Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Dlouho jsem v novém roce netrpělivě čekal kdy už opět vyzvete k odstoupení některého z členů vlády.Konečně jsem se dočkal.Příležitost jste si našel při Grosově vyšetřovacím týmu. Moc se mi ulevilo že jste i nadále stejnej debil jako loni kdy jste patřil mezi nedostižitelné požadovače odstoupení kdekoho.Ale není se co divit -starého psa novým kouskům nenaučíš.Pochybuji,že z vás vypadne někdy něco jiného a nedej bože přínosného.

Pane Ludwig je zvláštní že jste schopen označit někoho za debila. Jednak jste se dopustil veřejné urážky a za druhé psát v anonymite je vždy lepši co? Aby jste se neřídil náhodou heslem podle sebe soudím tebe. A co se týká vašeho chování a vystupování asi Vás doma neučili co je názor a co dizkuse. A ten Váš slovník. Pokud projevujete nesouhlas tak se dá podat i jinak a nejsem zase zarputělí Langrovec abych musel nekoho obhajovat. Ale bude lepši když pan langr Vás bude ignorovat. Protože tohle není z vaší strany korektní. Byl bych zvědav jestli by jste tohle řekl panu Langerovi osobně asi ne co?

Vážený pane Ludwigu, po odstoupení bývalého ministra vnitra a současného premiéra Stanislava Grosse a policejního prezidenta Jiřího Koláře volám již delší dobu a můte si být jistý, že mne to vůbec netěší a nijak se v tom nevyžívám. Mé výzvy jsou vždy podpořeny jasnými a průkaznými argumenty o tom, že tito pánové dělají svou práci špatně a jsou odpovědni za současný kritický stav, který v Policii ČR vládne. Byl bych velmi rád, kdyby si i oni své chyby uvědomili a své funkce dobrovolně opustili. Jinak jsem bohužel i nadále nucen na ně naléhou touto cestou a své výzvy opakovat kdykoli, kdy vyjde najevo další ze série jejich závažných pochybení. S pozdravem, Ivan Langer

Taky Hrdina Milan Vašek, by také do očí soudruha Biľaka vyznal svůj negativní, tehdy asi kladný postoj, k politice UV KSČ. V dnešní době se vyplácí lézt mocným do zadku a p. Vašek toho výrazně využívá, je vidět, že to nedělá poprvé v životě.Tady nejde o slovník, ten si nastudujete, ale se slušností se musíte narodit a to není ani Váš případ ani p. Langera, toho o kterém je řeč, protože znám i slušné lidi stejného příjmení.Znám lidi co byli za totáče za své názory v kriminále, ale z takových p. Langerů se jim dneska zvedá žaludek.

Že se evropská integrace nelíbí dědicům Gottwaldova odkazu, tomu se není co divit. V civilizovaném prostředí, v němž bruselská administrativa dbá na zákonnost a respektování lidských práv, se vskutku obtížně pořádají všelijaké vítězné únory, znárodňuje soukromý majetek a budují pracovní lágry či kriminály pro politické vězně. Dokonce bývá nostalgikům po totalitě zpravidla houby platné i to, že je jim demokratickým zřízením dopřáváno strašit v národních parlamentech, protože ani tak nemají šanci škodit jinak než pouze hulákáním. Jsou-li už tedy k sabotážím všeho druhu zplozeni a vycvičeni a nic jiného než škodit neumějí, zkoušejí to všude tam, kde k tomu dostanou příležitost, třeba i v Bruselu nebo ve Štrasburku. Nu což, můžeme si říci, ani zběhlým Staroevropanům neuškodí užít si trochu legrace.

S cháskou, která si říká občanští demokraté, je to už o chlup složitější. Hlavně proto, že tato politická síla si svého času získala občanskou přízeň právě tím, že byla první na startovní čáře českého pochodu do Evropy. Zde se chtě nechtě musíme ptát, co se přihodilo tak zásadního, že se od těch časů otočila o 180 stupňů a dnes funguje jako polorudá a polohnědá tlupa, která čím dál častěji nachází s bolševikem společnou řeč. No - vlastně se ani ptát nemusíme. Po památné velkoprivatizační zlodějně, jež porodila srovnatelný počet lumpů s lupičskou érou raného komunismu, je nabíledni, že i modré straky mají tisíc a jeden důvod bránit se evropskému »superstátu«, jehož již fungující instituce dokázaly, že mají pro postkomunistický šlendrián pramálo pochopení. To už se vyplatí oblbovat veřejnost bubákem bruselské diktatury a ohrožení národního zájmu, vždyť kdyby tahle v podstatě komunistická agitka nezabrala ... hrůza pomyslet, co ještě by mohlo vyjít najevo, kdyby se naplno dostalo ke slovu evropské právo!

