Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Pane Kelere, v mnohém máte jistě pravdu, v několika věcech se shodujeme, ale v případě davu několika tisícovek lidí , stejně naladěných nikdy nemůžete přesně odhadnout , jak se ten dav začne chovat. Nějaký odborník řekl, že dav lidí je zrádnější než lavina kamení a blbější než buldozér!!

Pane Kellere , jedna věc Vám však uniká. že kdyby policie zasáhla tak, že by od fašounů dostala na zadek bylo zle. To by bylo zase reportáží v televizích, článků v novinách a řečí v parlamentu. Kdyby policei zasáhla v takovém počtu , že by dostali na zadek fašouni ,bylo by to s kanonem na zajíce,a ve všech novinách a televizích záběry jak se policejní pouberťáci perou . Vykopnuté dveře sálu, vybrali by akční záběr krvavá hlava fašouna a nářek jejich maminek o policejní brutalitě. Určitě by se pak našel někdo v oné vesnici, který by říkal, proč je bili, když tam byl klid. Prostě ABSURDISTÁN. Toto je také důlvod, proč policisté docházejí - říká se tomu ZNECHUCENÍ ! Oni by totiž místo blbnutí u Tachova a nebo nahánění fašounů za trapný peníz určitě raději seděli doma s nataženýma nohama se skleničkou a četli nějakou pěknou knížku. Pokud se týče příměru s kanónem na zajíce - k Tachovu to zrovna nesedí . Kdyby se ten sfetovanej dav dal organizovaně do pohybu, nasedl do těch všech aut co tam měli, tak by ty policajty zadupal metr do zěmě. Tak jaký kanón a jací zajíci.

Dovolím si otázku: je možné, aby se "zfetovanej dav dal organizovaně do pohybu"? Nevím, zkusím se poptat nějakého toxikologa. Já o tom pochybuji. Kromě toho zjevně nebyli zfetovaní všichni, když většina z cca 5000 účastníků na výzvu policie místo opustila, zbylo několik desítek rebelů, kteří nebyli kvůli změněnému vnímání či intelektuální úrovni s to pochopit, že jde do tuhého.
Vaše úvaha o tom, že ať by zásah proti neonacitům dopadl jakkoli, policie by to schytala, není, domnívám se, přesná, byť uhodila hřebíček na hlavičku, protože o tom je celé to pozdvižení - o adekvátnosti zásahových prostředků. Policie zkrátka musí mít odborníky, kteří budou schopni posoudit situaci z taktického hlediska a rozhodnout, kolik lidí s jakým vybavením ji může zvládnout. Je-li někde 5000 lidí, kteří se přišli bavit, navíc se dá předpokládat, že budou pod vlivem psychotropních látek, nehrozí z jejich strany rozhodně tak velké nebezpečí, jako od organizované skupiny řekněme 200 holohlavých hromotluků, kteří se nevyhýbají žádné bitce a systematicky pracují na své kondici. Ale to je můj dojem, důležité je, aby police měla na takové analýzy experty, kteří mějí přehled. Zatím o tom nepřesvědčili.

Pane Kellere, po přečtení vašeho článku, kdy oslovujete pana Novotného jsem došel k názoru, že nesouhlasíte se zákrokem policie u Tachova. A opačně logicky vydedukováno souhlasíte s postupem policie při nezakročení v obci Křetice při koncertu neofašistyckých hudebních skupin. V obou případech deklarováno jako soukromá akce na pronajet pozemku nebo objektu. V obou případech se jedná jak uvádíte o nepohodlnou menšinu. V obou případech na těchto akcích asi dochází k tr. činnosti / prodej drog, používání nacistických sibolů a pozdravů, výtržností a podobně a o přestupích ani nemluvě. / Domnívám se, že policie v jedno z těchto dvou případů nejednala zprávně, ale KDE ?

Já jsem netvrdil, že policie postupovala nesprávně, ano, je-li porušován zákon, má policie povinnost zasáhnout, pouze jsem se pozastavoval nad adekvátností, tedy na míře použitých prostředků. V jednom případě se jde s kanónem na zajíce, v druhém případě to vypadalo jako noční vyjížďka k restauraci, kde se chvíli postávalo, nevidělo se a neslyšelo, i přes upozorňování přítomných a jelo se domů. I policejní prezident to vyhodnotil jako chybný postup.
Kdyby se (v obou případech) jednalo o nějaký nový fenomén, snad by se ještě daly maličko přimhouřit oči, ale CT se konal asi po šesté, neonacisti se scházejí několikrát do roka už hodně let. Po loňském extempore technařů na neoprávněně zabraném pozemku (kdy by zásah byl na místě a i já jsem vloni nadával na neschopnost policie) byl velitel letošního zásahu - který shodou okolností velel i loňskému nezásahu - patrně odhodlán vše napravit, a když k tomu dostal jednoznačné a veřejné posvěcení od premiéra, šel do toho na plné pecky. No, snad už se do příštího roku poučí technaři i policisté a okurková sezona budo opět klidná.
Jsem jen zvědav, jak bude policie příště zasahovat proti pohrobkům třetí říše, když předseda vlády zahromoval "V této zemi se hajlovat nebude!" A basta! Nemůžu se zbavit pocitu, že velení policie je naprosto k ničemu, když je musí k akci popichovat ministerský předseda. Jako by policisté nevěděli sami, co mají dělat.

