Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

běž na vzduch, jseš přejedený a špatně se prokrvuješ. Tak konečně nám běž předvést, jak se ti bude dařit v civilu!!!! Bojíš se co???

Víš fešáku urazit někoho touto cestou, koho vůbec neznáš, to je opravdu hrdinství. Navíc nejsi schopen se pod tuto urážku podepsat ani svým nickem, natož svým pravým jménem. Jseš opravdu velký hrdina. Však poznáš, tedy pokud nejsi řitní alpinista a leštič klik, až budeš mít ty roky jako já. Nebyl jsem odjakživa policajt, živil jsem se i rukama a myslím, že docela úspěšně. Začít pracovat rukama by pro mě problém nebyl, ale pro tebe asi ano, protože mimo nloupého psaní nevím, nevím co bys tak mohl zvládout. I přesto ti přeji vše NEJ v Novém roce 2009.

neurážej Sojku. Pokud něco chceš tak se snaž nejdříve argumentovat. Vzájemná neshoda neznamená, že je někdo "blbec", ale smůlu máš v tom, že civil je klidnější, protože tam člověk narozdíl ve služebním civilu může každého vola poslat do prdele

Je pravda, když jsem tenkrát odešel do civilu,tak mě kámoši vítali a tak nějak jsem si připadal jak jiném světě. Policejní práce má svoje ... ale v civilu jsi svobodnější ... můžeš dělat melouchy jak se Ti zachce ... u policie musíš být hodný "chlapeček" ... ekonomicky závislý na zaměstnavateli ... mimo určitých vyjímek ... ;-)

Co to tady melete, každý třetí policajt si přivydělává!!!!!! A kdo ne je ubožák!!

spíš ten co si přivydělává je ubožák. Nevím kdy to má ten policajt stíhat. Asi ve službě :-)

To musíš dělat na hodně špatným fleku! U nás na faře a těch pane je si každej mákne bokem. Jeden leze po střechách, druhej dohazuje auťáky no a třetí šmelí pácnutej rum!

ale jdi Ty závistivá kecko ...

Pravda je, že málokdo dnes z odcházejících umí jazyk na komunikativní úrovni. U PČR toto stále prochází a za ty prachy by měli umět jeden svět. jazyk. Je ostuda, že za třicet tisíc neumí četník v Praze klápnout!!!!!!!!!

tak se zkus domluvit s policajtama s ostatních zemí v příhraničí. Oni třeba Taliáni neumí taky Anglicky ty chytrolínku. Ale ty se domluvíš asi s kyždým, že jo ?

Víš Josefe když chceš jet do zahraničí a neumíš po jejich ani kváknout, tak se s tebou bude bavit opravdu jen málo kdo. Osobně jsem to zažil ve Francii. Každý druhý tam umí německy, ale skus se někde na něco německy zeptat, tak te budou ignorovat a nebudou se s tebou bavit. Z toho plyne jestli chce někdo někam jet, tak buď umí a nemo se naučí alespoň základní fráze. Jestli nezná nic tak ať požívá ruky a nohy, třeba se domluví. To, že policisté neumí světové jazyky bych jim nezazlíval, protože každý mluvíme tak jak nám zobák narostl a dost.

Jak jsi to poznal, když neumíš ani kváknout, jestli v zahraničí někdo něco umí, ale rozhodně němčina nebo angličtina je na domluvu. Česky se s tebou opravdu nikdo nedomluví!!!

umím dva jazyky kvákale (tedy krom češtiny), ale třeba v Itálii problém. Trošku cestovat doporučuji

ten kdo vyjde ze školy a stejně nemluví tak zapomene několikrát rychleji než se učil. Nevím tedy proč zahraniční host má mít privilégia pokud neumí Německy nebo Anglicky, ale chceš-li ať umí policaj Japonsky tak ho zaplať, protože takový lidé neslouží u PČR

...ale umí, soudruzi - klapnout podpadky a nastavit prdel - co více k úspěšné kariéře potřebuje, než být bez svědomí, vědomostí a se zvířecím mrdacím reflexem - koukněte na jeho alfa samce a pak se teprva ptejte, jestli dělá něco špatně..)

