Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Myslím, že by odcházelo mnohem více lidí, vše je závislé na zaměstnanosti v regionu, pracovních příležitostech v daných lokalitách a především úlohou v rodině.
Policie již dávno nemá co nabídnout a čím motivovat mladé nastupující policisty.

V pořádku, každý má právo a možnost odejít, je to věc každého. Současná situace je více než na ručník.

Pro fňukny:
20 let u PČR (SKPV a OOP - vedoucí). Myslím, že vím o čem mluvím. S tím materiálem se ale fakt nedalo pracovat a jak tak čtu, tak pořád nedá. Proto Civil. Nyní jsem v pohodě.

a teď si myslíš, že nám spadne brada... Když už nadáváš na ten materiál, určitě máš v paměti všechno, co jsi pro něj udělal, jaké jsi jim jako vedoucí vytvořil podmínky, jak jsi schopné motivoval, že? Tak se předveď. Pokud si v současné době myslíš (už jako civil), že zákon 361/2003Sb.a úprk od sboru včetně pochybných náborových akcí ten materiál zlepší, tak jsi naivní a napadáš tu ostatní, kteří chtějí fungující firmu. Jinak bylo na čase, abys odešel a je vás málo, těch funkcionářů jsou mraky a na ulici nikdo....

Udělal dobře, že odešel, asi to stálo za hovno na rozdíl od tvé předvedené "práce".

a ty víš, jakou já odvedl a odvádím práci? Víš prd, tak se vrať tam, odkud jsi přišel. Kecat o tom, že je někdo uplakánek, když upozorňuje na věci, které nejsou v pořádku mi normální nepřijde. Taky tu o něm neříkám, že byl neschopný vedoucí a srab, když raději vzal roha a odešel do civilu. Přesně tohle totiž "páni" vedoucí dělají, urážejí a podceňují své podřízené. To jim jde dobře a pak se diví, že musí kontrolovat i to, jak se kdo vyspal. Na nic víc, než řešení prkotin stejně nemají a myslí si, jací jsou nadlidi, když jsou na funkci....

Pro civila,
Je opravdu dobre, ze takovi vedouci jako si byl ty odchazi. Uzijte si krasne vysluhy chlapci. Skoda jen ze vas z tech funkci neodchazi zas tak moc. Proc? Me by se taky libilo za tu praci brat dneska pres 40 cistyho. Nezapomen, ze my civilove nejsme a do prace nadrizenych vidime. Zastavam nazor Poldy33, takovy servis jaky poskytuje PCR v EU nenajdete. Mimochodem vite o tom, ze jsme jediny stat EU, kde nesjou priplatky za nocni, svatky atd. no a samozrejme prescasy? Civile, co ted delas ty? Vysluhu ti typuju kolem 12 mesicne, tak to ti staci nekde drepet u soukrome bezpecnostni a delat jim operacniho. Nerikej ze po 20 letech si se vratil delat automechanika, nebo co jsi vyucenej?

Čekal jsem i horší útoky, nějak měknete hoši.

tak tomu říkám reakce...na víc nemáš?

To víš, že na víc mám. Ředitel firmy s 50-lidmi. 60 hrubého není moc, ale prémie 100% jsem zatím měl vždy. Oktávka 4x4 i pro osobní potřebu mi stačí, zas tolik toho nenajezdím. Notesa jsem nechal klukovi, protože kdo by se s ním tahal sem a tam, když všechno přeneseš na flešce a PC mám doma i na chalupě. Hoši klidně si tam hnijte dál. Lituji jen toho, že jsem neodešel dřív.

materialista, ty ses na funkci k ostatním hodil, na víc jsi opravdu neměl....

Až tě nějaký Ivan, Rumun, Bulhar, nakrmí košickým teploměrem, pouze s povzdechem řeknu zase jeden mrtvej, ale bohatej. čekám na tebe v mém městě, v mém rajonu.

Až když vás člověk popíchne, tak ukážete co jste vlastně zač...

civilista je zřejmě erudovaný psychologi, že po pár řádcích zjistí, kdo je co zač.....:-)))))) hodně štěstí v civilu a přestaň se navážet do poldů, ty jsi jím nikdy nebyl, nemáš srdce poldy, sbohem...

