Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Vážený pane poslanče, v těchto dnech má být v prvním čtení projednávána v Poslanecká sněmovna novela
tzv.služebního zákona 361/O3 Sb. Domnívám se, že pokud
projde v základních rysech navrhované znění novely, tak dojde do konce roku 2OO5 k odchodu 5-10 tisíc policicistů,
kteří mají odslouženo zejména v rozmězí lO-l5 let, kdy využijí stávajícího zákona.Počátkem roku 2OO6 pak pro změnu odejdou "staří kádři" čekající na tento zákon již několik let, přičemž se bude jednat zejména o větší počet
policistů důchodového věku / většině nárok na důchod vznikl
již při dosažení 55 let věku podle staré zákooné úpravy
upravující tzv. l.a 2.důchdovou kategorii/. Je dosti možné,že v Policii ČR tak teprve nastanou obrovské problémy. Jaký je Váš názor na tento možný problém. Děkuji předem za odpověď.

O tomto problému vím. Příčin je několik. Myslím, že bylo chybou, že nový služební zákon nenabyl účinnosti již v roce 2004 tak, jak jsem navrhoval. Přešlo se na špatný systém 16 platových tříd. Dále pak došlo k odložení účinnosti zákona, a to z důvodu podcenění výše ekonomických dopadů na státní rozpočet. Vloni došlo ke skokového navýšení platů (o 23%) aniž by to bylo podle principu "něco za něco". Nový zákona už to "něco za něco" bude obsahovat a rozumím tomu, že pro mnohé policisty to bude důvod pro odchod. Netěší mne to částečně. Odejdou-li ti, kteří jen stejně čekají na zákon, nic nedělají a zabírají své místo schopnějším podřízeným, nic nenamítám. Bojím se jen, že těch, kteří jsou pro policejní sbor užiteční, a kteří odejdou, bude přeci jen více.

Vážený pane Langere, netvrdil jsem, že je všude nastavena minimální mzda. Jsou tu nastaveny zcela jiné ekonomické podmínky, které nutí podnikatele vyplácet mzdu na úrovni, která svým způsobem zajišťuje odbyt jeho produkce. Pokud jsou tyto zcela jednoznačně stabilizující páky porušovány, pak jsou v těchto státech silné odbory, které se za výši mezd velmi razantně postaví a ve většině případů se dojde k určité dohodě, která se neprojeví výrazně v omezení odbytu výroby. U nás to ale tak nastaveno není. Mzdy, i když jsou jakoby vysoké, jsou vypočteny z průměrů, které jsou charakterizovány podobným způsobem, jako známé motto: Soused měl k obědu kuře a já nic, statisticky jsme měli každý k obědu půl kuřete. A protože to tu je nyní nastaveno tak, že někdo má k obědu 10 kuřat a druhých 19 žádné, pak sice vychází, že každý měl půlku, ale všichni víme, že ten jeden těch 10 kuřat k obědu nesní. Když se bude činit, tak sní jedno a ostatní si dá do mražáku. Se zrušením minimální mzdy to pak bude podobné, pouze bude výsledkem to, že budou mít někteří k obědu 10 kuřat, ale ještě se nebudou stydět říci těm zbylým, aby donesli na upečení kuřete ještě omastek a koření. Asi se Vám moje vyjádření zdá za roh, ale mě Vaše tzv. přechodné období také. Komu budou prodávat podnikatelé, když nastane přechodné období všech? Zaměstnanost je velmi závislá na odbytu produktů. A v přechodném období, které je tu nakonec již od roku 1990, se odbytu nějak zvlášť nedaří a v případě možného snížení mezd ještě zhorší. A to se nebude líbit nejen zaměstnancům, ale dokonce ani podnikatelům. Předem díky za Váš názor. Miloš Borůvka