Pro Cicmana.
Nechci se nikoho dotknout, ale ty neumíš ani česky. Výraz jako,... že ten neumí Anglicky, Japonsky atd. jsou přídavná jména a ta se píší s malými písmeny. Jen pro pořádek

no vidíš, policajt umí jen tolik, za kolik ho zaplatí, proto ta Čeština :-)

Za ty prachy co berete by jste měli umět alespoň základ. Budete to mít v civilu velice těžké!

ale no tak. Z civilu jsem vzešel a do civilu se klidně vrátím... bu, bu, bu strašáku

Pro nechápavé! Kdyby nebyla renta, nikdo by neutíkal. Většina si mylně představuje, že v civilu je vše zadarmo. První šok přijde, až spolupracovníci zjistí, že bereš desítku navíc. Jo závist je závist a pak to následuje jak na běžícím pásu, budeš dostávat horší práci tzv. vymrdávky. Jediná záchrana je být protekční a nebo vyjímečný. A že si tě někdo bude vážit? To už vůbec ne. Znám ve své okruhu 80% četníků co odešly v produktivním věku a vrátili by se, jenže to již nejde. Nechtějí znovu absolvovat ZOP a ta hrdost, že jsem se v civilu neuživil. Bohužel je to tak, ale u piva se toho už napovídalo. Nejlepší rada je si to zkusit a jestli někdo pamatuje civil z devadesátých či dokonce za komančů, vše je dnes jinak!

pokud by to byla pravda tak tabulky by hovořily jinak a ... Ty se stavíš do role nejmoudřejšího, ale smůla... možná patříš mezi ty co se právě venku neuživí a v mém okolí takový "lempl" není :-)

jediná možnost je pak dělat politika

V tvé okolí lempl není, protože lempl lempla nepozná a skutečně toho o životě moc nevíš.

bys koukal :-)

Pánové, od letošního roku jsem na rentě po téměř 29 letech služby. Byl to krásný rok bez starostí. Teď si jdu přiškrábnout na klidné místo a ve finále budu na tom lépe než kdybych pokračoval ve službě. A bez stresů, rozčilování se, počítání lhůt atd. Přeji to každému

Jen co ti to Kalous zdaní!!!

Napiš tak za rok!

Také vážně uvažuji o civilu, ale nikdy bych si nedovolil vůbec uvažovat, že budu bez starostí... A říkat, že lidé v civilu to mají bez stresů atd. to může pouze p..o !

http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=320406&id_seznam=

Já jsem nezaznamenal, že by jediný velitel u nás na okrese odešel z velitelského místa. Jediné zrušené místo je místo ředitele, ale ten šel dělat na sousední krajskou správu na nové místo náměstka pro vznik nové krajské správy ... Co dodat?

Pardubice jsou také krásné město:) Jinak před odchodem na zasloužený odpočinek se tam dá o trošku zvednout průměr, hold někomu 30 let ve službě nestačí:))

Je pravda, že se ruší místa okresních ředitelů a jinak vše zůstává. Ale místo nich velitelům SKPV a SPaDP přibude po dvou administrátorech. Tak, že výsledek je +3 osoby.

"protože peníze vládnou světem a ty nikdy u PČR nebyly" tak to je silná káva, tobě se opravdu zdá málo, když bere policajt 28000Kč hrubého po 15 - ti letech služby a to nepočítám odměny a je to bez směnnosti!!!! Běž to vydělat do civilu ty chytráku. Tyto žvásty, že má policajt málo mě fakt udivují. Samozřejmě když nastupoval měl také málo, ale dnes chce každej nasypat!!!

Po více jak 30ti létech jsem měl o 500,-Kč. více.Na rentě 14 248,-Kč jsem od tohoto roku.Osobně si myslím, že peníze u PČR nejsou až tak špatné a ti mladí si hold musí taky něco odsloužit.A že mají funkcionáři moc?Tak si je třeba udělat školy a zkusit to taky místo hloupých řečí a závisti. Musím s for Budoucnost bohužel souhlasit,protože má pravdu.

těm poldům, kteří odešli a teď brečí, že u PČR bylo lépe opravdu nevěřím. Jsou to jen plané provokace. Málo, který policista, který odejde od PČR dál jeví zájem sledovat dění u PČR. Hold provokace je provokací :-)

to je divné, že tolik policajtů pořád utíká do civilu. Asi se ženou za horším ! Tabulky jednoznačně hovoří, takže vyvracet může každý co chce jak chce, ale pravdě se podívat čelem dovede málo kdo !