Pro Jana Novotného:
Předpokládám, že na Vaše otázky dostanete odpovědi, jaké asi chcete slyšet, já bych se zase na něco zeptal Vás: myslíte si, že je opravdu nezbytné, aby na účastníky akce, jejíž pořadatelé nezajistili, nebo špatně zajistili zdravotní službu, hasičskou asistenci, hygienické zázemí, atp., narukovalo 1000 těžkooděnců, doplněných o vrtulník, vodní děla a další techniku, to vše bratru za 30 mega? Hrozilo tak zásadní narušení veřejného pořádku, že bylo nutné přikročit k takovým – dle mého skromného názoru – extrémním opatřením? Od začátku se snad vede debata o adekvátnosti zásahu.
Otázkami typu „Musí občan, pokud policista užije výzvu "Jménem zákona" uposlechnout této výzvy?“ nic nezjistíte, byť na ni dostanete kýženou odpověď. Asi mi budete vytýkat že mé následující přirovnání kulhá na obě nohy, ale přesto ho použiji – stejné „jménem zákona“ používali policisté (pardon, tehdy příslušníci SNB) na Národní, na Václaváku a kde všude jinde. Tehdy lidi taky moc neposlouchali, a díky tomu si dneska můžeme povídat po internetu a beze strachu kritizovat kdekoho. Tím nechci říct, že by technaři byli novodobí revolucionáři, ale to, že když se používá nástrojů státní moci pro potlačení nepohodlných menšin nebo (a o tom jsem přesvědčen) pro zviditelnění a nahnání politických bodů, tak to smrdí. Nebo si myslíte, že ti policisté tam byli posláni, až když byla zjištěna všechna pochybení technařů a porušování předpisů? Myslíte, že by tak rychle posháněli oněch 1000 policistů + příslušnou techniku? Nebo to spíš vypadá, že mládenci byli zaúkolováni dopředu, aby měli čas se přesunout na místo a tam konat? Abych použil váš vzkaz v reakci na Langerův výstup v PS, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. A to by bylo, aby se něco nenašlo, zvlášť když jde o takové k vlastní újmě „volnomyšlenkáře,“ kteří se nějakou hygienou atd. moc nezabývají.

Pro p. Kellera,
jsem si vědom, že také nemám ve všem pravdu. Přesto si myslím, že mé hodnocení situace kolem CT je asi přesnější - po právní stránce. Co se týká politického hodnocení, nejsem si jist, do jaké míry to jedna i druhá strana myslí vážně (ODS x ČSSD) a to nebudu hodnotit. Jde mi jen o to, že nikdo tuto situaci nevysvětlil z právní stránky a neřekl, kde kdo udělal chybu. Z tohoto hlediska bych přivítal, aby pokud je podané trestní oznámení na policii pro "nezákonný" zákrok, už soud rozhodl co bylo dle práva a co bylo porušení zákona.

Vaše výtka, že odpovědí na otázku, zda je občan povinen uposlechnout výzvy "Jménem zákona", nic nezjistím je lichá. Stejně jako přirovnání k situaci, kdy stejnou výzvu používali příslušníci SNB na Národní třídě. Je tady velký rozdíl. Dnes pokud tuto výzvu použije příslušník Policie ČR neoprávněně, bude souzen pro zneužití pravomoci veřejného činitele. To dřív nebylo myslitelné - to snad uznáte sám.
Sám musíte uznat, že i další vaše námitka, že policisté jistě byli svoláni a úkolováni dopředu je taktéž ne zrovna uvážená. Dovedete si představit, že státní moc, pokud se dozví, že se připravuje akce podobná těm předchozím, kdy docházelo k porušování zákona, bude v klidu očekávat, zda nedojde k porušení zákona a teprve potom bude svolávat policejní síly ? Víte jaká je doba potřebná k tomu, aby se policisté mohli shromáždit ? Jak dlouho by policii trvalo, než by se dopravila na místo ? Dovedete si představit, jaký humbuk by spoustili politici, pokud by policisté začali zasahovat minimálně s čtyřhodinovým zpožděním ? Myslíte, že je naprosto nepřijatelný požadavek zákona, aby státní orgány byly včas informováni o čase a místu konání podobných akcí, tak i o předpokládaném počtu účastníků ?
Doopravdy mě nejde o to kritizovat p. Langera za každou cenu, ale on zcela vědomně vybírá z celé aféry pouze to, co se mu hodí a zcela opomíjí věci, které tak zcela nejsou vhod při kritice postupu policie.

