Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Milan

Já už odešel 1.1.2008 a mám se faj.
25.01.2009 11:08 Milane

napiš něco o sobě, to že se máš fajn ti nakecaj i uchazeči na úřadu práce. V dnešní době má málokdo jistýho fleka a jak se někde uvádí " že je lidí jako sraček" tak teď to platí dvojnásob a nic na tom nezmění ani přesvědčení, že jsem bejvalej. Buďto budeš makat, nebo hodně vzdělanej (což se u většiny u PČR dá pochybovat) a za třetí a nejpravděpodobnější je bejt tláča!

Většina pro dobré uplatnění v civilu neumí klápnout a to ani rusky a VŠ psycho neb pol.academi se fakt ujme. Dnes berou lidi s praxí, ale ne u PČR!!!!!

Jsem v C 8 měsíců a to po 18 letech u PČR - zpracovatel, není problém, ale renta musí být kolem 10.000 Kč...

co budeš dělat, až ti to zdaní!

To samé co ty -NIC.Ale budu věřit tomu,že odbory (ne naše,ty jsou k smíchu) s tím něco udělají

opět spoléháš na jiného, ale policejní odbory jsou fakt k hovnu a to UBS i NOS!

FOR: jarda

Omlouvám se Ti za uvedenou nepravdu o odchodném a příspěvku za službu před rokem 1989. Před rokem 1989 nebyl internet a zákony o služebním poměru se půjčovaly jen na vyžádání (tedy alespoň na našem odd.)Kdo si je vyžádal, byl okamžitě podezřelý. Zveřejněny byly pouze povinnosti a né práva. Ještě jednou se omlouvám.
Jen pro doplnění - v KSČ jsem nikdy nebyl. Celých 34 let jsem sloužil jako řadový a nebyl jsem u STB. Vyhozen jsem taktéž nebyl. Po roce 1989 jsem dostal 2 vyznamenání. Celá léta jsem sloužil lidem a né politikům. To je asi vše co jsem chtěl dodat k mé osobě.
§ 108
Odchodné

(1) Příslušníku, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním, náleží odchodné. V případech hodných zvláštního zřetele lze odchodné též přiznat, skončí-li služební poměr odnětím hodnosti nebo ztrátou hodnosti. Odchodné nenáleží příslušníku, který po skončení služebního poměru je přijat do služebního poměru k ozbrojeným silám nebo ke Sboru nápravné výchovy.
(2) Odchodné se poskytuje podle délky trvání služebního poměru a důvodu uvolnění nebo propuštění až do výše šestinásobku hrubého měsíčního služebního příjmu. Bližší podmínky pro poskytování odchodného stanoví a určování jeho výše v jednotlivých případech upraví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

§ 109
Platové vyrovnání

(1) Příslušníku, jehož služební poměr skončil uvolněním ze závažných osobních nebo rodinných důvodů nebo propuštěním s výjimkou propuštění pro odsouzení za úmyslný trestný čin, náleží platové vyrovnání, jestliže jeho služební poměr trval alespoň deset let a příslušník nepobírá důchod ze sociálního zabezpečení nebo příspěvek za službu; za těchto podmínek lze v případech hodných zvláštního zřetele přiznat příslušníku platové vyrovnání, i když mu podle ustanovení předchozí části věty nenáleží.
(2) Platové vyrovnání do výše posledního čistého měsíčního služebního příjmu poskytuje Sbor národní bezpečnosti od nástupu občanského povolání, popřípadě od počátku přípravy na toto povolání, povolené služebním orgánem, do uplynutí dvou let od skončení služebního poměru.

Příspěvek za službu

§ 110

(1) Příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených příslušníku, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) až d).
(2) V případech hodných zvláštního zřetele lze příspěvek též přiznat, skončí-li služební poměr propuštěním z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, nebo skončí-li odnětím hodnosti nebo ztrátou hodnosti.
(3) Příspěvek se neposkytne, popřípadě jeho výplata se zastaví, jestliže příslušník je znovu přijat do služebního poměru nebo je přijat do služebního poměru k ozbrojeným silám nebo ke Sboru nápravné výchovy.
(4) Příspěvek nenáleží po dosažení věku 60 let.

§ 111

(1) Příspěvek činí
a) 20 % služebního příjmu, jestliže příslušník konal službu ve Sboru národní bezpečnosti po dobu nejméně 15 let a dosáhl věku alespoň 40 let, a pokud jde o výkonného letce nebo o příslušníka ve funkci zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti, bez ohledu na věk;
b) 30 % služebního příjmu, jestliže příslušník konal službu ve Sboru národní bezpečnosti po dobu nejméně 20 let nebo ji konal po dobu kratší, ale podílel se na intenzivní výstavbě Sboru národní bezpečnosti a dosáhl věku alespoň 45 let.
(2) Příspěvek podle předchozího odstavce nesmí však překročit částku odpovídající maximální výši částečného invalidního důchodu účastníků odboje.
(3) Příspěvek se zvyšuje účastníkům odboje; o toto zvýšení může být překročena hranice stanovená v odstavci 2.

