Proč demonstrovali slovenští policisté ? no protože s nimi chtěli zamést a znevýhodnit oproti vojákům - to co zde v ČR trvá již 7 let a ještě to zhoršili - zde pro zajímavost jak se perou slovenské odbory s nespravedlností :


Aj policajti sú zastrašovaní....
21.01.2007


Milan Litva, predseda Odborového zväzu polície

Väčšina ľudí donedávna ani nevedela, že aj policajti majú svoj odborový zväz. A možno ho poriadne necítili ani mnohí policajti. Teraz sa však dostali pod tlak, ktorý už viac nie sú ochotní znášať. Historicky prvý verejný protest policajtov vzbudil pozornosť, a najmä následná histerická reakcia ministra vnútra Vladimíra Palka otvorila problémy, na ktoré pôvodne nemysleli ani odborári. Ich prirodzenou reakciou je druhý protestný míting, ktorý sa uskutoční 3. decembra opäť v Bratislave na Námestí slobody.


Povedzte nám najskôr, prečo vôbec došlo k októbrovému protestu policajtov pred úradom vlády. Doteraz bolo úplné ticho a zrazu, z ničoho nič, demonštrácia policajtov. Na niečo také rozhodne nie sme zvyknutí. Policajti bývajú na druhej strane pomyselnej barikády pri demonštráciách.
- Prečo hovoríte z ničoho nič? Náš protest nevznikol z večera do rána, bolo to vyvrcholenie istého sporu, ktorý dozrieval dlhší čas.

Ale doteraz na Slovensku takáto manifestácia policajtov nebola.
- To je pravda, nebola.

Takže čo predchádzalo tomu nezvyčajne otvorenému protestu?
- Náš protest sa nezačal zhromaždením, to bolo len vyvrcholenie dlhšie trvajúceho sporu. Samozrejme, pán minister nám vyčítal, že sme
zhromaždenie zorganizovali na 25. októbra, keď sa mu podarilo na vláde dohodnúť tie veľmi dobré výsledky.

Teda prečo?
- Spúšťacím mechanizmom bolo predloženie novely Zákona č. 328/2002 o sociálnom zabezpečení policajtov a vojakov do parlamentu.

To bol poslanecký návrh?
- Nie, vládny. 25. októbra sa uskutočnilo prvé čítanie novely v Národnej rade. A my sme už v tej chvíli nemali v rukách žiadny iný nástroj, ako naozaj dôrazne upozorniť na naše pripomienky a výhrady k tomuto zákonu.

Kým sa však vládny návrh zákona dostane do parlamentu, prebieha pomerne dlhé pripomienkové konanie. Nezúčastnili ste sa na
ňom?
- Samozrejme, my sme už dlhší čas vedeli o tejto novele, ale vo chvíli, keď sa zákon dostal do parlamentu, sme vyčerpali všetky možnosti, ako dosiahnuť jeho zmenu. Dovtedy sme ho pripomienkovali, upozorňovali sme na jeho chyby z nášho pohľadu, vysvetľovali sme svoje postoje, argumentovali sme. Ale nič zásadné sme nedosiahli. Takže iná možnosť ako neprehliadnuteľne upozorniť na náš nesúhlas sme v polovici októbra už nemali.

Čo vám na zákone tak veľmi prekáža?
- Prekáža nám, že policajtov dostáva do nerovného postavenia s vojakmi a vytvára aj vnútornú diskrimináciu v policajnom zbore.

V čom to spočíva?
- V roku 2002 bol schválený zákon, ktorý zjednocoval podmienky pre policajtov a vojakov
v oblasti sociálneho zabezpečenia. Táto novela ich vojakom ponecháva, ale policajtom sa podmienky pritvrdzujú, takže dochádza k redukcii nášho sociálneho zabezpečenia.

Prečo si myslíte, že to nie je správne?
- Pretože naša služba určite nie je ľahšia než služba v armáde, dokonca by som povedal, že je to naopak. Zjednodušene povedané, my sme nasadzovaní do boja s kriminalitou alebo do jej prevencie každý deň, vojaci sa na boj „len“ pripravujú.

A čo tí, ktorí naozaj bojujú?
- Kde?

V zahraničných misiách.
- Po prvé, títo vojaci dostávajú extra peniaze okrem svojho normálneho platu a platia im aj zákonom stanovené sociálne výhody. Nehovoriac o výške príplatkov za účasť na zahraničných misiách. To sa už vôbec nedá porovnať s nami. A po druhé, povedzme si na rovinu, čo ľudí trápi viac. Či ich vlastná každodenná bezpečnosť na ulici alebo úspech amerického útoku na Iraku. Nechcem špekulovať o tomto politickom rozhodnutí, ale dnes nepochybujem, že vláda týmto krokom naštartovala čosi, čo si mnoho ľudí ani neuvedomuje, a tí, ktorí vedia, o čo naozaj ide, to povedať nechcú.

Vráťme sa k redukcii sociálneho zabezpečenia policajtov. Priblížte nám jej podstatu.
- Podľa teraz platného zákona vzniká policajtovi po odslúžení piatich rokov nárok na odchodné vo výške jedného mesačného platu a tento nárok sa zvyšuje s pribúdajúcimi rokmi, rovnako je to u vojakov.

Odchodné, to je jednorazová dávka?
- Áno. Je to jeden plat navyše pri odchode zo služby.

A ako to mení novela?
- Policajtom sa doba na vznik nároku na odchodné zvyšuje na 10 rokov, ale vojakom nie. Po odslúžení 15 rokov máme zasa nárok na výsluhový dôchodok. Jeho výška je 30 percent platu za odslúžené obdobie, pomerne sa zvyšuje do doby 30 odslúžených rokov, za touto hranicou sa už výška výsluhového dôchodku nemení. Novela zavádza iba pre policajtov, nie pre vojakov, ďalšiu podmienku, a to dovŕšenie 50 rokov fyzického veku.

