Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/vlasimska-kauza-se-dosta la-na-stranky-celostatnich-novin-133/

Na služebních stránkách s nabídkou služebních pracovních míst jsem nalezl 9500 volných tabulek na místa v služební hodnosti. Kolik nás tedy chybí, když se uvádí něco kolem 5000 tis. ? Nerozumím ... asi jsem skutečně hloupý polda :-(.

Musím souhlasit s Petrou Lhotákovou a na 100 procent ji věřím, jelikož to co popisuje, je přesně chování i našich nadřízených a přesně tímto způsobem se k nám naši nadřízení chovají, než aby byl potrestán někdo z šéfů tak následuje vyhrožování, když to nepomůže, udělá se z policisty lempl, tento se z policisty stává velice rychle v Těchto případech, řekl bych mávnutím kouzelní hůlky , policista je donucen odejít a naši vedoucí prasata dále chrochtají u svých bezedných žlabů, chce se mi blít, ale pánové ruku na srdce spousty vás budete remcat o tom, že je to ženská, která u PČR při nočních sl. nemá venku co dělat ale na druhou stranu, je hodně málo kolegů, kteří takto otevřeně mluví o chování našich nadřízených a kdyby ten hrdina chlap, její kolega řekl jak to bylo a potvrdil verzi Lhotákové, nebyla v tom sama a věc by mohla nabrat jiné obrátky .... Držím pěsti a opravdu smekám klobouk ... To se jenom tak nevidí....A ještě jedno na každou sviňi se už voda vaří ......

Opravdu děkuji za komplimenty! Nejsem na to vážně zvyklá právě z toho důvodu, že jsem "jen" ženská, ať mám výsledky nebo ne. Bohužel mají stále vale chlapi, ač jsou to někdy třasořitky, šampóni a do zákroku je nedostaneš, ani za nic. A je jich u policie dost, že, hošové ? :-)
Jinak k mému kolegovi. Necuknul a nepřešel na druhou stranu barikády, jen se bál redaktorů, nejsou-li nastrčení druhou stranou a neudělají z nás tuplovaná jelita. Já ale vím, že tímto riskováním a medializováním celé záležitosti, se vůbec něco děje. Bez toho by nebylo vůbec nic.
Na celé věci mne ale nejvíc mrzí to, že jdu proti kolegům, kteří byli, tedy do té doby byli, mými kamárády. Dokud neukázali svou pravou lživou tvář. Možná v tom ženskou nezapřu, ale právě to zamrzí.
Veškeré city jdou ale stranou a na rovinu přiznávám, že s nimi budu mít stejné slitování, jako měli a mají oni se mnou.

o rádobykamarádech mi můžeš vyprávět :-( souhlasím s tím, že to bolí nejvíc, když se k tobě otočí zády lidé, kterým jsi věřil a proto věřím jen sám sobě :-) drž se a nenech se zlomit.

Jsem zvědav jak své tvrzení budete dokazuvat?Kolika svědeckými výpověďmi bude podložené.

hlavně by mě zajímalo, jak zjišťovalo OKS případně IMV skutečný stav, když ani nevyslechlo strany. To je zarážející a zřejmě oni nedělali svou práci pořádně.... Lékaské zprávy na stole jistě má a parťáka taky. To, ž jste slušně zametli s důkazy z kamer, je zarážející ješt víc. Ale tyto vaše praktiky jsou dost známé. Vždy, když máte problémy (a je jedno, kde v zemi se co stane), během minut jsou audio i videozáznamy smazané a hlásí se porucha. Jen tak dál pánové, tlačíte to k tomu, že už každý druhý polda má při jednání s nadřízeným zapnutý v kapse diktafon. Jestli si myslíte, že si tím pomůžete, tak jste na omylu. END

Více takových Lhotákových a policie to může zabalit, fňukat a stěžovat si to umí každý, viděl někdo v jiné profesi něco podobného ? Žaluje sestra na doktora, mládý lékař na primáře ? Vždy si vše vyříkají doma, ale policajti ....

4 již civil
Víš proč se to všechno "propírá" na veřejnosti?Protože vyříkat si to mezi čtyřma očima znamená problém zametený pod koberec s následnou šikanou. Taky to znamená, že trpělivost lidí u policie dosáhla pověstné kapky, přetékající pohár hořkosti. A ještě to znamená, že všichni ostatní zaměstnanci můžou přitlačit i jinak na pilu. přísl. BS však nikolivěk.