§ 112

Příspěvek se vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu příslušníka před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních pět kalendářních roků před skončením služebního poměru.

§ 113

(1) Při souběhu příspěvku s výdělkem krátí se příspěvek o částku, o kterou součet příspěvku a hrubého měsíčního výdělku přesahuje výši služebního příjmu, z něhož byl příspěvek vyměřen.
(2) Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení náleží oprávněnému podle jeho volby buď důchod nebo příspěvek

FOR: Vlasta

máš úplnou pravdu.

Nevim sice co chtěl "oportunista" touhle přednáškou říci, ale je to blb. Není divu, že celý život sloužil jako řadový. Ten blb ani neví, že i před rokem '89 vycházely zákony ve "sbírce" a mohl si je pořídit každý stejně jako dnes. Je pravda, že dnes, díky internetu, je to jednodušší. Koho ovšem jeho práva zajímyla, ten se k nim dostal. Ale blb, který se tak hloupě vymlouvá, jako "oportunista", že se zákony jenom půjčovaly a ze strachu aby nebyl podezřelý, on si je raději nepůjčil, to snad ani není možné. A že ze zákona byly zveřejňovány jenom povinnosti. To si tenhle blb říká oportunista. On celý život byl určitě zalezlej někde v koutě, aby na něj nebylo vidět.

nevím o co Vám jde, ale takto vznikají vtipy o policajtech

Bohužel, musím říci, že oportunista ohledně problému se sehnáním zákona č. 100/1970 Sb. má pravdu. V té době vám příslušnou sbírku včetně novel šéf nepůjčil, protože neměl zájem, aby se mu s ní podřízení oháněli. V SEVTu na krámě nebyla, měl jsem štěstí, že jsem tehdejší SEVT měl v rajonu. Ale sehnat se zákon a související předpisy dal, i když to problém byl. Svého šéfa jsem jako začínající polda o zákon žádal opakovaně, ale nikdy se mi nestalo, že bych byl "podezřelým". Když jsem pak podklady sehnal, vůbec se mu to nelíbilo, ale nic s tím nenadělal. O toto vše to mají současní policisté jednodušší, přesto jich znám celou řadu, kteří se se základními předpisy, které se týkají jejich služebního poměru, nikdy neseznámí. Já pak nevím, co je horší: Zda nutnost mravenčí práce při shánění předpisů, což jsem ale ocenil později, protože jsem byl známým "šťourou", či naprostá lenost si přečíst něco, co mohu kdykoliv nalézt na netu, a využití nalezeného, ale neustálé "držkování", jak mi všichni ubližují.

Nemáte někdo informace jak je to s novelizací stávajícího zákona? Mám na mysli zrušení 150 hod.a prodloužení přechodného období.Dík.

pravděpodobně máš na mysli sněmovní tisk č. 675/1 - tj. jedná se o poslanecký návrh zákona a je zařazen na pořad 48. schůze,1. čtení zákona, (schůze má začít 3.2.2009)

Doufám, že celý návrh bude zamítnut již v prvním čtení,v době recese otevírat zákon
o bezpečnostních sborech je pěkná blbost a hlavně ......

Padlo tady tvrzení, že před rokem 1989 příslušníci SNB žádné nároky související s odchodem ze služebního poměru neměli. Dokonce toto tvrdil kdosi, kdo údajně sloužil 34 let. No, konečně, není to vyloučeno, že nic nedostal, ale to proto, že byl asi vyhozen, resp. propuštěn. Jinak nároky samozřejmě byly, rámcová úprava je dostupná v zák. č. 100/1970 Sb., § 108 - odchodné, § 110 - příspěvek za službu. K tomuto samozřejmě existoval i prováděcí předpis. Takže, pokud někdo tvrdí, že přísl. SNB žádné nároky neměli, tak lže. Pokud by někdo nevěděl, kde uvedený zák. najít, nechť dá vědět (j.flinta@seznam.cz), rád poradím. A ještě poznámku: Řadě naprosto nesmyslných hádek na tomto DF by se předešlo, kdyby lidé, kteří zde vyskakují a jiné napadají, si nejprve o daném problému něco přečetli a vyhledali. Na netu najdete takřka vše, co pro svoji argumentaci potřebujete.

