A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Dobrý den,

obracím se na Vás s otázkou a posuzením,zda je toto normální postup.Můj manžel se momentálně nachází od 11.5.2005
ve vazební věznici Brně-Bohunicích.Při přijetí jsme dostali poučení o jeho právech a povinnostech,kde jedním z jeho práv je,cituji:Obviněný má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 4 osob jednou za dva týdny v trvání jedné hodiny.V odůvodněných případech může ředitel věznice povolit přijetí návštěvy většího počtu osob nebo
za dobu kratší než dva týdny,případně na dobu delší než jedna hodina.
U obviněných,u nichž je důvodem vazby obava,že budou mařit objasňování skutečností,závažných pro trestní stíhání,
BEZ ZBYTEČNÉHO ODKLADU stanoví podmínky pro uskutečnění návštěvy,kterými jsou zejména termín návštěvy,okruh osob a přítomnost orgánu činného v trestním řízení,
v přípravném řízení státní zástupce,v řízení před soudem příslušný soudce.
Bohužel nám tyto návštěvy paní státní zástupkyně Holubová,působící
na městském st.zastupitelství v Brně zamítla.Když jsem chtěla znát důvod,sdělila mi jen,že to je v její kompetenci,termín další návštěvy mi nebyla ochotna říct a na můj dotaz,kdo je její nadřízený mi třikrát položila telefon.
Po čtvrté mi tuto informaci sdělila,ale vedoucí městského st.zastupitelství
v Brně se se mnou odmítla bavit o postupu své podřízené,nepříjmula mé námitky a odkázala mě zpátky na paní st. zástupkyni Holubovou,že rozhodnutí jsou plně v její kompetenci.Tak se ptám,pokud je důvodem vazby tzv. ovlivňování svědků,zda je možné,aby naše tři děti
ve věku 14 ,8 a půl roku mohly ovlivňovat nějaké svědky,nebo se tento postup běžně používá
k psychickému nátlaku na obviněného a jeho rodinu?Pokud se jedná
o psychický nátlak,tak se to neslučuje z listinou základních lidských práv a svobod a ani s principem práva v demokratickém státě.Navíc se
v demokratickém státě ctí presumpce neviny,tak proč lidé již odsouzení mají daleko víc práv,jak lidé,kterým nebyl zatím trestný čin dokázán soudem ani řádně tímto soudem potrestán.Vazební důvody přeci slouží k tomu,aby nebylo mařeno vyšetřování,nebo se nepokračovalo v trestné činnosti či se obviněný nepokusil o útěk.Nikde není psáno,že slouží k psychickému zlomení člověka a jeho rodiny.Proč je tedy bráněno návštěvám manželky a dětí?Nebo je běžný postup v České republice,že jsou upírány i práva,které se již schválily?Jestli ano,tak mám pocit,že jsme se vrátily do dob minulých-
do socialismu,kdy platilo,že právo se měnilo podle toho,jak se to komu hodilo.Předem Vám děkuji za Vaší odpověd.
S pozdravem

Eva

Milá Evo, osoby, které jsou v souladu se zákonem omezeni na své osobní svobodě, mají rovněž ze zákona méně práv než ostatní občané. To je dáno zejména smyslem trestu odnětí svobody a v případě vazby řádným průběhem vyšetřování. Ovšem i tato omezení osobní svobody musí být vždy v souladu se zákonem a rozhodnutí o nich jsou přezkoumatelná. Stejně tak si můžete stěžovat i na postup státní zástupkyně, a to nadřízenému státnímu zástupci. Konkrétní kroky Vám doporučuji řešit s pomocí advokáta. Zdraví Vás, Ivan Langer

Vážený pane poslanče, skutečně Vy a Vám podobní nosíte klapky na očích, nebo skutečnou situaci v této zemi nechcete vidět? Z vašich odpovědí je patrno, že nemáte tušení,proč policisté odcházejí . Možná, kdyby jste si s pár těmi, kteří odchází promluvil, ( a jsou to především lidé sloužící občanům této země tznm. lidé sloužící v uniformách na ulici - ne ti, kteří mají svá hřejivá křesla ) dozvěděl by jste se, že odchází díky vám všem politikům této země. Vždyť umíte házet jen špínu. Špatné se zdůrazní a to dobré se přejde. Používate PČR jako svou rukojmou. Samozřejmě , vždyť je to logické. Jde o represivní složku - tu nikdo nemá rád. Na nich se dají nahrabat hlasy voličů. A co na to občan ? Mnozí z nich se pak chovají stejně jako vy politici - arogantně a povýšeně. A proč tedy odchází ? Prostě jen přestalo policisty bavit pracovat v podmínkách, které jsou nedůstojné ( zajděte na nějakou z policiejních služeben ) za plat, který je uváděn v médiiích a který oni nikdy na výplatní pásce ani neviděli a při tom všem snášet " buzeraci " od svých nadřízených ,nechávat na sebe házet špínu z médií, od vás politiků a občanů.....Měla bych toho na srdci mnohem víc, ale již sem se poučila , že vše je jen mlácení prázdné slámy a že ten, kdo to myslí upřímě na to nakonec vždycky dojede.

