A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Pane Langere, take by me zajimal Vas nazor. Podle me co predvedla je nejen nezakonne ale zavani to diskriminaci. A vubec se mi nelibi ze komunista Paroubek pouziva policejni nasili proti skupine obcanu u kterych je velmi sporne zda se dopustili vubec nejakeho trestneho cinu. Prosil bych abyste v parlamentu zadal rezignaci ministra Bublana a rovnou cele vlady. Ono nestaci ze nas zadluzej oni jeste budou mlatit obcany pendrekama. Chtel bych jen rici ze nejsem zadny zastance CzechTeku, v minulosti kdyz tyto lide obsadili cizi louku meli policiste zasahovat, ale ted kdyz ji maji pronajatou zasahnou??

No tak fajn.A když při vstupu na najatou louku jezdí přes cizí nepronajaté pozemky, je to O.K.? Pokud vím, dali ostatní vlastníci trestní oznámení. A jak jeden loňský účastník přiznal,sice uklidili,ale venčit se chodili do lesa. Na záběrech byly vidět sound systémy,ale žádné zařízení TOI TOI. Pendreky a slzák fakt nemusím,stačí si představit,že bych tam měla svoje děti,ale sakra práce, přece jde stanovit nějaká pravidla pro obě strany. Není třeba hned mlet nesmysly o policejním státě, i jinde ve světě mají policajti nějaké pravomoci - jen naši drazí politici neumějí připravit zákony tak, aby neměly dvojí výklad či se nemohly obcházet. A ve sněmovně sedí i pan Langer,nemýlím-li se ?:

Ty blbečku, jaké pak policejni násili, to si máme my ostatní občané nechat všechno od sfetovaných rozežranců líbit.
Anarchii pod vládou modrých ptáku jsme už zažili, když se tunelovali banky, továrny a další majetek.
Je vidět, že tvoje iq moc velké nebude. Radši žádej ať se Langer a další odesáci vrátí do hrobu. Měl bys také dostat pendrekem přes hlavu, ať se vzpamatuješ.

Pane Langere, docela by mně zajímal Váš názor na začátek letošního CzechTeku, tedy záměr naších špiček překazit párty ještě dříve, než začala.
Osobně so domnívám, že technopárty jsou jakýmsi projevem demeokracie a svobody ve společnoti a proto by se proti tomu nemělo zasahovat silou. Samozřejmě, splní li organizátoři a účastníci pravidla.

potrebuju vjedet informaci o amestiji v ceske republice.
muj email adresa je pavman123@hotmail.com. dekuji a kontaktujte se my nejdrive.
dekuju pavel horvath

Dobrý den, podle článku 63 odst. 1 písm. j) má právo udělovat amnestii prezident republiky. Toto rozhodnutí vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Za takto kontrasignované rozhodnutí prezidenta republiky pak odpovídá vláda. Musím Vás však upozornit, že amnestie je prostředkem, který se vždy vztahuje na předem neurčený počet případů určitého druhu. Pokud by Vám šlo o rozhodnutí ve Vašem konkrétním případě, může prezident republiky využít svého práva udělit milost. Proto se obraťte se svým případem na Kancelář Prezidenta republiky, kde Vám jistě poskytnou konkrétnější informace. S pozdravem, Ivan Langer

Vážený pane Langere,
od zveřejnění informace o přijmech politiků mi nedá spát myšlenka, kolik vy, politici, pracujete. Musíte stihat práci ve sněmovně, práci v arvokátní kanceláří, práci v politické straně, milované děti a manželku, fotbal v Olomoucí (mj. proti Borucii dost dobrý), atd.
Mohl byste prosím popsat Váš pracovní den? Děkuji za odpověď.
PS: Věřte prosím tomu, že nikomu nic nezávidím.

