A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Výžený pane, mám za to, že Vaše vystoupení v pořadu TV Nova - Kotel zcela jasně prokázalo, že lákání voličů na populistické a nerálné sliby, jsou Vám zcela cizí a to přes fakt, že riskujete úbytek určité části voličského spektra, voličů, kteří jsou za každých okolností sedout na lep populistickým demagogů, jejichž výrazný typ představuje např. náš stávající předseda vlády. Můj vzkaz zní: nenechte se znechutit!

Váš volič

Petr Kučera

Vážený pane poslanče, reaguji na Vaše páteční vystoupení v Kotli. ODS považuji za jedinou relevantní pravicovou stranu. Líbí se mi Vaše názory, které přesně vystihují aktuální politickou situaci a děkuji za vaši nepopulistickou politiku, která všem měří stejným metrem. Jen vydržte až do voleb.

Jo, vydržte do voleb a připravujte se na další roky v opozici :o)))

Vážený pane Marku, děkuji za podporu, kterou ODS i mé osobě projevujete. Slibuji, že jak v období do voleb, tak i po volbách budu dělat vše pro to, abych Vás a další příznivce ODS nezklamal. Srdečně Vás zdravím, Ivan Langer.

Dobrý den, pane doktore.Moc jste se mi líbil v Kotli, bylo to zdravě asertivní srozumitelné vystoupení.Moc Vám držím palce do voleb.Vaše volička.

Vážená paní Evo, moc si vážím Vaší podpory. Slibuji, že udělám vše pro to, abych Vás do voleb i po nich nezklamal. S pozdravem, Ivan Langer

Vážený pane Langer,
dočetla jsem se o uprchlémKrejčířovi,že bylo všeobecně známo,že měl velmi dobré kontakty jak s policií,tak i se soudci,jak je to možné?Proč jste nějakým způsobem jako stínový ministr vnitra nezakročil, vždyť tento stát je přímo prohnilý korupcí a úplatností,která je všude,nevyjímaje orgány činné v trestním řízení.připomínám znovu případ J.Kajínka,člověka,který byl veřejnosti předhozen jako ta nejtěžší zrůda,pořádaly se na něj¨doslova manévry,jak je možné,že Krejčíř uteče ze záchodu,kde by mohl být chycen během 1O minut,to Vám nikomu v Poslanecké sněmovně nevadí,co dělá branně-bezpečnostní výbor,co se to děje v této zemi.Na jedné straně jsou odsuzováni lidé bez jasných důkazů,na straně druhé pan soudce nyní teprve zvažuje zda vůbec dovolí zatykač na tak nebezpečnou osobu jako je Krejčíř,člověk se nemůže domoci spravedlivé obnovy procesu a to proto,že má smůlu jako pan Kajínek,že v jeho kauze spáchali vraždy policisté a soudce všemožně brání obnově atd. Můžete vůbec odpovědět na něco z toho co se ptám?Upřímně řečeno,ani nečekám odpověď ,zde bude zřejmě pravda v příspěvku diskutujícího pana Arnošta.Chtěli byste jako strana ODS vyhrát volby,vždyť jste doposud nic neudělali,aby se nedělo to,co se děje,jsem znechucena jako ostatně celá veřejnost.Chtělo by to zcela novou stranu,ale taková neexistuje.

Dobrý den, Mílo, z Vašich dosavadních příspěvků plyne, že přesně nevíte, za co je odpovědná a jaké pravomoci má vládní koalice a na druhé straně opozice, které jsem členem. O možných kontaktech pana Krejčíře na policisty či soudce měli vědět ministr vnitra a ministr spravedlnosti.

Opoziční politici bohužel přístup k takovým informacím nemají a mohou reagovat až tehdy, až takový skandál vyjde najevo. I mne mrzí, že nemám dostatek prostředků, abych takovým situacím mohl předcházet, ale slibuji, že učiním vše, co je v mých silách, aby celá záležitost byla řádně prošetřena a vůči odpovědným osobám vyvozena patřičná odpovědnost. Ta by se neměla týkat jen policejního prezidenta, ale i dalších lidí, včetně samotného ministra vnitra.

Děkuji za Vaše názory a srdečně Vás zdravím Ivan Langer.