A čo ak odíde po vyše 15 odslúžených rokoch ešte pred päťdesiatkou?
- Výsluhový dôchodok sa mu začne vyplácať až po dovŕšení päťdesiatky. Argumentom sú 35-roční „policajní dôchodcovia“. Ale treba si uvedomiť, že väčšinu tejto doby odslúži väčšina policajtov na ulici. Je to 15 a viac rokov na ulici za nie vysoký plat a služba v rôznych poveternostných podmienkach zanechá na človeku stopy. Fyzické i psychické. A myslím si, že policajta by mal človek robiť, kým sa na to cíti. Keď v tom pokračuje, aj keď jeho sily a schopnosti slabnú, automaticky sa začne vyhýbať rizikovým situáciám, čo je v neprospech občanov, ktorých máme chrániť. A zasa musím porovnať: kto je opotrebovaný po 15 rokoch služby viac, policajt alebo vojak? Nepoznám vojaka, ktorý by 15 rokov bojoval, čím sa nechcem dotknúť náležitostí vojakov, ale chcem brániť naše.

Kto vlastne vláde navrhol túto novelu?
- Minister vnútra Vladimír Palko.

To je dosť zvláštne, lebo ministri sa zväčša usilujú získať výhody pre svoj rezort. Čím to zdôvodnil?
- Tvrdí, že je to jeho spôsob stabilizácie policajného zboru. Ale ja by som to nazval násilnou stabilizáciou, zatiaľ čo vojaci zvolili cestu zvyšovania lukratívnosti služby v armáde.

Vy si stabilizáciu predstavujete ako?
- Podobne ako v prípade vojakov. Tí napríklad majú od roku 2002 príspevok na bývanie, policajti nie. Navrhovali sme ho, argumentovali a vedenie ministerstva sa s tým stotožnilo ako s dobrým nápadom. Príspevok však dodnes nemáme, lebo nie sú peniaze. Takže je tu rozpor medzi ministrovými deklaráciami a praxou. Pre armádu peniaze sú, pre policajtov nie sú.

Hovorili ste, že váš odborový zväz návrh novely pripomienkoval. Takže minister poznal vaše návrhy?
- Samozrejme, že ich poznal, veď sme okrem iného absolvovali aj osobnú diskusiu na túto tému.

Aká bola jeho reakcia?
- Zotrval na svojich názoroch a predstavách.

A ako je to vlastne s tými platmi, o ktorých ste sa sporili s ministerstvom a ktoré boli vlastne oficiálnym dôvodom na vaše preloženie?
- Od prvého septembra začínajú vojaci s nástupným platom 15 380 korún. Policajt v prvom roku služby, hoci má ešte obmedzené možnosti zakročovania, ale je používaný aj v konkrétnych akciách, napríklad v Trebišove, má 8 600 korún. Hovorím o hrubom plate. Zdá sa vám to ako premrštená suma?

Nie, navyše ak z týchto peňazí treba živiť rodinu, zabezpečiť jej bývanie a podobne.
- Vojakovi patrí k spomínanej mzde aj riešenie bývania, rieši sa stravovanie, stabilizačný príspevok vo výške 12-tisíc korún ročne. V žiadnej z členských krajín Európskej únie – a to sme členmi EUROCOP-u od roku 1992 – nemajú policajti nižšie platy ako vojaci.

Ale vedenie ministerstva vnútra tvrdí niečo iné.
- Viem.

Ako je to možné?
- Buď je to neznalosť alebo zámerná dezinformácia, akoby si nedokázali preveriť skutočnosť, a ak použili informácie, ktoré sú ďaleko od pravdy, tak si myslím, že sú to dezinformácie. Čo však považujem za oveľa dôležitejšie, je fakt, že pre vojakov sú určené jasné, hoci možno prísne pravidlá kariérneho postupu. Inými slovami, vojak presne vie, za akých podmienok bude v akom čase stúpať na rebríčku.

V policajnom zbore také čosi neexistuje?
- Nie, hoci už dlhší čas požadujeme, aby boli transparentne určené pravidlá pre kariérny postup policajta. A ešte jeden dôležitý moment, možno najzávažnejší: o kariérnom postupe vojakov sa nielen že rozhoduje podľa presne stanovených pravidiel, ale ešte aj v komisiách. Nerozhoduje podľa vlastnej vôle jediný človek.

Chodíme tak trochu okolo horúcej kaše, tak povedzte na rovinu, ako to vyzerá u policajtov, čím si vlastne môžu byť z hľadiska kariéry istí?
- Vrátim sa k tej novele zákona č. 328/2002. Doteraz ak minister policajta prepustil na „éčko“ (paragraf 192, ods. 1 písm. 5 Zák. č. 73/1998 Z. z.), čiže okamžite za zvlášť hrubé porušenie služobných povinností alebo služobnej prísahy, prepustený prišiel o odchodné. Podľa novely by v takom prípade policajti mali prísť aj o výsluhový dôchodok a nárok na jeho poberanie im vznikne až v 62. roku veku.

Ale ako nástroj boja proti korupcii či zneužívaniu postavenia policajta je takáto prísnosť namieste, nie?
- Lenže nikde nie sú bližšie stanovené pravidlá pre posudzovanie toho, či išlo, respektíve v akom prípade ide o zvlášť hrubé porušenie povinností či prísahy. Takže si myslím, že tu ide o veľmi subjektívne hodnotenie a je to v tejto chvíli úžasný bič v rukách jediného človeka, o ktorého schopnosti sebareflexie sa máte možnosť presviedčať aj vy, novinári. Povedal by som to takto: treba aj v policajnom zbore zabezpečiť demokratické pomery.

