Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

POLICIE SPĚJE KE VŠEM ČERTŮM A MUSÍ TO VIDĚT VŠICHNI SOUDNÍ LIDÉ.

Všichni soudní lidé to vidí a proto jdou 09.12.2009 demonstrovat. Nevidí a nechápou to jen někteří členové vlády a poslanci sněmovny a senátu.

Pro takyrentiér. Já s výslužkou nemám problém po 25 letech služby. Něco jsem dal společnosti. Jinak ti do mne vůbec nic není.Jsou tací co 20 x kradli, přepadávali, nic pro společnost neudělali, o ty si odírej hubu. Nevydávej se pod tento takyrentiér. Do policistů ti nic není. Demonstrace je jen naše věc, zadarmo bys též nepracoval, negativa jsem zde několikrát sdělil. Tak se do nás nemontuj. Byly zde i psány dole výhody, ale něco, za něco, Jestli je závidíš, máš v policejním sboru otevřené dveře.Bylo by docela zajímavé chytráku se tě zeptat po 25 letech služby, jak se ti sloužilo v dnešní džugli. Více to tobě jako rejpalovi nemá cenu vysvětlovat. Myslím, že ze dne 29.11.2009 jsem to rejpalům napsal, jasně a srozumitelně. Nebyl jsem zde tady sám. S pozdravem pěkného večera rentiér.

zadarmo pracují nejen policisté a to za daleko menší plat, toť holá skutečnost

ty holá skutečnosti, tak jako nemá stejnej plat policajt a lékař, tak ho nebude mít stejnej ani policajt a pekař či uklízečka, prober se! A nebo běž k policajtům a nezáviď!

for oprava
Nikoho takového co by dělal v civilu zadarmo neznám, ale jestli ty se nepohybuješ mezi těmi co vykonávají trest obecně prospešných prací ?

asi žijou na Marsu a nebo jsou těžce mimo!!!!

for Ronin
Ronine nemáš pravdu. I ti co vykonávají trest obecně prospěšných prací za tuto práci dostanou zaplaceno, takže zadarmo nedělají.

stejně demonstrace dopadne jako předešlé - nic nevyřeší a nokdi nepomůže. Policie je v nelibosti od éry 89 roku.

Už jsem jednou psal není za co demonstrovat. Nebo snad 4 procenta je hodně? Dělníci jsou na tom daleko hůř, tak neblbněte.

DEMONSTRACE musí otevřít těm slepcům nahoře oči jinak Česká policie skončí na smetišti.

už je dávno v prdeli,když starýho kriminalistu s letitýma zkušenostma degradujou a nastoupí na jeho fce. 23 trubka s vysokou zemědělskou a všechno ví a všechno zná,nebo "vysokoškolák"-obor vychovatelství,tak se nedivím,v jakých končinách se pčr nachází...

Svatá pravda. Letitýho policistu se znalostmi nejen že degradují na funkci, kde ho nahradí nějaký VŠ, ale zdegradován byl i na hodnosti a to taky není dobře. Jenže dnes jseš bez VŠ u PČR úplný hovno a v tom všem je zakopaný pes. Letitý zkušený policista si řekne, že než by za takových podmínek dělal někomu blbce, tak raději odejde do důchodu nebo do civilu a rovněž mu nic nechybí.

Náhodou u nás ing.rekultivace krajin, raketový vzestup na pozici vyšetřovatele a řekl bych, že je nejdražším pošťákem SKPV.Spáchat nově již opět zločin, v případě, že bych si mohl vybrat mimo advokáta i vyšetřovatele,mám vybráno :o) Abych mu nekřivdil, není jediný kdo u nás šel přímo z ulice na pozici VYŠETŘOVATELE!!!A to myslím smrtelně vážně.Opravdu smutnej příběh tahle "Langeriáda".Tohle se musí zákonitě sesypat jako dům z karet...

proti Brnu, tady je celá armáda slovenských vysokoškoláků " MAJSTER ODBORNÉ PRÍPRAVY" a to je fičák. Zdar

Jo jo, u nás SU je to taky tak nějak. Hodně kolegů studuje na Slovensku obor: "Majster odborného výcviku" to je děs a hrůza. Jediné co mě v tomto případě uklidňuje je to, že to jsou chlapi, kteří již slouží minimálně 10 a více let u PČR a někteří i na SKPV a pokud chtějí zůstat, tak si musí nějaké to VŠ dodělat. Jdou tedy cestou nejmenšího odporu.

Neslyšeli jste někdo o radikálním snižování tabulkových míst na OOP a SDP? Prý jde o hotovou věc.

Něco na tom bude,protože u ciziny je to asi jistý

"prý"...Nesmysl, už teď je to našponovaný, že se sotva staví služby a na nic jiného v podstatě ani není čas a prostor.Maximálně se budou slučovat dvě menší oddělení v jedno větší, tak jako se tomu dělo u nás a výsledek stojí úplně za...však víte co.O cizině nevím, bohužel nemůžu sloužit.Jestliže se ale obvody potýkají s dlouhodobým podstavem a nejsou schopny zajistit řádný chod a na druhé straně je zde cizina řekl bych velmi početně zastoupena byly by určité přesuny zcela reálné.To ale jen střílím od boku, oficálně jsem to nikde neslyšel.