Jsem stále přesvědčen, že policie se nemůže řídit politickými požadavky (to už tady doopravdy bylo), a musí se řídit platným zákonem

Byl bych skutečně šťastný, kdyby se policie mohla ohlížet pouze na skutkovou podstatu a nikoli na jakékoli jiné "vyšší moci." Bohužel, policejní prezidium spadá pod ministerstvo vnitra a ministr je vždy osoba politická, tudíž si jen přejmě, abychom měli policejního przidenta, který je silný a kompetentní a nenechá si do práce příliš mluvit (ale to jsem asi příliš neskromný, vzhledem k tomu, že politici mají tendenci mluvit všem do všeho). Mimochodem, totéž bych si přál i v případě personálního obsazení ministra vnitra (A to prosím bez ohledu na to, na čích stránkách se nyní nacházíme, hovořím naprosto obecně.)
Byl bych šťastný, kdyby policisté nemuseli mít strach něco udělat, aby z toho neměli popotahování, jenom proto, že je řídí lidé, kteří na to nestačí. Byl bych spokojený, kdyby policie nabyla paušálně odsuzována jako celek kvůli těm policistům, kteří jí svou neschopností či zlým úmyslem kalí pověst (nějak se v poslední době množí). Pak bychom mohli diskutovat o mnohem příjemnějších věcech.

Pane Kellere,
Ve Vaší reakci z 22.9.2005 ve 21.58 je to o co mi jde. Ať jsou postihováni všichni - včetně policistů - za porušení zákonů této republiky. Je nepřípustné zasahovat do práce policie politiky a to z jakékoliv partaje. Bohužel musím konstatovat, že blíže k pravdě měli politici obhajující zákrok policie.
V této republice musíme docílit, aby policie, ale i jiné státní orgány měli respekt u lidí. Vím, že namítnete, že policie se místy diskredituje sama - někdy svou přílišnou aktivitou, jindy svou nečinností. Je to pravda. Ale položil si někdo otázku proč tomu tak je ? Jedna z odpovědí se nabízí : Je to kritika práce policie ze strany politiků, kteří zvlášť před volbami levně sbírají politické body. Jako v případě CT 2004 a CT 2005. v roce 2004 policie nezasáhla a sklidila bouři kritiky zvlášť od poslanců ODS. Letos zasáhla a docílila téhož, jenom - aby to nevypadalo blbě - kritici policie byli jiní lidé. Vždyť zákon přesně vymezuje, kdo může co konat a co nesmí. A kritici policejního zákroku mají zákonné právo nechat postup policie přezkoumat soudem. Pokud soud rozhodne, že došlo k překročení zákona ze strany policie, ať potrestá odpovědné velitele (přimlouvám se za velmi tvrdé tresty). Ale propána, ať se do toho nepletou politici - to už tady doopravdy bylo. Druhý dopad výroků nekompetentních politiků je vliv na vlastní řadové policisty, kteří budou, ve strachu před kritikou (toho co udělají, nebo co neudělají), alibističtí a budou se snažit řešit sporné věci tak, aby z toho oni sami neměli problém. Takovou policii tady chceme ?

Vážený pane Novotný,
Politici by se policistům skutečně neměli plést do práce, na tom se shodneme, přesto bych to rád doplnil. Policii mohou do práce zasahovat de facto pouze politici vládní, neboť ti mají v rukách výkonnou moc, která se vztahuje i na policejní prezidium. Pokud dojde k takovému „pletení“ (netvrdím, že se tak stalo, ale tu a tam se vyskytne mírné podezření), je to zcela zásadní porušení pravomocí a potažmo demokratického principu. Pokud se na adresu policie kriticky vysloví opoziční politik, je nutné to chápat jako kritiku výkonné moci, ať už je mířená proti politikům nebo vedení policie těmito politiky jmenované. Nejedná se o „útok“ proti policii jako instituci. Bohužel si to mnozí takto vysvětlují, ač je to zcela mylná interpretace. Už jsem kdesi psal, že opozice má nejen právo, ale přímo povinnost výkonnou moc sledovat a kritizovat, protože jinak by nám také mohla pěkně brzy přerůst přes hlavu. S vědomím, že každý můj krok sleduje opozice a média, nepodlehnou lidé u kormidla tak snadno svodům moci, která je tak lákavá. Nežehrejme, že se opozice ozývá, kdykoli zacítí příležitost, buďme za to vděční – pokud je kritika oprávněná, druhá strana se stáhne, pokud ne, druhá strana se jí může s gustem vysmát. Řeči typu „chceme klid na práci“ známe z minula.
Pokud jde konkrétně o Langera a jeho „levné získávání politických bodů před volbami.“ Co vím, Langer se kritice řízení policie a pochybení policistů samotných věnuje dlouhodobě, nejedná se o nějako předvolební huráakci. Snad by se dalo souhlasit s „levnými“ body, rozuměj, získanými bez práce. Jednotlivých přehmatů a vyslovených chyb policie je tolik, až to vypadá, že po kritice své práce přímo touží. Situace v policii není růžová a mám tísnivý pocit, že se to zhoršuje. A skutečně za to nemůže kritika opozičních politiků. Jestli se policisté bojí a raději se utíkají k alibismu, tak je to smutné, protože za dobře odvedenou práci je nikdo kritizovat nebude. Pokud už sami nevědí, co je dobře a co špatně, pak to opět padá na hlavy jejich velitelů, kteří jim to nejsou schopní vysvětlit. Řídit se heslem kdo nic nedělá, nic nezkazí – takovou policii, s tím s Vámi naprosto souhlasím, nechceme.

