Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

http://jiri-paroubek-neni.borec.net/

...podílela se i "nezisková" nadace Julínka na podporu reformy ministerstva zdravotnictví, která dostala pro tento rok milionové dotace od nadnárodních farmaceutických firem. I když, jako ministr, by ze zákona neměl být v takové organizaci si svoji neomezenou mocenskou pozici, svévoli, ještě potvrdil přijetím dalšího aktivního pracovníka fa. Pfizer jako placeného poradce na MZ...asi to je ten, který v Africe hladovým dětem rozdával zkušebně antibiotikum trovan, které mělo za následek tak úspěšnou mortabilitu v zájmové skupině místních domorodců...jeho zkušennosti při boji se zbytečným plýtváním firemních peněz mohou být pro ODS při aplikaci modré šance opravdu přínosem... :-((

Ze stránek pana Langera : Reforma Policie ČR

Zloděj vám vykrade auto a vy hlásíte krádež. Policista už vás nepřijme za mříží za okénkem jako dnes, ale v recepci. Vedle na zdi minete tablo s fotografiemi všech jeho kolegů, takže si propříště najdete, že vaši ulici má na starosti třeba policista Jan Novák. Můžete s ním probrat, proč se necítíte ve své čtvrti bezpečně.

Vyšetřování případu, kde svědčíte, bude trvat kratší dobu, protože policisté a žalobce už si nebudou vyměňovat stohy papírů, ale maily. Možná vás ani nikdo neokrade, protože v ulicích přibude uniforem.

A když policista Novák něco provede, už ho nebudou vyšetřovat bývalí kolegové, kterých je inspekce plná a kteří s ním možná budou soucítit. Asi takhle by měla vypadat policie po změnách, které chce „naordinovat“ ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Jedním z hlavních motivů je snaha „vytáhnout“ policisty z kanceláří tím, že se jim ulehčí administrativní práce. „Policistů je dost, ale dělají práci, kterou by vůbec dělat nemuseli. Suplují pošťáky a nosí soudní obsílky, nebo dělají rozvažeče opilců,“ říká náměstek ministra vnitra Jaroslav Salivar. Dnes odhadem tráví policista na ulici pětinu pracovní doby, po změnách by to měla být třetina až půlka.

Ještě teď na jaře chce Langer reformu probírat s poslanci. Do půli roku chce ministerstvo podle Salivara sepsat nový zákon o policii. Platit má v roce 2009. Ale něco už se mění teď: dříve se na policii ťukalo na stroji a nešlo tam poslat mail. Loni se podle Salivara napojilo 864 služeben na internet.

Stínový ministr vnitra František Bublan (ČSSD) se reformě nebrání, ale podle něj musí nejdřív ministr „uhasit“ nespokojenost policistů s novým služebním zákonem. „Langer by měl přijmout nové policisty a zamezit útěkům těch stávajících,“ míní Bublan. Podle něj také policista na každém rohu ještě neznamená snížení kriminality. „Měli by se věnovat prevenci, pracovat s lidmi v ghettech, ze kterých rostou kriminálníci,“ říká Bublan. Bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor také radí, že každý policista by měl mít alespoň malý protiterostický výcvik.

Langerova reforma je také podle kritiků až příliš „organizační“. Mluví o územním členění policie (má být čtrnáct krajských ředitelství) na úkor receptů například na drobné krádeže.

***

* Změny v policii

1. Policista nebude úředníkem, bude více hlídat v ulicích.

2. Vyšetřování bude rychlejší, stohy papírů nahradí spis v mailu.

3. Opraví se policejní stanice.

4. Každý policista bude mít na starosti pár konkrétních ulic.

5. Inspekce bude nezávislá, policisty nebudou vyšetřovat „kamarádi“.

6. Má být jeden kriminální úřad a skončit „válka útvarů“.

7. Policista z notebooku vytiskne protokol na ulici, takže odpadnou některá předvolání na služebnu.

MF Dnes, 7. března 2007
---------------------------------------------------------------- --------------------------------------------------

NÁZOR POLICISTY NA TEN BLÁBOL :

**** Tak když jsem si tohle přečetl jako policista a zrovna v době když jsem se díval v televizi na Terminátora, tak jsem si říkal, že je to již tady - a co je tady ? Nová doba, kdy bude všechni ideální. Na výše uvedený text, ale každý policista ví své a ideály politiků jsou hezké pro veřejnost , ne pro policisty, kteří jsou osoby znalé.