go home

Vážený pane Modříne, děkuji za Váš zájem. Na úvod musím konstatovat, že obecný program na každý den poskytnout nemohu, neboť režim v poslanecké sněmovně je odlišný podle toho, zda se jedná o týden, ve kterém probíhají jednání sněmovny, jednání sněmovních výborů či poslanecký týden. Můj pracovní den obvykle začíná v 7 hodin ráno schůzkami s různými lidmi ohledně projednávaných návrhů zákonů, interpelací a jiných vystoupení na půdě PS. Jednání PS zpravidla probíhají od 9 do 18 hodin, program jednání je zase různý podle jednotlivých dnů (např. třetí člení se projednávají ve středu a v pátek, interpelace ve čtvrtek apod.) Po skončení jednání na mne čekají opět další schůzky. Jako místopředseda PS přijímám i řadu zahraničních návštěv a delegací na půdě PS, účastním se jednání na velvyslanectvích apod., při jednáních PS se pak s ostatními místopředsedy střídám v jejich vedení. Pokud není jednání PS, jezdím na diskuse s občany po celé republice, přijímám návštěvy ve své olomoucké kanceláři, kde se snažím řešit i problémy a stížnosti občanů. Další závazky se týkají mé funkce místopředsedy ODS. Jak jste již zmínil, pracuji rovněž jako koncipient v advokátní kanceláři a jsem členem řady občanských sdružení a nadací, jejichž předmětem činnosti je charitativní a jiná obecně prospěšná činnost. Podle záznamů z hlasování PS, účasti na jednáních, podaných interpelacích a dalších, se můžete ujistit, že práci poslance rozhodně nezanedbávám a patřím k těm nejpilnějším. To vše zvládám i pomocí mých spolupracovníků, se kterými tvořím dobře fungující tým. S pozdravem, Ivan Langer.

Tak pan Langer se účastní meziparlamentního tenisového turnaje ve Finsku.Kolik to nás, daňové poplatníky bude stát? Nepředpokládám, že by si náklady platili ze svého.Soudím tak z toho, že před časem si nejvyšší papaláši našeho kraje uspořádali zájezd pro sebe a rodinné příslušníky do Strassbourgu - oficiálně do EP.Samozřejmě že veškeré náklady hradil kraj.Na zasedání zastupitelstva požádali ještě navíc město, aby jim přispělo na občerstvení v autobusu!! Oni totiž ty kurvy nenažraný nemají ani na svačinu a kafe z automatu.Jen pro pořádek: Krajským hejtmanem je u nás člen ODS, která má v zastupitelstvu většinu.
Pene Langere, můžete se k tomu vyjádřit?

Milý Harry,
Vláďa Železný nikdy nebyl žádným nezávislým kandidátem za ODS a za ODS nikdy nekandidoval. I když chápu, že Tobě by se asi víc líbil ten kandidát co skončil za Železným. To byl aktivní agent StB a práskal i vlastní rodinu. O tom ale ti co o tom nejvíc kecají pěkně mlčí.

Pravicový voliči,
já jsem nikdy neřekl, že Železný kandidoval za ODS.Jenom že se mu říká "nezávislý ODSák".Nemůžete ale popřít,že mu ODS kandidaturu umožnila jako odměnu za to, co pro ODS jako ředitel Novy udělal.O tom,že za ním skončila nějaká StBácká svině, o tom jsem fakt nevěděl- až teď od Vás.A tak mě napadá otázka: To tam u Vás na Znojemsku nejsou slušní a čestní lidé, když při volbách nejlepších výsledků dosahují zloději, gauneři, prospěcháři a estébácké svině?

Milý Harry,
tak jako jinde i u nás na Znojemsku se najdou slušní a čestní lidé. Jen to mají poněkud těžší v této bolševické baště, než jinde v ČR. Jinak na senátora může kandidovat skoro každý, ať už ho ODS chce či nikoliv. Kandidát ODS odstoupil, protože si uvědomil, že jeho šance se rovnají nule a zvolil tak menší zlo, jednalo se v podstatě o jeho osobní rozhodnutí.

Reakce na clanek o bilboardech:

Pan Langer se projevoval uz od mladi

Pokud si dobre pamatuji, tak pan Langer se projevoval jako prospechar uz od mladi, behem clenstvi v SSM i v ochotnickem divadelnim spolku. Jeho touha po moci, majetku je podle vseho neutuchajici a on sam by mohl reprezentovat republiku mozna snad jedine v kategorii "rektalni atlet".

