Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Takže OKRÁDÁNÍ ŘADOVÝCH POLICISTŮ pokračuje dál, příchází na řadu cesťáky, směnnost a další svinstva. Za co tady mají lidi na ulici živit rodiny?

NEJHORŠÍ VARIANTA JE DÁT DOHROMADY KALOUSKA A LANGERA A VÝSLEDEK BUDE V LÉTĚ PŘÍMO KATASTROFICKÝ. BŮH S NÁMI.

Nejhorší varianta je narazit na blba, a ještě k tomu aktivního. Vy jste, ke své smůle, narazili hned na dva.

Never..to si musíš stěžovat jinde, tady ti to moc asi nepomůže.

Víš sám, že stěžovat si, nemá smysl. To spíš zavání inspirací k odchodu - protože nevím jak ostatní, ale když máš chodit na šichtu, která je neplacená, když máš mít noční, SO, NE a svátky, které jsou neplacené, tak se ti "chce" určitě do práce. Fakt mi to připomíná socialismus
:-(

Tak fakt už nevím co si o tom mám myslet, když policejní prezident říkal, že se nebudou dávat služby (hodiny zadarmo) jen tak i když k tomu není vyloženě důvod, řekl že se na to podívá a že z toho vyvodí důsledky, když zjistí, že se někde tak děje. Tak zřejmě přehlédl teplický okres. A asi i další. Nebo jsem špatně viděl a slyšel ???

Hele ono se šévstvo bude divit až zruší 150 hodin zadarmo, potom naše slavné balíčkové hodiny budou muset zaplatit nebo nechat vybrat v náhradném volnu. Až se zjistí, že je plánovali bez důvodu jen proto, aby mohli od září platit přesčasy. Pak budou mít ještě další problém, kdo bude sloužit, když si budeme muset hodiny vybrat. A 150 hodin je vlastně zhruba měsíc. To, že nám je počítají do balíčku v současné době zcela bezdůvodně jen tak, aby byl splněn plán podle nesmyslného zákona a na podzim se mohly vyčerpat peníze za přesčasy skutečné. Pak ti nakonec zaplatí tři přesčasové šichty - směšné peníze vzhledem ke 150 hodin zadarmo a šmitec. To kdyby veřejnost věděla jakej to je Kocourkov a že jim budou na případy jezdit unavení, znechucení a laksní policisté, hasiči a pod., protože budou v práci od nevidim do nevidim, aby splnili nesmyslnej balíček. Protože odpracovat 150 hodin znamená být stále v práci téměř bez volna a vlastně si tím naděláváme i tu jejich prodlouženou dovolenou, kterou Langer tak opěvuje. Nechápu, on si myslí, že jsme snad opravdu blbci a že si to nedokážeme v hlavě srovnat. Nebo co.

Přehlédl i mostecký okres. 150 hodin si hlídkaři odšlapou od 22,00 do 02,00 hodin. Náklady na opětovnou dopravu do zaměstnání si samozřejmě zaplatí ze svého.

Tak pol. prezidentovi pošlete podnět k přezkoumání jednání vašich horlivých vedoucích. A přímo jemu. Znáte to, filtry fungují spolehlivě. Pravda na začátku toku informací je na jeho konci lež.

dát mi službu od 22 do 2 zadarmo, tak se házim marod na půl roku, než se to vyřeší. Blázna bych jim nedělal.

služební zkouška-víte někdo něco bližšího o jejím průběhu
a jak k tomu zkušební komise přistupuje.

Ne a je mi líto těch co nastupují k tomuto spolku.

Ono to není jen pro ty, co teď přijdou, ale bohužel i pro ty, co nemají (respektive k 1.1.2007 neměli) odsloužené 3 roky! A to je teprve k blití!!

neda mi to,nebudu cist dolu vse,jestli uz si tu nekdo postezoval,k 1.3.07 v nasem okrese vsem dorovnali 500kacek do rizikace,jen poldum z obvodu,co jsou zarazeni v PJ a to petikilco uz za tuto cinnost meli nedal nikdo nic,tedy ucast v akcich PJ opet zadara,dekujeme,jak premyslite,páni manažéééři

Přečti si ZP PP 29/2007 a zjistíš-li, že u Tebe bylo postupováno v rozporu s jeho obsahem, upozorni nadřízeného, určitě v tom nebyl úmysl. Je to tam jasně napsáno a dvojí výklad není možný.