Tahle partaj švindlu ale teď může mít doma jeden drobný problém. Zatím ji podporuje početná množina lidí, kteří na rozdíl od jejího vedení nespatřují v tzv. euroústavě nebezpečí, nýbrž naopak přínos. Vědí, že řečený dokument nezakládá žádnou mocnost se vším všudy, ale že pouze slaďuje normy dávno již platné, smyslem čehož je udělat v tom administrativním chaosu pořádek a vytvořit v Evropské unii podmínky pro to, aby mohla sílit a nabídnout pomocnou ruku dalším komunismem zuboženým zemím. Tito lidé, vesměs vzdělaní a inteligentní, si teď mohou klást řadu nepříjemných otázek. Co je to za partaj, jíž byla Evropa dobrá, když nabízela výživnou rozvojovou pomoc, a která zařadila zpátečku ve chvíli, kdy zjistila, že právo a pořádek není nic pro ni? Je v pořádku ono protibruselské víření bubnů od lidí, kteří nás straší eurosocialismem, ale sami nemají potíž spolčovat se v mocenském zájmu se socialisty a komunisty českými? Jak se to jejich bubáctví slučuje s opoziční smlouvou, například, nebo s tím, že se otec-zakladatel domnělých pravičáků nechal skalními bolševiky instalovat do prezidentského úřadu? Proč občanští (polo)demokraté najednou přirovnávají »podřízenost« Bruselu k předlistopadové podřízenosti Moskvě, když mezi jejich čelnými tlučhuby není ani jediný, kdo se v období totalitního temna opovážil proti tehdejší pendrekové vrchnosti byť jen pípnout, aby neohrozil svoji kariéru - není-liž pravda, pánové Tlustý a Klausi? Takové roduvěrné »vlastence« máme poslechnout a ukázat v referendu červenou kartu projektu společného evropského domu?

Vážený pane Koláři, je sice pravda, že v otázce "evropské ústavy" jsme v názoru na její odmítnutí na stejné lodi s komunisty, každý však pro to máme jiné důvody. Toto členství má své nesporné výhody, ale také své nevýhody, kterých, bohužel, není málo. Při rozhodování občanů v referendu o vstupu do EU Občanská demokratická strana nakonec usoudila, že pro ČR bude lepší být členem EU a občanům proto doporučila hlasovat pro vstup do EU (na mých osobních miskách vah však převážily argumenty proti vstupu a podle toho jsem rovněž hlasoval). V otázce "evropské ústavy" se však ODS domnívá, že tento dokument je oproti současnému stavu pro ČR nevýhodný a doporučuje jej tedy odmítnout. Není totiž pravdou, že "evropská ústava" prakticky nic nemění a je jen shrnutím dosavadních předpisů. Platí totiž, že tento dokument dává orgánům EU pravomoc rozhodovat o některých otázkách, o kterých dosud rozhodovaly jednotlivé členské země, a v některých otázkách, kde orgány EU dosud hlasovaly jednomyslně, zavádí rozhodování kvalifikovanou většinou. Může se tudíž stát, že ČR bude muset přijmout předpisy, se kterými zásadně nesouhlasí. Navíc celý dokument je extrémně dlouhý, nepřehledný a nesplňuje požadavky, které na něj byly kladeny. Děkuji za Vaše názory, Ivan Langer

Pan Langer své důvody popsal velmi stručně a jasně. Jen bych doplnil - nová ústava dělá z EU něco jiného, než do čeho jsme chtěli vstoupit a vstoupili. Dále si myslím, že náš úřednický aparát je dostatečně přebujelý a není nutno živit další (ještě přebujelejší) v Bruselu.
A neposlouchejte rudověrné vlastence, ani hnědé bratry. Pokuste si udělat svůj vlastní názor (rozumem, pokud nějaký máte)! Např. pojem "společný evropský dům" je fráze určená právě lidem, kteří si svůj názor utváří povrchně nebo čtením Blesku.
Pouze jednomyslné hlasování nám zaručí, že naše potřeby nebudou přehlasovány "kvalifikovanou většinou". Vždyť zájmy mnohem lidnatějších přímořských států se nemohou shodovat s našimi. Severské státy budou mít jiné priority než státy z jihu Evropy. A opravdový "společný dům" může fungovat pouze ve společenství lidí se stejnými zájmy a potřebami. Proto nemůže integrace Evropy pokračovat do nekonečna !!!