To víš, civile, tady je to samej virtuální hrdina. A některý z nich už se i přestali v noci pochcávat - dokážou si už říct na nočník.

Takže až tady bude výše uvedený systém o čemž pochybuji, protože ti nahoře mají tu byrokracii tak zalezlou pod kůží, že takový systém by již nebylo schopni " naladit ", tak hurá snižme stavy na standart v jiných zemích, kde nemají ten český systém.

3,8 policisty v přímém povaze výkonu služby na 1 policistu v nepřímé povaze výkonu služby je trochu přepych, nemyslíš civile.

ža na něj reaguješ, kecá do věcí, kterým nerozumí a chytrý je jak včela. Pročpak si to nejde vyzkoušet, aby mu trklo, že v této firmě to nefunguje jak má a desítky let se jen slibuje....

Ještě jednou pro Civila
Víš proč je u nás více poldů jak jinde kromě velké administrativy se v ČR také hrozně krade a bourá oproti EU. V počtu krádeží v prodejnách na počet obyvatel jsme v Evropě 1 a počtu dopravních nehod na počet obyvatel jsme na 6 místě. Takže tady neplácej, že policajti v ČR nic nedělají, protože takový servis jaký PČR poskytuje oznamovatelům, státním i nestátním institucím nikde ve světě nedělají

tak jsem zjistil že platový propad je i po navýšení osobního skoro 21 tis/ proti minulému roku. Jsem zvědav jak se ktomu postavite až Vám zašlu podklady z mzdovky.

Podklady k platovému propadu také předej mediím. Nebudeš sám, je třeba dokázat, že je někdo lhář. Komunista, nebo pseudodemokrat, každý jenom sliboval, nebo slibuje. První z výše uvedených kolektivizoval a znárodňovalt, druhý ten zase šel po penězích, hodnostech a době započítávané pro výsluhový příspěvek, odebráním započítávané mateřské a základní voj služby, ve skutečnosti kradli oba dva.

Já teda nechápu,o čem je tady řeč. Přece když se mně to u nějaké firmy nelíbí,tak jdu jinam.

Drahý možná kolego.
1)Každý holt jinam jít nemůže. Jestlipak víč proč asi. No přeci proto, že jiná práce není a co si budem povídat, to co jsme uměli, tak jsme již po letech služby u PČR zapoměli. A to se pak práce těžko hledá.
2)Někdo odejít nechce, protože tuto práci bere jako poslání a chce pro tuto prohnilou společnost něco udělat "zbavit ji vředů" jak to řekl jeden politik.
3)Další má odslouženo již tolik let, že si říká do důchodu už to nějak vydržím, třeba "i s bodákem v prdeli" jak se říká u AČR.
Přeji všem pěkný večer a zvláště pak našemu Ne ministrovi policie našemu drahému MUDr.JUDr.Mgr.I. L.

Člověk, který není schopen začít dělat jinou práci a naučit se kvůli tomu něco nového je lempl. A nevím proč bychom si takové měli platit.

To také děláme. Jen jsem zvědav, co budete dělat vy, až za posledním z nás zaklapnou dveře.

Jen se neboj, ještě dost jich tam po vašich odchodech zůstane. Na ten výkon co PČR předvádí je to až kam. Vzpomínám si na brekot jednotných zemědělských družstev a jejich soudruhů předsedů po roce 89. A jak je to nyní? Zůstali u toho jen ti schopní a je jich desetina. A jde to. Takže i když dalších 5000 ufňukánků odejde, stále ještě zbyte víc policajtů, než je evropský průměr.

Civile máte pravdu. Zůstane jich dost. Budete mít plné kanceláře, ulice bude skoro prázdná.

Civile vůbec nevíš o čem plkáš. Ve finále ten ufňukánek budeš ty, až se ti něco stane a bude čekat třeba den dva než někdo přijede... Srovnávat počty jinde a u nás nejde, mj. protože jinde nemaj takovou administrativu jako tady, takže klíííííd.