A co je prosímtě v tom závazném pokynu? Ještě se to k nám nedostalo, nebo možná jen k pánům vedoucím, ale zatím jsem nebyl s tímto nařízením seznámen. Děkuji za zevrubné INFO

Domnívám se, že diskuse na těchto stránkách je naprosto bezpředmětná. Objevují se tu příspěvky, jejichž autorům jde pouze o vyprovokování nějaké reakce. Vážení, PČR je stále ozbrojený sbor a ne spolek dobrovolných hasičů! Pokud mám výhrady ke svým nadřízeným, tak musím mít odvahu jim to říci do očí a za tuto odvahu nést také následky, protože, jak známo, současní šéfové jsou velmi velmi mstiví. Možnosti zjištění autora příspěvků jsou obrovské a jsem přesvědčen, že tyto stránky jsou pečlivě monitorovány k tomu určenými pohůnky šéfů resortu. Určitě jejich práce bude odpovídajícím způsobem oceněna.

Jardo, to musí být každému přece jasné. Jedná se přece o stránky pana MV a moc bych se divil, kdyby nedocházelo k jejich monitorování a vyhodnocování. Je to přece běžná policejní práce.

A za pár let, až se situace sklidní.....................

Neboj, do diskuse Police ČR a hasiči jsem se zaregistroval po svým jménem i služebním zařazením. Víš proš? Protože k 31.3. u tohoto spolku(to neberu jako urážku vás, kteří zůstáváte, ale co z vás dělají mocní) končím. 18 let mi stačilo, aby mi zůstali hezčí vzpomínky na kolegy, kteří dělali a dělají svou príci poctivě, než vzpomínky na prolhaného Husáká a bohulibě se vysmívajícího Langera.

Ví někdo, kde jsou uloženy dokumenty Občanských a Prověrkových komisí a zda budou někdy přístupné veřejnosti. Bylo by zajímavé jak asi vypovídali před těmito komisemi tehdejší předsedové a členové výborů KSČ, kteří se díky práskání na jiné udrželi a vysloužili si krásné důchody. Nyní jsou váženými demokraty a na svoji minulost už dávno zapoměli. Opravdu by mne zajímalo, kde jsou tyto dokumenty uloženy a kdy budou zveřejněny.Tak by se spousta bývalých kolegů dozvědělo, jak to skutečně v roce 1990 probíhalo.

Tvoje starosti bych chtěl mít! Mě osobně by více zajímal profil členů prověrkovýc komisí, protože se nesutále dovídám, že v tomto podivném institutu zasedala celá řada kriminálníků. A to tímto termínem nenazývám lidi, kteří byli údajně trestáni za svoji protistátní činnost. Zloděj je zloděj, ať krade za jakéhokoliv režimu a z jakékoliv pohnutky.

ane ministře, jsem řadový policista a opakovaně se Vás ptám, jaké zlepšení přinesl nový zákon o služebním poměru č. 361/03 Sb. výhody řadovým policistům, hasičům a dalším příslušníkům BS? Sloužím jako řadový policista už 14 let, jsem zařazen v 5PT a mohu Vám zcela upřímně říci, že u ne došlo o proti roku 2006 k platovému propadu o 2.000,-Kč měsíčně. Nebudu míchat jablka s hruškama, jak sám uvádíte, neměl jsem extrémě přesčasových hodin, za rok 2006 jsem měl cca 50, takže možná podprůměrně a přesto jsem v propadu, asi neumím počítat. Kde je to navýšení? Nechme být finanční prostředky, člověk by to měl dělat z přesvědčení, ale zadarmo mu nikdo nic nedá. Dle mého názoru tento zákon je tvořený pouze pro tvz. kancelářké od Po-Pá a příslušníky v nepřetržitém provozu diskriminikuje.
1. Snížená pracovní doba z 8 na 7.5 hodiny - není pravda, minulý rok pro příslušníky v nepřetržitém provozu byla doba stejná, 8 hodin měli tvz. kancelářští ( ve směném nebo nepřetržitém provozu je všude doba 7.5 hodiny), takže + pro kancelářské,
2. Týden dovolené navíc - není pravda, minulý rok jsem měl 37 dní dovolené ( So+Ne), letos mám 42 dní. To je sice pravda, ale počítejte se mnou. Každý pracovní den dovolené se mi započítávalo 8 hodin, letos pouze 7.5 hodiny, takže mi vychází pouze 2 dny dovolené navíc, zase + pro kancelářské,
3. státní svátky, kancelářským je svátek započten do fondu pracovní doby, v nepřetržitém provozu ne, příklad v lednu byl fond pracovní doby 172.5 hodiny, kancelářský byli fyzicky v práci 165 hodin, v nepřetržitém jsme byli fyzicky 172.5 hodiny, takže jako loni, ale za to jsme měli příplatek ve svátek 100%, takže letos si svátek vlastně nadělávám zadarmo, takže zase + pro kancelářské ( nehledě na to, že třeba tvz. mokří hasiči měli dodatkovou dovolenou týden navíc),
4. nechápu proč mají tvz. kancelářští ve stejné výši zvláštní ( rizikový) příplatek jako policisté na ulici, hasiči na výjezdech, já to prostě nechápu, asi kdyby spadli ze židle, další + pro kancelářské.
Dalo by se pokračovat dál, ale se nebudu raději už rozepisovat. Jenom Vás žádám, jestli si myslíte, jak jsem uvedl tyto 4. body, že je to správné, nechcete na tom něco změnit, tak mi to prosím co nejdřív sdělte, abych mohl dát výpoveď a v klidu odejít, že nemám na nic čekat. Hlavně nemíchejte jablka s hruškama. Co přinesl tento zákon řadovým příslušníkům BS, jak uvádíte tahle jsou nastavená nová pravidla? Děkuji za případnou odpověď, možná i za přečtení.