Možná by stačilo si podrobně nastudovat zákon o služebním poměru, případně výklad zákona a pak lpět na jeho dodržování. S pozdravem Jiří.

to říkám také. Perfektně nastudovat zákon o služebním poměru, všechny předpisy a nařízení a potom je dodržovat "ab absurdum". Co se stane? Dominový efekt, všechno se zhroutí.

Chlapi neblázněte. Není v lidských silách všechny ty kravina narvat do hlavy a ještě je dodržovat. Vždyť je to jedna kravina větší jak druhá včetně zákona 361. Pokud víte co policejní práce obnáší, tak si myslím, že vysvětlovat vám to nemusím.

Pro ty rejpaly, co odsuzují demonstraci policistů. Je to jenom naše věc, jde o naše peníze, valorizaci, výslužky a podobně.Nevím, kdo by z Vás makal zadarmo 150 hodin, nadělával 10 svátků zadarmo, když se slouží též zadarmo, bez všech příplatků. Ještě citelně snížit plat, když jsme toto nezavinili. To vůbec nehovořím, zda přijdeme vůbec domů ze služby, nebo zdraví. Ze strany státu je to legální ožebračování, zločin. V civilu jste toto nezažil, vše se platilo. To je zajímavé, co pánové, anonymní rejpalové. Bavíte se zde anonymně na úkor jiných, kdy o jejich práci nic nevíte. Několik kolegů dole Vám to řeklo jasně. Je to naše věc. Nebýt policistů, hasičů, bachařů, poctivých občanů této země, je zde ještě větší bordel. Každý, kdo dělá nějakou práci a bezdůvodně by se mu šahalo na peníze, tak by strašně řval. Myslím, že ve Vašem případě byste přímo řičeli. Více to nemá cenu rozvádět, s pozdravem příjemného večera rentiér. Uvádět zde stávka, je ubohost anonyma, měl by vědět, že stávkovat policisté nemohou, to je velké škoda. Ale k tomuto bychom se nesnížili, úkolem policie ČR je chránit život, zdraví a majetek pánové rejpalové.

Demonstrace. A co dál,když bude k ničemu? Máš další řešení? Nemáš!!!

"Demonstrace. A co dál, když bude k ničemu. Máš další řešení? Nemáš!!!"
Rentiér má pravdu, jsou ze strany státu legálně ožebračováni a stát hřeší na to, že ze zákona nesmí stávkovat. Ale proč by si to měli nechat líbit? Brání se v mezích možného a už jen ta ostuda pro stát
v zahraničí stojí za to.
Každý ví, že silný stát musí mít na své straně střední třídu. Pokud mu to nedochází, je kolos na hliněných nohou.
A další řešení? Vždy nějaké je a vždy se najde. Ale musí se i najít lidé, kteří pro něj ponesou kůži na trh. Ty to ale určitě nebudeš, viď?

Od toho je snad odborový svas,aby nosil kůži na trh,tak je to všude na světě.Jedinec neznamená nic.A jestli nemá připravené další řešení pro případ další neůspěšné demonstrace,tak je to druhá liga a nemá tam co dělat.

i ten odborový "svas" se skládá z určitého počtu jedinců. Ti nesou kůži na trh, ne název.
A jestli má, či nemá další řešení - vždy se nějaké najde.

jakto, že mě do toho nic není. Odbory zastupují pouze 5000 policistů!!! Když nechaj 4% přijdeme tím o další výhody, ale to si nikdo neuvědomuje!!! Je spousta co nesouhlasí s demo a NOS ať laskavě na demo uvede, že zastupuje jen hrstku lidí + ty co se podepíší a jasně tím dá podporu. O nic více ani méně nejde.
Ještě by ses divil, co zaměstnanců dělá zdarma, aby je nepropustili a to mají plat daleko pod průměrem.

Rentiére, ty jsi zpět u PČR ? Že tady tak vystupuješ, jako jeden ze současných poldů. Myslím, a nejen já, že kdyby ses konečně zapojil do pracovního procesu a neseděl doma jako ten Honza za pecí, že bys nemusel na fóru "unavovat" těma svejma pořád stejnejma nesmyslama a brečet jak jsi státem ožebračován. Nebo se snad situace změnila a začals konečně pořádně hákovat ? Pokud ne tak líp se asi mít nebudeš a budeš zde jen a jen naříkat jako dosud.

můžete mi laskavě sdělit, jaké to výhody policistům ještě zůstaly? Nějak mi unikají.