Tady se podívej, jaký je například rozdíl u policie Nizozemí versus ČR. Jde o to, že já ze 100 % doby " vyseděné " v kanceláři, vysedím 70 % doby příjímáním trestních oznámení nebo jiných oznámení s neznámým pachatelem a nyní koukni, jak to dělají v Nizozemí. Nesrovnatelně jinak. Moc dobře vědí, že systém stylem všechno sepisovat a dělat každému zapisovatelku znamená " uvařit lidi v kancelářích ". Dopadli by stejně jako u nás, kdyby měli všechno sepisovat počínaje pitomými odcizenými registračními značkami.

---------------------------------------------------------------- -- Jak to dělají v Holandsku?

Zkušenosti a informace ze zahraničí jsou to, k čemu mají tuzemští policisté stále poměrně obtížný přístup. Přitom právě v zahraničí je možné zjistit, jak je možné policejní práci dělat jinak.

Community policing za hranicemi, aneb zajímavé postřehy ze služební cesty českých policistů v Holandsku.

S obrazem holandské policie, s jakým se autor seznámil během své zahraniční návštěvy, lze konstatovat, že bezpečnostní, sociální, a právní systém v Holandsku poskytuje policistům jistoty a společenskou ochranu (odpověď na případnou čtenářovou odpověď lze nalézt v následujících řádcích). Holandská policie preferuje bezpečnost v ulicích, veřejný pořádek a kontroluje systematický jeho dodržování, mohli bychom říci jako i v ČR. Nutno však poukázat na detaily, které však diferencují srovnání. Například uveďme na několika příkladech:

- Plánovaní služeb. „Základní policejní útvar“ funguje skutečně jako úřad, má úřední hodiny od pondělí do pátku jen v denní době, a mimo tyto stanovené úřední hodiny zajišťuje jen výkon hlídkové a dozorčí služby. V ulicích města (konkr. Tillburg – v době návštěvy) hlídkoví policisté obvodního oddělení zpravidla slouží každodenně denní služby, noční slouží jen čtyři noci v týdnu, od čtvrtku do neděle, v rámci prevence před případnými výtržnostmi páchanými cizinci, jenž vyhledávají víkendovou zábavu ve městě, a tímto zvyšují potencionální bezpečnostní riziko. Mimo obvodní oddělení funguje ve městě regionální policejní výjezdová základna s názvem 112 - viz. obr. 2, jenž zajišťuje naléhavé hlášení v podobě oznámení občana, zajišťuje pult centralizované ochrany, zadržení pachatele aj. V Holandsku dále slouží i policejní útvar s působnosti po celém Holandsku.

- Přijetí oznámení. Zajímavosti je, že holandská policie trestné činy, u kterých není od prvopočátku známá totožnost pachatele, pouze evidují a nikterak ho již nešetří (pravidlo neplatí pro závažné trestné činy). Občan na obvodním oddělení sepíše pod dohledem recepční pracovnice policie (školené občanské pracovnice - viz. obr. 3) dvoustránkový formulář pro pojišťovnu a po přidělení čísla jednacího spisu, odchází občan s formulářem na pojišťovnu uplatňovat škodu. Když budeme doslova citovat holandského policistu: „pokud občan hlásí krádež a nemá podezření na konkrétní osobu, policie nemusí do případu vstupovat, vždyť se jedná o právní vztah mezi občanem a pojišťovnou! Policie Vstupuje na do procesu až při uplatňování práva proti pachateli, je-li znám“.