ta dodatková dovolená patří nakonec bodu 2, jak to okno je malé, tak se mi to nějak smíchalo, přehlédl jsem to.

Doporučuji ti doplnit si vzdělání a jít se "válet" do kanceláře. Můžeš pak o tom vyprávět. Takhle jen meleš nesmysly a neví š o čem mluvíš. Většina tzv. kancelářských si tu ulici také zkusila, ale protože měla snahu dělat práci na vyšší úrovni, tak postupovala dále. To, co píšeš, je trapné a lze předpokládat, že ti ministr neodpoví, protože na štváčské řeči se nereaguje. Mně to ale nedalo, protože nemám rád pomýlence.

Naprostý souhlas s Jardou. Všichni jsme si prošli ulicí, každý má svoje. Takže vy, kteří chcete zůstat na ulici, klidně si tam zůstaňte, ale přestaňte se navážet do ostatních. Chápu, že vám jde o lepší podmínky, ale při jejich získávání laskavě přestaňte řvát, jak ti v kanclu to mají vlastně za nic a vy si to strašně zasloužíte. Není to fér

pro Jardu
jediný pomýlenec si tady ty, protože co jsem napsal je pravda, zatím si stojím, vidím to u nás v práci a mysli si o mě co chceš.

V kanclu pijou akorát kafíčka a mají nohy na stole! Prošel jsem 3 místňáky a všude je to samé! Všechno odklepnou od stolu a o nic se nezajímají max. zvednou telefon a prošetři to přes telefon! To dozorčí, pomocníci dozorčích a hlídkovi se jen otačejí a pořád něco řeší! nazdar Bazar

pro xxx

Pane, je již zvykem a to v celém světě, že nejméně jsou placeni dělnící, lépe úředníci a tak dále. Nezáleží o to z jakých složek se ten plat skládá, je to prostě tak a ne jinak. S tím je nutné se smířit.

Je přece blbost rozebírat kdo bere víc a kdo méně. Tady jde přece o to, aby i ten nejnižší polda měl dost peněz a nejednalo se o almužnu se kterou se nedá pomalu vyžít a nesvádělo to k braní úplatků. I když u někoho v tom problém nebude ani s poslaneckým platem.

Pro doplnění bych se zeptal jak se dá postoupit na vyšší posty? Jak se leze do tzv prdele, protože to asi neumím. Pracuji jako výkoňák a u PČR jsem 14 let na OOP ve 4 PT . Jsem vysokoškolák a co si pamatuji tak u nás za posledních 5 let se na SKPV dostal jeden člověk. Tak co to tady melete vy, co máte nastláno? Každý má zájem jít výš ale všichni to asi dělat nebudou!!!!

Jsme všichni kolegové, tak by jsme měli brát stejné peníze za odvedenou práci! I ti řadoví hlídkovi!

