Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Ivan policii vymaže z mapy a budou to tady dělat soukromé agentury.

Ahoj kolegové. Tak nějak tyhle vaše stránky průběžně sleduju a občas se dovídám zajímavý věci. Nálada u PČR je pod psa a já osobně konstatuju, že Langerovo pilíře, jablka a hrušky už pociťuju i já jako strážník MP. Výsledkem Langerovo aktivit je totiž to, že na místním OO PČR je děsnej podstav a kolik hlídek slouží noční a víkendy v okresním městě tu raději nebudu psát. Výsledkem je, že operační důstojník PČR několikrát za noc žádá o výjezd a zákrok MP, protože prostě nemá hlídku. V našem městě jsme si vždycky pomáhali a vycházímě spolu dobře a vždycky jsme si pomohli, když nebyla volná hlídka. Ale OO PČR u nás nemá v poslední době volnou hlídku skoro pořád. A to vím, že se kolegové z OO nikde nezašívají, ale fakt prostě "nejsou lidi". Tak nevím, kam to velký Ivan vede. Tuhle personální a "akceschopnostní" krizi u PČR nepamatuju a to sloužím u MP přes deset let.
Tak vám všem přeju pevný nervy, protože vím, že je potřebujete.

nepropadej panice, bude hůř

Počkej až všichni utečou pak nastoupí 30 letí plukovníci z policejního prezidia a budou dělat svátky, noční zadarmo.

My máme díky podstavu na jiných odděleních služby za další dvě menší oddělení. K tomu nám omezili limity na PHM, takže máme směšných cca 40 km na 12 hod. směnu. Sakra. To přece už musí někde zkolabovat, nebo né? Pan ministr to nevidí. To my na ulici víme, jakej je to med sloužit za další díky nekompetentní práci managementu a ještě za to brát méně peněz. No nic. Mám to za pár a vrátím se asi opět k MP.

Nevíte někdo proč má policista v kanceláří stejné riziko jako policista ve 4TT v přímém výkonu?
Jeden z důvodů proč mladí utíkají.

Protože to tak někdo nastavil.

Prosím tě, než tady něco napíšeš tak věci nazývej pravými jmény. Já i my kolegové u nás na oddělení jsme jako ty řadový poldové, ale díky velkému NTČ a NPŘ většinu pracovní doby strávíme v té tvé zmiňované kanceláři a tím pádem jsme ty kancelářský. Každý z nás a je jedno jestli je územák nebo zpracovatel jezdí na výjezdy a zákroky a pak si to musí zpracovat.

Zdravím všechny přítomné jsem u sboru 13 let a oproti loňskému roku jsem klesnul s platem o 3.000 ,- kč když mám čtyřčlennou rodinu a paltím hypotéku kterou jsem bral za minulých platových podmínek je to pecka pod pás, narovinu zvažuji také odchod ale je pravdou, že v civilním sektoru neí práce zvlášť na severní Moravě, rozhodující by bylo kdybi mi někdo dal návod na výpočet renty od které bych se odpíchnul jestli je tady někdo kdo po 13 letech odešel nebo má nějaké informace prosím ozvěte na můj email kalimero15@seznam.cz, děkuji

Takových policistů jako jsi ty jsou u PČR stovky a tisíce všichni přemýšlejí úplně stejně-jedinou věcí která odchody policistů ovlivvňuje je typ regionu a jaký je sortiment a možnost pracovního uplatnění se zde nachází.

Jdi k ochrance, tam jim teď dal šéf navíc 10 000 Kč.

"kdybi"

počítej kolem 6000.-, odešel jsem před 2roky a měl jsem cca 12let, důvod Schengen a hlavně včasný návrat k práci, kterou jsem se živil před vstupem k PČR. Zlatý léta jsou už dávno pryč a to bylo kolem roku 1998 a počítej s tím, že jsou všude kreténi, ale s rentou a odchodným za zády se tomu chechtáš. Jeden poznatek , PČR mě naučila mít tvrdé lokty a to v C je klad k nezaplacení a žiji z toho dost slušně. Je pravda, že se s těma (dal jsem jim přezdívku a dámy prominou) "čůrákama" začínáme soudit ohledně valorizace příspěvku za službu. A to jsem myslel, že budeme mít klid. Holt život je boj a chránit právo občanů, když už dávno u nás neexistuje právní stát - ???????