Pane Kellere,
Souhlasím s Vámi a jsem přesvědčen, že politici by se do práce policie neměli plést a to ani ti z vládní strany. Politici by měli dát policii určitou vizi. Víc nic. Je opravdu nutné v tomto případě provádět důslednou kontrolu policie, jako takové. Přísně trestat porušování zákona ze strany policistů a tím je donutit k řádnému výkonu práce.
Politici by před tím, než začnou kritizovat práci policie by měli mít na paměti znění zákona a nejprve posoudit, zda policie měla, či neměla k takovému postupu zákonné důvody.
V případě CT 2005 mimo jiné účastníci porušili ustanovení zákona č. 283/1991 Sb. v § 9, odst. 3, § 20, odst. 1 písm j. a r. Dále zžákon č. 361/2000 Sb. v § 4 písm b, a § 36 odst 1, písm. a ...... Mohl bych vyjmenovávat i dále. Já vím, že to svádí k námitce, že jinde se policie tak přesně neřídí zněním zákona, ale dle mého názoru je to následek vměšování politiků do práce policie. Policisté ve strachu před kritikou a bohužel i před kritikou neoprávněnou raději zvolí postup, který je sice lehce mimo (zákon), ale je společensky tolerován, protože právní vědomí lidí je nedostatečné. Vše lidé posuzují emocionálně a nikoli z právní stránky.
Já doopravdy nevolám po tom, aby jsme policii dali "klid na práci", aby si mohli dělat co chtějí, to doopravdy ne, ale jde mi o to, aby případná kritika byla věcná, vycházela ze znalosti práv i povinností, jak osobních, tak i policie. Mrzí mě, že politik, jako je pan Langer se pouští do kritiky práce policie stejným způsobem, jako mnozí absolventi žurnalistické fakulty a různých uměleckých škol, kteří si myslí, že když mají možnost psát do novin, a nebo že jsou známí, že mají to nejlepší oprávnění říkat lidem, co je dobré a co je špatné.

Vidím, že naše názory jsou v zásadě stejné. I já si myslím, že kauza CT vznikla v důsledku tlaku politiků, ať už z opozice (vcelku oprávněná kritika velení) a následně vládních, kteří chtěli dokázat, že vše mají pevně v rukách a požadovali razantní jednání. Policie je bohužel poslechla, ač v tomto případě by méně bylo více. Pokusím se jen velmi stručně shrnou své výhrady: přístup "dáme jim do držky" je slutečně asi nejhorší možný. Technaři skutečně porušili zákony a nařízení, Vy jste některé jmenoval, nejsem právník, kontrolovat to nebudu, a beztak to není pro obecnou rovunu problému důležité. Problém je v tom, že rozprášením shormáždění se zcela rezignovalo na princip "zločinu a trestu," tedy porušení zákona - zadržení přestupníka - obvinění - soud - trest. Zásah ladně přeskočil prostřední tři kroky a přestupníka rovnou ztrestal. Pokud došlo k tak masovému porušování zákonů, že proti němu bylo třeba nasadit takovou sílu, počítal bych, že počty zadržených a obvniněných osob půjdou minimálně do desítek, snad i do stovek. Kolik jich je ve skutečnosti? Úkol policie (zadržet viníka) zůstal kdesi v antonu a zbylo pouze to smutné "přes držku." Policie nemá trestat, její funkce je zcela jiná. Někde je něco špatně, když vedení policie reaguje na kritiku takto hystericky. Ale k něčemu to snad bylo. Teď už se na podobné situace snad konečně začnou připravovat systematicky a systémově, a jak se zdá, i technaři si začali uvědomovat, že s anarchií se dostanou jenom před louku, ale už si na ní nezatancují. Držím všem palce, protože i já chci policii rozhodnou, vzbuzující respekt, nikoli strach, férovou a kompetentní. Howgh.