Majú teda podľa vás policajti plné právo na takýto spôsob protestu?
- V demokratickej spoločnosti o tom pochybovať nemožno.

Nie sú takéto vyjadrenia práve tým politikárčením, z ktorého vás obviňuje minister vnútra Vladimír Palko?
- Nie, pretože my v skutočnosti nezasahujeme do politiky, nemáme tendenciu vymieňať politikov, ako je nám to často vkladané do úst. Ale nikto mi nemôže brániť, aby som opustil svoje presvedčenie, že každý človek a tobôž každý politik platený z daní občanov by mal mať takú moc, akú dokáže zvládnuť. Ak v štandardných západných demokraciách politik nezvláda svoju moc, znamená to jeho odchod z funkcie, často jeho definitívny odchod z politiky. U nás by sme mali voliť model zodpovedajúci Slovensku.

To je aký?
- Taký, aby každý politik mal moc primeranú svojim schopnostiam a spôsobom myslenia, najmä pokiaľ ide o akceptovanie základných demokratických pravidiel a metód riadenia štátu.

Nech už to je politikárčenie alebo nie, je to veľmi zaujímavý a inšpiratívny pohľad, ale viete aj bližšie vysvetliť, v čom by mala spočívať tá primeraná moc?
- Ale ja nehovorím vo všeobecnosti. Mám teraz na mysli pomery v rezorte vnútra.

Veď v poriadku, tak to povedzte na pomery rezortu vnútra.
Tá primeraná moc by mala v prípade ministra vnútra spočívať v tom, aby nemohol priamo ovplyvňovať prácu policajného zboru.

A ako by to podľa vás malo vyzerať?
- Ministrov priamy a prvý podriadený vo vzťahu k policajnému zboru je jeho prezident. Ak je minister nespokojný s prácou alebo s čímkoľvek v policajnom zbore, tak by to mal riešiť prostredníctvom jeho prezidenta. Veď tento človek má zasa svojich priamych podriadených, ktorých si vyberá, trebárs aj po konzultácii s ministrom a títo podriadení môžu ministrove výhrady zasa nepriamo tlmočiť o riadiacu úroveň nižšie až po úsek, na ktorom sa stala alebo na ktorom sa deje chyba. A napokon, buď ten konkrétny policajt urobil chybu a treba zabezpečiť nápravu, alebo sa po objektívnom prešetrení urobí iný záver.

Nemáte obavu o objektívnosť prípadného vnútorného prešetrenia?
- Nemám, ak zasa bude musieť aj vnútorná kontrola postupovať podľa jasných a najmä transparetných pravidiel. Potom ju všetci budeme môcť nepriamo kontrolovať, sledovať jej postup a výsledky. Veď to je predsa neudržateľné, aby sa chyby konkrétneho človeka alebo konkrétnych ľudí riešili plošnými opatreniami. Alebo sa celá vrchná časť hierarchie zboru hrá na mŕtveho chrobáka, akoby sa nič nestalo, a o všetkom, o každom policajtovi priamo rozhoduje samotný minister. Však dobre, len potom nepotrebujeme celú tú riadiacu hierarchiu a nech celý policajný zbor priamo riadi minister sám.

Veď to dnes občas aj tak vyzerá. A dokonca by som povedal, že v personálnej oblasti to je skoro pravidlo.
- Skutočne to tak niekedy vyzerá, preto si myslíme, že policajt má byť poctivý, čestný a rovný, ale pre toto musí mať aj vytvorené riadne podmienky zo strany zamestnávateľa a teraz nehovorím ani tak o sociálnom programe, ako o jasných pravidlách hry. Treba využívať také inštitúty ako pozbavenie výkonu služby v prípade, že je policajt podozrivý z trestnej činnosti, napokon, ak je dôvodné podozrenie, že by to pre riadne vyšetrenie nestačilo, je možné na policajta uvaliť vyšetrovaciu väzbu a to všetko naňho môže doľahnúť ešte tvrdšie, než na bežného občana, lebo tu napokon máme trestný čin zneužívanie právomocí verejného činiteľa.

Myslíte si, že tieto nástroje stačia na to, aby bol v policajnom zbore poriadok?
- Myslím si, že sú to jednoznačné a demokratické nástroje, ktoré možno využívať efektívne. Ak tu niekomu chýbajú také, nazval by som ich, kráľovské nástroje, možnosť takpovediac zoťať hlavu, komu ju zoťať chcem bez pravidiel, tak to je už čosi iné. V marci 2004 sme za podpory poslancov NR SR, ktorých presvedčili naše argumenty presadili do zákona o štátnej službe v paragrafe 192 odsek 5, podľa ktorého ministerstvo vnútra musí vydať všeobecný predpis, ktorý bude presne definovať, čo je to zvlášť hrubé porušenie služobných povinností alebo služobnej prísahy. Do dnešného dňa to minister nesplnil.

Viete, prečo to neurobil?
- Jeho stanovisko je také, že to sa vlastne ani nedá všeobecne definovať, to sa musí posudzovať prípad po prípade. Neviem si predstaviť, že by u nás trestné právo fungovalo na princípe, že sudca bude sám posudzovať porušenie zákona prípad po prípade podľa vlastného uváženia bez existencie všeobecne platného trestného zákona. Lenže dnes takéto niečo naozaj funguje v policajnom zbore. Myslím si, že toto je potrebné urýchlene zmeniť, ale problém nie je v tom, že by si minister tento nedostatok neuvedomoval, že by o ňom nevedel. On ho jednoducho ignoruje.

Porovnávali ste Slovensko so zahraničím, pokiaľ ide o platové podmienky vojakov a policajtov? Je v týchto krajinách riešená aj otázka kariérneho postupu?
- Samozrejme, že áno, a ten postup je, nazval by som to, objektivizovaný, čiže nezávisí len od subjektívnej vole jedného človeka. Príkladom môže byť Rakúsko, Veľká Británia, Francúzsko.