Je pravda, že do dvou let jim od této firmy uteče mnoho lidí a to zejména nás v produktivním věku, kdy máme odslouženo kolem 10 let. V roce 1999 budu mít čistých 12 let + ZVS. Popravdě mám obavu, zda mám čekat tři roky ve strachu, zda se dočkám 15 let. Tři roky je dlouhá doba a může se stát spoustu věcí - nemoc, průser .... Práce mě baví a jsem čerstvě na SKPV a vím, že se mi bude stýskat. Za dobu co sloužím, je policie nyní v největších sračkách. Lidi nejsou a nebudou. To co přichází z policejních škol je z poloviny tragedie, a to se chytají příjmat lidi, který nezvládnou fyzický a je mi jasné, že dle potřeby snížej i to ostatní, pokud to bude únosné. No co si budeme říkat, ono to bylo stejné i dříve, když nebyly lidi, jenom se o tom nemluvilo. Do armády se cpou miliardy a já musím na SKPV jezdit v orezlé Felicii, a to ještě když se na mě dostane řada. Je to ostuda. Celých deset let poslouchám stejné kecy, že to bude lepší, abych vydržel. Panu ministrovi se to kecá. Když něco selže, tak se to svede na minulé vlády a hotovo. Pane ministře, slíbil jste, že do dvou let zde bude moderní a fungující policejní sbor, tak jsem zvědavý, kde za dva roky budu. Asi to bude ten civil a zřejmě nebudu sám. Jestli se pletu, tak se vám osobně omluvím.

Jdi hned, měl-li jsi loni větší průměr, jdi k 31.12.2007 máš-li jej lepší letos.

nejvýhodnější je k 30.11., stačí počítat

Tady to lepší asi už nebude nový zákon to ukázal všem policistům v přímém výkonu a čekat na reformu by bylo šílenstvím.

Však to taky podávám.

Náborová akce NAJDI HLUPÁKA právě začíná, už mají dveře otevřené kdejaká individua a ženy všech ras.

Mě už to nezajímá asi jsem totálně po novém roce vyhořel a připravuju žádost.

Stanovisko Výkonného výboru NOS PČR k plánované akci UBS - 11. 07. 2007
Stanovisko Výkonného výboru NOS PČR k demonstraci UBS

Výkonný výbor NOS PČR projednal dne 11. 07. 2007 dopis prozatímního předsedy UBS Miloše Plechatého ze dne 03. 07. 2007, týkající se uspořádání demonstrace příslušníků bezpečnostních sborů v září 2007 na Staroměstském náměstí v Praze (materiál je připojen níže).

Výkonný výbor nesouhlasí s ultimativním postupem nejen vůči zaměstnavateli, ale i vůči dalším odborovým svazům bezpečnostních sborů.

V měsíci květnu 2007 Unie bezpečnostních sborů požadovala, aby do doby než bude zákon změněn „se služba přesčas řešila tzv. podplánováním těchto přesčasových hodin v rámci služební pohotovosti. To by v praxi znamenalo, že každá hodina služby přesčas by byla konána v době služební pohotovosti. Tím by byla splněna podmínka nároku na služební příjem či náhradní volno za práci přesčas, jak je uvedeno v § 126 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb.“. Uvedený postup by však byl v rozporu s ustanovením § 62 zákona, podle něhož „Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v důležitém zájmu služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas.“ Služební funkcionář, který by nařídil služební pohotovost jen pro účely proplacení případné služby přesčas i v případě, kdy věděl, že služba přesčas bude skutečně vykonána, by se dopustil protiprávního jednání. Vytvoření závazného pokynu není tedy po právní stránce možné.

Další požadavek UBS zněl: „Výkon služby přesčas by měl být využíván pouze v opodstatnělém zájmu služby a dále, v souladu se zákonem o krizovém řízení č. 240/2000 Sb. ve znění pozdějších změn, řádně odůvodněn, aby nedocházelo pouze k neúčelnému čerpání finančních prostředků“.

Z porady policejního prezidenta ze dne 17. 05. 2007 vzešel na základě jednání s NOS PČR trvalý úkol pro služební funkcionáře policie č. 45/K, jehož text zní: „Případné plánování služby přesčas je nutno vždy řádně odůvodnit důležitým zájmem služby, vyhlášením krizového stavu nebo ve výjimečných případech veřejným zájmem, tak jak předpokládá § 54 zákona o služebním poměru“. Nelze si nepovšimnout, že požadavek UBS tak byl beze zbytku splněn. Plnění a dodržování tohoto trvalého úkolu je jistě polem působnosti pro odborový svaz, který se rozhodně nezbavuje práva jednat s vedením Policie České republiky a Ministerstva vnitra. Ukončení jednání není krokem vpřed, ale zbavení se výsad, daných odborovým svazům zákonem.