Pane Kellere,
máte pravdu, i já vidím, že máme v zásadních věcech stajné názory. Mírně bych s vámi ještě diskutoval v otázce zavinění-zadržení-obvinění-odsouzení-trest. Mohli by jsme ještě prodiskutovat otázku zákroků policie pod jednotným velením, ale nemyslím, že je to důležité. Respektuji Vaše Howgh.
S pozdravem
Jan Novotný

Hele pane Novotný, on promluvil hurááá! Mají asi v parlamentu polední přestávku. Dobrou chuť pane poslanče. Já už papala - mrkvičku a jablíčko.

Tak pane langer uz podruhé vás žádam abyste me poradil co teda s tou prackou mam typ ods 0-123454656 celá modrá s modrým ptákem nahoře

ODS ODS
uz se dere k moci je to děs
az tam budou zacne běs
vsichni levicaci dostanou pěst
vsichni z ods
budou mit plat milionu sest
to je naše modrá šance
u pánů z ods skonci nase finance
páni jako tlustý a topolánek
ty maj rozpoctovej jasnej plánek
tunel udelaj a az to praskne
budou na bahamach jen to pleskne
nakou tu privatizaci za uplatek prihrajou
ve svycarsku s kontem svym si pohrajou
walther bartos skolstvi ozivi
platby za otevreni dveri ve skole zaridi
co teprve Vidím jan velkej odborník
nasi obrany hrobnik
s gripenem na bahamy bude na vikend litat
budou ho tam vrele vitat
jan zahradil v evrope nas hají
rika s ods budete jak v ráji
modří hoši vedi jak na to
jak obrat nas o nase posledni zlato
a dat nam misto neho do ruky blato
ods- modry skudce
topol je jeho vůdce
modleme se tedy
a nepijme jejich jedy
tesme se protoze vlasta tlusty
tunely budou husty
korupce pokvete
penezenky vetsine vymete
kdo bude mit penize? jaky des?
no prece kluci z ods
pucovat budou na vsechny strany avsak za urok nemaly.
pak je ale vyzenem a
solidne se vozerem

a to je vse ??? nic k zamysleni?? to je skoda.

Krasa tleskám takovým co se nebojí dát najevo svůj názor
ač netradiční formou. A vám komu se ta báseň nelíbí vzpomente si na ni až to tady bude vypadat jako v te básni bohužel

ono to tady bude vypadat tak, jak pojede ekonomika. zadny politik v historii republikoveho zrizeni nemohl ekonomiku ridit ci ovladat. ta se ridi sama. a jakykoli zasah je kontraproduktivni. cim vice se ridi, tim vic stoji za hovno

to asi neni zadna prdel přesto si myslim:
na modrýho ptáka bacha
ten je horší než velkej brácha

Vážený pane poslanče,

vím, že máte velice málo času a proto vybíráte jen důležité příspěvky z diskuse a jen na ty reagujete. Já to vše jen shrnu. Poslední Váše odpověď na diskusní příspěvek během prázdnin byla ze dne 2.8.2005 v 10:06. Před tím jste reagoval odhadem na 90% příspěvků. Od té doby jste neodpověděl na žádný příspěvek. Pardón - reagoval jste na tři příspěvky a to dne 15.9.2005.

V prvním jste lidem dal na vědomí, že sám přispíváte na zásobování vodou obci Vésky.

V druhé reakci jste reagoval na článek podnikatele kůli odvodům za zaměstnance s odkazem na to, že pokud se ODS dostane do vlády, tak odvody budou nižší.

Třetí reakce byla na příspěvek policisty, kde opět jen kritizujete práci vlády s tím, že ODS má díky Vám lepší řešení těchto problémů.

Všechno jsou jen populistické "řeči".

Pane poslanče, zkuste prosím odpovědět třeba na otázky, které zde nastolili lidé v reakci na Vaše vystoupení k policejnímu zákroku vůči nepovolené akci CT na Tachovsku. Těmto otázkám jste se vyhnul. Ptám se: Záměrně ???

Já sám celkem netrpělivě očekávám Vaše odpovědi na otázky, které jsem Vám odeslal na Vaši e-mailovou adresu a zároveň (protože si myslím, že by to mohlo zajímat více lidí) i do této diskuse dne 9.8.2005 ve 12:25 hod. Myslím, že jako stínový ministr vnitra (a třeba po volbách i skutečný) by jste měl dát lidem najevo, jaký je Váš výklad zákona k těmto jednoduchým otázkám. Zvlášť když jste i doktor práv. Prosím, zda by jste mohl i uvést, zda se mohu tímto vaším případným stanoviskem (pokud samozřejmě odpovíte), zda se mohu tímto výkladem řídit v běžném životě.

