Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Skokanem roku 2008 se v jednom nejmenovaném okresním městě stal pan XY.
Od 1. listopadu 2008 si skočil ze 7PT zástopce nejmenovaného oddělení na krajský článek na 8PT. Fyzicky se ale nehnul ani o 1 milimetr. ( za jakou práci a kdo ho platil - námět pro inspekci ) K 1.1.2009 si skočil do funkci vedoucího odboru zpět na zrušený okres. Doufám, že toto fórum monitoruje Inpekce MV a případem se začne zabývat. SPORTU ZDAR , SKOKU OBZVLÁŠŤ !!!

Na Bruntálsku je skokan roku!!! Nastoupil 1.1.2008 jako nadstrážmistr a od 1.11.2008, čili ještě téhož roku, už je v hodnosti plukovníka na funkci zástupce ředitele.
To je panečku skokan!!! To není jen rychlokvaška, to je MEGArychlokvaška. Oproti tomuto pánovi je pan Červíček jen klokánek-skokánek.

se vám něco nelíbí, tak běžte do prdele, jak jsem to udělal já, a já jsem v pohodě.

... kolego, proč píšeš "v nejmenovaném okrese" ? Buď konkrétní, přece se nebojíš takovéhle blbosti!

To mi nápadně připomíná okres PT, kde se odehrálo něco podobného. Holt staré české přísloví praví " Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi"

Jan Vidím: Nejlepší náborovou kampaní bude hospodářská krize
30.01.2009,

Policie má za sebou rok masivní náborové kampaně za tři desítky milionů korun. Považujete ji za úspěšnou?
Ano. Mně sice ta kampaň přišla mdlá, ale na mém subjektivním pocitu nezáleží. Důležitý je vždy jen výsledek, a ten jasně říká, že kampaň úspěšná byla, protože přinesla nárůst policistů. I vzhledem k objemu veřejných prostředků do ní vložených bych ale řekl, že byla úspěšná relativně.

Policistů je přesto nedostatek, a to ve všech regionech. Kvůli tomu připravuje policie další kampaň. Měla by být jiná než loni?
Nejsem odborník na reklamu, ale předpokládám, že si na to policejní prezidium najme odborníky, kteří vědí, jak kampaň udělat.

Potřebuje vůbec novou kampaň?
Náborové kampaně se dělat musí. Nejen u policie, ale také u hasičů a armády. Jakkoliv to ale zní hnusně, je pro policii v současnosti nejlepší náborovou kampaní hospodářská krize. To je realita a obecné pravidlo, které stále platí. Vždycky, když je krize, mají lidé snahu hledat práci u státu. Pokud je někdo státem placený policista, má větší jistotu, že příští měsíc dostane výplatu.

Policii přesto stále chybí téměř pět tisíc policistů, opravdu si myslíte, že ten nedostatek vyřeší krize?
Krize stoprocentně přinese skokové řešení a velký počet nových policistů, o tom jsem přesvědčen.

Nikdo neví jak ty mladé tady udrží a jak dlouho u sboru vydrží až procitnou.

kam se poděla idea, že práce policisty je celoživotní práce ? Zatím to vypadá (vystudovat nějakou ZOP - čili se naučit prostředky zločinu, uniforma, další školení ... náklady jak "prase" a potom odejít ze zkušenostmi za lepším, pokud se nejedná vysloveně o "lempla". Pokud to takto chce společnost tak je to asi dobře.

http://www.novinky.cz/clanek/159728-chybi-vojaci-ale-obrana-naro ky-snizovat-nechce.html

sojka for sojka...stále ti sami lodé, stéjne kecy a to jen v době kdy máte šichtu...nuda co?

Máš gramatické chyby, dále překlepy a koneckonců máš mezery v interpunkci ( pro tebe zvlášť vysvětlení - t.j. psaní čárek ve větách). Až se to naučíš, pak se ozvi, ale to já zde už zřejmě nebudu.