Pro nechápavé! Kdyby nebyla renta, nikdo by neutíkal. Většina si mylně představuje, že v civilu je vše zadarmo. První šok přijde, až spolupracovníci zjistí, že bereš desítku navíc. Jo závist je závist a pak to následuje jak na běžícím pásu, budeš dostávat horší práci tzv. vymrdávky. Jediná záchrana je být protekční a nebo vyjímečný. A že si tě někdo bude vážit? To už vůbec ne. Znám ve své okruhu 80% četníků co odešly v produktivním věku a vrátili by se, jenže to již nejde. Nechtějí znovu absolvovat ZOP a ta hrdost, že jsem se v civilu neuživil. Bohužel je to tak, ale u piva se toho už napovídalo. Nejlepší rada je si to zkusit a jestli někdo pamatuje civil z devadesátých či dokonce za komančů, vše je dnes jinak!

pokud by to byla pravda tak tabulky by hovořily jinak a ... Ty se stavíš do role nejmoudřejšího, ale smůla... možná patříš mezi ty co se právě venku neuživí a v mém okolí takový "lempl" není :-)

mooc lidí kouká na detektivky

100% souhlas, měli by to zakázat.

každej chce lepší auto, ale nevím proč silnější vozy nemohou mít u PMJ, zásahovky aj. Vyšetřovatel může mít klidně Fábii. Hold lobing je lobing a modrý nápis je jasný

jedni budou jezdit jak pojízdná reklama v supr vozech v barvičkách a druzí (ti co šetří, třeba hospodářskou kriminalitu..) budou chodit opět pěšky. A než tam dojdou nebude opět co šetřit :-)

Musejí holt vyjít dříve a předvídat sled událostí a nebo vyrazit bez ranní kávy.Prostě jednoduše řečeno, začít hned makat, co přijdu do práce!!!!!

ahá, ranní kafe. To mě opravdu nenapadlo ... nevíím kolik spisů jsi zvládl ty, ale vzhledem k tomu, že v kanclu nemohou být žádné elektrospotřebiče tak píšeš totální blbost. Možná v Praze a za mjr.Zemana

Je pravda že nové octávce ujede BMW staré 20 let s přehledem a že vyšetřovačce úplně stačí dosud užívané felicie. No a pokud se jedná o ranní kávu: OOP hlídá pachatele třeba celý den na chodbě vyšetřovačky. Mezitím vidím pány vyšetřovatele, jak chodí do kuchyňky a zpět, popíjejí kávu, pokuřují přímo na chodbě i v kanceláři, aniž by se ptali, zda to někomu nevadí, nebo dokonce nabídnou cigaretu pachateli. Kdo odejde z obvodu na vyšetřovačku, tak se cítí jak v nebi.

základy policejní práce a kriminalistiky - on se ten pašík pak taky trošku jinak chová, když mu nabídneš cigaretu a zapálí si. To ovšem většina mladých rychlokvašek nezná a bohužel ani nečtou něco jako odbornou literaturu :-(

Jo pašík kouří a já to mám vdechovat, když se na celé budově nesmí kouřit - je to zakázané, stejně jako když mu dám přes hubu a věř kolego, že potom se ten pašík taky jinak chová.

nemůžeš být můj kolega, protože o policajštině víš prd stejně jako vyjadřování. Asi jsi nikdy nestál v ohrádce u soudu a něco neobhajoval, ale věk Ti je omluvou.

nebýt pašíků tak nemáte práci policajti hloupý

Pro všechny co dosud reagovali.
Je pravda, že vyšetřovatelé většinou nevyšetřují, ale jen přeberou spis, sděli obvinění a je hotovo a ty obyčejnej policajte makej jinak jsi špatnej.
Co se týká výkonu nových Octávií, tak to opravdu není nic moc a už vůbec ne na honění dalších aut.
Ke kriminalistické práci je pravda, že pašík musí občas dostat pobídku, aby mluvil. A tomu kterýmu to nepomůže a on to nepochopí,ať klidně dostane i pár facek. Tato pobídka ovšem nesmí být na úkor dalších policistů. Ať si klidně zakouří, nebo vypije kafe -platí, platilo a platit bude, že ÚČEL SVĚTÍ PROSTŘEDKY.
Pro snad kolegu, který druhému vyčítá věk. Je to blbost, taky jsi byl mladý a měl jsi jiné názory, tak nekritizuj.
Co se týká předvídání, tak něco předvídat lze, ale všechno ne a toho je tak 90%.
Speciálně pro Pavlouše.
Vždycky jsem říkal a říkat budu "Zaplať pán bůh, že zloději kradou a darebáci dělají bordel, jinak bych byl nezaměstnaný".
A nakonec pro všechny.Proč se tady jebeme mezi sebou. Vždyť na to Ičko celou dobu čeká až si začneme jeden druhému vyčítat nejen peníze, ale i práci. A pak se budou dít věci. Vím o čem mluvím, takových ministrů vnitra jsem už za svoji službu zažil asi 10. Pomáhali a chránili jsme vždycky a to slušné občany této naší společnosti, před odpadem. Vždycky si společnost práce policie (tehdy VB) vážila a kdo měl čiské svědomí se ani nemusel ničeho bát.