Dobrý den, právě proto, že se s policisty pravidelně scházím (a zdaleka ne jen s těmi ve vedoucích funkcích) vím velmi dobře, jaké problémy je trápí a proč mají tendenci policejní sbory opouštět. Ano, jsou to v prvé řadě podmínky, za kterých vykonávají svou činnost počínaje těmi služebnami a konče prakticky neexistencí kariérního řádu či nejistotou o budoucích finančních podmínkách. Za tyto špatné podmínky je však odpovědna vláda v čele s ministrem vnitra. Jako stínový ministr vnitra se snažím upozorňovat na problémy, které v Policii ČR panují a předkládám i návrhy řešení těchto problémů. Každá má Černá kniha policejních hříchů začíná slovy, že kritizuji pouze ty, kteří svou neprofesionalitou kazí dobré jméno Policie ČR a vyzdvihuji a oceňuji práci všech těch policistů, kteří své zaměstnání vykonávají poctivě a kvalifikovaně a vzkazuji jim, že si jejich práce nesmírně vážím. Domnívám se, že takových policistů je většina. Před problémy, které v Policii ČR prokazatelně existují však nesmíme zavírat oči a musíme je řešit. Právě ku prospěchu dobrého jména Policie ČR. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Dobrý den,chtěl bych se zeptat,jestli když budete ministrem vnitra nebude vás zač kritizovat a co by se muselo stát aby jste s funkce sám odstoupil?Podle toho jak se chováte,tak mám dojem,že rád kritizujete a sám kritiku neumíte příjmout.P.H.

Dobrý den, pokud budu ministrem vnitra, budu se svou práci samozřejmě snažit vykonávat co nejlépe tak, aby mne nebylo zač kritizovat. Na otázku, co by se muselo stát, abych z funkce sám odstoupil, v tuto chvíli odpovědět neumím. Příčinou by mohlo být třeba osobní selhání, ale například i nedostatečná podpora k prosazení nezbytných kroků k nápravě problémů v resortu. K Vašemu současnému hodnocení chci říci, že jako stínový ministr vnitra kritizuji problémy a jejich neřešení v tomto resortu, ale činím tak nerad a hluboká krize například v Policii ČR mne opravdu netěší, protože má přímé dopady na životy všech občanů. Tyto problémy je nutné co nejrychleji řešit. Pokud je kritika na mou osobu oprávněná, dokáži ji přijmout a z chyb se i poučit. I proto jsem zřídil tyto webové stránky. Zdraví Vás a děkuje za Váš názor Ivan Langer.

Pane Langere, Vaše odpověď Tomášovi (19.5.) mě udivuje. Takže Vy vlastně porovnáváte především materiální hodnoty, které dnešní demokratický systém oproti komunistickému nabízí - auta, dovolená, a úplně vrcholný prvek - spokojený a naplněný život. Vy jste bývalý režim vzhledem k věku moc neužil, a tak těžko můžete tohle položit na misku vah. Jedno je jisté, stejně jako dříve, i nyní na materiální výdobytky mnoho lidí nedosáhne. Mají se zkrátka co otáčet. Dovolená pro celou rodinu? Utopie. Auto leda ojeté za poločasem rozpadu. Ale to hlavní - nedostatek pracovních míst, nedostupnost bydlení pro mladé, zdražující se nebezplatná lékařská péče ( kdo vymyslel bezplatnou ?! , když skoro všichni platíme do systému ), to jsou věci, které jsme dříve neznali! Pokud budu nezaměstnaný absolvent, možná se budu na svět taky dívat jinak, než ho vidíte vy v ODS. Zkuste si představit, že budete živit rodinu z průměrného platu, Vaše žena bude na mateřské a navíc budete bydlet v podnájmu za nehoráznou cenu. To Vy si ale představit nemůžete - nikdy jste se do takové situace nedostal. Já si naopak umím představit, že se ti mladí budou ohlížet po někom, kdo jim slíbí ( bohužel jen slíbí ) právě takovou vizi, jakou slibují komunisté - tedy sociálně spravedlivější stát. Pak se mnohým z nich moc nedivím. A zkuste si uvědomit jedno - pokud se tu časem najde strana s jiným názvem, ale stejným programem, strana, kterou nediskredituje právě ten název, najde tolik příznivců mezi mladými, že se budeme všichni divit. To si dovolím tvrdit, přestože nemám a neměla jsem s komunisty nic společného, mám práci i svůj byt a celkem slušný plat. Ale nežiji na samotě u lesa - žiji v Olomouci a vidím na sídlišti denně se poflakující skupiny odrostlých dětí, které bez práce po skončení učňáku nebo střední školy žijí na účet rodičů bez jakékoliv perspektivy. Až bude radní zajímat něco víc než tenis či aquapark ( kde by na to taky ti mladí vzali?), pak třeba získají i ty mladé. Takhle vám na to kašlou - buď vůbec nevolí, nebo natruc vykřikují, že budou volit komunisty.