Tvůj výrok zní:Je to v tom, že vedoucí fce. jsou politické, a jak známo oponovat tomu kdo má moc se nevyplácí, takže je mnoho způsobů jak někomu zavřít s prominutím hubu ! Takže je to tatáž situace, jako zde byla před rokem 1989, avšak o to horší, že dnes přijdeš o práci a nikoho nebude zajímat, jak se uživíš. Tehdy však " vyhození" příslušníci SNB se dostali na místa, o kterých by se vám dnes ani nesnilo, a po revoluci jim započetli celou dobu let jakoby to odsloužili u policie. Přitom byli v pohodě, v klídku, nestresovali se a dnes mají odslouženo i 40 let, což běžný policista nemůže nikdy zvládnout. To jen na okraj, aby zde bylo o něco jasněji...

opravdu neschopní. Odbory mají k hovnu, UBS nepodpořili, ale kecat o větších penězích u piva uměj. Jestli někdo v téhle době spadne do civilu, může si podepsat ortel.

podepsat ortel si může ten kdo je neschopný, ale né ten kdo odejde od PČR. Pravdou však je, že stejně tak jako většina managerských fcí. u PČR je dnes politických, stejně jako posr. odbory

Lidé z PČR
nejsou nechopní. Projevuje se u nás jen ta naše "připosranost" když se máme ozvat tam, kde se děje bezpráví nebo nějaká nespravedlnost. Pořád je v nás ještě ten strach vypěstovaný v dobách vlády komunistů. Všichni se bojíme o všechno. Samozřejmě jsou i světlé vyjímky.

Co se týká práce odborů, tak není možno říci že jsou k hovnu. To je hloupost. Mám za to, že jak NOSP, tak UBS dělají co se dá a na co mají sílu - a jsme zase u té naší připosranosti. Problém je v tom, že naše odbory mají fakt velmi malou členskou základnu a tím malou sílu něco prosadit. Je málo platné, že mají tichou podporu skoro všech policistů, ale to je k ničemu, protože o takovou podporu se odbory nemohou opřít.

Co se týká padání do civili a podpisování ortelu, tak to je taky hloupost. Každý je strůjcem svého osudu a když už někdo od policie odejde, tak musí počítat, že když je "lempl", tak v civilu na něj nikde nečekají s otevřenou náručí. Kdo umí a nemá levé obě ruce, tak problémy mít nebude.

děkuji Ti za Tvůj názor. Určitě máš v mnohém pravdu, včetně naší "připosranosti" ovšem bych v tomto případě neoperoval názorem "vypěstovaná z dob komunismu". To je opravdu směšné, jelikož většina mladých již "onu" dobu nepamatuje. Je to v tom, že vedoucí fce. jsou politické, a jak známo oponovat tomu kdo má moc se nevyplácí, takže je mnoho způsobů jak někomu zavřít s prominutím hubu ! Podívejte se na vedení NOSP (krom pana Burdy) a pokud sledujete děj událostí tak Vám to dojde. Takže opravdu vzpomínat dobu totalitní je směšné :-)

Drahý neznámý, nevímm jak tě oslovit.
Naše připosranost vypěstovaná za dob komunismu není a ještě dlouho nebude minulostí. Dnes je toto stále velmi aktuální. Nemáš pravdu, že není možno se neustále odvolávat na komunistické doby vlády jedné strany (tedy tří stran v národní frontě abych byl přesný). My co teď vychováváme svoje děti ať chceme nebo ne předáváme tuto tzv. připosranost i svým dětem a nevymluvíš mi, že ne. Jak a v čem jsme byli vychováni my starší, tak vychováváme svoje děti. Bude ještě dlouho trvat, než se tohoto problému celkově jako národ, nejen policisté, zbavíme. A garantuji ti, že dnes je daleko jednodušší někomu zavřít hubu, než tomu bylo dříve, tedy před rokem 1989. Sloužím již 30 let,tak už něco pamatuji. Tehdy když se ti něco nelíbilo a měl jsi pravdu, tak jsi zašel za politrukem a ten udělal takový vítr, že i vysoké funkce byly v pozoru. Strana jako taková si navenek nemohla dovolit aby se někde dostalo ven, že se nezastala obyčejných lidí. Zapřemýšlej a poptej se starších, pokud nepamatuješ sám, a uvidíš, že mám pravdu. Přeji pěkný večer.