Co se tyka dalnice tak jsem mel tu cest po ni jezdit poslednich cca 8 let v prumeru 4.000km mesicne (a nebylo to vozem BMW) a musim uznat ze kvalita nic moc, ale pokud se zacalo opraovat tak vznikaly zacpy, takze vlastne porad je co kritizovat (a snadny cil ze) - podle meho nazoru je ale duvodem castych nehod spis neukaznenost ridicu a neprimerena rychlost nez spatny stav dalnice. Vzdyt kdyz pojedete celou cestu 130km/h tak budete jedno z nejpomalejsich aut, ktere budou predjizdet i nektere kamiony.

Moje preference ma ODS, ale myslim ze kvuli panu Langerovi i castecne i kvuli nasemu paaanu prezidentovi (ktery sice nekrade, ale trpi predstavou vsevedomosti a vsechny o tom presvedcuje) si nejspis letosni volby odpustim... A ze jsem mel i nasilna nutkani kdyz jsem pana Langra v Olomouci potkal, a to jsem pacifista ;)

Mimo jine i proto, ze jsem uz od zacatku roku v dalekem zahranici, kde se silnice casto opravuje (stejne jako treba v sousednim Nemecku) a tu a tam vznikaji i zacpy (holt opravy jsou tu a tam potrebne a havarie se take stavaji vsude), ale kdyz tady jedu po dalnici povolenych 100km/h (coz se nejednomu nejdriv zda strasne malo) predjizdi me nekdo jen vyjimecne. Jo jiny kraj jiny

Pane Křečku, je vidět, že jste již dlouhodobě mimo (republiku). Pokud byste sledoval aspoň zprávy, věděl byste, že příčinou kritického stavu na D1 nejsou zdaleka opravy, ale přetíženost kamiony (v důsledku zaspání vlády ohledně mýtného), jejich časté havárie, uzavření řady odpočívadel, neschopnost policie reagovat na vzniklé situace. Možná jsem měl dříve více štěstí než Vy, ale dnes je jízda po D1 mnohem horší, i když uznávám, že ani předtím to nebylo ideální. A za posledních 8 let je u vlády ČSSD. To tak na okraj. Nápad pana Langera oceňuji a považuji za vtipný a trefný.

Pane řidič,
nepoovažuji nic vtipného na nápadu s bilboardy, ubohé a naivní. Spíš si počkáme, jestli se zázrakem ODS nedostane k moci, jak to všechno vyřeší a kde vezme na všechno peníze. A hlavně zarazí průjezd kamionů. Šílené.
Kecat umí každý blb.

Vážený pane místopředsedo,
jsem velmi rád, že jste už vyřešili ten problém v ODS ve Znojmě. Mohu tak zase volit bez problémů ODS. Toho unionistu Nezbedu a ostatní vychcánky by stejně nikdo ve znojmě nevolil.

Nojo, vy Znojemáci jste na ty různé vychcánky velice háklivý.U vás by se rozhodně nemohlo stát, abyste zvolili takovýho gaunera a vychcánka jako Vláďa Železný - tzv.nezávislého ODSáka.Pan Langer a pan Klaus mu byli na oslavě narozenin.Inu, vrána k vráně sedá...

Naprosto a bez výhrad souhlasím s názorem pana R.H.

L.S.: líbí se mi na něm, že se jako jeden z mála nebojí říkat nepopulární věci - tzv. nejde lidem na ruku (nepodbízí se) - říká co si myslí. Viděl jsem s ním několik televizních debat a četl pár rozhovorů v novinách. Osobně ho neznám. Dlouhodobě mám názor, že by právníků mělo být v parlamentu co nejvíc. Nic proti Karáskovi nebo Fišerový a vůbec gynekologům a hercům v politice, ale copak tito lidé můžou rozumět zákonodárství? Ale zpátky k Langrovi. S tím Gottem mě překvapil. Vůbec bych to od něj nečekal. Třeba to ještě vezme zpátky až s přečte naše příspěvky :-))