Skupina Mlýn a ticho po pěšině - kde jsou hlídací psi demokracie?

Skupina Mlýn fungovala dva roky v naprostém utajení.
Ta situace je tak závažná, že se domnívám, že Gross by měl být urychleně zatčen a vzat do vazby, aby nemařil vyšetřování. A věc vyšetřena být musí. Pokud nebude vyšetřena a spiklenci nebudou postaveni před soud a potrestání, čeká nás v nejbližší době také či podobné spiknutí znovu a znovu a zase dokud nebude zrušena demokracie.

Vážený pane místopředsedo, předem děkuji za Váš názor.

Pane Langere, Vaše prvotní reakce na můj dotaz, mi (nejenom) jako voliči ODS vyrazila dech. Budiž Vám přičteno k dobru, že jste ji smazal.

P.S. Doporučuji též přečíst si stanovisko JUDr. Sokola, advokáta a druhdy ministra vnitra, který rozhodně není členem či přívržencem ODS či pana Klause: http://ihned.cz//index.php?p=002000_d&article[id]=15488220

Dobrý den, zřejmě máte na mysli ten sprostý příspěvek, který někdo pod mým jménem napsal jako reakci na váš. Věřím, že věříte, že něco takového jsem nemohl napsat a ani nenapsal. To jen jakýsi rádoby vtipálek, ve skutečnosti vulgární primitiv nenašel odvahu se podepsat svým skutečným jménem. Ale k věci. Považuji tento případ za velice závažný, proto se také k němu vyjádřilo i Grémium ODS. V příštím týdnu se k tomuto tématu sejde i Výbor pro obranu a bezpečnost. Osobně jsem přesvědčen, že věc si zaslouží důkladné vyšetření, a že, nemá-li Stanislav Gross co skrývat, bude on sám iniciovat zřízení parlamentní vyšetřovací komise.

Pane Langere,
co vy považujete za případ velice závažný? Už jich tu bylo několik, byla ustavena vyšetřovací komise a ta skončila bez výsledků. Nebo máte jediný důkaz, kdy vyšetřovací komise doznala někajého pozitivního výsledku? Pane Langere. Strach je hrozně ubíjející. Pokud Vy strach nemáte, nemáte-li co špatného skrývat, pak bych Vám dopourčil od této věci ustoupit a nechat to na lidech, které to "zasáhlo". Když víte již některá jména, jste jistě v obraze i o všech ostatních, kterých se to týká. Ať oni dokáží, že je akce tohoto týmu protiprávní a že je dokonce nesmyslná, protože na ně nic nemá. Nebo jste mezi těmi jmény?

Asi to zapadlo:
Pane Langer, zkuste nam to rict tu vec s SK Veska na ferovku. Reknete to proste vsecko a ne jen to co se Vam hodi. Nebojte se. Vy jste to tam prinesl, tak si muzete preci dat trochu prace a trochu zevrubne to popsat. A ne nam treba uvadet jen nejake utrzky Te veci, jako napriklad, ze nekdo s nekym neni personalne propojen. Treba na co presne ty penize budou a jak se to projevi pro obcany, napriklad levnejsim vstupnym, vstupnym zdarma pro postizene, vyraznymi slevami pro skoly atd. Verim, ze tu jiste bude dost duvodu, ktere Vas presvedcily, proc investovat ze statnich penez. A verim, ze jste to jako pravicovy politik peclive zvazoval. Rikam ano, chci vice informaci.