Já když jdu z odpolední domů, tak jdu taky sám a nebojím se. Jestli se bojíte chodit v noci každej sám, tak nevím, co tam děláte, ale vždyť vy vlastně nic neděláte. Takže je jedno, jestli se budete zašívat v jednom nebo ve dvou.

Když jsem prolítl ty tvoje 2 a kus řádku, plně chápu, proč chodíš z odpolední SÁM...! A bát se ani dál nemusíš vzhledem k tomu, že se ti každý asi obloukem vyhýbá. Jinak řečeno, běž si vylívat svůj pajšl jinam. Tady nejsi vítán!!

Přečti si, milý Franto Flinto, příspěvek "nechápače" ještě jednou a snad pochopíš, že o strachu chodit o nočních sám nepsal.
Může Ti být taktéž jedno, zda-li se budeme zašívat jednom nebo ve dvou, ovšem do doby, než nás budeš Ty, nebo Tobě podobní, potřebovat, protože právě tu Tvojí drzou hubu zrovna někdo jen tak z recese nabil......všechno je jednou poprvé, neboj :-)

přesně typ člověka, který by i po tomto "příspěvku" jako první řval na neschopnost celé policie při zmršeném zákroku jednočlennou hlídkou. A je jedno, jestli by byla zmršená z taktického, nebo jiného hlediska. Jeden člověk na místě činu zvládne desetinu toho, co musí zajistit, než když jsou na místě 2. To jsou ovšem pro Vás věci neznámé, takže si dál hudrujte při Vaší nevědomosti na adresu PČR....

Jdete sám z odpolední a věřím že se vás nikdo nevšimne protože na sobě nemáte uniformu PČR. V naší demokratické zemi se stalo oblíbeným zvykem navážet se právě nejvíce do policistů v uniformách. Zejména v Praze jsou stovky možná tisíce snobáků kteří žijí z úspor svých papínků,na každém prstu mají 10 právníků v čele s panem Sokolem a tak neustálé napadání policejních hlídek (ať už fyzicky nebo jen slovně) je pro ně jen adrenalin navíc. Oni moc dobře vědí že se jim nic nestane.Tak proč by poldovi jen tak nezačali nadávat do píp,píp,píp.Když vrazí policistovi poprvé facku a ví že mu to projde maximálně nějakejma 20-ti hodinama obecně prospěšných prací,které stejně nikdy neodmaká,je jasné že příště nezůstane jen u facky . A když se k němu přidají jeho kamarádi ,kteří zrovna budou odjíždět navátí z diskotéky papínkovým meďáčkem tak samotný policista toho moc nezvládne a může to být klidně i mistr v karate. Nehledě na to že ať udělá jakýkoliv zákrok,bude mít proti sobě svědectví jednoho nebo více civilistů a komu se asi tak bude věřit.Policistovi už dávno ne.Kolikrát i hlas jednoho civilisty vydá za dva hlasy policistů.A o to tu jde. Takovou práci za chvíli nebude dělat nikdo.Na to management policie ale nemyslí.V současné době je prioritní ,aby policisté byli vidět v ulicích,ale za jakou cenu ?? Dvojčlenná hlídka se rozdělí a každý polda bude v jiné ulici.Občan si řekne HLE těch policistů ale je,jsou tady a támhle,přitom jich bude pořád stejně.Samotný policista toho (zejména v noci ) nic nezmůže.Ale víte co to nemá smysl vám o tom vyprávět.Vezměte si uniformu a běžte si to prostě zkusit. V noci se postavte před nějakou noční pražskou diskotéku (např. Deminka,Kamikaze,Misch Masch atd..) a jsem zvědavej jestli se dožijete rána.A jestli budete mít i na druhý den chuť jít tam stát znovu. Kdo nezažil ,neví o čem mluví.Zkuste sám chodit temnýma uličkama a natrefte zrovna na zfetované hovado co se zrovna vloupává do vozidla. Vytáhnete bouchačku a budete si hrát na RAMBA ?? Když polda vytáhne bouchačku tak se nikdy nešetří to jestli mu šlo o život nebo ne,to nikoho nezajímá.Lidi zajímá jen to co napíše Blesk a odvysílá Nova a inspekce řeší jestli náhodou tou vytaženou zbraní nevznikla chudáčkovi zlodějíčkovi nějaká psychická újma. Já doufám a věřím tomu,že policisté dostanou (ZA SOUČASNÉ a NADCHÁZEJÍCÍ době) rozum a začnou si ve větším počtu hledat práci někde jinde,protože než ochrańovat někoho jako jste Vy,to raději budu míchat maltu.

