Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Pane ministře,
jsem ráda, že se budete zabývat image pilicie.

Bohužel jsme se naše rodiny dostali do soudní pře s vaším příslušníkem ohledně přístupu na naší chatu. Váš příslušník si koupil pozemek na chatu nad naším pozemkem a znemožňuje nám přístup na naše pozemeky.Když potřeboval pro stavební úřad od nás povolení/mimochodem už měl hrubou stavbu/ tak byl jak mílius a jen co jsme mu vše podepsali tak obrátil a zakazuje nám přístup k chatám.Tento přístup je od roku 1956 a naše rodina se bohužel s novým majitelem /vašim příslušníkem/ nedohodla o užívání cesty.Byli jsme nucení požádat soud o věc. břemeno na užívání cesty,nemáme bohužel jinou přístupovou cestu na naše chaty než přes pozemek vašeho příslušníka.Ale proč vlastně Vám o tomto píši. Jsme z jeho chování tost nešťastný, protože při každě návštěvě chaty my a naši příbuzní a návštěvy jsou častovány arogantním jednáním a zastrašováním, že se prý žaloba nedostane ani k soudu ,a že nemáme šanci a že se o to postará a jiné vyhrůžky to na imege policie nepřidá. !Podle starousedlíků za ním stojí prý místní mafie!!!
Tento člověk je labilní a nemá u policie podle našeho názoru co dělat. Všechno jsme chtěli vyřešit v klidu a obě rodiny jsme se s ním chtěli dohodnou o tom,že oni naopak můžou chodit přes naše pozemky k řece.A ještě za námi nepřišel,že bude upravovat terén a když jsme přijeli na jaře na chatu tak jsme měli nasypaný 180 cm val zeminy až do půli oken.
Nedodržel ani cm od hranice pozemku a když jsem za ním šla jak si to teda představuje tak řekl,že ho to nezajímá a že mu to tak vyšlo. Za týden tam byly vysázené stromky a ted mám v chatě tmu. Toto arogantní jednání se neslučuje s jeho postavením u policie/zástupce pol.služebny/. Jeho jistota,že soud prohrajeme jestli se to tam dostane mě zaráží, ale i našeho pravního zástupce, který byl na místě a souhlasil s námi,že vám mám napsat tento dopis.Pane ministře děkuji Vám že jste si tento dopis přečetl /snad/ a že mě alespoň odpovíte na tento problém chování příslušníka policie. Jest-li se tím budete chtít zabývat tak Vám napiši kdo to je, abyste mohl toto prošetřit.

Vaši občané Vám děkují

Proboha, proč píšete Langerovi? Policisté jsou taky jen lidi, někteří dobří, jiní špatní, a jako ve všech ostatních profesích se mezi nimi najsou i hajzlové. A těch bude přibývat, to mi věřte, protože za současných podmínek se k policii kvalitní lidé zrovna nehrnou, nemá jim co nabídnout...
Doporučuju vše nechat opravdu na těch soudech a neplakat na špatným hrobě! A pokud opravdu věříte, že Vám pan ministr pomůže, napište mu do sekce Volné, tady jste v sekci Diskuse, sem pan ministr nechodí, příspěvky nečte a neodpovídá! Zde diskutují účastníci mezi sebou.

Musím souhlasit s kolegou, že pana ministra obyčejní policisté a lidi nezajímají. Ve vašem případě Vám doporučuji pana rádoby kolegu ve funkci natočit na kameru jak Vám vyhrožuje a podat na něho trestní oznámení na Okresním státním zastupitelství.

Malinký dotaz. Jak Vám máme věřit, že to tak je a jen nešpiníte policisty (obecně, jak jen obecně jste to napsala). Nešpiňte zde policisty a jestli jen část je pravdou, tak se obraťte na správná místa (soud, inspekce) a nebalamuťte nás obecnou špínou ve Vašem anonymním podání. Míru zdar.

A ještě. Dle toho jak líčíte Vašeho právního zástupce (opravdu?) tak jej ihned vymněnte za pravého a placeného a nebudete muset takhle trapnit!