A ako je to s prijímaním do policajného zboru? Robí sa dosť pre to, aby sa stavy naplnili? Stále sa hovorí o chýbajúcich policajtoch.
- To je ďalší problém a opäť súvisí s motiváciou. Pozrite sa, tento problém môžete riešiť dvoma spôsobmi: buď policajnú službu zatraktívnite a potom si vyberáte, alebo znižujete kritériá a robíte nábor. Pán minister povedal, že nie je možné nenaplniť policajný zbor v čase takej vysokej nezamestnanosti. Odborné útvary argumentovali, že je problém naplniť stanovené kritériá zo strany uchádzačov. Ak sa napriek tomu darí prijímať nových policajtov, odpoveď je jasná: museli sa znížiť požiadavky. Ale ak znížite požiadavky, musí sa to prejaviť v nižšej kvalite policajného zboru, to sa odrazí v kvalite jeho činnosti.

Takže znižovanie nenaplnenosti policajného zboru má takéto negatívne dôsledky?
- A ešte ďalšie. Už nám neodchádzajú len policajti, ktorí dosiahli nárok na výsluhový dôchodok, ale odchádzajú šikovní ľudia aj bez dôchodku, pretože tu nevidia žiadnu osobnú perspektívu. A to je zasa len na škodu občanov.

Aké boli doteraz vzťahy medzi ministrom a policajným odborovým zväzom?
- Rokovali sme. S každým doterajším ministrom, aj s pánom Palkom sme sa vždy usilovali komunikovať a spoločne hľadať riešenia problémov, ktoré sme nastoľovali, resp. ktoré vznikali v policajnom zbore. Lenže teraz sme pritlačení k múru, pretože názory o nerovnakom postavení vojakov a policajtov neboli ani len zohľadnené. Odpoveďou pána ministra bolo, že jeho vojaci nezaujímajú, jeho zaujímajú policajti. Iba preto sme museli zvoliť razantnejšie formy, aby sme urpozornili, že ten návrh nie je dobrý.

A neberiete ani jeho argument, že finančne je terajší stav udržateľný?
- Ak by to aj bola pravda, potom nech politici otvorene voličom povedia, že majú iné priority a neostávajú peniaze na ich bezpečnosť a boj s kriminalitou. Lenže ja som technik a mám rozhodne bližšie k číslam než k paragrafom. A vždy som sa držal zásady: nekritizuj, ak nemáš lepší návrh. Takže my sme aj v tomto smere predložili návrhy, ale ak zostanú bez pozitívnej odozvy, za to už my nemôžeme.

Je terajšia atmosféra medzi policajtmi len výsledkom návrhu na okresanie ich sociálnych istôt, alebo je to aj reakcia na neprofesionálne vedenie rezortu?
- Je prirodzené, že politik, ktorý neprešiel policajnou praxou, ju nemôže detailne ovládať. Ale to ani netreba. Mal by len definovať strategické ciele a cesty k ich naplneniu. A vytvoriť takpovediac politické podmienky. Rozhodne by nemal riadiť policajný zbor a už vôbec nie operatívne v konkrétnych prípadoch. Ak sa pustí touto cestou, je to chyba.

Môžete potvrdiť, že predstavitelia EUROCOP-u prídu tento víkend na Slovensko?
- Môžem potvrdiť, že nás prídu podporiť na manifestáciu, môžem potvrdiť, že tu budú mať mimoriadne zasadanie, ktoré bude celé otvorené aj pre novinárov, a dokonca prezidenta európskej odborovej centrály policajtov prijme aj pán minister Palko. Keď sme do Bruselu poslali oficiálny preklad rozhovoru ministra v denníku Sme, spôsobilo to tam šok. Neverili, že toto je možné v členskej krajine EÚ.

Prečo ste sa rozhodli zorganizovať po dvoch mesiacoch ďalšiu demonštráciu?
- Teraz už ide o postavenie odborov, ide o to, aby sme si vydobili, čo nám patrí na základe zákona, a nevieme už inak konať, aby bol konečne zákon rešpektovaný. To je dosť závažná otázka vymožiteľnosti zákona v demokratickej spoločnosti. Nechápem, že špičkový politik nemá ani minimálne právne vedomie, že nedokáže rešpektovať ústavu, zákony, medzinárodné dohovory. Prekvapuje ma aj postup prokuratúry, na ktorú som sa obrátil pre porušenie zákona zo strany ministerstva vnútra, a ona môj podnet postúpila práve ministerstvu na riešenie. Bol by som nerád, keby som musel konštatovať, že na Slovensku je politika už znovu nadradená právu.

Aké sú reakcie radových policajtov na razantnejšie kroky vedenia odborového zväzu?
- Vedenie nerozhoduje, iba vykonáva rozhodnutia. Najvyšším orgánom medzi zjazdami je rada predsedov základných organizácií, ktorú tvorí asi 80 ľudí. Oni rozhodli o konaní druhého protestného zhromaždenia. Keďže ma minister obvinil, že klamem policajtov, požiadal som radu o vyjadrenie dôvery a dostal som jednomyseľnú dôveru.

A čo hovoríte na vyjadrenie, že ste klamstvom o platoch policajtov vylákali 2 000 ľudí na námestie pred úrad vlády?
- Policajtov som vylákal klamstvom o ich platoch? A čo sú oni sprostí alebo nevedia čítať svoje výplatné pásky? Veď je to nezmysel. Policajti sú nahnevaní a nespokojní, ale aj zastrašovaní, aby si nedovolili takto otvorene protestovať.