Dobrý den,
Nevím kam přesně mám svůj dotaz ohledně nešťastných vln tsunami v Asii směrovat, ale vzhledem k tomu, že ODS je mou preferovanou stranou a pocházím z Olomoucka, za které jste kandidoval, dovoluji si svůj dotaz položit zde.
V různých diskuzích na internetu, které se týkají finanční pomoci České republiky postiženým zemím, se lze dočíst vět typu: „Pošlete jim vše, ať nám nezůstane nic. Jsem zvědavý, kdo nám pomůže při dalších povodních“, „Z čeho stát ty peníze posílá? Z deficitu rozpočtu?“…
Tyto poznámky, ač pomohou působit nehumánně, v sobě skrývají docela zajímavou otázku, na kterou já – jako prostý občan – jen občas používající Google, nenašel na internetu odpověď. Zajímalo by mě, jaké byly finanční škody po povodních v roce 1997 a jakou částkou peněz nám pomohly zahraniční státy. Vím, že rozsah katastrofy, která v roce 1997 postihla ČR lze jen těžko srovnávat s tím co postihlo Thajsko, Indonésii atp. Ale i přesto bych rád vědět jak byly ostatní státy solidární vůči České republice. Někdo kdysi řekl, že „Solidarita často bývá určitým druhem politiky a je velmi těžko definovat chvíli, kdy se solidarita stává politikou“. A proto bych se též chtěl zeptat, zda zasláním peněz celý proces pomoci postiženým zemím končí, anebo bude pokračovat v jiné formě tak, aby v konečném důsledku z tragédie získaly všechny strany.

Děkuji za odpověď

Vážený Jakube, děkuji za důvěru, se kterou jste se se svým problémem obrátil právě na mne. Peníze na pomoc obětem takovýchto tragédií jdou ze zvláštních kapitol rozpočtu, které jsou pro tyto účely zřízeny, často pak z různých rezerv. Nikdo však nepochybuje o tom, že jsou-li tyto peníze vynaloženy na vhodné účely a projekty, je jejich poskytnutí správné, a to i v případě, že je poskytujeme oblastem, které třeba pro svou chudobu takovou pomoc nám poskytnout nemohou. Zasláním peněžních prostředků však pomoc poskytovaná Českou republikou nekončí. Bez ohledu na politickou příslušnost je zde zájem na tom, aby tato pomoc byla poskytována i dalšími formami (např. lékařská pomoc, zapojení do obnovy zničené země atd.). Na otázku, kolik jiné státy poskytly České republice po povodních v roce 1997 Vám odpovědět nedokáži, zkuste se informovat na ministerstvu zahraničních věci. Domnívám se, že ale v tomto případě nemůžeme věc posuzovat "něco za něco". S přáním všeho dobrého Vás srdečně zdraví Ivan Langer.

Děkuji za odpověď a nasměrování na MZV

Pane Langer, obracim se na Vas jako na poslance za nasi oblast. Prave jsem se dozvedel, ze tesne pred Vanoci byla prijata novela zakona, podle ktere musi vlastnici pozemku podat danove priznani a platit z dan i z tech pozemku, ktere jsou v pronajmu zemedelskych druzstev. Zajimalo by me zda jste tuto novelu podporil a Vase stanovisko (por. stranovisko Vasi strany) k teto novele proto, abych se mohl kvalifikovane rozhodnout, koho podporovat v pristich volbach.
Zdravi
Zdenek Hradil

Vážený pane Hradile, koncem minulého roku Parlament České republiky přijal novelu, která měnila několik daňových předpisů, mezi nimi i zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Podle této novely je poplatníkem nájemce už jen v případě, jde-li o pozemky evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem. V ostatních případech, kdy byl doposud poplatníkem pronajatých pozemků nájemce, je jím nyní (s účinností od 1.1.2005) vlastník pozemků. Ten je pak povinen tyto pozemky přiznat již v daňovém přiznání k dani z nemovitostí v roce 2005, které se podává do 31.1.1005. Bližší podrobnosti k této novele Vám zajisté sdělí pracovníci příslušných finančních úřadů. Co se týče hlasování o této novele, která měnila několik daňových předpisů, někteří poslanci ODS se při hlasování zdrželi, jiný byli proti. Zdraví Vás Ivan Langer

Chceme napsat poprvé veřejně co se stalo v našem družstvu. V období 2001-2004 bývylý vedení vytáhlo z družstva něco přes 25 milinů korun a nikoho to nezajímá.
V roce 2005 jsme podali trestní oznámení a nic, ticho po pěšině. A to prosím za vlády červenejch, přesnějí růžovejch soudruhů. My druřstevníci, když se ozveme tak nynější vedení nás vyhodí - fakt si někdo myslí, že za to může ODS ?
Lidi myslete, družstevníci a znechucení zaměstnanci DETECHA

Chceme napsat poprvé veřejně co se stalo v našem družstvu. V období 2001-2004 bývylý vedení vytáhlo z družstva něco přes 25 milinů korun a nikoho to nezajímá.
V roce 2005 jsme podali trestní oznámení a nic, ticho po pěšině. A to prosím za vlády červenejch, přesnějí růžovejch soudruhů. My druřstevníci, když se ozveme tak nynější vedení nás vyhodí - fakt si někdo myslí, že za to může ODS ?
Lidi myslete, družstevníci a znechucení zaměstnanci DETECHA