Vážená paní Nováková, přirovnání pana Tomáše nespočívalo pouze v porovnání materiálních hodnot. Týkalo se z větší části svobody, volnosti, možnosti být sobě vlastním pánem a sám si rozhodovat o svém životě. Také nežiji v izolovaném světě a vím, jaké problémy občany této země a zvláště pak na Olomoucku trápí. Přes svou poslaneckou kancelář jsem s těmito lidmi neustále v kontaktu a snažím se jim dostupnými prostředky pomoci. Co se týče mládeže a problémů s naplněním volného času, založil jsem Nadaci Bezpečná Olomouc, která nejen finančně podporuje projekty, které jsou mj. zaměřeny i na volnočasové aktivity olomoucké mládeže, drogovou problematiku atd. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Kde je muj prispevek ze 17.5. ?

Pane Romane, Váš příspěvek je v části "Váš názor".

Jaký máte názor na nelogické – chorobné spojení Justiční stráže ČR ( a posléze vytvoření akce schopné složky pro potřeby justice – Justiční policie ) s Vězeňskou službou . Justiční stráž by se měla oddělit od VS ČR , která má plnit jiné úkoly než přísluší Justiční stráží potažmo např. nové Justiční policii ČR .

Pane poslanče, nevadí Vám, že na předním místě ODS stojí bývalý komanč, který dnes rozdává své rozumy, kde k nim přišel, na VUMLu se to asi neučilo. Kolik bývalých komančů je dnes v jediné pravicové straně, kterou nemohu volit právě z tohoto důvodu. Pokud se s tím ODS neumí vypořádat svědčí to o tom,že celý program jsou jenom kecy a jde tu hlavně o fleky, ne o morálku. Bývalý komanč, je pro mě navždy komanč, jako je zloděj zlodějem,i když už teď nekrade a vrah vrahem,i když už nikoho nevraždí. Členství v KSČ je cejch na celý život a nedá se ničím smazat ani členstvím v ODS.

Dobrý den, z téměř 25 tisíc členů ODS jich bylo před rokem 1989 členy KSČ přibližně 3%. Zkuste si udělat stejnou analýzu v řadách ČSSD. Ivan Langer

Pane poslanče, co ten zákon o nehorázných výhodách četníků, bachařů, hasičů a celníků? Takové platy a výhody máte jenom vy, poslanci a pak četníci. Takže toto téma dojde na pořad ne opět až před volbama, že je to tak!!!

Jaké výhody četníků, bachařů, hasičů a celníků máš na mysli

Dobrý den, nový zákon o služebním poměru příslušníků ozbrojených sborů nepřináší policistům, hasičům, celníkům apod. jen finanční výhody. Přináší zároveň podstatné zpřísnění podmínek pro výkon služebního poměru, zvyšuje nároky na vzdělání, stanoví více přesčasových hodin, které musí tito příslušníci odsloužit zdarma, umožňuje okamžité zrušení služebního poměru nejen v případě, že se dopustili trestného činu, ale i v případě porušení služební přísahy, zavádí kariérní řád atd. Z těchto důvodů se domnívám, že je tento zákon velmi potřebný a neustálé odkládání jeho účinnosti je chybou. Zároveň je nutné si uvědomit, že finanční výhody, které tento zákon přináší (vyšší platy, vyšší odchodné a výsluhy), by měly negativní dopad na již tak velmi děravý státní rozpočet a proto je nutné hledat přijatelný kompromis, jak motivovat příslušníky bezpečnostních sborů k profesionální službě, ale zároveň šetřit státní rozpočet. Zdraví Vás, Ivan Langer