Slyšel jsem že od 1.1.2008 budou z nedostatku lidí sloužit i v PRAZE (netuším jestli je tomu i někde jinde) jednočlenné policejní hlídky a to i přes celou noc. Přijde-li např. na noční službu 2 policisté,buďto bude každý celou noc šlapat svůj úsek sám až do rána a nebo v lepším případě bude jezdit v autě.Jestli je toto skutečně pravda,přijde to někomu normální ???Né že by dospělí policista nebyl schopen sám chodit někde v noci ,ale už ho chudáka vidím jak se sám žene např. na nějakou rvačku na diskotéce.A to je jen příklad.Až zastaví auto s nějakejma magorama co mu např. rozbijou jen tak hubu,protože bude sám,tak než ho tam někdo najde tak už bude třeba pozdě. A takto bych mohl pokračovat do nekonečna. Jsem zvědavej kolik kluků přežije bez vzteku byť jen jednu takovou službu a kolik se jich dobrovolně vydá na druhou. Hola Hola CIVIL volá.Děkuji pane Langere.

Ale to už tady bylo. Pamětníci jistě vzpomenou na počátek 80. let, kdy jednočlenná hlídka byla běžnou záležitostí. V roce 1985 pak byla zrušena řada obvodních a místních oddělení, takto získaní lidé byli převeleni na ostatní oddělení a bylo vystaráno, protože tím tehdejší menežment doplnil stavy. Dnešní menežment asi nalezl v archívech tehdejší rozkazy, pokyny atd. a tyto jen přepíše do modernější řeči.

4 jarda
... taky ale v těch letech měl policajt, byť byl sám RESPEKT.

Já se domnívám, že platy jsou daný zákonem. Nikdo nemůže přidat nebo ubrat, náš plat na rok 2008 se bude vypočítávat z průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2006. Takže jestliže průměrný plat v nepodnikatelské sféře za rok 2006 byl vyšší než za rok 2005, tak dostaneme přidáno, jestli ne, tak máme smolíka.

§ 115a
Vláda stanoví nařízením stupnici základních tarifů pro následující kalendářní rok, poprvé pro rok 2007. Při stanovení této stupnice může zvýšit procentní částku uvedenou v § 114 odst. 2.

Ředitel OŘ PČR si hlavu se služebním zákonem nedělá. Místo možných 60 procent osobního jak nabízí nový služební zákon, si stanovil s kruhem "svých blízských" maximální hranice osobního, a to podle zvyšujících tarifů.
:-(
To je dobrá motivace ...
Služební zákon si podle shora uvedeného příkladu
může takto nastavit jak kdo chce ...
Prostě cár papíru ...

Zaspal´s! Pořiď si aktuální znění zákona.

Text výzvy k občanské neposlušnosti
Celé znění a článek s diskusí k tomuto tématu je na této adrese: www.novinky.cz/clanek/128712-neplatte-poplatky-u-lekare-vyzyvaji -osobnosti.html Pod tento text se podepsali, mimo jiné, Bohuslav Sobotka, David Rath, Jiří Dientsbier, Jiří Dolejš, Milan Štěch, a mnoho dalších známých osobností. V komentáři pod tímto příspěvkem si dovolím převzít a změnit tento text pro potřeby příslušníků BS. Když můžou oni, proč nemůžeme my???
Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován. Příspěvky však mohou být smazány, pokud budou vulgární, xenofobní, rasistické či budou v rozporu s právním řádem ČR.
Nespokojený Policista: ............
Je to samozřejmě jenom recese, ale docela jsem se u toho pobavil, když jsem ten původní článek četl a převedl jsem si ho v myšlenkách pro potřeby naše. Samozřejmě, že bychom pro naši podporu nenašli asi žádnou významnou osobu, ale i tak mi to připadá přinejmenším legrační a musel jsem se, i za cenu negativních komentářů od Vás, s tímto zde svěřit. Prosím, NEKAMENUJTE mne, jen si dělám recesi! Pokud ADMIN s tímto článkem nesouhlasí a odbočuje od tématu těchto stránek, nechť ho smázne.
14:10:01 12. 12. 2007
Nespokojený Policista: Text výzvy k občanské neposlušnosti (příslušníci BS)
Počínaje 1. 1. 2007 byla v České republice zákonem č.361/2003 Sb. zavedena povinnost příslušníků BS odpracovat ZDARMA ročně 150 hodin. My, níže podepsaní, jsme přesvědčeni, že tento zákon je hanebný a protiústavní, neboť v Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, se říká v článku 28, že zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Vyzýváme proto příslušníky bezpečnostních sborů České republiky, aby až do konečného rozhodnutí Ústavního soudu ČR tyto hodiny ZDARMA odmítali sloužit
14:02:14 12. 12. 2007
Nespokojený Policista: Text výzvy k občanské neposlušnosti (původní)
Výzva k občanské neposlušnosti