Vzhledem k tomu, že Váš problém není možné vyřešit nejsnažším způsobem se sousedem dohodou musíte zvolit jiný způsob. Je-li to tak, jak uvádíte, jste nepochybně v právu ve smyslu § 127 Obč. zákoníku. Soused se podle tohoto ustanovení musí zdržet jednání, které by nad přiměřenou míru obtěžovalo či omezovalo sousedy. Podstatné je posouzení, že jde o omezování nad přiměřenou míru. To jak stavba byla či nebyla povolena je rovněž ne nepodstatné. V každém případě je potřeba vše zdokumentovat a obrátit se se stížností na Obecní úřad, který by měl zajistit nápravu, pak se v případě neúspěchu budete muset domáhat svého práva soudní cestou. Rovněž Vám doporučuji bez otálení osobně navštívit spádové okresní státní zastupitelství a zde podat trestní oznámení na Vašeho souseda, potažmo policistu. Zda státní zástupce věc postoupí Inspekci MV je pro Vás vedlejší, hlavní bude, že vše posoudí a rozhodne odobrník k tomu příslušný. Rovněž Vám doporučuji změnu právníka.

Vážená dámo, asi jste si trochu spletla dobu. Doba, kdy se chodilo práskat na policajty jejich ministrovi či na stranickou organizaci, je naštěstí již pryč. Zkuste řádnou cestu, t. j. cestu občansko-právního řízení, pokud by v dané věci mohl být spatřován nějaký trestný čin, obraťte se na příslušné státní zastupitelství. Ale takovýto dopis na tuto diskusi určitě nepatří, zvláště pak v okamžiku, kdy toto diskusní fórum ministr stejně nečte, i když si to zřejmě nechává monitorovat. Jinak ve způsobu zveřejnění vašeho dopisu také spatřuji nějakou provokaci, i když mi není jasné, co tímto veřejným dopisem sledujete.

Tak co, pane ministře?
ministr vnitra Ivan Langer, tak i jeho opoziční kolega František Bublan.


Důvodem k odchodům ze sboru není jen "generační špunt", o kterém hovoří ministr vnitra Langer, ale též výrazný pokles platů především u složek působících v přímém výkonu. Tak v diskusi argumentoval stínový ministr Bublan. Za letošní rok odešlo ze služby asi 2700 lidí - podle Ivana Langera se trend odchodů v září už zastavil.

Zákon zrušil příplatky za práci o svátcích, víkendech a za noční služby a nařizuje policistům odpracovat 150 přesčasových hodin zdarma. Na druhou stranu jim však prodlužuje dovolenou, zkracuje týdenní pracovní dobu a měl jim plošně zvýšit základní platy.

Policii v současné době chybí 3300 policistů a to především v terénu - tuto skutečnost kritizují i hejtmani z různých krajů. Šéf resortu však tento pokles nevidí dramaticky a obhajuje odchody jako potřebnou generační výměnu. A jak také dodal, po Novém roce se dají očekávat další výpovědi.
Poslední fází generační výměny má být podle plánu ministerstva a vedení policie přijetí nových policistů - v nejbližších týdnech by měla být spuštěna další vlna náborové kampaně. K náboru jsou motivováni i stávající policisté - za za přivedení nového příslušníka k Policii ČR získají odměnu 3 až 5 tisíc korun.

Ministr vnitra v televizní debatě představil také informační brožuru vydanou v nákladu 1000 ks, kde dle vlastních slov "skládá účty". František Bublan vydání této publikace obratem kritizoval jako spíše fotografickou prezentaci vnitra. Bublan považuje publikaci za zbytečnou - Ivana Langera označil spíše za ministra reklamy než vnitra. Langer se však hájí, že politický marketing by měl být standardní součástí výkonu politických funkcí.





