Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Ivan policii vymaže z mapy a budou to tady dělat soukromé agentury.

Ahoj kolegové. Tak nějak tyhle vaše stránky průběžně sleduju a občas se dovídám zajímavý věci. Nálada u PČR je pod psa a já osobně konstatuju, že Langerovo pilíře, jablka a hrušky už pociťuju i já jako strážník MP. Výsledkem Langerovo aktivit je totiž to, že na místním OO PČR je děsnej podstav a kolik hlídek slouží noční a víkendy v okresním městě tu raději nebudu psát. Výsledkem je, že operační důstojník PČR několikrát za noc žádá o výjezd a zákrok MP, protože prostě nemá hlídku. V našem městě jsme si vždycky pomáhali a vycházímě spolu dobře a vždycky jsme si pomohli, když nebyla volná hlídka. Ale OO PČR u nás nemá v poslední době volnou hlídku skoro pořád. A to vím, že se kolegové z OO nikde nezašívají, ale fakt prostě "nejsou lidi". Tak nevím, kam to velký Ivan vede. Tuhle personální a "akceschopnostní" krizi u PČR nepamatuju a to sloužím u MP přes deset let.
Tak vám všem přeju pevný nervy, protože vím, že je potřebujete.

nepropadej panice, bude hůř

Počkej až všichni utečou pak nastoupí 30 letí plukovníci z policejního prezidia a budou dělat svátky, noční zadarmo.

My máme díky podstavu na jiných odděleních služby za další dvě menší oddělení. K tomu nám omezili limity na PHM, takže máme směšných cca 40 km na 12 hod. směnu. Sakra. To přece už musí někde zkolabovat, nebo né? Pan ministr to nevidí. To my na ulici víme, jakej je to med sloužit za další díky nekompetentní práci managementu a ještě za to brát méně peněz. No nic. Mám to za pár a vrátím se asi opět k MP.

Nevíte někdo proč má policista v kanceláří stejné riziko jako policista ve 4TT v přímém výkonu?
Jeden z důvodů proč mladí utíkají.

Protože to tak někdo nastavil.

Prosím tě, než tady něco napíšeš tak věci nazývej pravými jmény. Já i my kolegové u nás na oddělení jsme jako ty řadový poldové, ale díky velkému NTČ a NPŘ většinu pracovní doby strávíme v té tvé zmiňované kanceláři a tím pádem jsme ty kancelářský. Každý z nás a je jedno jestli je územák nebo zpracovatel jezdí na výjezdy a zákroky a pak si to musí zpracovat.

Zdravím všechny přítomné jsem u sboru 13 let a oproti loňskému roku jsem klesnul s platem o 3.000 ,- kč když mám čtyřčlennou rodinu a paltím hypotéku kterou jsem bral za minulých platových podmínek je to pecka pod pás, narovinu zvažuji také odchod ale je pravdou, že v civilním sektoru neí práce zvlášť na severní Moravě, rozhodující by bylo kdybi mi někdo dal návod na výpočet renty od které bych se odpíchnul jestli je tady někdo kdo po 13 letech odešel nebo má nějaké informace prosím ozvěte na můj email kalimero15@seznam.cz, děkuji

Takových policistů jako jsi ty jsou u PČR stovky a tisíce všichni přemýšlejí úplně stejně-jedinou věcí která odchody policistů ovlivvňuje je typ regionu a jaký je sortiment a možnost pracovního uplatnění se zde nachází.

Jdi k ochrance, tam jim teď dal šéf navíc 10 000 Kč.

"kdybi"

počítej kolem 6000.-, odešel jsem před 2roky a měl jsem cca 12let, důvod Schengen a hlavně včasný návrat k práci, kterou jsem se živil před vstupem k PČR. Zlatý léta jsou už dávno pryč a to bylo kolem roku 1998 a počítej s tím, že jsou všude kreténi, ale s rentou a odchodným za zády se tomu chechtáš. Jeden poznatek , PČR mě naučila mít tvrdé lokty a to v C je klad k nezaplacení a žiji z toho dost slušně. Je pravda, že se s těma (dal jsem jim přezdívku a dámy prominou) "čůrákama" začínáme soudit ohledně valorizace příspěvku za službu. A to jsem myslel, že budeme mít klid. Holt život je boj a chránit právo občanů, když už dávno u nás neexistuje právní stát - ???????