Hoši, už jsem to tady psal nedávno, ale nedá mi to, abych znovu nereagoval. Dělení na "ulici" a "kancelář" už mě se*e. Jedni potřebují druhé a takovéto hádání není k ničemu, jenom tím ohromně pobavíte různá individua, která sem zhusta plácají svá "moudra". Nehledě na to, že na menších odděleních jsou všichni "kancelářsko-pouliční" - máme hromady spisů a zároveň lítáme venku, honíme drbany, děláme DBA, eskorty apod. Dle mého názoru jedním z velkých problémů nového zákona je nahrazení příplatků za noční, So, Ne a svátky jednotnou sazbou 10% pro dvou-, třísměnný a nepřetržitý provoz, takže ten, kdo udělá pár odpoledních ve všední den v 6. či 7. PT, bere vyšší příplatek za směnnost než ten, kdo ve 3. či 4. PT lítá venku v sobotu, neděli, v noci či ve svátek. To ovšem není chyba kluků tzv. "kancelářských", ale těch, kdo navrhli a umožnili schválení toho pokřiveného paskvilu 361. Kdyby se platily příplatky podle předchozího systému, určitě by tady takováhle zbytečná nevraživost nepanovala (i když jsou i tací, kteří nebudou spokojeni nikdy s ničím, ale to je jiný příběh...). Takže prosím, rozum do hrsti a když už rejt, tak do těch, kdo tohle zavinili.

Pan ministr by se měl lépe starat o úroveň jeho managmentu, protože ten při zavádění nového zákona do praxe totálně zaspal. O tomto zákoně se hovoří několik let, a na mě to dělá dojem, že zařažení do tříd bylo děláno nelogicky , jen aby to už bylo. Rizikový příplatek neslouží k ocenění rizika, ale k dorovnávání platů podle nějakého záhadného klíče. Je zcela běžné , že policisté dělající naprosto stejnou práci mají každý tento příplatek jiný.
Osobní ohodnocení ? Neznám u útvaru nikoho , kdo by měl alespoň o 1% vyšší os. ohodnocení než vloni. Nechali sumu, ale ta je procentuálně nižší než vloni, tak předpokládám , že pracujeme špatně. A tento managment by to měl nyní dávat do přádku? Po více než dvaceti letech služby jsem znechucen a odcházím.

Vitas: Jseš trapáček,ale předpokládám, že mluvíš o Praze, jenže ne všude to takhle chodí...

Pro toho, co se neumí podepsat ( pro Mirase a Jardu ): Předně mě opravdu sere názor, že na vyšší místo se dá dostat jenom lezením do prdele a podobnými praktikami. Přijde mi, že ti, co tohle tvrdí, jsou maličko zamindrákovaní. Samozřejmě, že se tak někde asi děje, ale uvědomte si, že takovýhlema kecama urážíte ty, kteří se na nějaký vyšší post dostali poctivě. Proto laskavě přestaňte paušalizovat a začněte myslet. Nebo se taky trošku snažit, abyste nemuseli věčně hnít ve 4 PT s VŠ.

Pro všechny bývalé příslušníky BS
---------------------------------------
Po jednání Iniciativy s PP ze dne 6.3.2007 se na mně obrátilo několik bývalých příslušníků bezpečnostních sborů s tím, že Iniciativa vůbec při jednání nepředestřela otázku poloviční valorizace příspěvku za službu - výsluhového příspěvku.
Byl bych velmi nerad, aby vznikl dojem, že na nás, na bývalé příslušníky BS Iniciativa zapomněla. Nemusíte mít obavy, ale uvědomte si také, co je v současné době prioritní a aktuální. Jsem také už civil, ale chápu, že v současné době se musí URYCHLENĚ řešit situace příslušníků v činné službě. Ať se nám to líbí nebo ne, naše situace v současné době není kritická tak, jako situace aktivních. Stejně musíme čekat na to, jak dopadne odvolací řízení. Tedy, nemusíme čekat na to JAK dopadne, ale KDY se to dozvíme. I když i zázraky se mohou dít.
Jde tu o to, že Iniciativa nemůže jednat o něčem, co v podstatě není ještě rozhodnuto ani v prvním kole.
O problémech aktivních příslušníků BS rozhodnuto JE ( platové výměry, zařazení do TT a další), proto se musí v první řadě vést rozhovory na toto téma.
Chápu vaše připomínky, ale pokuste se myslet realisticky a také trochu solidárně vůči svým kolegům, kteří jsou nyní v první linii. My jsme nyní prozatím v zázemí. Ale i na nás dojde.