1 odstavec - Zloděj vám vykrade auto.......... - již dnes si občan může optáním na služebně zjistit, kdo z policistů z OOP s územní odpovědností “ dochází „ ve volném času do bydliště toho konkrétného občana a osobně já rád občanům vysvětluji proč se tolik krade a co je příčinou neb to moc dobře vím, jako moji kolegové.

2. odstavec - Vyšetřování případu, kde svědčíte ....... - no nevím jestli zrovna tohle bude znamenat, že to půjde rychleji. Stačí si vzpomenout na původní úvahy zkráceného přípravného řízení ( ve zkratce ZPŘ) , jeho rychlost, učinnost rychlého potrestání od spáchání skutku. Dnešní realita zkrácených řízení znamená - tlak na policistu aby stihnul lhůtu zkráceného řízení ( policista musí jet jak fretka, aby maximálně do 10 dnů spis odeslal na Statní zastupitelství při řešení dalších případů ). Na státním zastupiteství jsou těmito ZPŘ zavaleni a “ nestíhají “. Na soudě je to již jiné neboť tyto případy tam také někdy skončí ležením po dobu 6 měsíců případně více - a závěr - ten rychlý trest ? Častý trest obecně prospěšných prací na které má odsouzený čas k vykonání ve lhůtě 1 roku se kolikrát stává problémem pro Mediální a probažní službu, která má za úkol tyto lidi kontaktovat (často ale doslova vypátrat ) a zařídit jim práci. Samozřejmě, že řada odsouzených vzhledem, že to jsou toxikomani si hlavu s opracováním uložených hodin starost nedělají.

3. odstavec - A když policista Novák něco provede, už ho nebudou vyšetřovat bývalí olegové, kterých je inspekce plná a kteří s ním možná budou soucítit........ - Vždyt je to měšné. Pani kolegové z inspekce s námi soucítí ? Jakého blbce to mohlo napadnout. Vždyť ti htějí mít zásek na pažbě - uloveného policajta, protože jsou za to hodnoceni. Zná někdo jednání policistů z inspekce s řadovými policisty ?

4. odstavec - Ještě teď na jaře chce Langer reformu probírat s poslanci..... - Upřímně z toho mám strach, neb když vidím uvažování “ odborníků “, kteří strávili 20 let v kanceláři, případně prošli studiem VŠ a velkým skokem s vynecháním znalosti práce policistů na ulicích se ocitli na pozici vymýšlení chodu Policie ČR.

5. odstavec - Stínový ministr vnitra František Bublan (ČSSD) se reformě nebrání... - Když jsem dočítal spodek odstavce, kde se vyjadřuje pan Šandor, aby měl každý policista protiteroristický výcvik, tak jsem si uvědomil co se od nás všechno chce - když si někdo zabouchnedveře, tak zavolá na Policii ČR a dívá se na nás jako na zkušené zámečníky, jedna žena dokonce chtěla po mě jako po policistovi, abych jejímu manželovi zakázal chodit za jinou ženou, že to se přeci nesmí, Šandor by z nás chtěl mít vycvičené na teroristy a zkrátka každý kdo si dělá na svém písečku by od nás chtěl to jeho. Obávám se toho, že Supermani skutečně býti nemůžem.
A když to celé shrnu, jako bežný policista ?