Chceme napsat poprvé veřejně co se stalo v našem družstvu. V období 2001-2004 bývylý vedení vytáhlo z družstva něco přes 25 milinů korun a nikoho to nezajímá.
V roce 2005 jsme podali trestní oznámení a nic, ticho po pěšině. A to prosím za vlády červenejch, přesnějí růžovejch soudruhů. My druřstevníci, když se ozveme tak nynější vedení nás vyhodí - fakt si někdo myslí, že za to může ODS ?
Lidi myslete, družstevníci a znechucení zaměstnanci DETECHA

Pane Langere, děkuji za odpověď na můj dotaz ohledně slučování dvou různých bodů do jednoho jednacího bodu sněmovny. Jenže mi Vaše odpověď připadá jen alibistická. Čekal jsem, že mi napíšete o Vašem nesouhlasu s touto praktikou, ale víte jistě sám, že tímo způsobem pracují i poslanci ODS. Očekávál bych spíše, že budete iniciátorem změny jednacího řádu (je-li toho příčinou) a zasadíte se o zákaz tohoto zdvojování.

Pane poslanče, rád bych jen pár slov k diskusi o smysluplnosti "Úřadu pro mimořádné události". Můj názor je, že jde o zcela zbytečnou instituci. Vždyť například u hasičského záchranného sboru již v současné době existuje velmi dobře placených úředníků, kteří mají řešení mimořádných událostí v náplni práce. Navíc na každém stupni samosprávy (kraj, obec s rozšířenou působností) jsou další orgány, které se zabývají touto problematikou. Jde o to jim účelně rozdělit kompetence. Zdá se mi, že jde opět jen o "trafiky" pro pár vyvolených.

Vážený pane Langere. Jsem Vašim příznivcem a obdivuji Váš věčný nadhled, elán a vitalitu. Zajímalo by mě jak to děláte, že jste tak optimistický a cílevědomý? Já osobně takovou vitalitu a vůli nemám, ikdyž se o to snažím..S přáním všeho dobrého Petr Soukup

Božíčku,božíčku,Péťo,ty jsi ale sladký a rozkošný chlapec.Napiš,nebo zavolej a pošli foto.

Aby ses z toho Langera neposral Soukupe.Píšeš,že nemáš takovou vůli,ale vůl seš teda pořádnej!

Pane Langere, dám Vám pár hraběcích rad:
1. Tři náměstci (bezpečnost, ekonomika, civilní správa) bohatě stačí. 7 náměstků+7 obludných aparátů je šílenost.
2. Vyhrabejte zasuté a zastrašované polistopadové poldy a dejte jim šanci. Někteří z nich jsou špičkoví machři a věřte, že nekradou.
3. Zeštíhlete personální obsazení resortu v první fázi o třetinu. Věřte, že 8 hod. denně nikdo nepracuje (a podíváte li se po čtvrté hodině odpolední z pláně na barák, už tam obvykle není noha). Zrušte obludný systém vrchních řediteů, ředitelů, zástupců ředitelů... Váš vlastní sekretariát by mohl mít jen cca 8 mladých, vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tedy pracovitých!
4. Inspekce by měla být mimo resort, ale to je asi i na Vás silný kafe.
5. Odstraňte šílený systém, kdy stížnost na policajta prošetřuje jeho kámoš z odd.stížností.
6. Na policejní akademii zavďte povinný předmět zásad slušného chování policistů k občanům. Snažte se studentům vtlouci do hlav, že jsou služba občanům, nic víc.
No a ještě asi 100 bodů a Augiášův chlév bude vyčištěn. Držím Vám palce!

Vážený Petře, děkuji Vám za Vaše názory, které mi promlouvají přímo z duše (či přesněji řečeno z „Modré šance pro slušné lidi“). Naprosto s Vámi souhlasím a jsem přesvědčen, že se jedná o kroky správným směrem. Jak ale sám naznačujete, je to jen malá část toho, co je v resortu vnitra a u Policie ČR ještě potřeba udělat. Pokud ODS i já dostaneme potřebnou důvěru občanů, jsem připraven tyto nezbytné kroky učinit. S přáním mnoha úspěchů v novém roce Vás srdečně zdraví, Ivan Langer.