Vážený pane Borůvko, ani dnes, kdy je minimální mzda uzákoněna, neplatí, že by to byla nějaká spodní hranice, které zaměstnavatelé často využívají, aby nemuseli zaměstnancům platit více. Minimální mzdu pobírá přibližně jen 2% zaměstnanců, přičemž za vlády ODS to bylo ještě méně. I mezi zaměstnavateli totiž existuje boj o dobré zaměstnance, který neumožňuje vyplácet jen ty nejnižší mzdy. Proto se domnívám, že zrušením minimální mzdy v žádném případě nedojde ke snižování mezd pod tuto úroveň. Minimální mzda je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé a černé ekonomice. Proto její odstranění bude jednoznačně prospěšné. S pozdravem, Ivan Langer

Vážený pane Langere,děkuji za odpověď a rozhodně se na Vás obrátím s podněty,až budete zastávat funkci ministra vnitra.

pane Langr,
Proč jako důchodce, který podniká /protože mám malý důchod/ nemám odečitatelnou položku ze základu daní. Proč jako důchdce musím platit sociální a zdravodní pojištění, když se mě to už neprojeví na zvýšení důchodu.

Jsem bývalý policista a byl jsem okraden valorizací, proti rozhodnutí jsem se odvolal a čekám co mi odpoví. Jinak nový sl. zákon je paskvil.

prisaham ze te zbiju

Už se těším, až budete ministrem vnitra, a Péťa Čermáků alespoň šéfem policie. Skončí hospodářská kriminalita a s Modrou Strakou na Hradě budou klidně vládnout a navštěvovat VIP párty.
Kladač věnců občas vyjede do ciziny poučit cizí politiky jak řídit ekonomiku. K dokonalosti snad ještě udělat Sokola ministrem spravedlnosti a Vovku Železného ministrem informatiky.

Vážený pane Langere.
Mezi policisty z Olomouce se hovoří o tom, že Vaše manželka zneužívá Vaší poslanecké imunity k tomu, že jezdí a parkuje s vozidlem v místech, kde je to zakázané- před Vašim bytem v centru Olomouce. Údajně má za oknem vozidla povolení pro poslance. Parkuje tak, že brání ostatním v používání komunikace. I když bylo několikrát sepsáno oznámení, nebylo to nic platné. Co vy nato.

Dobrý den, v tuto chvíli o tom nic nevím a proto se k tomu nemohu blíže vyjádřit. S manželkou o tom promluvím. Ivan Langer.

P.S. Parkování před naším domem zakázáno není, dnes a denně tam stojí řada aut.

Vážený pane Langere.
Mezi policisty z Olomouce se hovoří o tom, že Vaše manželka zneužívá Vaší poslanecké imunity k tomu, že jezdí a parkuje s vozidlem v místech, kde je to zakázané- před Vašim bytem v centru Olomouce. Údajně má za oknem vozidla povolení pro poslance. Parkuje tak, že brání ostatním v používání komunikace. I když bylo několikrát sepsáno oznámení, nebylo to nic platné. Co vy nato.

Jestli půjde tolik lidí do "C", kdo za vás bude sloužit? Už tak nás je málo ;-)

Pane Langere, zrušení minimální mzdy, v podmínkách "nevychovaných" podnikatelů, je jedním z bodů návrhu Modré šance, která Vám může při volbách "zlomit vazů. Jistě víte, že kde není nastavena minimální mzda, je nastavena procentní hranice mzdy z ceny produktu. Nutnost nastavení výše příjmu zaměstnance je nezbytná pro určitou korekci v jakýchkoliv ekonomických podmínkách, které se nechtějí utopit v tom, že pár jedinců si za krátký čas "nahrabe" pouze pro sebe s tím, že nevytvoří potřebnou součást rozvoje ekonomiky, což je odbyt produkce. Navrhované řešení "bez omezení" dospěje do stadia, kdy se společnost zhroutí na přebytcích bez odbytu. Je přece zřejmé, že jeden člověk nespotřebuje výrobu např. deseti lidí. Musí fungovat, že např. práci 10 lidí spotřebuje nejen ten jeden, ale i např. dalších 7 z těch desíti. Práce zbylých třech je nadprodukce, která se používá k dalším rozvoji.