Martine, to co píšete, je Váš názor, máte na něj plné právo a já to respektuji.Na rozdíl od Vás si já vytvářím názor na lidi ne podle toho, co kde říkají v TV besedách a rozhovorech pro tisk, ale podle jejich činů.Nepochybuji o tom, že jste slušný a inteligentní člověk a že to také respektujete.
Jen mám obavy, jak to bude s respektováním odlišných názorů,pokud ODS vyhraje příští volby.Pan Topolánek se nechal slyšet, že proběhnou razantní čistky ve státní správě a jinde a přijde tzv."Noc dlouhých nožů"!!! Pro Vaši informaci: Noc dlouhých nožů vyhlásil v r.1934 Adolf Hitler a této noci nechal povraždit své politické odpůrce.Právník pan Langer se na tom jistě bude se svým resortem vnitra velmi aktivně podílet a pak Vám tuhle nepopulární věc /o kterých,jak píšete, se jako jeden z mála nebojí mluvit /v nějaké té televizní debatě jistě z právního hlediska zdůvodní.Potěš nás všechny pánbůh.

L.S.: ale to já se taky snažím hodnotit politiky podle činů. Pokud je ale pan Langer už několik let opoziční politik a nemá přímý vliv na řízení státu (a svého resortu), tak jaképak asi činy chcete hodnotit? Že neustále kritizuje práci policistů - podívejte se, jaká minela se stala elitním policistům v Krejčířově vile. A jaká tedy může být úroveň těch neelitních, řadových?
Prostořeký pan Topolánek někde něco mezi řečí plácnul, všem se to náramně hodilo do krámu, tak si na něm po právu smlsli. Drama bych z toho nedělal. Komunisti měli noci dlouhých nožů celá padesátá léta a dneska jsou legální politickou stranou (to Vám nevadí?).

To Matrin:
Prostořeký pan Topolánek někde něco mezi řečí plácnul....
Ja si myslim, ze politik jeho formatu/aspon si to mysli/, si nemuze dovolit "placat" kraviny, jako stamgasti u piva. To co podle vas placnul, to je otresna drzost a oprsklost. Co si o sobe mysli, buran jeden.

Omlouvam se, Martin.

To pozorovatel:
nejsem volič ODS, rozhodně nechci Topolánka obhajovat. Máte pravdu - taková věta mu z úst vypadnout neměla. Taky to pěkně schytal od médií a svých oponentů a koneckonců i my voliči jsme si o něm tak trochu udělali obrázek.

Pane Martine, napsal jste: "L.S.: ale to já se taky snažím hodnotit politiky podle činů. Pokud je ale pan Langer už několik let opoziční politik a nemá přímý vliv na řízení státu (a svého resortu), tak jaképak asi činy chcete hodnotit?" V případě, že tu je opoziční politika k ničemu (není co hodnotit), opoziční politik také. Já si ale nemyslím, že by měla být opozice v tak rázném střetu ke straně vládní. A to si myslím o jakékoliv straně, ne jen o ODS, která je v opozici nyní. Jsou zcela jistě témata, na kterých se dá stavět určitá spolupráce, protože by měl být výsledek působení člověka (i přes to, že je politik), s ohledem na nutnost hospodářského růstu společnosti, ku prospěchu celku. Neustálé ukazování, kdo něco udělá lépe než druhý, se dá přirovnat pouze k zaslepenému egoismu, natož když výsledky vedení, do této doby, vládnoucích stran jsou dost těžko stravitelné pro většinu populace. A je mi opravdu fuk, která strana z čeho vycházela a jak to či ono měla složité. Jsou tam všechny, a zdůrazňuji, že všechny, od toho, aby něco dělaly a ne aby se předháněly, kdo je větší blbec (promiňte mi to slovo, ale vhodnější jsem nenašel. Navhoval-li jsem panu Langerovi zmenšení parlamentu na 81 poslanců, volených vobou přímou, a zrušení senátu, nenavrhoval jsem to bezdůvodně. Druhá varianta je zrušení parlamentu a zachování senátu, který převezme úlohu parlamentu. Což sice výjde na stejno, ale v ústavě by se změnil současný stav jednou větou.