For Sojka
Málo kdo se tak hrdinně přizná, že je obyčejnej posera. Ale Sojka je nejen posera, ale korunovanej. I sám před sebou si nalhává že je jen malej posera. Ale bojí se přiznat, že je ten nejpřiposranější, proto se vymlouvá na komunisty. Kdyby nebyli tak by si je musel vymyslet. Jako malej kluk, když rozbije okno. To já ne to komunisti. To ti komunisti to v minulosti měli lehké, když všichni ostatní byli poserové. Ale proč ti bývalí poserové jsou i dnes poserové? Je vidět, že poserové byli poserové vždycky. Za fašistů, komunistů nebo demokratů. Posera je poserou za každého režimu. Ale ti nejpřiposranější, ze strachu si to přiznat, se budou vymlouvat na komunisty.

4 Dan
Nezlob se na mě Dane, ale jsi obyčejný tele, Kolik máš odslouženo, že tak rychle soudíš. Rád bych poznal jaký jsi hrdina. Nejjednodušší je naplivat na kolegu, který něco vysvětluje někomu jinému, Takových hrdinů za jakého se zde vydáváš jsem za těch 30 let už viděl hodně a vězšina z nich odtáhla se staženým ocasem mezi nohama. Vůbec jsi nepochopil co jsem napsal. Přeji pěkný večer.

...proboha Sojko... probuď se ! Nepiš jen své subjektivní pocity (potom to opravdu vypadá, že problém je v jen v Tobě). Na co se budeme stále vymlouvat ? Copak jsi nepochopil jak vlastně rok 89 probíhal ? Co bylo v pozadí této společenské změny ?

Rozhodně to co jsem napsal nejsou jen moje subjektivní pocity a problém není jen ve mě, ale je to problém celé naší společnosti. Co se týká roku 1989, tak já jsem velmi dobře pochopil co bylo v pozadí celých změn a rozhodně se nehodlám na nic vymlouvat. Něco podobného zde již bylo v roce 1968, ale tenkrát zasáhly naši "přátelé a spojenci". To sem ale nepatří. Pěkný den.

Poznámka k NOSP
V roce 2007 byla NOSPU ze strany EUROCOPU nabídnuta právní pomoc při řešení 150 hodin zdarma a dalších jobovek v 361, ale NOSP tuto pomoc odmítl. Tak souhlasím s kolegy, že NOSP je k ničemu, protože každý normální člověk řídící se selským rozumem si na prstech jedné ruky spočítal, že v ČR není politická vůle cokoliv na 361 měnit k lepšímu. Holt závist je typicky česká vlastnost a pan nemistr PČR svými výroky o výhodách služby u PČR tak navnadil veřejnost, že tato už nechce slyšet skutečnou realitu.

vycházej z objektivního a né ze subjektivního pocitu. Tvůj neempirický průzkum je opravdu jen Tvůj osobní pocit. Opravdu si myslíš, že Ti co byli před rokem 89 u koryt tam již nejsou ? Proč sem pleteš navíc minulost a rok 89 a 69 x let poté? Ty nechápeš vůbec kdo řídil chartu před listopadem 89 ? Ty nechápeš odkud se okopíroval nápis "pomáhat a chránit" . Tak Ti doporučím raději zůstat šlapkou na OOP a řešit max. kapesní krádeže než řešit něco jako Čunek, protože takový fenomén asi nejsi

Mohu být rád, že s takovejma pitomcema, co tady píšou, již nesloužím. Prošel jsem téměř všemi složkami od SNB po PČR, ale takovej póvl jsem nepotkal. Jen tak dál a pomáhejte si navzájem.

nazdar póvle, docela se Ti divím, že se zahazuješ takovým psát, možná, že Ti již také modrá pták hochu

Možná kolegové, možná jen provokatéři. Končím tuto "plodnou diskuzi", protože jste nic nepochopili a už vůbec ne z to co se děje v republice a u policie. "Je těžké se bavit s volem o sobotě, když jde v pátek na porážku".

je to semeniště policejních lopat a nemehel.

až takto bych to neviděl . Občas tu zavane myšlenkově čerstvý vzduch , ale pravdou je, že ho hned vzápětí někteří otráví. Na tyto stránky si s největší pravděpodobností zoufalí jedinci chodí odříhnout popř. jinak ulevit. Otázkou je zda si vůbec , vzhledem k osobě jejich provozovatele, něco jiného zaslouží.

máš provdu..vždyť Ty nejmoudřejší a nejchytřejší, nejhezčí a největší vůl na tomhle netu. Možná Ti již také modrá pták chlapče...