1. Policie se topí v papírech a to je pravda s tím se musí něco udělat. Dokud se budou ale obyčejné přestupky dokumentovat téměř, jako trestné činy s protokolem ohledání místa činu a pod. tak to se práce nezjednoduší. Vždyť Městská policie vytvoří jeden úřední záznam společný s popisem místa a jeho poškození s digitálním fotoaparátem a na správním orgánu jim to stačí. U policie ČR ale musíme samozřejmě dělat těch papíru více, aby to nebylo tak jednoduché. Proč to u rozbitého okna se škodou 500,- Kč dělat jednoduše, když to jde dělat složitě. A toto platí i na jiné věci u Policie ČR. V Německu je systém z doslechu přeci jenom jiný, ale koho to u nás zajímá - stále jen řeči a řeči.

2. Zdaleka ale největší problém je, že se adekvátně neřeší ta neskutečně častá “bagatelní“ trestná činnost toxikomanů a dalších osob, které se dopouštějí sériové trestné činnosti, stále se nechávají na svobodě a páchají další trestnou činnost, kdy vytvářejí neskutečný počet poškozených lidí ( samozřejmě řádně nasraných a samozřejmě na policii, která není ale tím na koho by měli nasraní být ). Proč tito lidé dostávají obecně prospěšné práce, když stále kradou dál a příště dostanou zase obecně prospěšné práce, případně podmínku - tito lidé toho zkrátka nenechají z důvodu jim a nám známých.

Takže jsem zvědavý na tu reformu , ale vpravdě s velkou obavou co ještě mohou zhoršit.

Článek jsem četl a Tvá reakce mi mluví z duše. Ale ještě jsi zapoměl na tisknutí dokumentů na ulici z notebooku...... Vyfasujeme vozíček na notebook, tiskárnu, papíry, speciální výstroj na případný teroristický útok atd. Ať žijí světlé zítřky..

Přesně tak každý policista nafasuje kromě brašny s papíry batoh z noťasem na záda a vyrazí pěšky do úseku.

Slova, slova, slova... pánové jsou to politici, tudíž se jim nedá věřit. Jako důkaz uvádím, že se činí pravý opak, neboť u nás na obvodě snížili stav lidí o další dva, když už před tím jsme "horko těžko" obsadili služby a teď už je nám jen horko.. Ále co, já už jsem to vzdal a tomu pánovi co nám na policejním intranetu odmítl odpovídat, protože je uražen, že se policisté snaží ozývat proti současným podmínkám (že on prý zažil..) vzkazuji: Já nepatřím mezi žádné policejní mladíčky, už sloužím třetí desítku let (o své vůli pořád na ulici) a velmi dobře pamatuji dobu "na oltář vlasti".. Jenže doba se změnila a s touto musí jít i policie, víte?..pane tam na tom policejním nebíčku. JSME LIDÉ JAKO VŠICHNI OSTATNÍ A NENÍ DŮVOD NÁS TRESTAT JEN PROTO, ŽE JSME POLICISTÉ, PROTOŽE NIKDE JINDE NEEXISTUJE NĚCO PODOBNÉHO ČÍM NÁS "ČASTUJE" POLICEJNÍ ZÁKON! Takže holt odcházím, jednak nejsem pro policii perspektivní a ani se mi nechce sloužit pod stávajícím velením, které u mě svým přístupem k nám řadovým a způsobu vedení práce ztratilo zcela kredit. A Vám chlapi co zůstáváte držím pěstě, mě nezlomila práce na ulici, mě zlomil přístup vlastních nadřízených a také státu který jsem poctivě chránil ale který se za mě nikdy nepostavil..