Text: Jiří Vítek



Publikováno: 11. 09. 2007



Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován. Příspěvky však mohou být smazány, pokud budou vulgární, xenofobní, rasistické či budou v rozporu s právním řádem ČR.


jméno
heslo



noname: Povinná četba dnes na iHned:
Když odchází víc lidí, než chcete
Mezi zdravou obměnou týmu a patologickou fluktuací ve firmě je rozdíl. Šéf by měl zpozornět, když přesahuje patnáct procent nebo když odcházejí špičkoví lidé.
HN KARIÉRA, kariéra

Pokud v nepřítomnosti šéfa rozesílají zaměstnanci své životopisy na jiná místa, už v tu chvíli pracují s menším nasazením. Neztotožňují se s dlouhodobějšími cíli firmy, pracují napůl nebo dělají jen to nejnutnější. Vysoká fluktuace může být důsledkem špatné práce manažera s lidmi. Ale také to tak být nemusí.

Přínosy obměny lidí

Fluktuace má také svá pozitiva. "Každý příchod nového zaměstnance znamená pro společnost jedinečnou šanci získat další úhel pohledu. Příchozí konfrontují své zkušenosti s novým prostředím a procesy," říká personální ředitelka společnosti SodexhoPass Ellen Hunusová.

Určitá obměna týmu je přirozená, patří k životaschopné společnosti. Po nějaké době může i vynikající zaměstnanec cítit, že dal své práci maximum a nemá se profesně kam posunout. Pak je jeho přijetí nové výzvy na místě. Takové změny zamíchají v podniku mírně kartami, ale nadřízení by s nimi měli počítat.

Šéfové by měli zvážit, koho opravdu nutně potřebují. A rozlišovat, zda je opouštějí řadoví pracovníci, které je možné zaškolit za několik dnů či týdnů, nebo špičkoví odborníci, za které nenajdou snadno náhradu. Tady se vyplatí pátrat po příčinách fluktuace.

"K tomu slouží výstupní pohovory," říká Tomáš Kopecký, ředitel firmy FranklinCovey. Podle něj jsou lidé při odchodu, zvláště pokud se k němu rozhodli dobrovolně, otevřenější. "Jestliže více zaměstnanců udává stejný důvod k odchodu, mělo by to firmu přinejmenším varovat a přimět k zamyšlení nad stávajícími procesy a způsoby řízení," doporučuje Eva Kopecká, personální manažerka společnosti CA v Česku. Za pozornost také stojí období, ve kterém k opuštění firmy dochází.

V některých případech je dobré odchodu zaměstnance zabránit. Je ale nutné znát hranici, za kterou se firmě již nevyplatí jít, protože by úsilí bylo marné nebo udržení pracovníka příliš drahé.

Čechům záleží na vztazích

Českým pracovníkům záleží na pracovních vztazích. Výzkumy ukázaly, že i když nejsou dostatečně ohodnoceni, ale pracují v příjemné atmosféře, tolik neodcházejí. V opačném případě to však podle závěrů personalistek Ivany Říhové a Pavly Staňkové ze společnosti Deloitte neplatí. Podle nich se v Česku míra fluktuace pohybuje okolo 15 procent, což představuje přijatelnou míru odchodů.

Šéfovi pomůže personalista

Fluktuace může mít mnoho důvodů a vedení firmy ji může dobře posoudit jen v kontextu všech souvislostí na trhu práce. Zde by šéfům měli pomoci personalisté, kteří se v něm musí dobře orientovat. "Manažer je však zodpovědný za svůj tým a personalista není policista, který by jej měl hlídat, aby mu podřízení neodcházeli," říká Ivana Říhová ze společnosti Deloitte. Podle průzkumů této společnosti jsou nejčastějšími důvody fluktuace omezený prostor pro postup v kariéře, nízké možnosti osobního rozvoje, nevyváženost pracovního a osobního života, nevhodný styl vedení i nedostatečné ohodnocení pracovníků.

Jak si udržet zaměstnance

Fluktuace se stává problémem ve chvíli, kdy náklady spojené s výměnou zaměstnanců jsou vyšší než přínosy plynoucí z nových pracovníků. Vždy jde o komplexní záležitost a situaci je nutné posuzovat individuálně v rámci každé firmy.

Loajalita podřízených se dá zvyšovat mnoha způsoby. Žádný však není úspěšný sám o sobě. Velký vliv má také působení konkurence na trhu práce. Většina firem využívá takzvaných tvrdých stimulů. Kromě výše mezd soutěží podniky mezi sebou v udělování nejrůznějších benefitů. Většina těchto věcí však působí krátkodobě a zaměstnanci si na ně rychle zvyknou.