Je pravda, že do dvou let jim od této firmy uteče mnoho lidí a to zejména nás v produktivním věku, kdy máme odslouženo kolem 10 let. V roce 1999 budu mít čistých 12 let + ZVS. Popravdě mám obavu, zda mám čekat tři roky ve strachu, zda se dočkám 15 let. Tři roky je dlouhá doba a může se stát spoustu věcí - nemoc, průser .... Práce mě baví a jsem čerstvě na SKPV a vím, že se mi bude stýskat. Za dobu co sloužím, je policie nyní v největších sračkách. Lidi nejsou a nebudou. To co přichází z policejních škol je z poloviny tragedie, a to se chytají příjmat lidi, který nezvládnou fyzický a je mi jasné, že dle potřeby snížej i to ostatní, pokud to bude únosné. No co si budeme říkat, ono to bylo stejné i dříve, když nebyly lidi, jenom se o tom nemluvilo. Do armády se cpou miliardy a já musím na SKPV jezdit v orezlé Felicii, a to ještě když se na mě dostane řada. Je to ostuda. Celých deset let poslouchám stejné kecy, že to bude lepší, abych vydržel. Panu ministrovi se to kecá. Když něco selže, tak se to svede na minulé vlády a hotovo. Pane ministře, slíbil jste, že do dvou let zde bude moderní a fungující policejní sbor, tak jsem zvědavý, kde za dva roky budu. Asi to bude ten civil a zřejmě nebudu sám. Jestli se pletu, tak se vám osobně omluvím.

Jdi hned, měl-li jsi loni větší průměr, jdi k 31.12.2007 máš-li jej lepší letos.

nejvýhodnější je k 30.11., stačí počítat

Tady to lepší asi už nebude nový zákon to ukázal všem policistům v přímém výkonu a čekat na reformu by bylo šílenstvím.

Však to taky podávám.

Náborová akce NAJDI HLUPÁKA právě začíná, už mají dveře otevřené kdejaká individua a ženy všech ras.

Mě už to nezajímá asi jsem totálně po novém roce vyhořel a připravuju žádost.

Stanovisko Výkonného výboru NOS PČR k plánované akci UBS - 11. 07. 2007
Stanovisko Výkonného výboru NOS PČR k demonstraci UBS

Výkonný výbor NOS PČR projednal dne 11. 07. 2007 dopis prozatímního předsedy UBS Miloše Plechatého ze dne 03. 07. 2007, týkající se uspořádání demonstrace příslušníků bezpečnostních sborů v září 2007 na Staroměstském náměstí v Praze (materiál je připojen níže).

Výkonný výbor nesouhlasí s ultimativním postupem nejen vůči zaměstnavateli, ale i vůči dalším odborovým svazům bezpečnostních sborů.

V měsíci květnu 2007 Unie bezpečnostních sborů požadovala, aby do doby než bude zákon změněn „se služba přesčas řešila tzv. podplánováním těchto přesčasových hodin v rámci služební pohotovosti. To by v praxi znamenalo, že každá hodina služby přesčas by byla konána v době služební pohotovosti. Tím by byla splněna podmínka nároku na služební příjem či náhradní volno za práci přesčas, jak je uvedeno v § 126 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb.“. Uvedený postup by však byl v rozporu s ustanovením § 62 zákona, podle něhož „Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v důležitém zájmu služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas.“ Služební funkcionář, který by nařídil služební pohotovost jen pro účely proplacení případné služby přesčas i v případě, kdy věděl, že služba přesčas bude skutečně vykonána, by se dopustil protiprávního jednání. Vytvoření závazného pokynu není tedy po právní stránce možné.

Další požadavek UBS zněl: „Výkon služby přesčas by měl být využíván pouze v opodstatnělém zájmu služby a dále, v souladu se zákonem o krizovém řízení č. 240/2000 Sb. ve znění pozdějších změn, řádně odůvodněn, aby nedocházelo pouze k neúčelnému čerpání finančních prostředků“.

Z porady policejního prezidenta ze dne 17. 05. 2007 vzešel na základě jednání s NOS PČR trvalý úkol pro služební funkcionáře policie č. 45/K, jehož text zní: „Případné plánování služby přesčas je nutno vždy řádně odůvodnit důležitým zájmem služby, vyhlášením krizového stavu nebo ve výjimečných případech veřejným zájmem, tak jak předpokládá § 54 zákona o služebním poměru“. Nelze si nepovšimnout, že požadavek UBS tak byl beze zbytku splněn. Plnění a dodržování tohoto trvalého úkolu je jistě polem působnosti pro odborový svaz, který se rozhodně nezbavuje práva jednat s vedením Policie České republiky a Ministerstva vnitra. Ukončení jednání není krokem vpřed, ale zbavení se výsad, daných odborovým svazům zákonem.