S tím asi ani ve snu nepočítali, když v listopadu 89 se svým stěžejním agentem ciakgbstb Havlem započali operativní akci zvanou "sametová revoluce".
Konec devadesátých let minulého století byla jedna z nejbrutálnějších etap existence této civilizace. Ve válečných konfliktech zemřelo miliony bezbranných a nevinných lidí a další stovky milionů zemřelo hlady a žízní. Počet despotických vlád instalovaných americkými nadnárodními koncerny převýšil kritickou mez i pro udržení aspoň přirozeného primitivního vývoje v těchto zemích. Celý východní blok v tomto století vymře a bude otevřen pro další dobývací osidlovací kampaň, která bude mít všechny znaky konce této civilizace. Amerika dneška, její government - nechutná taškařice na cokoli co i omylem připomíná význam slova demokracie - je císařství bez císaře, kde vavřínový věnec na hlavu povinně nasadí vždy největšímu pitomci z místním bohatým krvavým rodokmenem....

zajímavé, sice trošku jako z Terminátora ale asi něco na tom bude. Hlavně s tím Havlem)))

Zapomínáš také na STbaky z ostatních politických stran, které zde vládnou. Většinou se navážíte do ODS, ale váš policejní zákon připravovala také ČSSD, třeba p. Bublan a další. Rok 1989 byla pouhá fraška zinscenovaná komunistickou STB.

U nás se nenosí kšiltovky ani čerňáky,jen uniforma! Pokud jdete na akci která vyžaduje čerňáky, tak před příjezdem na oddělení se musíte převléknout.Proč to dělat jednoduše a prakticky,když to jde složitě a nelogicky.

for Petr

V Ostravě se také nesmějí nosit kšiltovky

Když to nařídil PP tak je jasné, že nikde (jen v Přerově mají tu speciální vyjímku). Počkej - příště bude mít beranici. Internet mají všude na OŘ.

Měl jsem za to, že je to dle rozkazu p. Brázdy z PP pro uniformy, protože už tím předtím vyhrožoval. Ale jak jsem viděl dnes v TV, tak někde ty kšiltovky (které jsme si koupily za vlastní!) nosit můžou ? - viz akce "Mládež a alkohol". Krom toho, v současné době si ani polda na ulici nemůže být jist, že když náhodou nebude mít na hlavě za 1. tu "správnou" čepici a za 2. nebude ji mít vůbec, tak za jde hned "odměna". Bez čepice nejseš policista - natož správnej polda. Zase to je o přístupu k věci a problém, který v současné době letí a je to od nástupu toho shora jmenovaného pána, který má tolik titulů, že vlastně měl být rovnou policejním prezidentem. A možná by snad na tom postu měl snad už konečně jiné starosti, které by ho byly hodny.
Když čepice, tak pro všechny!

Takto to vypadá, když se čeládce pustí otěže.

Zastaví policajt řidiče a říká : pane máte sjeté protektoráty. Řidič na to : jaké protektoráty, snad protektory. Policajt : á pán je suvenýr.

V poslední době PP rozhodlo a zakázalo, alespoň v Praze, nosit na hlavách čepice kšiltovky. Rozhodnutí PP asi nedošlo dále mimo Prahu, protože tisková mluvčí z OŘP v Přerově dne 10.3. měla tuto čepici na hlavě. Mám tomu rozumět tak, že někteří můžou takto nedodržovat ústrojovou kázeň ?

Míšo, pěkný.... Vtipálka chválím za výdrž. Vtipy se mi líbí. Každý máme nějakou strategii a tady pánovi se policisté asi nelíbí. Nevadí. S tím se musí počítat a naopak nás to profesionalizuje – najdeme si lepší komunikační kanály : - ), nebo třeba ten pán tak dlouho nevydří, uvidíme….

Jdou takle dva policajti na obchůzku a ten první říká tomu druhému: "Ten náš šéf je fakt blb chtěl po mě abych mu koupil bublinku do vodováhy, von si snad myslí, že nevim, že maj v neděli v železářství zavřeno.

Jéé, ty jsi roztomilej. Víš, co se říká? Co se škádlívá, to se rádo mívá. Díky za ten humor, až budeš nějaký to bengo potřebovat, určitě si pěkně pokecáte. Jestli na sebe budeme mít štěstí, až ti třeba někdo vykrade byt nebo tě v noci přepadne, jistě oceníš moje vtipy zase ty.

IDIOT