Jardo, nejdříve omluva pokud jsem se „netrefila“ do tématu. Nevím na jaký příspěvek jsi reagoval, nečtu všechno, ale k upřesnění toho co jsi napsal : cituji „Padlo tady tvrzení, že před rokem 1989 příslušníci SNB žádné nároky související s odchodem ze služebního poměru neměli. Dokonce toto tvrdil kdosi, kdo údajně sloužil 34 let.“
K tomuto bych upřesnila, že pokud někdo tehdy sloužil 34 roků, tedy nastoupil nejspíše po vojně a po těch 34 odsloužených letech mu bylo 55 roků, tedy pravděpodobně byl uvolněn ze služebního poměru po splnění nároku na starobní důchod, tedy odešel do důchodu. Potom skutečně žádný příspěvek za službu nedostal, protože v té době nebyl souběh důchodu a příspěvku za službu možný, dostal tedy pouze odchodné. Příspěvek za službu v té době bral pouze ten, který odešel do civilu a nebyl v důchodovém věku (takový někdo jako je to dnes, že odsloužil př. 10, resp.15 roků, pobral příspěvek a šel „vydělávat“ do civilu a příspěvek bral až do toho důchodu).
Píši to pouze ve „spekulativní rovině“, protože nevím důvod proč ten „kdosi, kdo údajně sloužil 34 let“ svůj příspěvek psal. S pozdravem Vlasta

4 jarda
Nechci tě opravovat, ale pouze doplnit. Navíc před rokem 1989 odcházeli policisté (tedy tenkrát příslušníci VB) do důchodu v 55 letech a to se vším jak jsi psal.

for jarda
po dlouhé době jeden z mála pravdivých a smysluplných příspěvků na tomto foru, kdy se divím, že tě někdo z příspívajích hned neskritizoval jako před nedávnem F1.

JEDINÉ SNAD POZITIVNÍ NA POLICEJNÍ REFORMĚ ZAČÍNÁ BÝT UKONČENÍ TOHO NESMYSLNÉHO PAPÍROVÁNÍ NAPŘ.NA SKUPINÁCH DOPRAVNÍCH NEHOD.

Bohužel na obvodech i po zavedení elektronického vedení spisů tzv. ETŘ je to čím dál horší a papírování neubylo ani trochu spíše naopak.

to je vaše záchrana, zrušit jezdící nic nedělající hlídky a vyhnat je na oop.

4 Sojka...a bude hůř. SKPV začína vracet známé spisy na základní útvary k dodělání ve ZPŘ.

4 obvoďák
Jo jo už jsem o tom slyšel. U nás to zatím ještě nebylo, ale je to jen otázka času a ono to přijde.

Jdeme po modré a zřejmě do pr.......

Chci se zeptat kolegu nevíte jestli se bude přidávat já od roku 2005 každý rok asi 10tisíc dolu 2008 ani odměny.........kdyby nebyla krize tak jdu 11let odslouženo dík

je mi známo, tak poslední hospodářská krize trvala 4 roky. Nyní bude trvat déle. Se vzrůstající nezaměstnaností poroste kriminalita a tudíž se bude přidávat - ale práce.

Takže přidávat se určitě nebude:
1.není kde brát (jak říkáš je krize)
2.tabulky platových tříd jsou stejné jako
v roce 2007 a 2008.
3.asi by se musela změnit vláda a pak by
se možná něco našlo, ale moc tomu
nevěřím.
Nakonec by mě zajímalo kolik že jsi měl toho platu, když jsi od roku 2005 měl každý rok asi 10 tisíc dolů. Když máš 11 let a nelíbí se ti, tak jdi a na nic nečekej, lepší to dlouho nebude.

dík jedná se o započitané přesčasy neměl jsem jich moc tak do dělalo asi 10tacu ,když to proplácely v 2007 už nic a 2008 už i bez odměn......tak furt dolu.... jinák dík

Ta procenta, která uvádíš v jiných státech než v ČR, se týkají výpočtu z čisté mzdy a nikoliv z hrubé, jak je tomu u nás.

Nemáš pravdu kolego. V USA se nehraje na nějakou čistou a hrubou mzdu a to i v Anglii

DALŠÍ A DALŠÍ POLICISTÉ ZNECHUCENĚ ODCHÁZEJÍ OD SBORU..............

další radostně přicházejí a těší se na práci, protože v civilu poznali horší!

Než se jim otevřou oči

kometuj až když vyzkoušíš obě strany. Odcházející policisté mají zkušenost duální, protože předtím jim byl civil také vlastní... takže při vší úctě k Vaší neznalosti komentujte až když vyzkoušíte obě strany :-)

to tady píšeš za hovadiny. Jestli dobře počítám tak jsou to takoví, kteří mají rentu a tak naposledy pracovali v civilu před více jak deseti lety a to bylo v civilu leháro. Takže vědí tak akorát víš co!

pravda, dnes to je sakra někde jinde!