Vážený pane Borůvko, ODS si je vědoma toho, že zrušení minimální mzdy se mnohým lidem, zejména pak zaměstnancům nebude na první pohled líbit. Přesto jsme přesvědčeni, že tato regulace má spíše negativní dopady a její odstranění bude pro pracovní trh (tedy pro zaměstnance i zaměstnavatele) pozitivní. Existence minimální mzdy přitom není ani v Evropě samozřejmostí. Minimální mzdu nemají ani takové státy jako Německo, Rakousko, Finsko, Švédsko a další, které jsou dávány jako vzor sociálního státu. Dnes pobírá minimální mzdu 2 % pracovníků. Tento podíl byl za pravicových vlád nižší, zatímco za levicových roste. Pokud se navíc podnikatel ocitne v nesnázích a nemá na to lidem vyplácet minimální mzdu, tak místo přechodného snížení mzdy je raději všechny propustí. Myslíte si, že toto je pro ty zaměstnance lepší řešení? Minimální mzda je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé a černé ekonomice. Více o důvodech pro zrušení minimální mzdy se můžete dovědět v Modré šanci pro zvýšení zaměstnanosti od stínové ministryně práce a sociálních věcí Aleny Páralové. Děkuji za váš názor, Ivan Langer

Vážený pane Langere,
to co jste včera pronášel na adresu policejního prezidenta a ostatních funkcionářů, to mi přišlo ubohé, to že se na vás již nedá dívat, natož vás poslouchat, to mi bohužel potvrdila již velká spousta lidi. Není to důvod k zamyšlení???
Co vy víte o práci policistů, že je neustále jen buzerujete???? Co vy víte vůbec o jakékoliv jiné práci????
Zkuste si týden na běžném obvodním oddělení, jak to chodí a jak se tam slouží a pak suďte, ano?????
Jezdit si letadélkem do práce a brát několikanásobně přemrštěné dietky, to jo, že???? občas se zastavit na zasedání, přečíst si noviny, to také, že???? STYĎTE SE!!!!

Vážený pane Běhoune, s policisty, a to nejen z vedení, ale i s řadovými policisty, se setkávám poměrně často a diskutuji s nimi o situaci v Policii ČR. Proto velmi dobře vím, v jakých nelehkých podmínkách denně slouží. Za tyto podmínky je odpovědný ministr vnitra a policejní prezident. Proto nechápu, proč mne paradoxně kritizujete za to, že kritizuji něco, co se Vám samotnému nelíbí. Policistů, kteří svou práci vykonávají poctivě a profesionálně si nesmírně vážím a jejich práci oceňuji. Má kritika směřuje k těm, kteří jsou odpovědní za systémové problémy, které Policii ČR již delší dobu trápí a k těm, kteří jsou odpovědní za selhání Policie ČR. Z Olomouce do Prahy na zasedání Poslanecké sněmovny nelétám. Zasedání se zúčastňuji velmi poctivě. To si ostatně můžete zjistit na internetových stránkách www.psp.cz (z přehledu o hlasování). Zdravím Vás a přeji Vám vše dobré, Ivan Langer