Lidi!!Proč se tady vůbec namáháte s nějakým plácáním do vody.Vždyť to ti parchantI "ÓDÉSÁCI"stejně nečtou a když,tak se jen usmějou a řeknou si,,,chudáčci za ty prachy co mám si kecejte co chcete.Taková diskuze je vlastně k ničemu.

Vážený pane Arnošte, pokud si dáte tu práci a prohlédnete si tyto stránky, zjistíte, že si zájmu občanů velice vážím a na jejich příspěvky reaguji. Své webové stránky pravidelně aktualizuji stále novými materiály a informacemi. Sdělovacími prostředky jsou tyto webové stránky dokonce dávány za vzor ostatním politikům (viz Česká média, 13. 3. 2005, článek i na těchto webových stránkách v sekci Média o IL). S pozdravem, Ivan Langer

Dobrý den,

rád bych se Vás zeptal na problém, o němž se veřejně mnoho nemluví. V roce 1991 bylo městům a obcím umožněno založit institut městské či obecní policie. Mělo se jednat pouze o dočasné opatření, než policie ČR bude schopna plně fungovat. Časem se ale ukázalo, že tyto místní složky jsou poměrně efektivní a jejich existence trvá dodnes. Bohužel, velmi často, a to zejména na malých městech a obcích, jsou částečně nuceni suplovat činnost policie státní. Zejména tam, kde PČR nemá služebnu v místě. Není nic neobvyklého, že PČR žádá policii městskou o zákrok či výkon, protože ona sama nemá prostředky, čas a lidi. Je-li tomu naopak, PČR odmítá spolupráci s MP. Dále, obvodní oddělení na venkově mají ve svém okrsku 10 a více obcí, včetně jejich katastrálních území, na něž připadá jedna dvoučlenná hlídka. Nejsou tudíž schopni efektivně fungovat a spoléhají výlučně na MP. I přesto je MP státem dlouhodobě ignorována. Odkazy zákonodárců na skutečnost, že MP pouze zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku ( není zákonem definováno ) a že jsou v pravomoci měst a obcí ( poskytují součinnost státním orgánům a suplují jejich preventivní činnost ) jsou výrazem naprosté neznalosti reality běžného života. Jsou to strážníci MP, kteří se při své pochůzkové činnosti setkávají s pachateli v prvotní fázy nezákonné činnosti a činí první opatření ( zajištění stop, pachatelů apod. ) Policista zařazený do OO PČR si pak nechá pachatele předvést až na služebnu, zpracuje dokumentaci a postoupí věc dále. Dokonce takový postup přímo vyžadují. Přesto jsou strážníci MP státem degradováni do pomyslného "hnojiště." Pracují za průměrný plat 12000,- Kč, každé tři roky musejí složit zkoušku před komisí ministerstva vnitra, jsou vydáni na milost vedení - ze zákona starostovi - jenž je v 99% případů "civilista", který nemá o práci MP ani potuchy, a snaží se ji využívat způsobem často nemorálním. Nemyslíte, že by bylo vhodné, učinit konečně radikální legislativní kroky k tomu, aby činnost bezpečnostních a pořádkových složek všeho druhu byla provozována na profesionální úrovni, ku prospěchu občanů a nikoliv úředníků ? A neměl by stát vycházet městům a obcím vstříc v záležitostech bezpečnosti a ochrany obyvatel, a neměl by jim poskytovat pomoc finanční či materiální, jakožto kompenzaci toho, že není schopen vlastními silami zabezpečit bezpečnost občanů a jejich majetku.

Dobrý den, situace je v některých oblastech dokonce taková, že obce nejen, že financují své obecní policie, ale dokonce i přispívají na policii státní (zejména vybavením kanceláří). V systému ochrany bezpečnosti občanů považuji obě složky policie (jak státní, tak obecní) za velmi důležité, mající svou nezastupitelnou, ale částečně odlišnou roli. Ve svých rolích by si neměly konkurovat, ale navzájem se doplňovat. Tímto vzájemným vztahem obecní a státní policie se rovněž zabývám ve stínovém materiálu Modrá šance pro slušné lidi, který je k dispozici i na těchto webových stránkách. Děkuji za váš příspěvek a srdečně Vás zdravím, Ivan Langer