Konečně se trefená husa ozvala

ovšem opakovaný vtip není vtipem dítě :-(, tak se snaž svoji inteligenci nahnat jinak

UŽ NA TO KÁLÍM ETŘ JDE POMALU, NIC NEFUNGUJE JAK MÁ. NEHODOVKY SE ROZPADAJÍ NENÍ NAČ ČEKAT.

Jenom kecáš. ETŘ sice jde někdy hodně pomalu, ale jde. A jestli chceš za současný situace jít do C, tak se na mě nezlob, ale jsi trdlo. Není šance v C v současné době sehnat práci ale spoň trochu adekvátní náročností a i výdělkem prom bývalýho policistu. Nadarmo se neříká "lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše". Ony ty platy u PČR sice nejsou až tak závratně vysoký, ale jsou pravidelný a i když pomalu, tak rostou. Zhodnoť situaci reálně a kriticky a uvidíš, že dojdeš ke stejnému závěru. Nějakévelké bářky v současné době nejsou vůbec na místě.

Pro Sojka: Pokud jste, pane, u PČR pouze kvůli penězům, jak lze z vašeho příspěvku dovodit, tak jste dalším neštěstím pro PČR, a to vedle hrobaře Langera. Policie pro mě vždy byla službou veřejnosti, peníze mě zajímaly až na druhém místě - to není legrace, to je skutečnost. A když už jsem to, co se u PČR děje, neunesl, tak jsem odešel. Pro "nadávací automaty" je podotýkám, že jsem odešel po 27 letech služby, takže jsem zažil poměry u PČR před i po převratu.

jsi u PČR kvůli přesvědčení a né penězům je pěkná kravina a hloupost.

4 jarda
Jardo nezlob se na mě, ale já jsem nikde nenapsal, že práci policisty dělám jen pro peníze. Rozhodně nepatřím mezi Langerovy hrobaře a policejní práci jsem vždy považoval za službu veřejnosti taky. Mysli si co chceš, samozřejmě pocit z dobře vykonané práce je nádherný, ale v současné době jsou peníze až na prvním místě vždycky. Dávno jsou pryč doby brigád soc.práce a soc.závazků kolik udělá kdo hodin zadarmo. I já sloužím již 30 let, tak že taky už něco pamatuju. Mimochodem práci ať ji děláš z přesvědčení nebo z donucení děláš VŽDYCKY jen pro peníze,protože bez těch se na tomto světě nic nepohne a jsou tedy vždy na PRVNÍM MÍSTĚ. Přeji ti v civilu hodně štěstí v práci pokud již jsi v důchodu tak hlavně zdraví.

Já jsem možná chytráček, ale nejsem takový debil jako ty.

...jsi pouze duševně kastrovaný, alespoň dle příspěvků, které zde čtu. Proto mohu dát za pravdu těm, kteří Tě napadají. Neplakej, až se příště narodíš tak v Angole

hmmmm - rozený psycholog a věříš v posmrtný život - kde jsi načerpal takové moudro ?

konečně jsi napsal něco rozumného

FOR: Dan

Nevím proč reaguješ na na příspěvek, který je určen jardovi a kde bereš tu drzost nazývat mě blbem. Pokud jsi policista a chováš se takto k občanům (každý je blb a Ty jsi ten nejchytřejší)tak to raději zabal.

Dana se musím zastat, ale jsi trapný. Vlastně se nedivím, že takto vznikají vtipy o policajtech

někdo je trapný a někdo je hlupák, stím se asi nedá nic dělat.

oportunista mě přesvědčil, že je opravdu blbcem. Respektive takový ten chytráček s IQ na bodu mrazu