Vážený pane langre,
dle mého jste pokrokový politik asi v mém věku, líbí se mi celá řada projektů Vaší politické strany i celá řada vašich názorů na činnost policie. Sám jsem ve státní správě působyl celou řadu let v centru Prahy a vím očem hovoříte. Přesto, že získáte v příštích volbách můj hlas neodpustím si malou připomínku. Lidé jsou politickou scénou znechuceni a nevěří již nikomu. Bohužel jako hlavní příčinu vidím v tom, že ani jedna politická strana zásadně neuznává dobré nápady opozice. A to je bohužel chybou i ODS. Pokud by se našla politická vůle přiznat a společně prosadit zajímavé návrhy a projekty i ostatních pol.stran budete mít určitě zelenou. Ono vždy neznamená co je levicové je špatné a samozřejmě i naopak.
Možná ani netušíte jak na běžného bčana působí různé úlety v parlamentu jako ,navýšení platů poslanců,neochota reagovat na věcné připomínky p. Kalouska ohledně různých duplicitních náhrad aj. Bohužel celá řada Vašich poslanců myslí v těchto hlasováních hlavně na svoje potřeby.Je to strašně moc vidět na veřejnosti.(p. Kalouska v lásce moc nemám) Jste chytrý chlap a určitě víte očem mluvím.
Mám mnoho myšlenek na mnoho témat, ale chápu, že Váš čas je drahý a podobných e-mailů chodí mnoho.
Hodně úspěchů ve Vaší náročné práci s přáním ministerského křesla(MVČR) vám přeje Ivan Vaníček

Vážený pane Vaníčku, předně děkuji za podporu, kterou vyjadřujete ODS a mé osobě. Jsem si vědom toho, že občané jsou často znepokojeni tím, že se politici neumí domluvit a neřeší skutečné problémy, které je trápí. ODS v žádném případě nezastává vůči vládě nulovou toleranci. Na řadě prospěšných zákonů či jejich novel s vládou spolupracujeme, ať již získáváním podpory pro naše návrhy nebo podporou vládním návrhů. V některých případech (a často jsou to bohužel otázky zásadní – daňový systém, sociální systém, důchodová reforma, zdravotnictví) se naše názory natolik liší, že s nimi souhlasit nemůžeme. Vláda, zejména ČSSD, pro takové návrhy hledá spíše podporu v řadách KSČM. Navenek se vláda také často tváří, že je připravena s ODS celou řadu věcí diskutovat a hledat kompromis. Když už však za námi skutečně přijde (což není až tak často), předloží nám konečný návrh, na kterém už nelze nic měnit a klade si ultimáta. Takových způsobem se jednat bohužel nedá. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Vážený pane Langre, zaujala mne včerejší informace o vaší prezentaci projektu Czech Pointu na radnici Prahy 13. Na NETu jsem žádnou informaci nenašel. Můžete mi laskavě sdělit, kde najdu podrobnější informace o projektu. Boj s byrokracií je běh na dlouhou trať a tuto je třeba stále zkracovat.

Hezký den, v nejbližší době bude na těchto stránkách zavěšena prezentace tohoto projektu.

Ve zkratce Vám jej představím:

Projekt CZECH POINT vznikl jako reakce na současnou situaci při komunikaci občanů s úřady. Každý to zná. Lidé musí běhat od mezi úřady a jeden úřad mu vydá výpis z obchodního rejstříku, druhý mu vydá výpis z katastru nemovitostí a třetí výpis z rejstříku trestů.

Projekt CZECH POINT tuto situaci změní. Umožní lidem získávat veškeré potřebné dokumenty pouze na jediném místě: nejbližším krajském, městském či obecním úřadě. Je to jednoduché. Fungující síť úřadů v obcích, městech a krajích mají nejen kvalifikované úředníky, ale i potřebné technické vybavení, aby mohly tyto informace jednotně poskytovat.

Projekt CZECH POINT označuje místo-úřad, na kterém by měl občan do budoucna

a) získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech

b) získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních neveřejných evidencích a registrech ke své osobě, věcem a právům

c) mít možnost ověřit dokumenty, listiny, podpisy a také elektronickou podobu dokumentů

d) mít možnost podat jakékoli podání ke kterémukoli úřadu státní správy

e) mít možnost získat informace o průběhu řízení ve všech věcech, které k jeho osobě vede stát

Projekt CZECH POINT jsem vytvořil ve spolupráci s iniciativou eStat.cz. Na podzim 2005 - po parlamentních prázdninách - předložím parlamentu konkrétní legislativní návrhy. Základní podoba projektu by měla fungovat do půl roku od přijetí příslušných legislativních norem.

Zdraví Vás, Ivan Langer