Také se zúčastnil části noční služby se dvěmi policistkami, které kupodivu tvořily jedinou dvoučlennou pěší hlídku obvodního oddělení ve městě Tillburg (přítomnost českých hostů byla pouze pozorovatelská, bez vlivu na počet členů a složení hlídky). Mladé policistky povinně vybavené balistickými vestami, vyrazily do ulic města. Na uniformě měly oblečeny reflexní policejní vesty, aby byly v nočních hodinách zřetelně vidět pod kamerami městského bezpečnostního systému pracovníky městského dispečinku, se kterými byly na rádiovém spojení. Hlídka směřovala nejprve napříč městem na městský dispečink a následně do první diskotékové restaurace. V České republice nebývá zvykem, že by jedinou noční dvoučlennou pěší hlídku tvořily ženy, autor proto očekával možný konflikt v prostorách diskotéky, kde byla díky pokročilé noční hodině bujará zábava, a omladina evidentně pod vlivem alkoholických nápojů již nebyla příliš zdrženlivá. Policejní hlídka pozdravila u vchodu dva muže – vyhazovače a s úsměvem vklouzla dovnitř. Nutno uznat, že z přítomných hostů si nikdo nedovolil být vůči hlídce jakkoliv uštěpačný. Odpověď na nabízející se dotaz, byla z úst policistek jednoduchá. Legislativa a důslednost policistů v Holandsku bezpochyby chrání postavení policisty natolik, že pokud by dle slov policistek, někdo z přítomných v sále diskotéky byť vztýčil proti policistkám prostředníček, nebo by došlo k verbálnímu útoku na policistu, jedná se podle tamní legislativy o závažný trestný čin (přeloženo překladatelkou – o zločin). Policistky by v tomto případě přivolali kolegy z již zmíněného oddílu 112, v tomto případě by tito přijeli zamřížovaným automobilem - viz. obr. 6, a označené osoby zadrží a převezou na služebnu 112 vč. jejich umístění do krátkodobé cely. Pachatelé zůstanou v cele až do následujícího pracovního dne, kdy na místně příslušném obvodním oddělení začínají úřední hodiny, a kde budou prováděny s pachateli další procesní úkony pracovníky kriminální služby ve spolupráci se státním zastupitelstvím.


- Pracovní podmínky, služby a základní vybavení. Policisté pořádkové služby jsou do služby standardně vybaveni balistickými vestami, které jsou upraveny pro nošení pod služební košili – viz. obr. 7. Kromě balistické vesty mají policisté k dispozici na opasku další donucovací prostředky – pistoli, pouta, kasr, obušek a halogenovou tužkovou svítilnu, kterou policista krátkodobě oslepí osobu, proti které zakročuje. Ve vozidle pak policisté mají další donucovací prostředky typu brokovnice, dlouhých obušků a štítů. Ke komunikaci používá policista radiostanici a dále služební mobilní telefon. Služební vozidla mají instalovaný GPS s navigací, lustrační počítačový systém, automobilní radiostanici. Dodávkové vozidla navíc disponují přepravním zamřížovaným prostorem pro zadržené osoby – viz. obr. 8. Co se týče stavebních úprav uvnitř policejní budovy, pracoviště dozorčího útvaru je odděleno od recepce s výhledem na čekárnu a recepční prostor. Malá výslechová místnost je diskrétního charakteru, vybavena potřebnými pracovními prostředky. Policisté používají k sepsání úředních záznamu a dalších hlášení společné místnosti s množstvím počítačových jednotek, přičemž si policista vybere počítač, který je v daný moment zrovna volný – viz. obr. 9. Speciální místnost je určena i pro předávání potřebných informací policistům před službou, při kterém velitel směny sdělí ústně a za doprovodu prezentace zpracované v PowerPointu základní úkoly hlídce a ukáže fotky osob, po kterých policie pátrá. Nutno podotknout, že všechny místnosti na policejním oddělení jsou klimatizovány. Dalším standardem policejních oddělení, je místnost pro odpočinek policistů, v této místnosti je jídelní koutek, kuchyňka s kávovarem a automatem s nealkoholickými chlazenými nápoji, samozřejmostí je výběr sáčkových polévek a čajů různých příchutí – samozřejmě zdarma a dle libosti. Dále je zde k nalezení kulečníkový stůl, čalouněné židle a zeleň – viz. obr. 10. Dalším pozitivním prvkem je služba pro vlastní policisty v podobě čistírny uniforem. Policista po službě vloží svou použitou uniformu do igelitu s vlastní značkou a pověší na určené místo – viz. obr. 11. Pracovník čistírny ji vyzvedne a uniformu vyčistí. Tato služba je hrazena zaměstnavatelem.