Klíčové je i působení takzvaných měkkých stimulů. "To vyžaduje individuální přístup ze strany vedení, vytvoření kvalitních programů pro růst, rozvoj firemní kultury a kultivaci příjemného pracovního prostředí," shrnuje Eva Kopecká.

Podle ní by se měly tvrdé a měkké stimuly vzájemně doplňovat, šéf nemůže nahrazovat jeden druhým. Jen tak mohou pomoci vybudovat dlouhodobě dobré vztahy mezi společností a pracovníkem.
Autor/ři: Hana Kejhová
20:24:32 18. 09. 2007

Jak to, že na Slovensku to jde, zadarmo se neslouží, příplatky jsou nepaušální - dle skutečně odsloužených hodin nočních, sobot, nedělí svátků, tedy jistě spravedlivější systém než v Čechách.


§ 98
Príplatok za výkon štátnej služby nad základný čas služby v týždni

(1) Ak policajt vykonáva štátnu službu nad základný čas služby v
týždni, patrí mu za každú hodinu takej služby príplatok, ktorý tvorí
príslušná časť služobného platu priznaného v čase výkonu štátnej
služby nad základný čas služby v týždni zvýšený o 20 %, a ak ide o deň
služobného pokoja, zvýšený o 50 %.

(2) Príplatok za výkon štátnej služby nad základný čas služby v
týždni podľa odseku 1 nepatrí v prípade, ak sa policajt s nadriadeným
dohodli na poskytnutí náhradného voľna. Náhradné voľno je nadriadený
povinný poskytnúť najneskôr do 60 dní od skončenia tejto služby.

(3) Ak sa štátna služba nad základný čas služby v týždni
vykonáva v noci, v sobotu, v nedeľu alebo vo sviatok, patria policajtovi
aj príplatky podľa § 99 až 101. Tieto príplatky mu patria aj vtedy, ak sa
mu za výkon štátnej služby nad základný čas služby v týždni poskytlo
náhradné voľno.

§ 99
Príplatok za štátnu službu v noci
Za hodinu štátnej služby v noci patrí policajtovi príplatok v sume
25 % z príslušnej časti služobného platu.

§ 100
Príplatok za štátnu službu v sobotu a v nedeľu
Za hodinu štátnej služby v sobotu a v nedeľu patrí policajtovi
príplatok v sume 30 % z príslušnej časti služobného platu.

§ 101
Príplatok za štátnu službu vo sviatok
Za hodinu štátnej služby vo sviatok patrí policajtovi príplatok v
sume príslušnej časti služobného platu.

Škoda slov, předposraní, ovce, žampióni, tupé h....a, mezci, šašci, hlupáci, tlučhuby, to jsme všichni my, kteří jsme na demonstraci nebyli pánové, tak je to s námi, jsme pohřbeni zaživa v těchto dnech a v dnech budoucích nám to budou dávat hlasitě najevo, jak už to někde probíhá...

Je to tak, pánové. Jak chcete bránit práva moje, když neumíte bránit práva vaše? Těm odvážným se omlouvám, vy ostatní - nemám slov.

Alena: koho myslíš tím ostatní? Jestli ty, kteří u piva hulákali, jak pojedou, nebo všechny policajty ?

for Kája - No, já to chápu tak, že ty, kteří ač nespokojeni - (nespojovat prosím s těmi 6-ti % o kterých stále papouškuje jeden tlučhuba) - prostě nepřišli. Mimochodem jsem jeden z nich a nemám z toho dobrý pocit :-(

Přesně. Je jich spousta, co měli plnou hubu keců a nakonec nepřišli. Já jsem na demonstraci také nebyl, ale to proto, že jsem v práci celkem v pohodě :-)

TU DEMONSTRACI JE TŘEBA NAPLÁNOVAT DO BRUSELU.