K obecnému požadavku UBS zrušit ustanovení o nezaplacených 150 hodinách služby přesčas, je nutno konstatovat, že v současné době je Poslanecké sněmovně předložen k projednání návrh na novelizaci zákona č. 361/2003 Sb. právě v oblasti 150 přesčasových hodin. Vyjma toho je v závěrech porady vedení Ministerstva vnitra a odborových svazů ze dne 30. 04. 2007 přislíbeno vytvoření expertní komise pro komplexní novelizaci zákona, jejímiž členy budou i zástupci odborových svazů. Pokud o to samozřejmě budou mít zájem. Nelze tedy říci, že se nic nemění.

Z uvedených důvodů nepovažujeme demonstraci za přijatelnou a nebudeme se na ní podílet. Zejména za situace, kdy jsme byli postaveni před hotovou věc bez možnosti spolurozhodování o takovéto akci.

Nadále chceme a budeme jednat o všech problémech, které se týkají nejen aplikace zákona č. 361/2003 Sb. Proto žádáme členy NOS PČR, ale i ostatní policisty, aby využívali poměrně širokých možností, zakotvených v ustanoveních §§ 197 – 200 zákona č. 361/2003 Sb. a cestou svých základních organizací a odborových orgánů upozorňovali na případy špatné aplikace zákona nebo i na jiné problémy. Konkrétní údaje a případy jsou cenným argumentem pro další vyjednávání.

S tímto stanoviskem byl seznámen i druhý adresát dopisu, předseda Odborového svazu hasičů JUDr. Vladimír Mühlfeit .

V Praze dne 11. července 2007

Za Výkonný výbor NOS PČR: JUDr. Milan Štěpánek, předseda, v. r.

Konečně někdo normální.

Spíš to je jen oddalování a ukolébávání policistů před hromadnými odchody.

Spíš to je jen oddalování a ukolébávání policistů před hromadnými odchody.

To je pravda, máš jedničku. Ti nahoře cítí, že na ně nebude dole za chvilku mít kdo dělat, tak ty dole hezkýma řečičkama blbnou. Toť celé.

Mám takový obavy, aby než ta Vaše slavná organizace něcodojedná, nebylo pozdě, takže podle Vás je v současné době vše OK a žádný propady platů nejsou, nebo je to podle Vás v pořádku

Přesně tak "BACHAŘ" řekl jsi to správně, nejvíce to odskákali všichni co dělají v nepřetržitém režimu a klukům kteří staví a kontrolují kamiony a osobáky ve dne a v noci na dálnicích (Celníci) dají 2 platové třídy a to jim ještě plošně sebrali 500 Kč na rizikovém příplatku a odůvodnili to tím,že ta práce kterou vykonávají není tak riziková jak si před tím mysleli. Takže na dálnicích se asi nic přes den a už vůbec né v noci nemůže stát---vždyť nehodovost a bezohlednost na našich silnicích přeci není!!!!
Samozřejmě mluvím i za ostatní složky-- kde je situace podobná. každopádně na Staromák také dorazím. mějte se

http://zpravy.atlas.cz/ekonomika/125898-nezamestnanost-v-cervnu- klesla-na-6-3-pct.aspx

A oni nám co máme nárok na rentu,ještě sníží platy,když dnes už není problém najít solidně placené místo :-) Mají co chtěli! Není nad "manažéry" u PČR

Když opravdu není co řešit a končíš, tak dej pak vědět, kde jsi si vyděl alespoň tolik, jak u tý špatný policie. Budeme čekat.

pa pa

Taky to balím, manažéři mohou nastoupit a splnit si svůj sen o nočních, svátcích zadarmo.

Chlapče jestli jsi tak slabý v kramflekách a nevyděláš si v obyčejné dělnické profesi, spolu s malou rentou (10 - 15 000 Kč), víc než máš na nešéfovským místě u policie, tak jdi do háječku. Anebo postaru "vrať se do hrobu".