Tak v civilu bylo před 10 lety leháro? :-)Ty u švestek zůstaň,ty jsi tam dobře!Jestli budete mít víc takových naivních a spokojených kolegů,tak vám těch 150 hodin zvednou na 300 a ještě se najde trouba,kterému to bude vyhovovat.
Jinak v civilu je volných míst,ještě víc než před krizí - cizinci šli domů.
Koukáte často na NOWU.Zadarmo u nás nepracoval ani ten poslední MONGOL a jak je to u vás??? :-))))))))))))))

a nekecejte a nepruďte! Ještě jste hovno zažili...

Já už odešel 1.1.2008 a mám se faj.

napiš něco o sobě, to že se máš fajn ti nakecaj i uchazeči na úřadu práce. V dnešní době má málokdo jistýho fleka a jak se někde uvádí " že je lidí jako sraček" tak teď to platí dvojnásob a nic na tom nezmění ani přesvědčení, že jsem bejvalej. Buďto budeš makat, nebo hodně vzdělanej (což se u většiny u PČR dá pochybovat) a za třetí a nejpravděpodobnější je bejt tláča!

Jen pro ty chytráčky, kterým leží výsluha pořád u huby... výsluha byla u bezpečnostních sborů i před rokem 89. Je zavedená a byla zavedená i v ostatních státech a důvod, kterému se říká náročnost povolání byl zvolen z ohledem na věk, kterého se v průměru příslušníci PCR dožívají. Bohužel tento fakt je nezvratitelný a poukazovat na něj jak je u nás zvykem (českého národa) je opravdu úsměvné, jelikož je pak chyba i na ostatních státech, no a v tom případě mohu napsat, že kdo opět oponuje je opravdi myšlením primitivní.

Jen maličký náhled na výsluhy, že nejde o specialitu v Čechách a že to má " zřejmě " nějaký důvod.

- AČR maximum 55%, výjimečně 60% ( piloti a pod. ).
- Policie ČR - nově vznik nároku po 15 letech ( dříve po 10 letech ) s maximem 50% po 35 letech.
- Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%.
- Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%.
- Belgie základ 10 let, max. 77%.
- Itálie základ po 15 letech, max. 47%.
- Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%.
- Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%,
- V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%,
- USA základ po 20 letech 20%, max. 75%.

viz. Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.

Člověče, ty tady na DF každého poučuješ, ale neznáš ani vlastní zákon podle kterého sloužíš. Je jedno jestli někoho cituješ, tento zákon by měli znát všichni policajti. Jak to asi vypadá se znalostí TZ a TŘ?

1. Nejchytřejší nejsem, takto jsem se napasoval a jaksi někomu ležím v žaludku (trápit mě to nebude).
2. Zde jsem jen uvedl příklad a pokud je něco špatně ( běžící přech. období u PČR 10-15 let, max. 50% vysluhy po 30 letech a ne po 35 atd.), tak není nic jednoduššího, než toto pro správnost upřesnit
Snažím se uvádět konkrétní věci a nikoho nenapadat, tedy nekonfliktně
4. Bohužel řada zde přispívajících působí, jako odchozí od 10 piva a z té cenové ......
5. Na toto DF píšu již jen velmi zřídka, takže zase dlouho nic...

For: Výsluha

Můžeš nám sdělit jaká výsluha byla u SNB před rokem 1989 ???

for oportunista
Tak to Vám řeknu docela přesně 1 320 rublů

ohledně té výsluhy před rokem 89, v prvé řadě pokude chceš oponovat tak se podívej to staré sbírky zákonů a pak dělej moudrýho ! Byla nejen u SNB, SNV atd. Věřím, že Tě mládí omlouvá. Možná běž raději zmálit nějakého cizince

diskutovat na stránkách MV a neznát historii policie... hmmmm, smutné

máš sice svým způsobem pravdu, ale česky jsi si nenaučil psát. Máš tam spoustu chyb i co se interpunkce ( čárky ve větách) týče. Mrkni občas do pravidel českého pravopisu. To jen tak na okraj.....

nejsem žádný mladík - mám již důchodový věk a nevím proč by jsem měl mlátit nějakého cizince. Když už tady máváš zákony, tak uveď který zákon před rokem 1989 upravuje výsluhové nároky. Pokud vím, tak za 1. republiky se to nazývalo "služba pod penzí" a to měl každý státní zaměstnanec. Za komanču se výsluha u SNB nedávala. Byly dvě důchodové kategorie - v 1. se odcházelo v 55 a ve 2. v 57 letech - přesluhování se nepovolovalo. Vyprávěj mi o výsluhových nárocích za komančů ..... sloužil jsem 34 let.

aha, takže stáťák...