Věřím, že Vaše předvolební sliby se naplní. Že budete v kontaktu s voliči a že pokud se někdo na Vás obrátí s nějakými otázkami, budete se snažit na tyto otázky odpovědět. Prosím, odpovězte mi na otázky ze dne 9.8.2005. Jsou to jednoduché otázky na které mi stačí odpovědět pouze slovy ANO, nebo NE.

Děkuji

Jan Novotný

Toto je diskusní fórum, tady Vám pan Langer asi neodpoví pokuste se o to v rubirice " Váš názor "

pro Jana Novotného: Meri má pravdu, a ad Czech Tek - aby nemusel reagovat na každý dotaz či popich zvlášť, což by ani nebylo v lidských silách, pověsil na hlavní stránku webu odkaz "Naštvalo mě - Stanovisko Ivana Langera k zásahu policistů proti účastníkům ..."

Pro Meri a Kellera:
Já vím, že se patrně odpovědi pana Langera nedočkám, protože by sám musel přiznat, že jeho reakce na policejní akci proti účastníkům CT byla unáhlená s cílem nahnat politické body. Bohužel by zároveň musel uznat, že ten (ti), kdo porušil zákon byli účastníci CT a nikoli policie jako celek. Samozřejmě neobhajuji selhání několika jednotlivců v řadách policie. Doopravdy jsem neočekával od právníka, že bude obhajovat porušování zákona - to je nepochopitelné selhání. Vždyť právě politici by měli mít eminentní zájem, aby se právní vědomí lidí prohlubovalo. Vždyť kdo jiný než vrcholný politik - a pana Langera k nim počítám - by měl obhajovat zákon. Měl by dát lidem najevo právní pohled na věc. V tomto případě ( CT ), pokud policie rozhodne a nařídí, že se někdo musí nějaké činnosti zdržet, nebo že má opustit určitý prostor, tak každý má za povinnost výzvu pronesenou "jménem zákona" uposlechnout. Stejně pokud policie uzavře určitou silnici ( ulici, případně sjezd z dálnice ) je účastník silničního provozu povinen uposlechnout. Nikdo nemůže hned na místě rozhodovat ( myslím tím, že žádný jednotlivý občan ), zpochybňovat toto rozhodnutí policie a případně jej neuposlechnout. Pokud je někdo přesvědčený, či má dojem, že byl ukrácen na svých právech, tak má právo podat stížnost, popřípadě žalobu k soudu a teprve soud rozhodne o to, zda rozhodnutí policie bylo v souladu se zákonem. V případě, že soud uzná, že rozhodnutí policie bylo nezákonné, tak ten policista, který takto rozhodl bude souzen pro zneužití pravomoci veřejného činitele. Prosím, aby si uvědomil i pan Langer, že předjímat rozhodnutí soudu nemůže nikdo, ani zákonodárce sám. V tomto případě pan Langer toto učinil. Myslím, že sám tímto překročil své "pravomoci". Myslím, že rozumný a čestný člověk by měl dokázat přiznat unáhlené jednání, či pochybení, popřípadě přiznat chybu. V tomto konkrétním případě bych uvítal i omluvu stovkám policistů, kteří zodpovědně vykonávají svoji práci. Pan Langer svými názory vytváří situaci, kdy si občané myslí, že policie porušila zákon. A to přece není pravda. Nebo tím pan Langer myslel něco jiného ?
Když mě někdo přesvědčí, že můj názor na atmosféru okolo CT je mylný, velice rád se panu Langerovi omluvím.
P.S.
Žádost o odpověď na mé otázky jsem poslal i e-mailem na adresu p. Langera. A odkaz na to, že svůj názor "pověsil" na hlavní stránku neberu. Pokud mám nějaký názor, musím mít i sílu si tento názor obhájit. Vím, že reakcí na jeho názor je mnoho, ale co brání panu Langerovi shrnout vážně míněné příspěvky a odpovědět na ně najednou a třeba tuto odpověď také "pověsit" na hlavní stránku ?
Podívejte se na tuto diskusní stránku před CT a po CT a uvidíte hned rozdíl. Pan Langer se zapojoval do diskuse před CT pravidelně a hojně

Líbí se mi, jak odmítáte, že Langer dal na hlavní stránku svůj názor, že vám to nestačí, ať shrne odpovědi na dotazy a ty uveřejní třeba také na hlavní stránce ... vždyť je to přesně to, co udělal. Přečtěte si to aspoň - píše, že není v jeho silách reagovat na každý příspěvek zvlášť a proto to shrnuje :-)

Čirou náhodou jsem si všiml, že o prázdninách běžel na jeho webu proužek s omluvou, že během dovolených nebude moct reagovat okamžitě, ať mají tazatelé strpení. Předpokládám, že to je tedy důvod jeho odmlky, za kterou se předem omluvil. Taky se těším na jeho reakce.