To Miloš: "...Já si ale nemyslím, že by měla být opozice v tak rázném střetu ke straně vládní..." - rozumím. Co na to říct...asi to k politice patří. Představy levice a pravice, jak vládnout jsou natolik odlišné, že jakákoliv spolupráce není možná (v zásadních a důležitých otázkách). Vidíte ale, že např Gott našel zastání napříč všemi stranami:-) To je ale dobrý příklad, možná že tak by to podle Vás mělo vypadat. Jeden poslanec (skupina poslanců) předloží návrh zákona a ostatní bez ohledu na stranickou příslušnost hlasují podle svého svědomí - jako v případě Karla Gotta. Ne vážně...ODS kritizuje za každou cenu vždy a vše - vadí mi to. Ministr Bublan se nedávno nechal slyšet, že kdyby ČSSD prohrála volby a on tím pádem přišel o místo, asi by se věnoval nadále tomuto resortu jako opoziční politik. Důvod? Možná ani tak ne že by sám chtěl, ale kvůli osobě Ivana Langera!!! Ten mu nyní tak zatápí, že v Bublanovi se "ozval chlap" a chtěl by si ho taky jako ministra párkrát "povodit" (a příležitosti jistě budou). Bublanovi jako člověku věřím (přečtěte si jeho životopis, vnímejte jeho nehysterické a věcné vystupování v médiích) - ale bohužel výsledky práce policie vnímám velmi kriticky.

Martine,já bych ty Topolánkovy výroky nezlehčoval, ale bral bych je smrtelně vážně.Jestliže předseda nějaké politické strany používá nacistickou terminologii / zřejmě jiný výstižnější termín nenašel /, tak to o něm a jeho straně lecos vypovídá. Ostatně belgické noviny La libre Belgique už před delší dobou označily ODS za fašizující pravici.
Koneckonců ve 30.letech v Německu většinou považovali Hitlera taky jen za prostořekého tlučhubu, až bylo najednou pozdě.
Co se týče činů pana Langera, znovu Vás odkazuji na lidi z Olomoucka- dozvíte se o jeho stycích se "zajímavými lidmi", jeho obchodních a jiných aktivitách./ od koho si např. nechal zaplatit výlet na Kilimanžáro a s kým se tam "náhodou setkal/.. a pak zvažujte,jestli někdo takový by měl být ministrem čehokoliv, natož vnitra.
Mě také štve, že komunisté nebyli zakázáni jako třeba v Pobaltí, ale mnohem víc mě štve, že nomenklaturní komunisté,důstojníci StB, rodinní příslušníci bývalých komunist.ministrů atd. zprivatizovali nebo rozkradli státní podniky a majetek Svazarmu, SSM apod., jsou teď v balíku a mnozí se prezentují jako nejtvrdší pravičáci...Že komunističtí věrní přisluhovači z kulturní sféry - třeba Gott a zasouložilá umělkyně Helenka si válejí šunky na Seychelách ,Maledivách a jinde, zatímco mnoho slušných lidí, kteří tvrdě a poctivě každý den pracují, nemají za svoji dřinu ani na dovolenou na Lipně./ to není o závisti, ale o spravedlnosti/. Tak tyto věci mě vadí víc než ti důchodci ,kteří platí členské příspěvky KSČM. Oni ti vychcánkové v produktivním věku už dávno z KSČ vystoupili,protože už jim z toho výhody neplynou, a vetřeli se do všech parlamentních stran kde je ke korytu rozhodně blíž.

L.S.: 1. Ve věci Topolánek se neshodneme. On to plácnul...připadá mi absurdní že by ODS chtěla po vyhraných volbách povraždit své odpůrce (o tom noc dlouhých nožů je, jak píšete a je všeobecně známo). Myslel tím patrně to, že ministři ODS nahrdí klíčové osobností svých resortů svými lidmi. Toť vše. Topolánek dostal za uši a už si dá na takové výroky určitě pozor (každopádně by se měl omluvit, udělal to? - fakt nevím)
2. Já nemůžu pitvat Ivana Langera a ostatní politiky, shánět jestli ho někdo nezná osobně atd. Nemám na to čas ani chuť. Důležité pro mne je: je neopotřebovaný, má koncepci, nebojí se jí prosazovat, problémy policie zná a umí je pojmenovat. Zatím ho nemohu hodnotit podle činů - nenesl za nic odpovědnost, tak si o něm vytvářím obrázek prostřednictvím TV besed a rozhovorů v tisku (nestydím se za to). To také hodně prozradí (třeba že Vlastimil Tlustý je křivý člověk)
3. Pod to, co jste napsal o komunistech bych se mohl podepsat. Souhlasím s Vámi naprosto ve všem.