Máte takéto informácie z okresov?
- Nepotreboval by som ani informácie z okresov. Odcitujem vám jednu vetu z vyjadrenia ministra pre denník Sme: Jasne som im dal najavo, že to, ako sa niektorí správali, je porušením etického kódexu policajta, že ide o politizáciu Policajného zboru a že to v žiadnom prípade nepripustím. Keby sa také niečo opakovalo, policajti by boli prepustení. To je jeho vyjadrenie po prvom protestnom zhromaždení. Je to podľa vás vyhrážanie sa?

Podľa mňa je.
- A pod takýmto tlakom teraz pracujeme. Pritom náš etický kódex vychádza z európskeho, v ktorom je priamo uvedené, že sa vzťahu k služobnej činnosti policajta. Inak požívajú ústavné práva ako ostatní ľudia. Viete, ja to beriem tak, že každý človek sa môže pomýliť. O veľkosti človeka však potom svedčí, či si dokáže priznať chybu, alebo tvrdohlavo zortváva na svojom omyle.

S hosťom Slova sa zhováral Braňo Ondruš

proč jseš takový kokot?????????

Jsem jakej jsem. A proč ty vidíš ve všem sexuální praktiky. Nebyl ses s tím léčit ??? Jestli ne, zkus to. Třeba ti to pomůže. Jestli k doktorovi nechceš, zkus aspoň omývat přirození vlažnou vodou. Prý to pomáhá.

Zdá se že tu zdechl pes. Kde jste odvážní kritikové ???

Největší trest na hlupáky jako je ludek nebo david je nereagovat na ně , nekomunikovat s nimi - říká se tomu odeesácká nulová tolerance. Když budete někdo reagovat , oni při odpovědích masturbují . Proto nereagovat !

Já bych řekl reagovat, ale něčím rozumným a ne takovými výplody hodnými komunistů z 50-tých let. Chodíte na dotazy k Langrovi ve vší slušnosti , ten vám odpoví jinak než chcete a pak tady na veřejném foru nadáváte a pomlouváte bez skrupulí . jste pokrytci jedna báseň.

Tebe jsme tady rozhodně postrádali...Ale plně tě nahradil DAVID.

diky za uprimnost , doufam ze uz diskutujici pochopili, ze to neni jen o urazkach a napadani ale o demokracii a diskuzich. a hlavne jestli uz jste tady vsichni dospeli k plodnym uvaham o obcanech teto zeme. a taky o tom, ze soucasna vlada to vede od 10 k 5. castecne za to ale nemuze (tak z 10-15 procent), zahranicni kontakty a investice jsou vzdycky trochu riskantni, protoze soukroma firma se kdykoli muze rozhodnout odejit z teto zeme a investovat jinde.
zdravotnictvi je ale jina parketa, tam mam porad stejny nazor. kazdy at si zaplati sam za sebe pojistku, zamestnavatel at mu da veskere odvody co za nej plati do mzdy . a ti , co si vedome poskozuji zdravi ( kuraci, alkoholici, narkomani , urazy pod vlivem alkoholu adrog atd) at se pripojisti , jinak maji smulu a nikdo je osetrovat nebude. pak zbydou penize na vrozene vady a operace, na lecbu chronicky nemocnych a starych atd . a v tom se cssd predvadi jak zestantnovat zabehle a funkcni subjeky. a samozrejme z nich udelat nefunkcni. viz posledni prohlaseni chudaka ratha o tom, ze kdyz distributori leku nedodaji leky , podivame se po jinych. ale o tom, ze by stat mel zaplatit dluhy, to nepadlo ani slovo. komu z vas by se to libilo, kdyby vam takovym zpusobem nekdo dluzil ??

dlouho jsem zde nebyl, tak posilam neco pro ponauceni
Pohádka pro (a)sociální demokraty

Milé děti a neznalí, ale naivní socialističtí jedinci, dnes si povíme něco o socanském daňovém systému a daňových úlevách. Nebojte se toho názvu, vysvětlíme si to tak, že tomu bude každý rozumět.
Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd. Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1 000 korun. Pánové se dohodli na tom, ze se na té tisícovce budou podílet tak, jak platí daně. Takže první čtyři, ti nejchudší, neplatili nic. Pátý zaplatil 10 korun, šestý 30 korun, sedmý 70 korun, osmý 120 korun, devátý 180 korun a desátý, ten nejbohatší, 590 korun. Takhle to šlo celé roky a nikdo si nestěžoval.
Až jednou hostinský přišel s tím, že jim dá slevu a bude po nich chtít každý den za oběd jen 800 korun místo 1 000, protože jsou to stálí zákazníci. To bylo od něho moc hezké. Jak si ale rozdělit těch ušetřených 200 korun? Kdyby každý z deseti pánu platil o 20 korun méně, prvních pět pánů by dokonce dostávalo peníze za to, ze chodí na oběd. Hostinský jim navrhl se o úsporu podělit tak, v jakém poměru platí za oběd. Vzal si papír a tužku a začal počítat. Vyšlo mu toto: Pátý pán už nebude muset platit nic, stejně jako první čtyři, takže 100 % úspora. Šestý bude platit 20 korun, místo 30, ušetří 33 %. Sedmý bude platit 50 místo 70 korun, ušetří 28 %. Osmý pán zaplatí 90 místo 120 korun a ušetří 25 %. Devátý zaplatí 140 místo 180 korun, takže ušetří 22 %. Desátý pán, nejbohatší, bude platit 490 místo 590 korun. Úspora 16 %. Každý z těch šesti na tom bude lépe než předtím, a ti první čtyři mohou i nadále jíst zadarmo.
Jak se ale vzápětí ukázalo, velké nadšení ten návrh nevyvolal. "Takže já z těch 200 korun dostanu jen 10?", křičel šestý pán, ukázal na desátého, nejbohatšího, a pokračoval: "A tenhleten dostane hned 100!" "To je pravda!", křičel pátý pán, "Já ušetřím jen 10 korun, ale on desetkrát víc!". "Opravdu!", přidal se sedmý, "takže jemu stovku a mně jen dvacku?!". Rozkřičeli se i první čtyři pánové: "A my nedostaneme vůbec nic? Jak k tomu přijdeme? Zase jsou na tom nejhůř ti nejchudší, jako vždycky!" A všech devět se vrhlo na toho desátého a ztloukli ho.
Příštího dne se desátý pán u oběda neobjevil. Nijak jim to nevadilo, prostě si sedli a jedli bez něho. Když ale došlo k placení, zjistili zajímavou věc: Všichni dohromady neměli ani na polovinu sumy, kterou zrovna projedli. A pokud mezitím neumřeli hlady, tak se tomu diví dodnes.
A takhle, milé děti, funguje dnešní český daňový systém. Pokud dojde k daňové úlevě, mají z toho nejvíc ti nejbohatší. Pokud by ale museli platit příliš, může se stát, že se příští den u našeho stolu neobjeví. Ve Švýcarsku, v Karibiku a i jinde na světě je spousta pěkných restaurací. Hádanka jako prémie: Proč mají spolu ČSSD a KSČM nejvíc hlasů? Odpověď: Protože jejich voliči reprezentují především pány č.1-4.

