýšení? Nechme být finanční prostředky, člověk by to měl dělat z přesvědčení, ale zadarmo mu nikdo nic nedá. Dle mého názoru tento zákon je tvořený pouze pro tvz. kancelářké od Po-Pá a příslušníky v nepřetržitém provozu diskriminikuje.
1. Snížená pracovní doba z 8 na 7.5 hodiny - není pravda, minulý rok pro příslušníky v nepřetržitém provozu byla doba stejná, 8 hodin měli tvz. kancelářští ( ve směném nebo nepřetržitém provozu je všude doba 7.5 hodiny), takže + pro kancelářské,
2. Týden dovolené navíc - není pravda, minulý rok jsem měl 37 dní dovolené ( So+Ne), letos mám 42 dní. To je sice pravda, ale počítejte se mnou. Každý pracovní den dovolené se mi započítávalo 8 hodin, letos pouze 7.5 hodiny, takže mi vychází pouze 2 dny dovolené navíc, zase + pro kancelářské,
3. státní svátky, kancelářským je svátek započten do fondu pracovní doby, v nepřetržitém provozu ne, příklad v lednu byl fond pracovní doby 172.5 hodiny, kancelářský byli fyzicky v práci 165 hodin, v nepřetržitém jsme byli fyzicky 172.5 hodiny, takže jako loni, ale za to jsme měli příplatek ve svátek 100%, takže letos si svátek vlastně nadělávám zadarmo, takže zase + pro kancelářské ( nehledě na to, že třeba tvz. mokří hasiči měli dodatkovou dovolenou týden navíc),
4. nechápu proč mají tvz. kancelářští ve stejné výši zvláštní ( rizikový) příplatek jako policisté na ulici, hasiči na výjezdech, já to prostě nechápu, asi kdyby spadli ze židle, další + pro kancelářské.
Dalo by se pokračovat dál, ale se nebudu raději už rozepisovat. Jenom Vás žádám, jestli si myslíte, jak jsem uvedl tyto 4. body, že je to správné, nechcete na tom něco změnit, tak mi to prosím co nejdřív sdělte, abych mohl dát výpoveď a v klidu odejít, že nemám na nic čekat. Hlavně nemíchejte jablka s hruškama. Co přinesl tento zákon řadovým příslušníkům BS, jak uvádíte tahle jsou nastavená nová pravidla? Děkuji za případnou odpověď, možná i za přečtení.

ta dodatková dovolená patří nakonec bodu 2, jak to okno je malé, tak se mi to nějak smíchalo, přehlédl jsem to.

Doporučuji ti doplnit si vzdělání a jít se "válet" do kanceláře. Můžeš pak o tom vyprávět. Takhle jen meleš nesmysly a neví š o čem mluvíš. Většina tzv. kancelářských si tu ulici také zkusila, ale protože měla snahu dělat práci na vyšší úrovni, tak postupovala dále. To, co píšeš, je trapné a lze předpokládat, že ti ministr neodpoví, protože na štváčské řeči se nereaguje. Mně to ale nedalo, protože nemám rád pomýlence.

Naprostý souhlas s Jardou. Všichni jsme si prošli ulicí, každý má svoje. Takže vy, kteří chcete zůstat na ulici, klidně si tam zůstaňte, ale přestaňte se navážet do ostatních. Chápu, že vám jde o lepší podmínky, ale při jejich získávání laskavě přestaňte řvát, jak ti v kanclu to mají vlastně za nic a vy si to strašně zasloužíte. Není to fér

pro Jardu
jediný pomýlenec si tady ty, protože co jsem napsal je pravda, zatím si stojím, vidím to u nás v práci a mysli si o mě co chceš.

V kanclu pijou akorát kafíčka a mají nohy na stole! Prošel jsem 3 místňáky a všude je to samé! Všechno odklepnou od stolu a o nic se nezajímají max. zvednou telefon a prošetři to přes telefon! To dozorčí, pomocníci dozorčích a hlídkovi se jen otačejí a pořád něco řeší! nazdar Bazar

pro xxx

Pane, je již zvykem a to v celém světě, že nejméně jsou placeni dělnící, lépe úředníci a tak dále. Nezáleží o to z jakých složek se ten plat skládá, je to prostě tak a ne jinak. S tím je nutné se smířit.

Je přece blbost rozebírat kdo bere víc a kdo méně. Tady jde přece o to, aby i ten nejnižší polda měl dost peněz a nejednalo se o almužnu se kterou se nedá pomalu vyžít a nesvádělo to k braní úplatků. I když u někoho v tom problém nebude ani s poslaneckým platem.

Pro doplnění bych se zeptal jak se dá postoupit na vyšší posty? Jak se leze do tzv prdele, protože to asi neumím. Pracuji jako výkoňák a u PČR jsem 14 let na OOP ve 4 PT . Jsem vysokoškolák a co si pamatuji tak u nás za posledních 5 let se na SKPV dostal jeden člověk. Tak co to tady melete vy, co máte nastláno? Každý má zájem jít výš ale všichni to asi dělat nebudou!!!!