Jo jo , pašík Vašík toho znám. Jel v tom s Mikešem. A pak, že jsme hloupí……

máš plně pravdu, jen pokud provedeš rozbor dialogu tak zjistíš kdo se začal negativně navážet jako první. Jinak Ti děkuji za objektivní příspěvek

mladá hlava, horká hlava. 15 let služby a jsem zvědav na názory :-)

No možná budu kolego starší než ty

Vážený pane ministř, jsem stál občanem ČR před 4. roky, chtěl bych se přihlasit na kreminálni policie . Jsem VŠ, bojím se že bych nebyl vítán . V každém připadě a bez ohledu na to chtěl bych vědět na koho se mám obratit. S pozdravem Ahmed DAOUD

podle volných tabulkových míst je u PČR 14500 volných tabulek.Tahle mise u PČR nemá budoucnost, protože policista je to poslední hovno (s prominutím) do kterého si každý rád šlápne. Politický vývoj nejen u nás, ale i ve světě tomu nasvědčuje, protože peníze vládnou světem a ty nikdy u PČR nebyly, ať už ve výplatách nebo vybavení. Nedokáži pochopit, že policista na ulici je na tom hůře než voják, který sedí v kanclu...nic proti vojákům, ale termoprádlo se spíš šikne na ulici ve výkonu než vojákovi v kanclu. Stejně tak je nemožné porovnávat hasiče s policisty... vždyť volná místa tomu napovídají, ale to vidí jen kdo chce. Stejně tak nová vozidla. Pokud se podařilo "tak výhodně" nakoupit nové policejní vozy, nestačilo by koupit ještě za rozumnější peníze Fábie ? ... vždyť na OOP to udělá stejnou službu, než pak šetřit na PHM a opravách, které jsou nesrovnatelné, ale to zase vidí jen někteří. Hold to je ten "politický kšeft lobistů"...

Tento počet volných tabulkových míst je součet pro všechny Brzpečnostní sbory. U Policie ČR je dneškem volných 10314 tabulkových míst. Nevím kde sloužíš a jestli vůbec sloužíš, ale s PHM se rozhodně nikdy nešetřilo před koncem roku ale vždy tak nějak uprostřed. Pokud se jedná o to jestli Octávie nebo Fábie, tak rozhodně Octávie. Jsou pohodlnější a větší a taky mají silnější motory, pravda jsou to jen 1,6, ale pořád je to lepší než Fábie 1,4.

koukni se pořádně u PČR (né ostatné složky, lze provést selekci) je volných přes 14 t míst, Pokud nikoho nehoníš a nehraješ si na kovboje tak Fábie dostačuje. Pamatuji dobu kdy s PHM se šetřilo a bude opět. Nehledě na ceny oprav

Tak to mě těší,že jsou Octavie pohodlnější.Teď už policistu pěšky asi vůbec nepotkáme co? Ty nechodíš do služby proto,aby jsi se uculoval z pohodlného auta.

Když jsme jezdili felicií combi 1,6 za 10 litrů na 100 km, byl řev, že je velká spotřeba. Nyní se jezdí s novou octávkou za 12 -13 litrů a vše je fajn. A přesně tak to dopadá u policie všude.

Pro pisatele for Sojka.

Podle tvojí reakce usuzuji, že nejsi policista. Víš až bude policie fungovat tak jak má a budou naplněné stavy, tak budeš o policisty na ulicích zakopávat, ale pak zase budeš nadávat, že je to samý policajt. Víš ty vlastně co chceš? Já o tom pochybuji.

vím co chci. Ale v tomhle bordelu s prominutím je vlastně dobré, že policie nefunguje jak má

Nějak vám došel dech, tak šup, šup , šup do služby za věrného a oddajného, inteligentního Langra

Za všechny, ale za šišlavého a křivého neministra už NE.