Dobrý den pane Langner. Chci reagovat na Vaše vystoupení v kotli.
Představte si, že si všichni vezmou z Vás příklad a začnou studovat a stanou se z nich manažeři, politici, ředitelé firem. Zajímalo by mě, kdo vypěstuje obílí, kdo umele mouku a kdo z ní upeče chleba, abyste měl co jíst. Všichni budeme přeci velice vzdělaní a nebudeme chtít pracovat rukama. Co se týče minimální mzdy - zeptejte se prodavaček, šiček jakou mají mzdu (samozřejmě ne v Praze). A to mají v kapse výuční list.
Já sama mám VŠ a chápu, že potřebujem inteligenci, lidi vzdělané, ale potřebujem i ty ostatní, vyučené, s maturitou a i ty jen se základní školou. Každý kdo pracuje vytváří hodnoty. Každý by měl být slušně zaplacen tak, aby mohl slušně se uživit a po 45letech práce si ještě stihnout trochu užít důchodu.
Hezký den
Mě se tJá naštěstí za tuto mzdu nepracuji, i padzza kolik , etetep áž od clod dlVám napeče chleba, kdo bude kopat uhlí, kdo bude šít, pěstovat chodit abedko , firem. i chtchi

Dobrý den paní Kateřino, dobře vím, že tato země potřebuje nejen vysokoškolsky vzdělané lidi, ale i ty, kteří pracují na stavbách, u výrobních linek, stojí za pultem apod. Těchto lidí, pokud vykonávají svou práci kvalitně, si velmi vážím, stejně, jako si vážím manažerů, ředitelů, učitelů, lékařů, policistů a jiných povolání s vyšším vzděláním, pokud svou práci rovněž vykonávají profesionálně. Ale i pro ty dělníky, zedníky, řemeslníky a další platí, že čím vyšší bude jejich kvalifikace, tím lepší bude vykonaná práce a tím více peněz si zaslouží. Motivace a postup jsou možné v každé profesi. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Člověče Langře, vy jste v tom kotli pomalu víc než v parlamentu!!!

V "nováckém kotli" se pan Langer cíti jako ryba ve vodě. Prázdné hlavy, prázdné řeči, populismus, trochu ega, trochu sexu, trochu ramen, atd...
Škoda, že volby nejsou do "kotle". Tam by vyhral... a po volbách i uspěl..
On však již léta sedí v parlamentu. Vše, co si za ta léta "vydělal" mu přeji. Neumím si však odpovědět ,co z toho měl občan-volič.
V čem je vlastně rozdíl mezi zkorumpovaným bývalým ministrem vnitra Grosem a stínovým ministrem vnitra Langerem.Snad v tom, že ten první už tam díky bohu není a ten druhý tam snad nikdy nebude.
Je to obyčejný populista.

Dobrý den, i když mám diváky Kotle velmi rád, tak v parlamentu jsem přece jenom častěji :-). S pozdravem, Ivan Langer

Pane Langer.
V kotli jste mně nezklamal, pořad stejně trapné žvásty. Jděte s tou vaši ODS už do .....
Jenom škoda, že nikdo nevznesl dotaz na ty vaše majetkové poměry. Bylo by zajímavé slyšet vaši odpověď, kde jste na to vzal a kdo vám půjčil. Ne, že bych zavíděla, ale pracují 45 roků v kuse a jaksi po tolika rokách tvrdé práce v hutích jsem se zmohla akorát na dům, na který mi komunisté půjčili. Asi jsem byla celý život neschopná a proto čest těm, kteří byly schopni si natunelovat a najkrást.
Věřím , že by jste to zase pěkně ukecal tím, že jsem se nsnažila, tudíž mne čeká mizerný důchod ale Vy odesáci uděláte pořádek, každý dostane 4000 tisíce a kdo není schopny jako Vy, tak ať chcípne hladem. Ti kteří vás budou volit jsou padlý na hlavu a také se dočkají.