Pane Matrine. Nedá se říci, že pan Langer za nic nezodpovídal. Zodpovídal vždy, když byl v sedadle poslance. A pokud si budou poslanci na opoziční neodpovědné a vládní odpovědné, pak to je zlé. A nesedí pan Langer v bezpečnostní komisi? Víte, já nehci házet špínu na pana Langera, a myslím si, že to ani nedělám, ale ptát se musím. Např. na to, jak je to možné, že prorůstání s podsvětím je hlavně v centrech a zasahuje se proti tomu většinou tak laxně. Sám jistě ví, jak volně tu byla nastavena pravidla, ať ekonomická, tak i právnická. Volně díky chaosu zákonů. Jak louho trvá poslanecké sněmovně jakákoliv náprava a jen třeba proto, že sloučí dva či tři návrhy změn do jednoho projednávacího bodu. Na to jsem se ho ptal a bohužel jsem nedostal uspokojivou odpověď. Ta by zněla. Do jednacího řádu navrhuji zákaz slučování různých témat do jednoho projednávacího bodu a mám za povinnost to prosadit. Tímto způsobem byly zvednuty poslanecké platy a jeho vyjádření bylo, že v nejbližší době tento stav bude vrácen zpět k původnímu. Nic se do dneška nestalo. Vážím si pana Langera proto, že má otevřenou diskuzi a občas i reaguje (samozřejmě, jeho vytíženost mu jistě dává málo času, což také není moc příznivé), ale pokud chce získat pro sebe a pro svou stranu volební body, musí se snažit podstatně více. Určitě má podporovatelné návrhy, ale bojím se, že ostatní činností si na sebe váže negativní profil, což se může velmi vymstít. Bohužel mám také pocit, že čím více do něho lidé šijí, tím více dělá bot. Stejně jako Gross, který na to nakonec dojel. A tak nevím, zda mu snaha lidí, kteří si myslí, že mu mohou alepsoň trochu poradit (a myslím, že kolikrát i ano), nevytváří spíše slalomovou dráhu, kterou musí, stůj co stůj, projet bez doteku.

Pane Miloši, původně jsem sem napsal příspěvek, jehož prostřednictvím jsem se chtěl od pana poslance Langera dozvědět, proč navrhuje na státní vyznamenání Karla Gotta. Až teď (díky své lajdáckosti) jsem zjistil, že na toto téma reagoval v sekci "Váš názor" 18.7.05 :
"......chápu, že na pana Gotta je možné se dívat více pohledy. Pro mne představuje Karel Gott profesionála, který si dokázal získat své příznivce jak v době před listopadem 1989, ale i poté, dokázal oslovit snad téměř všechny generace posluchačů a jako jeden z mála českých zpěváků i posluchače v zahraničí. Váš názor plně respektuji. Při rozhodování u mne převážila ta profesionální stránka osobnosti Karla Gotta. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer".
Nezlobte se Miloši, ale na Váš příspěvek, už reagovat nebudu. To bychom zde mohli prudit týdny a měsíce...určitě máte i Vy důležitější věci na práci, nežli každodenní pobyt na fóru Ivana Langera. Přitom nevidím, že zrovna mezi Vámi a mnou je nějaký zásadní názorový střet. Můj závěr: Langer u mě prohrál na plné čáře. Mějte se hezky Miloši.
P.S: Kdyby nám tady Ivan na naši debatu nějak zareagoval, byla by to pěkná tečka - co myslíte? :-))

Plně souhlasím, pane Martine. Byla.