Jsme všichni kolegové, tak by jsme měli brát stejné peníze za odvedenou práci! I ti řadoví hlídkovi!

Hoši, už jsem to tady psal nedávno, ale nedá mi to, abych znovu nereagoval. Dělení na "ulici" a "kancelář" už mě se*e. Jedni potřebují druhé a takovéto hádání není k ničemu, jenom tím ohromně pobavíte různá individua, která sem zhusta plácají svá "moudra". Nehledě na to, že na menších odděleních jsou všichni "kancelářsko-pouliční" - máme hromady spisů a zároveň lítáme venku, honíme drbany, děláme DBA, eskorty apod. Dle mého názoru jedním z velkých problémů nového zákona je nahrazení příplatků za noční, So, Ne a svátky jednotnou sazbou 10% pro dvou-, třísměnný a nepřetržitý provoz, takže ten, kdo udělá pár odpoledních ve všední den v 6. či 7. PT, bere vyšší příplatek za směnnost než ten, kdo ve 3. či 4. PT lítá venku v sobotu, neděli, v noci či ve svátek. To ovšem není chyba kluků tzv. "kancelářských", ale těch, kdo navrhli a umožnili schválení toho pokřiveného paskvilu 361. Kdyby se platily příplatky podle předchozího systému, určitě by tady takováhle zbytečná nevraživost nepanovala (i když jsou i tací, kteří nebudou spokojeni nikdy s ničím, ale to je jiný příběh...). Takže prosím, rozum do hrsti a když už rejt, tak do těch, kdo tohle zavinili.

Pan ministr by se měl lépe starat o úroveň jeho managmentu, protože ten při zavádění nového zákona do praxe totálně zaspal. O tomto zákoně se hovoří několik let, a na mě to dělá dojem, že zařažení do tříd bylo děláno nelogicky , jen aby to už bylo. Rizikový příplatek neslouží k ocenění rizika, ale k dorovnávání platů podle nějakého záhadného klíče. Je zcela běžné , že policisté dělající naprosto stejnou práci mají každý tento příplatek jiný.
Osobní ohodnocení ? Neznám u útvaru nikoho , kdo by měl alespoň o 1% vyšší os. ohodnocení než vloni. Nechali sumu, ale ta je procentuálně nižší než vloni, tak předpokládám , že pracujeme špatně. A tento managment by to měl nyní dávat do přádku? Po více než dvaceti letech služby jsem znechucen a odcházím.

Vitas: Jseš trapáček,ale předpokládám, že mluvíš o Praze, jenže ne všude to takhle chodí...

Pro toho, co se neumí podepsat ( pro Mirase a Jardu ): Předně mě opravdu sere názor, že na vyšší místo se dá dostat jenom lezením do prdele a podobnými praktikami. Přijde mi, že ti, co tohle tvrdí, jsou maličko zamindrákovaní. Samozřejmě, že se tak někde asi děje, ale uvědomte si, že takovýhlema kecama urážíte ty, kteří se na nějaký vyšší post dostali poctivě. Proto laskavě přestaňte paušalizovat a začněte myslet. Nebo se taky trošku snažit, abyste nemuseli věčně hnít ve 4 PT s VŠ.

Pro všechny bývalé příslušníky BS
---------------------------------------
Po jednání Iniciativy s PP ze dne 6.3.2007 se na mně obrátilo několik bývalých příslušníků bezpečnostních sborů s tím, že Iniciativa vůbec při jednání nepředestřela otázku poloviční valorizace příspěvku za službu - výsluhového příspěvku.
Byl bych velmi nerad, aby vznikl dojem, že na nás, na bývalé příslušníky BS Iniciativa zapomněla. Nemusíte mít obavy, ale uvědomte si také, co je v současné době prioritní a aktuální. Jsem také už civil, ale chápu, že v současné době se musí URYCHLENĚ řešit situace příslušníků v činné službě. Ať se nám to líbí nebo ne, naše situace v současné době není kritická tak, jako situace aktivních. Stejně musíme čekat na to, jak dopadne odvolací řízení. Tedy, nemusíme čekat na to JAK dopadne, ale KDY se to dozvíme. I když i zázraky se mohou dít.
Jde tu o to, že Iniciativa nemůže jednat o něčem, co v podstatě není ještě rozhodnuto ani v prvním kole.
O problémech aktivních příslušníků BS rozhodnuto JE ( platové výměry, zařazení do TT a další), proto se musí v první řadě vést rozhovory na toto téma.
Chápu vaše připomínky, ale pokuste se myslet realisticky a také trochu solidárně vůči svým kolegům, kteří jsou nyní v první linii. My jsme nyní prozatím v zázemí. Ale i na nás dojde.