Nevšiml jsem si, že by Langer někdy obviňoval policii jako celek, kritizoval nekompetentní vedení - zásahu, policie, ministerstva vnitra. O řadové policisty (kromě několika divochů) se slovem neotřel, ba dokonce vyslovil lítost, že se takto nepřipraveného zásahu museli z rozkazu účastnit a teď si to z různých stran nezaslouženě schytávají.

Z úst opozičních politiků padala v rozjitřené atmosféře těsně po zásahu různá slova, možná byla některá unáhlená, ale je jasné, že směřovala víc k formě zásahu. Mě spíš zaujalo, že jsem zaznamenal výroky politika, který situaci jasnozřivě předvídal (ač dle vlastních slov naprosto netušil, co to CT je, a přesto vyzval policii k razantnímu zásahu - míti za premiéra jasnovidce je sen každého občana.

Řeknu vám, co mi vadí v mnohem obecnějším pohledu: že se takový zásah podniká proti na první pohled odlišné skupině, která v "běžných" lidech nemůže vyvolat pražádné sympatie kvůli svému nekonformnímu vystupování a oblékání, kvůli hudbě, kterou poslouchají, kvůli užívání návykových i nenávykových látek, jež byly z nějakého důvodu označeny za nelegální. Proč jsme se stejného zásahu nedočkali při koncertech neonacistických skupin na "oslavách narozenin" nějakého stoupence národního socialismu (nebo rovnou Rudolfa Hesse). Nebo proti "fotbalovým fanouškům", kteří ničí zařízení stadionu konkurenčního klubu (poškozování cizího majetku, výtržnictví). A nakonec zatknou člověka, který protestuje proti shromáždění komunistů, ač by to spíš mělo být naopak, vzhledem ke zločinnosti komunistického režimu, který současní komunisti s takovou vervou hájí. Trochu mi to připomíná dobu totality, kdy na záběrech z protirežimních demonstrací ukázala televize vždycky nějakého punkera, aby bylo národu jasno, jací vyvrhelové to křičí na ulici. Rozprášit feťáky je lehké, snadno zdůvodnitelné (drogy, pošlapání trávy, útok na veřejného činitele - vždycky se mezi nimi nájde pár násilnických idiotů) a ještě to veřejnost bude kvitovat s povděkem. V zásazích proti menšinám, a zvlášť těm nekompatibilním, který se tupě kývá, je skryté jedno nebezpečí - nikdy nevíte, jestli se příště tou menšinou nestanete taky. A že jsou takové příklady z historie známé.

Já se domnívám pane Novotný, že vám pan poslanec Langer na Váš článek neodpoví , oni jsou totiž rádi, že vše utichá, ještě si kolem té akce zanadávají ve sněmovně, aby si podrželi tvář a pak vše zaklapne a vše půjde dál. Poučeni z minula, jak říká klasik se raději drží při zdi i ve výpadech na policii v případě koncertu v Křtěticích. On by se mohl totiž snadno najít příměr s polem u Tachova a sálem v Křtěticích. Policie podle návodu od Tachova zvážila situaci a nezasáhla - proč. Vždyť o nic nešlo. ,měli pronajatý sál ? ano. Zajištěné sociální zařízení ? - ano . Jednalo se o uzavřenou soukromou akci ? - ano. Porušoval se zde zákon ? možná ano , stejně jako u Tachova. Rozkopat tedy dveře sálu, vyhnat účastníky koncertu do spící vesnice - vyprovokovat zde konflikt, kde by zřejmě došlo k mnoha zraněním na obou stranách Vystavit se atakům ze strany novin a televizí a politiků."Policejní stát, neschopnost policie, bijou naše děti " Vždyť jste těm lidem vážení politici dali jasný a přesný návod jak na policii- tak co dnes chcete !!!!!!!!

Vážený pane Novotný,

rubrika diskuse sloužila od počátku především k diskusi mezi účastníky webu navzájem. Pokud to bylo v mých silách, snažil jsem se v této rubrice reagovat i osobně. Vzhledem k množství příspěvků, které začaly přicházet od srpna 2005, jsem se z časových důvodů rozhodl rubriku „Diskuse“ opět ponechat k dispozici jen účastníkům webu. Pokud Vás zajímá moje reakce na Vaše dotazy, můžete tyto uvádět v rubrice „Váš názor“.

Omlouvám se, že co se týče příspěvků směřujících na policejní zásah proti akci CzechTek 2005, byl jsem nucen vzhledem k množství příspěvků podat čtenářům mého webu oficiální stanovisko k této otázce, neboť není v mých časových možnostech odpovídat na stovky těchto reakcí jednotlivě.