Obr. 9: Společná místnost pro policisty, kde lze psát záznamy a jiné administrativní úkony.
Obr. 10: Jídelní a odpočinkový prostor na obvodním oddělení
Obr. 11: Čisté uniformy policistů připravené k vyzvednutí před službou.

výňatek z článku autora: pplk. Ing. Martin Hrinko, Ph.D. ( z www.policista.cz)



Text vyšel v tištěné podobě v časopise Policista č. 5/2007 a náš server jej převzal s laskavým svolením autora.




Pozn. 1 – Community policing je způsob policejní práce založený na spolupráci mezi policií, samosprávou a občany. Vychází ze znalosti prostředí, ve kterém se policista pohybuje, a z otevřené komunikace mezi všemi těmito skupinami. Zatímco předmětem zájmu tradičních policejních strategií je protiprávní chování a jejich administrace, předmětem zájmu community policing je následkům takového chování a možným škodám spíše předejít. Community policing nenahrazuje standardní policejní postupy, ale doplňuje je a usnadňuje.







Publikováno: 14. 10. 2007


Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravo

Takže až tady bude výše uvedený systém o čemž pochybuji, protože ti nahoře mají tu byrokracii tak zalezlou pod kůží, že takový systém by již nebylo schopni " naladit ", tak hurá snižme stavy na standart v jiných zemích, kde nemají ten český systém.

Pro Civila
Víš proč je u nás více poldů jak jinde kromě velké administrativy se v ČR také hrozně krade a bourá oproti EU. V počtu krádeží v prodejnách na počet obyvatel jsme v Evropě 1 a počtu dopravních nehod na počet obyvatel jsme na 6 místě. Takže tady neplácej, že policajti v ČR nic nedělají, protože takový servis jaký PČR poskytuje oznamovatelům, státním i nestátním institucím nikde ve světě nedělají.

Pro civila.
Promiň mi ten výraz civile, nemohu říct nic jiného než" CIVILE TY JSI ALE HŇUP".

Jak tak na to tak koukám, tak MV, Mgr. MUDr. Ivanek by měl navrhnout modrému ptáčku, maskáčům a kališníkům platby u PČR a MP jak ve zdravotnictví. Oznámení 3O,-Kč, výjezd 5O,-Kč, po 00.01 platba 90,-Kč , potvrzení pro pojišťovnu 1OO,-Kč,oznámení a následné prověření ptákoviny 1000,-Kč. Potom co by to prošlo tak stravenky v hodnotě 1OO,-Kč,doplatek 2O,-Kč, plné vystrojákya hlavně benzín.

Stravenkami to bohužel začíná, ono jít do restaurace s 30Kč stravenkou je poměrně ostuda pro lidi z této branže. Nepravidelná strava je u policie přece víc než známá a mnoho lidí skončí s vředy a dalšími nemocemi.

Bando jedna, jíst by se vám zachtělo. Utahovat opasky si budete ! Já nad vámi budu práskat bičem za slaďounkého cvrlikání modrého ptactva.

S pozdravem
vládnoucí třída.

abys nechytl jednu po čuni...

Hmmmm, tak na to všechno tak smutně koukám a zjistil, že je u Policie totální bída a lepší to opravdu už asi ani nebude.

Lidičky, co blbnete, chcete, aby se nám všichni vysmáli? Když se podívám na posledních -x- příspěvků, vypadá to, že největším a nejpalčivějším problémem u PČR je hodnota stravenek. Děláte tu ze sebe pěkné ubulené idioty!

Jestli jste to ještě nepostřehl, i polda na ulici mívá hlad a nemá zájem o žaludeční vředy.
30,- kaček dnes stačí na 4 housky a 20 dkg levného salámu.
Myslíte, že je to plnohodnotná strava na 12 směnu?

Největším a nejpalčivějším problémem u PČR je všechno. Ministrem Langerem počínaje a stravenkami konče.

Leckde nemají ani ty za 30,- a ani závodní jídelnu. Hádejte, jestli jsou o hladu nebo se postarají jinak. Tohle je jak pláč nesamostatných dětí, které co nedostanou naservírované až pod nos, to nemají. Jasně, je to nepříjemné, ale není to zásadní problém u PČR. Zatímco podle četnosti příspěvků na téma stravenky, jejich hodnota a výše doplatku to vypadá na pravý opak.

Že se divíš, tohle fórum je HLAVNĚ o brečení...