Asi je považuješ za samozřejmé, ale tedy několik ti jich vyjmenuji. Jedná se už i o pravidelný příjem, který se pohybuje kolem 28000Kč hrubého za 15 let - málo? Vyplácení pracovní neschopnosti po třech dnech ve 100% - málo? Rehabilitace 14 dnů v lázních zdarma - málo? Výsluha - málo? Podpora penzijka a FKSP, kde lze dle kraje využít slušný balík - málo? Nedodržování účasti na střelbách a fyzických - málo? ( zeptej se v civilu, kde nikoho nezajímá, jestli jsi to stihl v pracovní době, holt jsi pomalej, tak tam musíš ve svém volnu) Jediné co by bylo potřeba přerozdělit síly a prostředky dle vytíženosti. Další si najdi v sl.p.

Jak proboha může někdo jednat za ostatní, když nezná jejich názor!! Skutečně je NOS tak prozíravá, že dvacet let se o nic nebila a teď vstala z mrtvých? Je v tom něco jiného! Demo nepodporuji!!!!

Odbory chtějí stávkovat a kolik zastupují vlastně policistů? Spousta z nás nesouhlasí s demo!!!!!

Vyzývám všechny policisty a hasiče, aby se demonstrace nezúčastňovali, mohlo by to do finále ještě všem uškodit. Nic nikdo s tím už neudělá, akorát zhorší. Platy se omezovaly všem, není za co demonstrovat. S demonstrací já NESOUHLASÍM.

Na to stejné jsem již několikrát ptal, kolik policistů je v odborech? A mají u policie odbory být? Když dle zákona nelze stávkovat, tak i odbory jsou na ...

for Stávka, Pepa,xyz

Vy jste fakt odborníci. Vůbec nezáleží na tom, kolik policistů odbory zastupují, ale kolik policistů s jejich návrhem souhlasí - jsem přesvědčen, že to je většina. Na to abych si spočítal jedna+jedna nemusím být v odborech. Je velká škoda, že policisté ze zákona nesmějí stávkovat, protože pak by jste teprve viděli co by se dělo. Ještě rádi by jste volali a vzývali parlament i vládu, aby policistům dali vše co požadují a co mají ze zákona mít, jen aby vás zbavili všech těch darebáků co kradou, znásilňují a zabíjejí, atd. To vám garantuji. Samozřejmě nemusíte souhlasit, na to máte právo a nikdo vám ho brát nemůže. Jenže vy se držíte hesla "Když nemůžeš pomoci, tak alespoň uškoď" a já dodávám a to co nejvíce můžeš. Je ovšem ubohé si vymýšlet pořád nějaké nové nicky a odpovídat sami sobě. Jestli jste policisté, tak vás bych chtěl mít na oddělení a velet vám. Pokud jste civilové, tak se prosím napřed pořádně seznamte s problematikou policejní práce a s důvodem demonstrace a pak teprve něco piště.

Právě proto, že mnozí ví o čem mluví sem dávají názory, které mají vytvořit polemiku, taky si nemyslím, že demonstrace policistům v něčem pomůže a rozumím těm,kteří mají obavu, že i opak může být pravdou.

Tedy pánové nezlobte se, vy jste ale ovce. Je to prosté, když s demonstrací nesouhlasíte, tak na ni nechoďte. Ale nedivte se, že vám potom seberou i těch 10%, co nahrazují příplatky a třeba i výsluhu. Když si necháte bez odporu všechno líbit, tak se následně nedivte.
Je jedno, kolik policistů je v odborech, ale uvědomte si laskavě, že odbory jsou mimo soud jediná instituce, která se vás může zastat a pomoci vám. Nechte si vzít i odbory a budete v roli otroka. To se vám bude líbit?

ještě,že jsem dneska měl poslední službu-tým lidí,který jsou rozhádaný,nesoudržný a když o něco jde,tak to krachne-vedení nejde o ty dole,ale o svoje zájmy,sloužit pro lidi,pěkný hovno.kluci na ulicích jsou buzerovaný pro každou hloupost a zbytečně už tak protěžovaný.jinak policajtů je dost,ale hlavně v kanclech a tam,kde nejsou potřeba-POLICEJNÍ PREZÍDIUM!!!berou desetitisícový odměny a jsou k hovnu,policajti odchází,ale bohužel jen a jen z ulic,a když demonstrace,tak to chtějí jenom a jenom ti z ulic,jelikož lopaťáci,kterej jsem byl i já z ulice na tom byli nejvíce biti..

Odbory chtějí demonstrovat (chápete ten rozdíl)? A kolik zastupují policistů vám může být jedno, pokud v nich nejste. Pokud s demonstrací nesouhlasíte, tak na ni prostě nechoďte. Kapišto?

I když se často hádáte, nedržíte spolu, jsou chvíle, kdy mají jít všechny rozpory stranou...

Chci znát Váš názor: nevadí Vám, že Česká spořitelna zadržuje výplaty? Třeba mě na účet posílá policie peníz dne 9tého, ale Spořka je pustí až 15tého. Prý mají smlouvu s policií, že to tak je. Na to jim ale se.u, nezajímá mi, co si naše vedení z Prahy udělalo za smlouvu. Porušují takto zákon. Psal jsem ombudsmanovi do Spořky, tak jsem zvědav, co napíše. Jinak jdu k jiné bance!

mBank a je to bezproblémů :)

U zlodějů z Erste už ani korunu. mBank 9-tého