Nač ironické poznámky typu YA, každý se musí rozhodnout, zda mu nebude někde líp. U Policie ČR jsou místa, kde je to čekání do důchodu a jsou místa a těch je většina na těch běžných zatížených odděleních, která všechno poctivě vyžerou co se týká plnění od A do Z včetně současných 150 hodiny, že ? , kdy naproti tomu se někde jen napíše a je to, že ?, takže já se nikomu nedivím, když toho má někde již dost a rozhodne se odejít - netřeba za to kritizovat. Současný stav u Policie ČR není žádný med a optimistické nálady ještě před 3-4 lety jsou ne na nule, ale někde hluboko v mínusu krom vyvolených. Prostě s policajtama se už nějaký ten rok slušně zametá a co je horší, že je to právě čím dál horší a ne lepší.

Takže se opravdu odchodům nedivím a je to věc rozhodnutí a z přetrhání doslova pupeční šnůry s tímhle povoláním, které se každému zažere pod kůži a odchod snadný není.

Přečetl jsem si za 3 týdny příspěvky, děs a hrůza, byl jsem na výslechu na OOP Karlovy Vary, ale zde také podstav policistů a další co byli v hlídce na fil. festivalu, neviděl jsem nadšení .Je pravdou, že v civilu to není žádný med, jsem zvyklý dělat, za určitý tařif bez příplatků. Dá se k tomu připojit tzv výsluhový příspěvek, jsem na tom finančně lépe, než bych byl na OoP Česká Lípa na bývalé funkci. Jenomže c 25 letech na ulici jste opotřebovaní, zdraví již tolik neslouží, věk již problém 44 let. V civilní práci to lidé nemají lehké, ale společnost si musí uvědomit, že policista, hasič, bachař je potřeba, měl by se slušně v přímém výkonu / na ulici / slušně zaplatit.Nový zákon je diskriminující pro řadové a legálněje okrádá za poctivě vykonanou práci. Kdyby nebyla výsluha třeba po 20 ti letech, nenajdete práci v civilu, tak je sebevražda jít sloužit pro společnost, dělat policistu.Je to specifická práce, je třeba. Stát je vykradený a šetřit na řadových policistech a dalších je nesmysl, výši renty bych dal ccc 15000,-Kč, aby to lidi nedráždilo, až půjdou plukovníci na rentu, je jim to přáno. Je dosti lidí, co přejí policistovi slušný život, když dělá svoji práci profesionálně , ale ať není legálně okrádán. Ten kapitalismus není nic dobrého pro řadového občana, ale při fungující justici by se zabránilo rozkrádání státu, a byly by peníze na vše, i na platy státních úředníků. Pro ty co slouží, přeji hodně zdraví, štěstí, dejte na sebe v práci pozor, sloužil jsem cc 25 let, vím o čem mluvím, jsem v civilu, mám čistou hlavu, bez šikany, nebýt paskvilu, sloužil bych dál, věřím v lepší zítřky bývalý kolega z České Lípy.

Vždyť stačí přirovnat nástupní plat u ARMÁDY ČR a u POLICIE ČR. Jediné co novým zákonem vytvořili je zvýšení platů manažérům a tím i "navýšení" průměrného platu! Prostě bič na lidi venku ve všech směrech.

Pro bývalého kolegu por. Marka Ladislava. Myslím si, že ti nikdo nebránil, aby jsi si udělal vysokou školu a stal se taky plukovníkem. Taky si myslím, že jsi nemusel sloužit 25 let na ulici a mohl jsi ukázat své kvality a dostat se výše. Na komunisty se už vymlouvat nemůžeš, tak to bude asi nejspíš tvá neschopnost dostat se výše. A za co jsi dostal ve starém zákoně poručíka , když jsi byl řadový policista? Zaráži mě jedna věc. Na jedné straně přeješ bývalým kolegům štěstí, ale větší renty než 15 000 korun už jim nepřeješ, aby to údajně lidi nedráždilo?! Nejsem si vůbec vědom toho, jako ty, že nový sl. zákon legálně okrádá policisty a je pro řadové policisty diskriminující . Ty někoho znáš , kdo podal na policii pro toto trestní oznámení? Já ne. Ale znám mnoho kolegů, kterým už byl zvednut základní plat. A pokud vím, tak ještě bude, jak slíbil MV. A nevšiml jsem si , že by někdo z těchto měl chuť jít demonstrovat, nebo dokonce odejít do C. Píšeš, že jsi přečetl za tři týdny příspěvky a je to děs a hrůza? Moc s tebou nesouhlasím, protože taky rád čtu na uvedené téma. Ale pokud chci brát diskusní příspěvky vážně, tak je nemůžu číst zde. Ale čtu je hlavně na intranetu a v návrzích v reformě policie od lidí, kteří to myslí s policii vážně a neberu vážně příspěvky od lidí, kteří znají policii když platí pokuty, nebo když počítají mříže na PC. A ne od lidí co zde píši pod různými smyšlenými nicky nebo jmény a svými články chtějí vědomě poškodit, zesměšnit policii ČR před ostatními daňovými poplatníky, kteří neví o čem je vůbec řeč. A pokud už jsi na druhé straně v civilu, kde jsi podle diskusního příspěvku spokojen, tak si to užij.