Další mé články a vystoupení k tomuto tématu můžete nalézt na těchto webových stránkách, má vystoupení na půdě PS PČR pak i na webových stránkách www.psp.cz.

Děkuji za pochopení, Ivan Langer

Hned ze začátku se musím omluvit panu Langerovi. Měl jsem dojem, že na hlavní stránce je stále vyvěšen jeho prvotní článek, který bezprostředně reagoval na akci policie. Proto jsem jej ani neotevíral. Otevřel jsem jej až poté, co jsem si přečetl reakci "Kellera". Ještě jednou se všem, ale hlavně panu Langerovi omlouvám.

Něco mě ale stejně v odpovědi pana Langera chybí.

Velmi si cením jeho prohlášení, že nesouhlasí s porušováním zákona, ničením cizího majetku a.j.

Jeho názor na přiměřenost zákroku policie je v pořádku, včetně příkladů přiměřenosti.

Jen v případě celé akce mě připadá, že účelově vše zahrává do "autu", stejně jako mnozí zastánci CT, kteří tvrdí: "Vždyť jsme to po sobě uklidili a proto žádná škoda nenastala". Je to stejné jako kdyby někdo ukradl třeba panu Langerovi auto, celý týden s ním jezdil, potom by jej umyl, dotankoval benzín a postavil jej na místo, kde jej odcizil s tím, že nezpůsobil žádnou škodu. Účastníci nepovolené akce zasáhli do práv vlaszníků pozemků (lze to zjistit z leteckého snímku a porovnáním s katastrální mapou, kde bylo jasně vidět, kde se účastníci zdržují), lze jen s údivem sledovat postoj konzervativní strany k tomuto problému.

Souhlasím s panem Langerem, že zásah policie byl netaktický, ale o tom jestli zasáhnout, či nezasáhnout rozhodovali policisté na místě samém a posoudit zda bylo toto rozhodnutí zákonné, či nezákonné může jenom soud a to by měl p. Langer jako právník vědět.

Nyní se dostávám k hlavnímu problému.

Proč se p. Langer nevyjadřuje k tomu, zda policie na takové rozhodnutí měla zákonné právo, nebo ne ?

Pokud ano, tak jednání účastníků nepovolené akce překračovalo rámec zákona a od tohoto okamžiku jsou všechny diskuse o neadekvátnosti zásahu "mimo mísu". Od té chvíle se tak stávají všichni kritici zákroku policie obhájci porušování zákona.

Pokud policie neměla právo ze zákona rozhodnout o ukončení akce, je třeba se vší razancí se zasadit o potrestání všech zasahujících policistů, nejen těch co rozhodli špatně. Protože ze zákona má možnost policista odepřít splnění rozkazu, pokud by porušil zákon (vyjímka je pouze u zásahu pod jednotným velením). Všichni policisté, kteří uzavírali prostor, dopravní policisté, příslušníci kriminální policie a.j. by měli být potrestáni. Opakuji, že pouze v případě, že policie neměla zákonné právo rozhodnout o ukončení celé akce.

A to je ten rozměr celého problému, kdy kritizuji pana Langera a žádám, aby se omluvil všem policistům, protože jsem přesvědčen, že chod státu se musí řídit zněním platného zákona a ne názory politiků a zvlášť politiků ODS, kteří mají své lidi, kteří kritizují nečinnost policie v případě CT 2004, a zároveň mají i lidi, kteří kritizují zákrok policie v případě CT 2005.

Co mají vlastně policisté dělat jiného, než se řídit zákony. V tom by jim ale měli politici pomoci.
Pokud je některý poslanec nespokojen se zněním některého zákona, tak kdo jiný má lepší možnost , aby se zasadil o změnu tohoto zákona ?

Svůj poslední příspěvek jsem psal před reakcí p. Langera, to jsem zjistil až po odeslání. Dám na jeho doporučení a zkusím využít rubriku "Váš názor"

Vážený pane Novotný, odkazuji Vás na mé vystoupení v rámci včerejšího projednávání "Zprávy vlády k akci CzechTek" v Poslanecké sněmovně. Text najdete na této stránce v "NOVINKÁCH ODS" nebo v sekci "PARLAMENT" "PROJEVY". Ivan Langer

panove a damy, kdy se jako obcan dockam zruseni amoralnich dani, jako je dan darovaci, dan dedicka a dan z prevodu nemovitosti. tyto dane jsou silne kontraproduktivni a v systemu svobodneho statu by se svobodny obcan nemel zatezovat dvojim ci vicenasobnym zadanenim sveho poctive vydelaneho majetku. je to zlodejina nejvyssiho kalibru.

koukam, ze se forum ocitlo opet v osobnich invektivach, to mame ale obcany, jen co je pravda. typicke pro nas narod . nadavat co to jde a kdyz dojdou argumenty tak aspon urazet. jak potom chcete diskutovat ???