Policie České republiky
Správa východočeského kraje
Hradec Králové

K rukám ředitele správy Police ČR



ROZVÁZÁNÍ SLUŹEBNÍHO POMĚRU DOHODOU




Žádám tímto o rozvázání mého služebního poměru v termínu daném zákonem . K tomuto kroku jsem se rozhodl z důvodu účinnosti nového služebního zákona. Dle mého názoru je tento zákon diskriminující v otázkách finanční kde následně na toto navazují další problémy nastávající v mém osobním životě.Za současného vedení Policie nechci již sloužit, jelikož se podmínky pro výkon služby zhoršily a jedná se s obyčejným policistou jako s kusem hadru bez nároku na řádnou mzdu za odvedenou práci- viz noční soboty neděle svátky.
Děkuji za propuštění ze služebního poměru co v nejbližší době

Super.Do konce měsíce to přidám ke své žádosti a doplním ještě o degradaci.

Taky dobrý, ještě do dopíši k té mé žádosti. Čau

Pa, pa , tak se nezdržujte, Nikoho to moc nezajímá. Čím spíše vyvrhelové jako vy odejdou tak tím bude lépe. Neděkujeme ......

Tak nevím jestli jsi se pomátl teď, nebo je to u tebe dlouhodbým vývojem. Jen to napiš a uvidíš co se bude dít - vyhodí tě bez náležitostí za porušení služebního zákona a znevažování policie.

Jací vyvrhelové ? To jsou ti co nemají rádi nespravedlnost a zametání s lidským duchem ?

Policie České republiky
Správa východočeského kraje
Hradec Králové

K rukám ředitele správy Police ČR



ROZVÁZÁNÍ SLUŹEBNÍHO POMĚRU DOHODOU




Žádám tímto o rozvázání mého pracovního poměru v termínu daném zákonem . K tomuto kroku jsem se rozhodl z důvodu účinnosti nového služebního zákona. Dle mého názoru je tento zákon diskriminující v otázkách finanční kde následně na toto navazují další problémy nastávající v mém osobním životě.Za současného vedení Policie nechci již sloužit, jelikož se podmínky pro výkon služby zhoršily a jedná se s obyčejným policistou jako s kusem hadru bez nároku na řádnou mzdu za odvedenou práci- viz noční soboty neděle svátky.
Děkuji za propuštění ze služebního poměru co v nejbližší době

Kurva chlapi, furt tady nadáváte na Langera a vůbec si ho nevážíte, ale on je to vlastně diamant. Styďte se!
viz. závěr rozhovoru na
http://www.lidovky.cz/tohle-je-firma-0f1-/ln_rozhovory.asp?c=A07 0916_164119_ln_rozhovory_svo

Nasoupil jsem k Policii ČR v roce 1991. Když jsem po 15 letch a po předchozích zkušenostech zjistil. že nesloužím občanům tohoto státu, ale sloužím prto vládu a jejich statistiky, když se z objasněných přestupků vyráběly objasněné tr. činy a z neznámých tr. činů se vyráběly neznámé přestupky, tak jsem se rozhnodl, že od Policie ČR odejdu a že už se nbudu podílet na tom klamání občanů ČR.
Ejhle! V lednu 2007 začali služební funkcioníři bezpečnostního sboru se mnou vést řízení a dokonce mne tímto řízením poškodili na mých právech, ačkoliv se zákon 361/2003 Sb. na mne nevztahuje a nikdy jsem podle tohoto zákona ndebyl ve služebním poměru.
Tak jen seďte na prdeli a čekejte až vám nasertou na hlavičku.
Na výsluhové příspěvky rovněž zapomeňte, ty vám zmrdi rozhodnutím zruší.

demonstrace=komedie a pan I.Langer ten se bavil na tenise s píčkem v ruce, hoši nikoho ale opravdu nikoho ta vaše komedie nezajímala, přestat fňukat a makat makat makat,

SOUHLAS!

děcka, už stačilo, najděte si zase jiný fórum

Na vysvětlenou toho nic nedělání :

V civilu ( fyzicky pracující ) jsem nebyl pracovně tak vytížený, jako u té nemakačenkové Policie ČR, ale težko to vysvětlit pitomcům, co o tom nic neví, ale asi si myslí že ví.

Třeba mít zkušenost, pak přijde vystřízlivení. Chytřejší to pochopí, pitomci nikoliv.