a jeste neco do diskuse
http://nasrath.kvalitne.cz/

Naučte se česky a slušnému chování, dementi.

No tebe jsme tady akorát potřebovali . :-)))

Vaše slova Popelko - "jak mile mají zaplatit lék tak řvou jak podsvinče" Kdo panel lékárníku nebo co jste zač - u Vás řve jako podsvinče ? Pacient , zákazník váš živitel ? Opravdu divný přístup k zákazníkovi . Řekně te lidem, kde máte lékárnu a skončil jste ! Oni ty podsvinčata k vám přestou chodit ! Pak budete čumět jako hydrant ! Maximálně k vám zajde ten vygumovanej DAVID . Nemá cenu se s váma bavit . "Ten , kdo si sám sugeruje, že má míň , než by měl mít , měl by si uvědomit, že má víc , než zasluhuje " . G.Ch.Lichtenberg PS. v Německu jsou marže 23 procent .

:-))))
Ne nejsem lekárník. Pacient, živitel? Když nic neplatí to se mu to chodí. A když má zaplatit tak řve jak podsvinče.
To je ta vyvrácená polovina nebo třetina, jde to těžko poznat.
PS: V Německu jsou různe marže podle skupin léků včetně tzv. degresivní marže
PPS: Pozdravujte pana Lichtenberga

Myslím Same, že jako podsvinče řveš akorát ty. Přeber si svoje myšlenkový pochody zavčasu, nebo se brzy staneš prasetem telem i duchem. Good bye

Davide, jako vždy, jedna perla za druhou..a když chceš machrovat s angličtinou, tak se jí nejdřív nauč.

Tak proč, když ty chceš machrovat názory ty , žádný nemáš. Chytil ses pěkně Honzíčku. Na blbce jednoduchá návnada vždy zabere. :-))

Ty malej nevycválanej puberťáku. Stakovou chutí bych tě praštil do ty tvý nevymáchaný huby, že si to neumíš ani představit.

Jsem mladý a mám svůj business. Za vlády ČSSD jsem musel ze svého financovat byrokracii a neschopnost lidi. Když jsem sám potřeboval od státu pomoc, zaplatil jsem u zubaře díky Ráthovi 600,-Kč za dvě bílé plomby. Tenhle systém diktátorsko-Jánošíkovský je naštěstí za náma, ufff :)

Vidět to z té druhé strany
Začínám vaší myšlenkou paní Anno - Jinak to člověk vidí zhora a jinak z opačné strany. A jsem si jist, že ze strany lékárníků se nedívá nikdo. Stačí, aby jen někdo prohlásil, že se přiživují na nemocných a lidi mají hned svůj názor a začnou je odsuzovat aniž by se nad tím zamysleli.
Je to typická česká vlastnost. Pokud tlučou člověka na ulici, tak jsou všichni slepí, hluší, ale jakmile má někdo více než druhý, tak by se bili do krve jen aby ten druhý měl méně.

Kdo má alespoň trochu představu o obchodě ví, že marže (marže, ne zisk) 30% není neobvyklá a patří zcela do běžného průměru. Kdo má alespoň trochu přehled o problému ví, že obchodní přirážka 30% na léky je společná pro lékárnu a distributora léčiv, tj ne pouze pro lékárnu je plných 30%. Při čtení názoru jednoho pána v MFDnes, který se rozčiloval nad tou zlodějinou, jsem se trpce pousmál zvláště v pasáži, kde psal, že zelinář má doporučenou marži 10-20%. S úctou k jakémukoliv slušnému zaměstnání mi to připadá směšné. Chcete, aby měli lékárníci marže 10-20% jako zelináři? Jak může někdo porovnávat lékárníka se zelinářem, který potřebuje pouze dodávku, sklep a umět počítat. Marže 30% je moc? Není, je zcela přiměřená k požadavkům, které jsou na ně kladeny. Uvědomuje se vůbec někdo, že tito lide studují univerzitu, aby mohli vydávat léky. Studují 5 let obory z farmacie, biologie, chemie, lékařství. A to samozřejmě má důvod, protože tito lidé suplují několik profesí a to co dělají nese sebou značnou zodpovědnost. K jejich práci, to co ostatní nevidí, patří např. – musí kontrolovat léky a nesmí vydat léky, které nelze kombinovat (určitá kombinace léku jinak bezproblémových může způsobit vážné problémy), správně znát dávkování a při pochybnostech o špatně napsaném dávkování lékařem tohoto lékaře kontaktovat, při špatném vydání musí zajistit na vlastní náklady okamžitou nápravu (tj. okamžitě přes doktora kontaktovat pacienta a správný lék mu neprodleně doručit), pokud se přestane vyrábět nějaký lék musí pacientovi nabídnout stejně kvalitní alternativu a oznámit to lékaři, musí luštit ty šílené škrabopisy doktorů na receptech a použít vlastních znalostí ke správné identifikaci léku a dávkování. Při tom se musejí stále vzdělávat o nových lécích a absolvovat atestace. A za každou chybu v lécích, kterou doktor způsobí a oni ji přehlédnou jsou zodpovědní (i trestně) lékárníci, protože nám je vydali.
Nikdo si neuvědomí, že veškeré ty regály s léky, přípravky, jaké dávkování k čemu s čím, kdy se může brát, oni mají v hlavě. Ukážete jim lék a oni vám řeknou do jaké skupiny léku patří, v jakém dávkování po kolika se vyrábí, v jakém stavu (pilulky, tobolky, čípky, mast..), na co to je lék, kdy a jak často se bere, jak dlouho působí, s čím se nesmí brát dohromady, vedlejší účinky, kdo to vyrábí, jaký podobný lék jako alternativa k tomu existuje.
Pokud lékárník pracuje v nemocnici, tak se podílí i na výzkumech např. působení léků na rakovinu a jejich vyhodnocení.