Počínaje 1. 1. 2008 byla v České republice zákonem zavedena povinnost občanů-pacientů platit přímé platby za zdravotní péči. My, níže podepsaní, jsme přesvědčeni, že tento zákon je hanebný a protiústavní, neboť v Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, se říká, že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči. Vyzýváme proto občany České republiky, aby až do konečného rozhodnutí Ústavního soudu ČR tyto poplatky odmítali platit
13:55:23 12. 12. 2007

Pořád tady, prosím Vás, ještě nikdo neví jak dopadlo jednání vlády 12.12.2007 konkrétně bod 13.?

Připadá mi, že to záměrně tají, a že to schválili ve stejných číslech jako to bylo letos, čili bez navýšení, jinak by se už s tím náš stále usměvavý ministr dávno chválil. Nechci ještě malovat čerta na zeď, ale je velmi pravděpodobné, že REÁLNÉ mzdy (ne tarifní, ty pravděpodobně zůstanou na stejné výši) příslušníků BS v příštím roce poklesnou o více procent, než se čekalo, vzhledem k očekávané inflaci okolo 6%, čili povolání řadového policisty se propadne níže mezi sociální vrstvy někam na úroveň námezdního dělníka.

tabulky jsou stejné jako letos.

Prostě je to tragédie. když bezpečnostní sbor řídí p.Langer a fianance posvěcuje p. Kalousek. Asi bude za pár let problém potkat na ulici policistu.

Nestěžuj si. Když se ti to nelíbí, tak běž do hajzlu.V dnešní době práce u PČR stejně nemá žádný smysl. Něco nabereš a po 2 měsících to odložíš. Chytíš pašíka, děláš 3 prdele papíru a na konec z ho SZ propustí. Má to cenu dělat?

To www: NEMÁ

-------překopírováno-z-CMKOS-----info-ze-dne-15.10.2007--------< br />
Návrh nařízení vlády, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2008. Navrhovanou právní úpravou se realizuje zmocnění k vydání nařízení vlády obsažené v §115 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění. Návrh ponechává úroveň obou stupnic základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2008 na úrovni roku 2007. To znamená, že tarifní stupnice nebudou, dle návrhu, valorizovány. Důvod, dle předkladatele, spočívá v navýšení objemu mzdových prostředků pro rok 2008 pouze o 1,5%.

Je to už dost stará informace, dávám ji sem jen proto, abyste si zafixovali, jak vládní garnitura dopředu přemýšlí o příslušnících BS, a nyní každou chvíli zjistíme, co na nás Vláda ČR ušila na svém jednání dne 12.12.2007, čili jak to bude doopravdy se stupnicí na rok 2008

K tomu jenom jedna věc, info je ze dne 15.10. 2007, od začátku bylo počítáno pro celý státní sektor nárust pouze 1,5%, ale když v současné době sleduješ internet, tak rozpočet na příští rok počítá s nárůstem fin. prostředků pro MV o 26%. Ano skutečně MV dostalo přidáno okolo 5 miliard. Sám Ivan Langer, nezastávám se ho, před hlasováním o důvěře vládě řekl, že platy policistů by mohly narůst v roce 2008 o 7%. Toto je i tak málo proti tomu kolik dosatalo MV peněz na příští rok. Nehledě na to, že plno tabulek nebude obsazeno a i přesto jsou pro tyto tabulky připraveny peníze. Je pravda, že p. Langer dává přednost modernizaci služeben, reformě jako takové, což spolkne hodně peněz, ale myslím si, že i přes zachování stejných tarifů i v roce 2008 k nárustu platů dojde. Možná se mýlím, ale věřme.

pozitivum by bylo, kdyby prostředky vyčleněné na "navýšení" platů byly za nadstandardní přístup ke službě a dosažené výsledky, pak klobouk dolů. Jestli ovšem půjde opět o plošné rozhození peněz na osobní apod., tak mohu jen kroutit hlavou....