K obecnému požadavku UBS zrušit ustanovení o nezaplacených 150 hodinách služby přesčas, je nutno konstatovat, že v současné době je Poslanecké sněmovně předložen k projednání návrh na novelizaci zákona č. 361/2003 Sb. právě v oblasti 150 přesčasových hodin. Vyjma toho je v závěrech porady vedení Ministerstva vnitra a odborových svazů ze dne 30. 04. 2007 přislíbeno vytvoření expertní komise pro komplexní novelizaci zákona, jejímiž členy budou i zástupci odborových svazů. Pokud o to samozřejmě budou mít zájem. Nelze tedy říci, že se nic nemění.

Z uvedených důvodů nepovažujeme demonstraci za přijatelnou a nebudeme se na ní podílet. Zejména za situace, kdy jsme byli postaveni před hotovou věc bez možnosti spolurozhodování o takovéto akci.

Nadále chceme a budeme jednat o všech problémech, které se týkají nejen aplikace zákona č. 361/2003 Sb. Proto žádáme členy NOS PČR, ale i ostatní policisty, aby využívali poměrně širokých možností, zakotvených v ustanoveních §§ 197 – 200 zákona č. 361/2003 Sb. a cestou svých základních organizací a odborových orgánů upozorňovali na případy špatné aplikace zákona nebo i na jiné problémy. Konkrétní údaje a případy jsou cenným argumentem pro další vyjednávání.

S tímto stanoviskem byl seznámen i druhý adresát dopisu, předseda Odborového svazu hasičů JUDr. Vladimír Mühlfeit .

V Praze dne 11. července 2007

Za Výkonný výbor NOS PČR: JUDr. Milan Štěpánek, předseda, v. r.

Konečně někdo normální.

Spíš to je jen oddalování a ukolébávání policistů před hromadnými odchody.

Spíš to je jen oddalování a ukolébávání policistů před hromadnými odchody.

To je pravda, máš jedničku. Ti nahoře cítí, že na ně nebude dole za chvilku mít kdo dělat, tak ty dole hezkýma řečičkama blbnou. Toť celé.

Mám takový obavy, aby než ta Vaše slavná organizace něcodojedná, nebylo pozdě, takže podle Vás je v současné době vše OK a žádný propady platů nejsou, nebo je to podle Vás v pořádku

Přesně tak "BACHAŘ" řekl jsi to správně, nejvíce to odskákali všichni co dělají v nepřetržitém režimu a klukům kteří staví a kontrolují kamiony a osobáky ve dne a v noci na dálnicích (Celníci) dají 2 platové třídy a to jim ještě plošně sebrali 500 Kč na rizikovém příplatku a odůvodnili to tím,že ta práce kterou vykonávají není tak riziková jak si před tím mysleli. Takže na dálnicích se asi nic přes den a už vůbec né v noci nemůže stát---vždyť nehodovost a bezohlednost na našich silnicích přeci není!!!!
Samozřejmě mluvím i za ostatní složky-- kde je situace podobná. každopádně na Staromák také dorazím. mějte se

http://zpravy.atlas.cz/ekonomika/125898-nezamestnanost-v-cervnu- klesla-na-6-3-pct.aspx

A oni nám co máme nárok na rentu,ještě sníží platy,když dnes už není problém najít solidně placené místo :-) Mají co chtěli! Není nad "manažéry" u PČR

Když opravdu není co řešit a končíš, tak dej pak vědět, kde jsi si vyděl alespoň tolik, jak u tý špatný policie. Budeme čekat.

pa pa

Taky to balím, manažéři mohou nastoupit a splnit si svůj sen o nočních, svátcích zadarmo.

Chlapče jestli jsi tak slabý v kramflekách a nevyděláš si v obyčejné dělnické profesi, spolu s malou rentou (10 - 15 000 Kč), víc než máš na nešéfovským místě u policie, tak jdi do háječku. Anebo postaru "vrať se do hrobu".