Jsou to vzdělaní lidé a mají zcela zodpovědnou práci. A co my? Doktoři se na ně dívají skrz prsty a odmítají se s nimi bavit, když něco špatně předepíší. Oni totiž jsou doktoři mistři světa a nebude je poučovat o lécích a dávkováních nějaký prodavač léků. V zahraničí dokonce lékárníci chodí při vizitě s doktory a konzultují nasazování léku při léčbě. Ono přeci jen doktor nemá šanci znát vše kolem léků, stále doplňovat informace o nových poznatcích a vývoji. Tady se to také zkoušelo, bez úspěchů, ano mistři světa znají všechno nejlépe a spíše si dělali z lékárníků srandu než je brali vážně. Tož doktoři a co obyčejný člověk? Ten je ještě horší. Kde jaký hejhula nadává ubohé lékárnici za tárou, že je sprostá zlodějka, div že děvče nepláče. Neviděl jsem, že by někdo nadával prodavačce v zelenině, že má drahou papriku, ale chlapa, který má zaplatit 50 korun za lék proti nadýmání způsobené interakcí s lékem na rakovinu, který stojí 2500 kč a je hrazen zcela pojišťovnou, to jsem viděl. Lidé si kupují stupidní přípravky na hubnutí za stovky korun a ani neceknou, ale jakmile mají zaplatit za lék, tak řvou jak podsvinče. Ale oni se musí stále usmívat, snášet nadávky a ani nepípnout, dokola vysvětlovat starým lidem co a jak, stýkat se s pacienty kteří se usmívají a přitom vědí, že ten lék který dostávají jim prodlouží život maximálně o pár měsíců, stýkají se s idioty diagnózou potvrzené, i s hulváty a idioty, co se pokládají za normální lidi. A to všechno jenom, aby mohli vydávat léky.

Uvědomuje si vůbec někdo, že lékárna je první a poslední instance, která nás chrání před tím, aby nám doktor nenamíchal přepsáním se smrtící kombinaci špatných léků či přehnal dávkování? Nikdo jsou to jen obyčejní prodavači. Zkuste se zeptat kolikrát volají doktorům za den, aby opravili nesrovnalost na receptu, teprve pak si uvědomíte, že dělají mnohé více nežli si každý z nás myslí.

A to že je lékáren moc? Trafika či benzínky jsou na každém rohu a nemyslím si, že to jsou boháči a příživníci (mimochodem marže na benzínkách vám nevadí, to jste asi přehlédla záměr pana Ratha obejít lékárny a převést prodej léků na benzínky a lékaře).
Lékárny jsou prostě taženy spotřebou léků, která je u nás na osobu enormní, ale hlavně prodejem doplňkového zboží jako potravinové doplňky, vitamíny, čaje, zdravotnické potřeby, za které neváhají češi bezhlavě utrácet tisíce, podle toho, na co zrovna běžela reklama v televizi.
Paříme mezi nejtlustější národy v Evropě, zanedbáváme vlastní zdraví, kouříme, vypijíme si prvenství ve spotřebě piva a to vše řešíme „zázračnými“ léky. Kolik léku je použito na nemoci z vlastní pohodlnosti a lenosti a kolik na nemoci, které neovlivníme.
Znám člověka, který má silnou nadváhu, kašle na životosprávu a cpe se léky na všechno možné (tlak, klouby..), které platíme my, protože ho to možná zachrání. Ten člověk ve stáru bude odkázán na cizí pomoc a hromadu dalších léků, které zaplatíme my. Proč nejsou léky, které jsou způsobeny nezodpovědností člověka placeny z jeho peněz. Proč člověk, který o sebe dbá platí na toho kdo užírá peníze, které by se dali použít pro někoho, kdo je opravdu potřebuje na léčení. Proč pokud o sebe dbám nemám výhodu z toho, že nezatěžuji zdravotní systém oproti tomu, kdo z vlastní lenosti a ignorance tento systém vysává.
Toho člověka, co na všechno kašle by to mělo něco stát, když ne úsilí a snahu, tak peníze. Můj učitel tělovýchovy vždy opakoval, že nejnevděčnější investice je do vlastního těla. Musíš o ní pečovat celý život, jinak ztratíš vše, co jsi již do ní vložil. Jenže komu by se chtělo, že?