Bohuzel ve svem okoli, mezi mladsimi rocniky, se setkavam velmi casto
s lidmi, kteri rikaji, ze by volili komunisti, jelikoz "za komunistu
to bylo dobry; nebyli bezdomovci; vsichni meli kde bydlet; vsichni meli praci".
Tato argumentace mnoha mladych lidi je preci velice zarazejici.
Verim, ze jejich nazory se utvari vlivem jejich rodiny, aniz by sami
onu dobu zazili.
Komunismus bych porovnal s kapitalismem na jednoduchem prikladu:
prirovnejme si komunismus k ZOO - lide jsou jakoby zvirata v klecich,
maji dostatek jidla, maji kde spat, maji velke vybehy, nic jim neschazi.
Problem nastava, jakmile takoveto zvire se zacne chovat jinak, nez
si chovatele predstavuji, jakmile se zacne schovavat, malo se vystavovat
na obdiv. To pak chovatele a vedeni ZOO takoveto zvire z expozice odstrani,
jelikoz nepusobi na navstevniky pozadovanym dojmem. Odstrani se z pohledu
ostatnich, izoluje se. Shrnu-li to, kdo bude ve vybehu delat to co
se od nej zada, je "za vodou". Bude mit dostatek vseho ...
Naopak kapitalismus bych prirovnal k volne prirode - zvire
zije volne, bez jakehokoli omezeni, a je jen na nem samotnem, zda
je natolik schopne, aby prezilo, aby se dokazalo uzivit.
A to je prave ono - dnes vam zadarmo nikdo nic neda a je jen na vas,
zda se dokazete svou praci a svymi schopnostmi uzivit, zda se dokazete
prosadit.
Model KSC je pro mnoho lidi jiste velice lakavy - s minimalni
namahou mit vse: zamestanni, byt, rodinu, auto, kazdy rok dovoulenou,
klidny a spokojeny zivot, ale za jakych podminek, za jakou cenu ...
Mnoho mladych lidi si bohuzel neuvedomuje dusledky komunistickeho rezimu,
vidi jen ony "socialni vyhody", ktere lze snadno ziskat bez vetsiho usili.
Je to zpusobeno jejich lenosti? Lenosti pracovat, prosadit se, bojovat?
Premyslejte o tom, zkousejte mladym lidem, kteri nevedi nebo nechteji
vedet o opravdovych dusledcich komunistickeho rezimu, kteri jen
znaji ze svych rodin klady a vyhody KSC, vysvetlit dusledky tohoto
usporadani, ukazte jim dostatecne mnozstvi argumentu a dejte
jim namety k zamysleni se.
Nebo KSC podstoupi svoji renezanci a ziska na svou stranu i mlade lidi,
kteri bohuzel nemohli poznat krutost a absurditutohoto systemu.
Dekuji vam, velmi rad uvitam vase reakce.
S pozdravem Tomas V., 22 let.

Milý Tomáši, velká podpora, která se dostává komunistické straně z řad občanů této země mne skutečně netěší a u mladých lidí je to ještě smutnější. Zvlášť pokud si tito mladí lidé nedokáží uvědomit to zlo a hrůzu, kterou v této zemi komunisté za 40 let své totalitní vlády napáchali. Vaše přirovnání se mi velmi líbí, nicméně, jelikož jsem tu dobu ještě zažil, musím připomenout, že ani ty všechny výhody, které podle Vás komunisté lidem nabízeli, nebyly zdaleka samozřejmostí a dnes jsou mnohem dostupnější (viz auta, každoroční dovolená, spokojený a naplněný život,…). Zároveň platí, že i ODS se dokáže postarat i ty spoluobčany, kteří se z objektivních důvodů sami o sebe postarat nemohou. Je naším velkým úkolem zamezit rostoucímu vlivu komunistů, nicméně je nutné tyto výtky směřovat i do řad politické strany, ze které voliči ve valné většině ke komunistům přecházejí, tj. do řad ČSSD. Děkuji Vám za názor a srdečně Vás touto cestou zdravím, Ivan Langer

Ano, jak řekl pan prezident Havel po svém zvolení: " Dávali Vám 2000.- na video, na které jste se stejně nemohli dívat, protože Vám tekl hnis z očí, bydleli jste v drahých králikárnách a prodávali Vám drahá auta, se kterými se nedalo jezdit. Dnes nám hnis z očí neteče ale slzy bezmocnosti, video je dostupné téměř všem, zato potraviny, školství a zdravotnictví podražilo, obilí se nabízí elektrárnám a auto- máš hned- na splátky, s nehorázným úrokem, drahým benzínem atd.

pane poslanče,nešlo by do volebního programu ODS zařadiz zrušeni tzv. koncesionářských poplastků za vlastnictví televizního a rozhlasového přijímače?Nejsem přece poddaným jeho veličenstva televizních odborů,kterým nechci nic platit.České televizi a rozhlasu navíc nevěřím ani slovo.

Dobrý den, i když já osobně mám celou řadu výtek k České televizi a zejména k jejímu hospodaření (především za bývalých vedení), musím zdůraznit, že veřejnoprávní televize i rozhlas mají v demokratické společnosti svou nezastupitelnou úlohu, kterou je třeba chránit. O způsobu a výši financování této veřejnoprávní role pak samozřejmě lze diskutovat. Ivan Langer