Nač ironické poznámky typu YA, každý se musí rozhodnout, zda mu nebude někde líp. U Policie ČR jsou místa, kde je to čekání do důchodu a jsou místa a těch je většina na těch běžných zatížených odděleních, která všechno poctivě vyžerou co se týká plnění od A do Z včetně současných 150 hodiny, že ? , kdy naproti tomu se někde jen napíše a je to, že ?, takže já se nikomu nedivím, když toho má někde již dost a rozhodne se odejít - netřeba za to kritizovat. Současný stav u Policie ČR není žádný med a optimistické nálady ještě před 3-4 lety jsou ne na nule, ale někde hluboko v mínusu krom vyvolených. Prostě s policajtama se už nějaký ten rok slušně zametá a co je horší, že je to právě čím dál horší a ne lepší.

Takže se opravdu odchodům nedivím a je to věc rozhodnutí a z přetrhání doslova pupeční šnůry s tímhle povoláním, které se každému zažere pod kůži a odchod snadný není.

Přečetl jsem si za 3 týdny příspěvky, děs a hrůza, byl jsem na výslechu na OOP Karlovy Vary, ale zde také podstav policistů a další co byli v hlídce na fil. festivalu, neviděl jsem nadšení .Je pravdou, že v civilu to není žádný med, jsem zvyklý dělat, za určitý tařif bez příplatků. Dá se k tomu připojit tzv výsluhový příspěvek, jsem na tom finančně lépe, než bych byl na OoP Česká Lípa na bývalé funkci. Jenomže c 25 letech na ulici jste opotřebovaní, zdraví již tolik neslouží, věk již problém 44 let. V civilní práci to lidé nemají lehké, ale společnost si musí uvědomit, že policista, hasič, bachař je potřeba, měl by se slušně v přímém výkonu / na ulici / slušně zaplatit.Nový zákon je diskriminující pro řadové a legálněje okrádá za poctivě vykonanou práci. Kdyby nebyla výsluha třeba po 20 ti letech, nenajdete práci v civilu, tak je sebevražda jít sloužit pro společnost, dělat policistu.Je to specifická práce, je třeba. Stát je vykradený a šetřit na řadových policistech a dalších je nesmysl, výši renty bych dal ccc 15000,-Kč, aby to lidi nedráždilo, až půjdou plukovníci na rentu, je jim to přáno. Je dosti lidí, co přejí policistovi slušný život, když dělá svoji práci profesionálně , ale ať není legálně okrádán. Ten kapitalismus není nic dobrého pro řadového občana, ale při fungující justici by se zabránilo rozkrádání státu, a byly by peníze na vše, i na platy státních úředníků. Pro ty co slouží, přeji hodně zdraví, štěstí, dejte na sebe v práci pozor, sloužil jsem cc 25 let, vím o čem mluvím, jsem v civilu, mám čistou hlavu, bez šikany, nebýt paskvilu, sloužil bych dál, věřím v lepší zítřky bývalý kolega z České Lípy.

Vždyť stačí přirovnat nástupní plat u ARMÁDY ČR a u POLICIE ČR. Jediné co novým zákonem vytvořili je zvýšení platů manažérům a tím i "navýšení" průměrného platu! Prostě bič na lidi venku ve všech směrech.

Pro bývalého kolegu por. Marka Ladislava. Myslím si, že ti nikdo nebránil, aby jsi si udělal vysokou školu a stal se taky plukovníkem. Taky si myslím, že jsi nemusel sloužit 25 let na ulici a mohl jsi ukázat své kvality a dostat se výše. Na komunisty se už vymlouvat nemůžeš, tak to bude asi nejspíš tvá neschopnost dostat se výše. A za co jsi dostal ve starém zákoně poručíka , když jsi byl řadový policista? Zaráži mě jedna věc. Na jedné straně přeješ bývalým kolegům štěstí, ale větší renty než 15 000 korun už jim nepřeješ, aby to údajně lidi nedráždilo?! Nejsem si vůbec vědom toho, jako ty, že nový sl. zákon legálně okrádá policisty a je pro řadové policisty diskriminující . Ty někoho znáš , kdo podal na policii pro toto trestní oznámení? Já ne. Ale znám mnoho kolegů, kterým už byl zvednut základní plat. A pokud vím, tak ještě bude, jak slíbil MV. A nevšiml jsem si , že by někdo z těchto měl chuť jít demonstrovat, nebo dokonce odejít do C. Píšeš, že jsi přečetl za tři týdny příspěvky a je to děs a hrůza? Moc s tebou nesouhlasím, protože taky rád čtu na uvedené téma. Ale pokud chci brát diskusní příspěvky vážně, tak je nemůžu číst zde. Ale čtu je hlavně na intranetu a v návrzích v reformě policie od lidí, kteří to myslí s policii vážně a neberu vážně příspěvky od lidí, kteří znají policii když platí pokuty, nebo když počítají mříže na PC. A ne od lidí co zde píši pod různými smyšlenými nicky nebo jmény a svými články chtějí vědomě poškodit, zesměšnit policii ČR před ostatními daňovými poplatníky, kteří neví o čem je vůbec řeč. A pokud už jsi na druhé straně v civilu, kde jsi podle diskusního příspěvku spokojen, tak si to užij.