Všichni křičí na lékárníky, ale nikoho nezajímá proč jsou na desítky léku předepsané úhrady pojišťovnou 3 kč. Celým systémem od doktora, přes lékárnu do pojišťovny jde pitomý recept aby se uhradili 3 kč. To, že tento proces stojí desetkrát tolik nikoho nezajímá. Proč si ty 3 kč úhrady nezruší a neuhradí je pacient, kterého to nezabije? Proč nikoho nezajímá, že každý 4-tý pacient jde do k doktorovi, aby si nechal předepsat paralen či kapky, protože jsou na předpis levnější. Ztrácí čas pacient, doktor. Za návštěvu u doktora zaplatí pojišťovna více nežli stojí paralen a kapky dohromady. Proč nikoho nezajímá to, že v nemocnicích bez doplatku si doktoři předepisují sobě a svým příbuzným extrémně drahé léky. Proč nikoho nezajímá, že na internách odkládají staré lidi příbuzní, kteří je obírají o důchod a nehodlají se o ně starat. Proč si tolik lidí naškudlí léky, které nikdy nepoužije?
Proč to nikoho nezajímá? Protože za všechno můžou lékárníci. Pan Rath je vypočítavý člověk, který vidí jen to, co chce a v čem má osobní, ne profesní angažovanost. To není člověk na správném místě, ten se nedokáže jako doktor na to podívat z druhé strany.

Každý z Vás, kdo věděl alespoň pětinu toho, co jsem napsal má právo lékárníky kritizovat, ostatní ať raději mlčí.

Nemáte pravdu vážený pane, trochu zde mlžíte, trochu zde fňukáte a trochu se zde nadhodnocujete. Jenom třetina je pravda. Tak to už v životě chodí . Pokud máte tak dobrý přehled a rozepsal jste se zde. Napiště nám prosím jaké marže v procentech jsou příkladně v lékárnách v Německu, Rakousku. Potom mě napiště jaké jsou marže u benzínek o kterých jste také hovořil a pořízení čerpací stanice je trochu složitější a nákladnější než lékárna . Na to jste zapoměl, ale chytil jste se honem zelináře . Příznejte si vážený pane lékárníci si to před veřejností prohráli ! Lidi totiž do těch lékáren chodí a vidí , že mu lék podává holčina, která má léky v šuplíkách podle abecedy a pořádně ani neví co to je za lék . Dávkování píše podle doktora a nebo se ptá zda vím jak to užívat ! Jsou to také podavači krabiček !

same same, to je zase hovadina.v lékárnách musí pracovat kvalifikovaný personál a ne žádní brigádníci. mysli trochu.
zapomeňte na německo, tady žijem v česku .
a na konec , o marže se dělí celý řetězec od výrobce. takže lékárnám zbývá jen poměrná část těch 30 procent. ach jo, zase osel

Holčina se vás ptá, zda-li víte jak to máte užívat? To vypadá, že se ptá ona vás, protože to víte vy a ona ne. Oni mají povinost informovat každého o užívání léku, proto se ptají. A kdyby pořádně nevěděli co vydávají, tak bych už možná s vámi nevedl tuto debatu.
Zelináře jsem zmínil, protože jsem četl jeho rozhořčení nad marží jeho v porovníní s lékárníky společně s ditributori. Že se zmiňuji o benzínkách? Nezajímají mě pořizovací náklady, zajímá mě cena, za kterou se prodává doplňkové zboží a za kterou se budou prodávat volně prodejné léky pokud pan Rath prosadí prodej na benzínkách.
Proč ne, zjistím si marže na benzínkách a také lékárnách v Německu.
Ale jsem si jist, že vy nevyvrátíte ani půlku toho, co jsem napsal. Pokud budete bazírovat na detailech,né na podstatě věci, tak u té třtiny vám šanci dávám.

Promiňte paní Anno, ale jak můžete tvrdit, že snížení platů „vždy“ zablokuje ODS. Zvláště pokud se o to vůbec ČSSD nepokusila. To je odpověď hodná pana Paroubka, Vy jste mě tím překvapila. Moc dobře víte, že většinu ve sněmovně drží levice. Váš argument je zcela lichý a i kdyby se ODS postavila na hlavu a ještě při tom každý poslanec žongloval, tak pokud by se chtěla levice dohodnout, tak se dohodne, třeba i místo populistického schválení pastelek pro prvňáčky.

Jak to, že všichni přívrženci čssd vidíte za vším špatným ODS a za vším dobrým jen ČSSD. Jak můžete se ohánět Bahamama a při tom se nezmínit o bývalém ministru financí, který je ve vězení za vytunelování liberecké liberty. Jak můžete se ohánět Bahamama a při tom se nezmínit o té hanbě a lží kolem pana Krejčíře.
Jak to? Nevím. Ale netvrďte mi, že máte svůj nezaujatý osobní názor.

Řeknu Vám jednu věc. Nerozlišuji politiky na komunisty, socialisty, demokraty, levičáky či pravičáky. Rozlišuji politiky na ty, co umějí přiznat chybu a ocenit svého „nepřítele“, protože vím, že ti se dokážou z vlastních chyb poučit. Ocením je, protože ten co přizná vlastní chybu má vlastní pokoru, protože ten co přizná vlastní chybu se v mých očí polidští a je taky jenom člověk, a ne pouze prolhaný, přetvařující se prase u koryta. Nerozlišuji lidi podle tohoto, zda-li podporují komunisty, socialisty, demokraty, levičáky či pravičáky. Rozlišuji lidi podle toho, zda-li dokážou přiznat, že jejich strana udělala chybu. Protože jen tak vím, že to nejsou fanatici, protože jen tak vím, že to nejsou jen slepé ovce, kterým se hází žrádlo aby bečeli tak jak se jim řekne, protože jen tak vím, že mají svůj nezaujatý osobní názor.