Pane poslanče,
po dnešním sledování pořadu " KOTEL", tj. dnes 17.6.2005 jste mne přesvědčil, koho budu volit v příštích volbách. Vaše strana to tedy rozhodně nebude. Dnešním dnem jste ztratil pro svou stranu můj hlas. A nejen můj, možná totiž víte, že každý člověk dokáže ovlivnit minimálně 8 lidí a těch 8 lidí ovlivní dalších 8 lidí a zkuste počítat se mnou...64-128-256..., a tak bychom mohli počítat a počítat... .
Přesně tolik voličů ztrácíte, protože to co jste dnes předvedl v "kotli", není hodno politika zastupujícího nás obyčejné občany. Jak si můžete veřejně dovolit říci či jen uvažovat o zrušení minimální mzdy? Umíte si vůbec představit jak se chovají dnešní rádoby podnikatelé ať už tuzemští či zahraniční ke svým zaměstnancům? Dnes je totiž taková doba, že jsou lidé zaměstnáváni jen za minimální mzdu. A je úplně jedno jestli je to dělník či úředník ve firmě. Zaměstnaneci se obávají o svá místa. Ptáte-li se na důsledek a příčinu tak tady jsou. Příčina je jednoduchá a je jich hned několik, například nemoc, kdy se lidé bojí jít k lékaři a nemoci přecházejí a důsledek? V lepším případě invalidní důchod a o tom horším snad ani není potřeba psát. Další z příčin jsou velmi špatné pracovní podmínky, jako je nedodržování přestávek v pracovní době či možnost navštívit toaletu, což se bohužel děje nejen ve firmách typu TCPA, Panasonic, ARROW, FOXCON a další.... najde-li se zaměstnanec, který má odvahu se veřejně ozvat důsledkem je mu ona otřepaně známá věta "... můžete jít, venku čeká dalších 100 lidí..." Smutné, že?
Víte, když vás poslouchám, říkám si v jakém že státě to vy, politici, vlastně žijete, že nevidíte skutečnosti, které přímo bijí do očí? Nebo snad na nich máte klapky, které se otvírají jen před vstupem do Sněmovní ulice?
Velmi se mi líbil názor o zavedení možnosti uveřejnit momentální počet poslanců při čtení či projednávání v poslanecké sněmovně! Vždyť vy poslanci si tam chodíte jako do sokola! Tímto teď nechci urazit sokolskou obec, ale je to tak. Vždyť poslanecký mandát je vaše "zaměstnání" a téměř vždy je sněmovna poloprázdná. Zaměstanec nepřijít do práce - má hodinouvou výpověď. Snad dalším bodem je výše poslaneckého platu i v době nemoci, výše různých forem odchodného z politických funkcí a tomu podobné. Není se proč divit, že průměrná mzda je 18tis, když jeden má sotva 6tis. stanovených dle minimální mzdy a druhý má 30tis. To se pak dělají krásné průměry průměrných mezd. Je spousta témat, která by se dala popsat či probrat. Mohu jen doufat, že obyčejní lidé prokouknou tu vaši "modrou šanci", která bohužel myslí jen na podnikatele a nám bere záruku těch sociálních jistot, které doposud máme a nové pomalu záčínáme získávat.

Dobrý den, paní Jano, vůbec by mi nevadilo, kdyby někdo počítal účast na jednáních sněmovny při projednávání zákonů, protože já na tato jednání chodím a jako místopředseda sněmovny jich velkou část dokonce vedu. A teď k té minimální mzdě. Existence minimální mzdy není ani v Evropě samozřejmostí. Minimální mzdu nemají ani takové státy jako Německo, Rakousko, Finsko, Švédsko a další, které jsou dávány jako vzor sociálního státu. Dnes pobírá minimální mzdu 2 % pracovníků. Tento podíl byl za pravicových vlád nižší, zatímco za levicových roste. Pokud se navíc podnikatel ocitne v nesnázích a nemá na to lidem vyplácet minimální mzdu, tak místo přechodného snížení mzdy je raději všechny propustí. Myslíte si, že toto je pro ty zaměstnance lepší řešení? Minimální mzda je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé a černé ekonomice. Více se můžete dovědět v Modré šanci pro zvýšení zaměstnanosti od stínové ministryně práce a sociálních věcí Aleny Páralové. Věřím, že i v ostatních Modrých šancích (pokud si je skutečně přečtete a nebude věřit jen demagogii sociálních demokratů) naleznete spoustu témat, které Vás zaujmou a jejichž realizace by i Vám přispěla ke svobodnějšímu životu a růstu životní úrovně. Děkuji za Vaše názory a srdečně Vás tímto zdravím, Ivan Langer

Měl jsi se líp učit,socko!