Jsi v civilu a máš čistou hlavu tak už se nes... do policie. Stát je vyktsadený a poslanci a další si zvyšují příplatekl na bydlení a jiné prebendy ta proč lidé nekřičí, proč za ty roky jen 15.000,- Už toho nech a užívej si civil

Žasnu, jak je možné v našem právním státě, v PČR, že do dnešního dne, t.j. 10.7.2007, nebyla vyřízena moje stížnost proti rozhodnutí o platovém výměru k 1.1.2007, kterým mi byl snížen plat řádově o tisíce výrazným snížením osobního ohodnocení. Rozhodnout nadřízení dokázali bleskurychle, i o navýšení platového tarifu sobě. Kde je objektivita, kde je dodržení platných předpisů ze strany nadřízených? Jak je možné, že si nadřízený dovolí sobě nechat přidat osobní a podřízenému, kterého hodnotil velmi dobře, ho odebere nebo výrazně sníží. A pak ani neodpoví na stížnost. Asi je ale třeba všechno nechat vyhnít, aby ti co si přidali mohli příští rok odejít s nemorálně zíkanou rentou na úkor svých podřízených, kdy mnozí z nich z těchto důvodů raději již odešli do civilu. Nač vymýšlet změnu kriterií pro přijetí nových policistů, když staží aby management dodržoval to co sami od nás požadují, konkrétně chování dle etického kodexu, bez výjimek. Pak by nikdo do civilu neodcházel! To ale nezajíma jak vidno ani pol. prezidenta ani ministra.

Když už tak žasneš, tak nám sděl , kde jsi si na polici stěžoval a co ti kdo odepsal? Pochybuji, že můžeš prokázat své tvrzení, že ti nadřízený snížil plat. Tak tady nelži. Od nového roku jsi byl ustanoven na funkci, ale nebyl jsi převeden! A pokud vím, tak ti byl zvýšen základní plat! Tak co to tady předvádíš. A opravdu nevím, jestli jsi tak hloupej , ale jak můžeš trvdit, že tvůj nadřízený odejde s nemorálně získanou rentou na úkor svých podřízených ? Ty opravdu nevíš , že ty peníze na renty nejsou peníze ca máš na plat? Takže pokud něco nevíš, tak blbě nemluv a nezesměšňuj sebe i policii. A holt pokud závidíš za výsluhové nároky tvého nadřízeného, tak si je ty nádhero odsluž ! To je to samý jako by jsi někomu záviděl za důchod a myslel by jsi si, že je to na tvůj úkor. Vy mladí by jste sakra chtěli všechno a i hned a zadarmo! Tak si to taky musíš odpracovat ty komediante !

Nesloužím sice moc dlouho, ale divím se, že vrchnost z presídia nezareaguje,pokud se tady stále lže?????????? Co si ti poldové navymýšlejí! To je ale naňba!

Jedině hromadné výpovědi jim otevřou oči.

Pokud si tady chceš plácat svoje myšlenky, ta si alespoň vymysli nějaké své jméno a neotírej se o mě. Já jako ty nesmýšlím. Jinak nevím kdo tady lže. Já mám do současné doby navíc 4.000 korun oproti minulé stejné době a to díky 2 oprávněným odměnám ( které jsem měl minulý rok také ), ale na rozdíl oproti minulému roku mám k běžným přesčasovým hodinám oddělaných přirozeně nestíháním zpracování nápadu a práce na spisech, také dalších " volně plánovaných zelených hodin a do současné doby ve výši 120, takže jsem zdarma oddělal jistě nějakých 15.000,- čístého a tímto jsem tedy oproti minulému roku v propadu, protože tohle vykořisťování v novodobé historii PČR po roce 1989 neznám. Takže takhlen to je ty chytráku.