Jsi v civilu a máš čistou hlavu tak už se nes... do policie. Stát je vyktsadený a poslanci a další si zvyšují příplatekl na bydlení a jiné prebendy ta proč lidé nekřičí, proč za ty roky jen 15.000,- Už toho nech a užívej si civil

Žasnu, jak je možné v našem právním státě, v PČR, že do dnešního dne, t.j. 10.7.2007, nebyla vyřízena moje stížnost proti rozhodnutí o platovém výměru k 1.1.2007, kterým mi byl snížen plat řádově o tisíce výrazným snížením osobního ohodnocení. Rozhodnout nadřízení dokázali bleskurychle, i o navýšení platového tarifu sobě. Kde je objektivita, kde je dodržení platných předpisů ze strany nadřízených? Jak je možné, že si nadřízený dovolí sobě nechat přidat osobní a podřízenému, kterého hodnotil velmi dobře, ho odebere nebo výrazně sníží. A pak ani neodpoví na stížnost. Asi je ale třeba všechno nechat vyhnít, aby ti co si přidali mohli příští rok odejít s nemorálně zíkanou rentou na úkor svých podřízených, kdy mnozí z nich z těchto důvodů raději již odešli do civilu. Nač vymýšlet změnu kriterií pro přijetí nových policistů, když staží aby management dodržoval to co sami od nás požadují, konkrétně chování dle etického kodexu, bez výjimek. Pak by nikdo do civilu neodcházel! To ale nezajíma jak vidno ani pol. prezidenta ani ministra.

Když už tak žasneš, tak nám sděl , kde jsi si na polici stěžoval a co ti kdo odepsal? Pochybuji, že můžeš prokázat své tvrzení, že ti nadřízený snížil plat. Tak tady nelži. Od nového roku jsi byl ustanoven na funkci, ale nebyl jsi převeden! A pokud vím, tak ti byl zvýšen základní plat! Tak co to tady předvádíš. A opravdu nevím, jestli jsi tak hloupej , ale jak můžeš trvdit, že tvůj nadřízený odejde s nemorálně získanou rentou na úkor svých podřízených ? Ty opravdu nevíš , že ty peníze na renty nejsou peníze ca máš na plat? Takže pokud něco nevíš, tak blbě nemluv a nezesměšňuj sebe i policii. A holt pokud závidíš za výsluhové nároky tvého nadřízeného, tak si je ty nádhero odsluž ! To je to samý jako by jsi někomu záviděl za důchod a myslel by jsi si, že je to na tvůj úkor. Vy mladí by jste sakra chtěli všechno a i hned a zadarmo! Tak si to taky musíš odpracovat ty komediante !

Nesloužím sice moc dlouho, ale divím se, že vrchnost z presídia nezareaguje,pokud se tady stále lže?????????? Co si ti poldové navymýšlejí! To je ale naňba!

Jedině hromadné výpovědi jim otevřou oči.

Pokud si tady chceš plácat svoje myšlenky, ta si alespoň vymysli nějaké své jméno a neotírej se o mě. Já jako ty nesmýšlím. Jinak nevím kdo tady lže. Já mám do současné doby navíc 4.000 korun oproti minulé stejné době a to díky 2 oprávněným odměnám ( které jsem měl minulý rok také ), ale na rozdíl oproti minulému roku mám k běžným přesčasovým hodinám oddělaných přirozeně nestíháním zpracování nápadu a práce na spisech, také dalších " volně plánovaných zelených hodin a do současné doby ve výši 120, takže jsem zdarma oddělal jistě nějakých 15.000,- čístého a tímto jsem tedy oproti minulému roku v propadu, protože tohle vykořisťování v novodobé historii PČR po roce 1989 neznám. Takže takhlen to je ty chytráku.